|
| |
|
|
Rowdies a jejich zobrazení v českém tisku 80. let
Mikeš, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na český tisk v 80. letech, respektive na to, jakým způsobem informoval o rowdies, neboli fotbalových výtržnících, kteří již desítky let představují jeden z větších problémů nejen ve fotbale, ale celkově ve společnosti. Zaměřím se především na to, jakým způsobem byly události spojené s rowdies vnímány tehdejším režimem v Československu. V úvodní části své práce nejprve charakterizuji základní pojmy spojené s rowdies, vše také zasadím do historického kontextu. Dále se budu zabývat historií největších fotbalových tragédií v 80. letech 20. století v Evropě, tedy i v Československu. V hlavní části práce pak budu na vzorku čtyřech tuzemských médií sledovat, jakým způsobem bylo na našem území v dané době informováno o fotbalových tragédiích a fotbalových výtržnících.
|
|
|
Spolupráce psychosociálních krizových pracovníků a hasičů
Šímová, Iva ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Kavan, Štěpán (oponent)
Diplomová práce nese název: Spolupráce psychosociálních krizových pracovníků a hasičů. Psychosociální krizoví pracovníci a hasiči se setkávají při mimořádných událostech - při neštěstích, kde jsou v roli pomáhajících. Práce je psaná z pohledu "nováčka", který se učí, jak dělat svou práci dobře. Cílem práce je zmapovat oblasti a možnosti spolupráce mezi těmito profesemi, které se v praxi potkávají, tak, aby obě profesní skupiny mohly dělat svou dobrou práci v souladu s vlastními očekáváními a očekáváním těch druhých. Práce se opírá o odbornou literaturu z českého a zahraničního prostředí. Postupy a metodika jsou zpracovávány především podle platných zákonů a Standardů psychosociální krizové pomoci a spolupráce. Diplomová práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů, popis psychosociální krizové pomoci a spolupráce a hasičské práce z pohledu jejich hodnot, zásad, roli při neštěstí a souvisejících úkolů, cílů pomoci a spolupráce a jejich nositelů. Centrální část je zaměřena na oblast spolupráce mezi nimi. Závěr je věnován zkušenostem dobré praxe. Praktická část se odvíjí od realizovaného kvalitativního výzkumu - rozhovorů s pomáhajícími při konkrétní mimořádné události. Zjištěná data jsou porovnána s teoretickými východisky a obohacena o návrhy...
|
|
|
"Disaster, war, conflict, complex emergencies and International public health risks."
Quinn V, John Michael ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Chlíbek, Roman (oponent)
PhD dizertační práce, John Michael Quinn V Abstrakt Ve 21. století v rámci oboru hygieny a epidemiologie přináší prevence nemocí, infekčních onemocnění a zdravotních rizik smíšené výsledky. Konvenční i hybridní války, konflikty, složité krizové události a katastrofy nadále představují vážná ohrožení veřejného zdraví a zůstávají oblastí strategického zájmu a znepokojení; epidemiologické studie s tímto konkrétním zaměřením stále chybí. V posledních desetiletích došlo zjevně k paradigmatické změně; na místo hlavních světových mocností, jež rozhodují o globálním dění, které má následně dopad na celosvětové zdraví, se vliv přenesl na více státních a ne-státních 'hráčů' soupeřících o regionální moc a vliv, což možná přispělo ke zvýšení počtu menších a méně závažných konfliktů, které jsou ovšem doprovázeny vysokou morbiditou a úmrtností a vysokou mírou nepřenosných chorob i infekčních onemocnění. Výzkum provedený v rámci tohoto doktorského projektu zahrnuje: 1) dotazníková šetření zaměřená na duševní zdraví a traumata spojená s válečnými konflikty; 2) migraci a vzrůstající potřebu zdravotnického personálu a jejich služeb v konvenčních a hybridních válečných konfliktech; sem spadá i problematika odcházení místních lékařů do zahraničí (odliv mozků / brain-drain), což negativně ovlivňuje zdravotní péči v místech...
