|
|
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu
Pospíchal, Martin ; Michalík, David (oponent) ; Rymeš, Milan (oponent)
Psychická zátěž vrcholových manažerů - strategie zvládání stresu Ing.Mgr.Martin Pospíchal, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013 Tématem rigorózní práce je problematika psychické zátěže, resp. psychické zátěže u profesí, které jsou jejímu působení vystaveny ve zvýšené míře. Z nepřeberného množství profesí, ve kterých na člověka působí intenzivní psychická zátěž, je v rigorózní práci zkoumána problematika skupiny vrcholových manažerů, konkrétně pracovníků vrcholového managementu z oblasti firem zabývajících se prodejem informačních technologií. Cílem práce je především postihnout způsoby a strategie zvládání stresu u této cílové skupiny. Z metodického hlediska bylo pro výzkum použito metody polostrukturovaného rozhovoru a standardizovaného dotazníku pro zjišťování strategií zvládání stresu. Provedené výzkumy nasvědčují tomu, že intenzivní psychická zátěž tvoří nedílnou součást výkonu profese vrcholového manažera. Její působení je hodnoceno jako více zatěžující ve srovnání s nižším pracovním zařazením, a to především z pohledu širšího spektra působících forem psychické zátěže. Za převažující typy zvládání působící psychické zátěže se ve výzkumu ukazují především aktivní způsoby vyrovnávání se se zátěží, jako je kontrola a řízení situace samotné, dále kontrola vlastních reakcí v dané...
|
|
|
Existuje spojitost sebepoškozování s aktivitou na sociálních sítích?
VODRÁŽKOVÁ, Petra
Práce nahlíží na sebepoškozování jako na maladaptivní copingovou strategii. Důraz je kladen na období adolescence, které se jeví jako nejrizikovější období výskytu sebepoškozování. Práce se dále zabývá výskytem tématu sebepoškozování na sociálních sítích. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký je vztah mezi sebepoškozováním adolescentů a aktivitou na sociálních sítích. Dalším cílem bylo zjistit, jaké jsou charakteristiky těchto adolescentů (sociální prostředí, důvody sebepoškozování apod.), jaké způsoby sebepoškozování používají a jak sebepoškozování prožívají. Výsledky výzkumu ukázaly, že prvotními příčinami, které vedly ke vzniku sebepoškozování, byly problémové vztahy, zneužívání, znásilnění, stres a touha to zkusit. Aktuální příčiny sebepoškozování dotazovaných adolescentek jsou individuální. Nejčastějšími důvody jsou stres, návrat prožitků během zneužívání, problémové vztahy a smutek. Respondentky uvedly, že sebepoškozování plní uvolňující funkci. Z výsledků výzkumu je možné říci, že online komunity jsou pro respondentky významné. Tyto komunity jim přinášejí pocit sounáležitosti, podporu, možnost navázat nová přátelství a podělit se o své zážitky.
|
|
| |
|
|
Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou
Vilímová, Zuzana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
NÁZEV: Percepce a zvládání dopadů specifických poruch učení na každodenní život dětí s touto diagnózou ABSTRAKT Text se zaměřuje na rozpoznání dopadů specifických poruch učení na každodenní život, jak je vnímají samy děti s touto diagnózou, a strategií, které tyto děti užívají pro vyrovnání se s nimi. Teoretická část práce shrnuje potřebné poznatky o vývojovém stádiu mladší školní věk, fungování dítěte v rodině a krátce o zátěži a jejím zvládání. Dále jsou prezentovány výsledky loňského výzkumu s matkami dětí s SPU. Empirická část je založena na semistrukturovaných rozhovorech se šesti dětmi s SPU navštěvujícími čtvrtou nebo pátou třídu běžných základních škol. Na základě jejich kvalitativní analýzy se práce pokouší objasnit, jak děti vnímají a prožívají dopady SPU a jak se s nimi vyrovnávají. KLÍČOVÁ SLOVA specifické poruchy učení (SPU), dítě, rodina, škola, neúspěchy, strategie zvládání (coping)
|
|
| |
|
|
Protektivní faktory u žáků ZŠ a jejich význam
HARAZÍMOVÁ, Nela
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku protektivních faktorů u žáků 6. - 9. tříd základních škol. Sleduje především problematiku sociální opory, resilience a self-efficacy jako významných protektivních faktorů. Definuje protektivní a rizikové faktory. Sleduje především to, jak mohou různé protektivní faktory ovlivňovat životní styl a duševní pohodu žáků 2. stupně základních škol v kontextu vývoje dítěte, s důrazem na vnímání sociální opory od rodičů, učitelů a spolužáků pomocí standardizačního šetření CASSS-CZ.
|
host ::
RSS.