|
|
"Disaster, war, conflict, complex emergencies and International public health risks."
Quinn V, John Michael ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Chlíbek, Roman (oponent)
PhD dizertační práce, John Michael Quinn V Abstrakt Ve 21. století v rámci oboru hygieny a epidemiologie přináší prevence nemocí, infekčních onemocnění a zdravotních rizik smíšené výsledky. Konvenční i hybridní války, konflikty, složité krizové události a katastrofy nadále představují vážná ohrožení veřejného zdraví a zůstávají oblastí strategického zájmu a znepokojení; epidemiologické studie s tímto konkrétním zaměřením stále chybí. V posledních desetiletích došlo zjevně k paradigmatické změně; na místo hlavních světových mocností, jež rozhodují o globálním dění, které má následně dopad na celosvětové zdraví, se vliv přenesl na více státních a ne-státních 'hráčů' soupeřících o regionální moc a vliv, což možná přispělo ke zvýšení počtu menších a méně závažných konfliktů, které jsou ovšem doprovázeny vysokou morbiditou a úmrtností a vysokou mírou nepřenosných chorob i infekčních onemocnění. Výzkum provedený v rámci tohoto doktorského projektu zahrnuje: 1) dotazníková šetření zaměřená na duševní zdraví a traumata spojená s válečnými konflikty; 2) migraci a vzrůstající potřebu zdravotnického personálu a jejich služeb v konvenčních a hybridních válečných konfliktech; sem spadá i problematika odcházení místních lékařů do zahraničí (odliv mozků / brain-drain), což negativně ovlivňuje zdravotní péči v místech...
|
|
|
"Disaster, war, conflict, complex emergencies and International public health risks."
Quinn V, John Michael ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Chlíbek, Roman (oponent)
PhD dizertační práce, John Michael Quinn V Abstrakt Ve 21. století v rámci oboru hygieny a epidemiologie přináší prevence nemocí, infekčních onemocnění a zdravotních rizik smíšené výsledky. Konvenční i hybridní války, konflikty, složité krizové události a katastrofy nadále představují vážná ohrožení veřejného zdraví a zůstávají oblastí strategického zájmu a znepokojení; epidemiologické studie s tímto konkrétním zaměřením stále chybí. V posledních desetiletích došlo zjevně k paradigmatické změně; na místo hlavních světových mocností, jež rozhodují o globálním dění, které má následně dopad na celosvětové zdraví, se vliv přenesl na více státních a ne-státních 'hráčů' soupeřících o regionální moc a vliv, což možná přispělo ke zvýšení počtu menších a méně závažných konfliktů, které jsou ovšem doprovázeny vysokou morbiditou a úmrtností a vysokou mírou nepřenosných chorob i infekčních onemocnění. Výzkum provedený v rámci tohoto doktorského projektu zahrnuje: 1) dotazníková šetření zaměřená na duševní zdraví a traumata spojená s válečnými konflikty; 2) migraci a vzrůstající potřebu zdravotnického personálu a jejich služeb v konvenčních a hybridních válečných konfliktech; sem spadá i problematika odcházení místních lékařů do zahraničí (odliv mozků / brain-drain), což negativně ovlivňuje zdravotní péči v místech...
|
|
|
Klinické a epidemiologické charakteristiky nejčastěji importovaných horečnatých nákaz a možnosti prevence
Trojánek, Milan ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Chlíbek, Roman (oponent)
Souhrn v českém jazyce Cílem předkládané dizertační práce bylo popsat klinické a epidemiologické charakteristiky nejčastěji importovaných tropických horečnatých nákaz, které v našich podmínkách představují horečka dengue, chikungunya, malárie a břišní tyfus. Retrospektivně-prospektivní studie zahrnovala celkem 292 pacientů s horečnatým stavem po návratu z tropů, kteří byli ošetřeni v letech 2006 až 2014 na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Nejčastější nákazou byla horečka dengue (52,1 %), následovaná malárií (37,3 %), břišním tyfem či paratyfy (6,2 %) a horečkou chikungunya (4,4 %). Nejčastější destinací pacientů s horečkou dengue byla jihovýchodní a jižní Asie (88,2 %), zatímco nejvíce nemocných s malárií udávalo pobyt v subsaharské Africe (63,3 %). Typické klinické a laboratorní nálezy u pacientů s horečkou dengue byly bolesti hlavy (72,4 %), vyrážka (71,7 %), bolesti svalů (67,6 %) či kloubů (62,1 %), leukocytopenie (26,5 %), trombocytopenie (22,4 %) a nízká hodnota CRP (57,1 %). Studie prokázala, že laboratorní nálezy u pacientů s horečkou dengue se významně odlišují v akutní a časné rekonvalescenční fázi nákazy. V případě malárie udávalo 62,7 % nakažených bolesti hlavy a mezi ostatní symptomy patřily dyspeptické obtíže (45,1 %), dehydratace (30,4 %) a...
|
host ::
RSS.