|
|
|
Příprava dobrovolníků pro mimořádné události v oblastních spolcích Českého červeného kříže v Jihočeském kraji
Pelikánová, Zuzana ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Šloufová, Romana (oponent)
Dobrovolnictví při mimořádných událostech vyžaduje komplexní znalost kontext mimořádné události: problematiky krizového řízení včetně legislativy, zařazení NNO v integrovaném záchranném systému a spolupráci se samosprávou, zásady přístupu k zasaženým včetně první pomoci a týmovou spolupráci a sebepéči. Odborná příprava dobrovolníků má velký význam jak pro kvalitu dobrovolnické práce, tak pro samotné dobrovolníky a humanitární organizace jí věnují patřičnou pozornost. Cílem této práce je sumarizovat poznatky z dostupné literatury, připravit je k využití pro přípravu dobrovolníků a zmapovat systém přípravy dobrovolníků a členů Českého červeného kříže obecně i na příkladu konkrétních oblastních spolků v Jihočeském kraji. K dosažení cíle byla provedena analýza a shrnutí domácí odborné literatury o odborné přípravě dobrovolníků při mimořádných událostech. Dále byla zpracována případová studie s využitím dat ze sekundární literatury, vnitřních dokumentů i z expertních rozhovorů. Přílohy pak obsahují informace využitelné pro školení dobrovolníků jako samostatný materiál. Závěr práce pak shrnuje zjištěné skutečnosti a formuluje doporučení pro využití v praxi. Klíčová slova Dobrovolnictví, management dobrovolnictví, mimořádná událost, humanitární pomoc, Český červený kříž, krizové řízení
|
|
| |
|
|
Zhodnocení zavedení ochranného opatření - evakuace, při havárii JE Fukušima
SLÁMA, Filip
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit ochranná opatření, především pak evakuaci obyvatelstva, její vývoj a průběh. K dosažení cíle bakalářské práce byla stanovena výzkumná otázka: Byla dostatečná ochranná opatření a následný postup při evakuaci osob z evakuačních zón? Teoretická část je věnována především problematice jaderných elektráren, radiační ochraně a evakuace. Jsou zde popsány děje, které se odehrály přímo na jaderné elektrárně Fukušima I Daiči, od úderu zemětřesení a tsunami, až po vyvrcholení událostí na jednotlivých reaktorech. Ve výzkumné části se práce zabývá vývojem evakuace v evakuačních zónách a v samotné jaderné elektrárně. Dále jsou popsána následná ochranná opatření, následky a situace po havárii až po současnost. Metodikou této práce bylo shromažďování dostupných informací z oficiálních zahraničních zdrojů, legislativních dokumentů, ale také i z publikací odborníků. Zpracování dostupných informací a zhodnocení následků evakuace přineslo nepříjemné zjištění. Ztráty na životech, které člověka určitým způsobem donutí zamyslet se nad výběrem osob vhodných k evakuaci. V této práci byly mimo jiné zjištěny a zmíněny technické nedostatky elektrárny, informační pochybení v komunikaci obyvatelstva a v poslední řadě i pochybení lidského faktoru. Práce může být využita ve všeobecné problematice jaderných elektráren a evakuací pro studijní účely nebo jako informační zdroj ve školství, energetice nebo státní správě.
|
|
|
Rowdies a jejich zobrazení v českém tisku 80. let
Mikeš, Marek ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na český tisk v 80. letech, respektive na to, jakým způsobem informoval o rowdies, neboli fotbalových výtržnících, kteří již desítky let představují jeden z větších problémů nejen ve fotbale, ale celkově ve společnosti. Zaměřím se především na to, jakým způsobem byly události spojené s rowdies vnímány tehdejším režimem v Československu. V úvodní části své práce nejprve charakterizuji základní pojmy spojené s rowdies, vše také zasadím do historického kontextu. Dále se budu zabývat historií největších fotbalových tragédií v 80. letech 20. století v Evropě, tedy i v Československu. V hlavní části práce pak budu na vzorku čtyřech tuzemských médií sledovat, jakým způsobem bylo na našem území v dané době informováno o fotbalových tragédiích a fotbalových výtržnících.
|
|
|
Vybrané chemické látky a připravenost integrovaného záchranného systému na tyto látky ve vybraném území Jihočeského kraje. (AMONIAK, CHLOR, ZEMNÍ PLYN, BENZÍN)
ŠEVČÍK, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá integrovaným záchranným systémem, jeho složkami a připraveností těchto složek pro zásah s výskytem nebezpečných chemických látek, konkrétně je zaměřena na chlor, amoniak, zemní plyn a benzín. Cílem práce bylo zjistit zda jsou vybrané základní složky integrovaného záchranného systému schopny adekvátně reagovat na nebezpečí vzniklá v důsledku úniku těchto látek. Jedním z dílčích cílů bylo posouzení připravenosti a posouzení věcných prostředků z těchto důvodů byl využit dotazník, který byl vyplněn členy hasičského záchranného sboru České republiky, zdravotnické záchranné služby a policie České republiky. Výsledky dotazníkového šetření jsou v práci vyhodnoceny pomocí deskriptivní statistiky, některé zajímavé výsledky byly zobrazeny graficky. Praktickým přínosem této práce, by měl být především podnět k navýšení počtu cvičení týkajících se této problematiky a zvýšení teoretické přípravy sledovaných složek integrovaného záchranného systému. Tato práce může být využita nejen jako zdroj informací, ale také jako učební pomůcka, s odstupem let může také sloužit pro porovnání změn v připravenosti vybraných subjektů. Po dokončení výzkumu v této oblasti, byla zjištěna technologická nepřipravenost policie ČR a zdravotnické záchranné služby, hasičský záchranný sbor ČR je podle předpokladů velice dobře připraven, nejen díky stávajícím věcným prostředkům, ale také díky neustálé modernizaci. Znalosti všech složek jsou dostatečné pro vykonávání svých úkolů v místě mimořádné události, byly zde však zaznamenány určité nedostatky v oblasti nebezpečných látek a možného ohrožení zdraví zasahujících. Práce také obsahuje možná řešení nedostatku vědomostí v oblasti nebezpečných látek, jako například vytvoření přednášek, pro členy integrovaného záchranného systému, které by byly vedeny vysokoškolskými pedagogy.
|
|
|
Role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením zdraví
ZRŮSTOVÁ, Simona
Pracovníci zdravotnické záchranné služby pracují běžně v intencích urgentní medicíny. Při mimořádných událostech, kde se nachází velké množství postižených osob, je nutná znalost postupů medicíny katastrof. Během vteřiny by mělo dojít u zasahujících posádek k přesmyknutí do jiného režimu s volbou odlišného přístupu k pacientům, než který denně používají. V diplomové práci byly stanoveny následující cíle: zmapovat úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě vzdělávání a přípravu. K těmto cílům byly položeny tři výzkumné otázky. Jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů v problematice řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví? Jak zdravotničtí záchranáři hodnotí mimořádné události s hromadným postižením zdraví, u kterých byli přítomni a jaký je jejich postoj k přípravě a vzdělávání v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví? Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami participantů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a stejným počtem zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Tyto rozhovory doplnily informace poskytnuté vedoucími pracovišť krizové připravenosti obou zdravotnických záchranných služeb. V šetření byla použita kvalitativní výzkumná strategie, rozhovory zaznamenány na diktafon, následně zpracovány do kategorií, podkategorií, tabulek a vyhodnoceny. Z výsledků práce lze vyčíst velký mezikrajový rozdíl ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví. Participanti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje projevili nedostatky jak v základní terminologii, tak samotném řešení mimořádných událostí od nahlášení situační zprávy až po třídění postižených. Naopak většina participantů Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje by dokázala podat prvotní hlášení z místa mimořádné události a správně pacienty roztřídit a transportovat. Na základě vyhodnocených výsledků lze tento rozdíl ve znalostech přisoudit zejména četnosti a obsahu prováděných školení. V případě participantů Jihočeského kraje můžeme hledat příčinu v absenci praktického nácviku. Alarmující výsledky byly u participantů zaznamenány ve schopnostech použít třídící metodu START, kde ze všech šestnácti dotazovaných dokázal odpovědět pouze jeden. Vypracovaná kazuistika mimořádné události poukazuje na fakt, že teoretické nedostatky se mohou následně převádět i do praxe.
|
host ::
RSS.