|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Mikule, Ondřej ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948 Abstrakt Tématem práce je otázka znárodnění a konfiskací proběhlých v Československu v letech 1945 až 1948. V úvodních kapitolách se věnuje vymezení pojmů znárodnění a konfiskace a jejich historicko-právním souvislostem. Bližší pozornost je věnována prvorepublikové pozemkové reformě, která má s vývojem po roce 1945 blízkou souvislost. Následuje pojednání o politických a národohospodářských koncepcích, které vznikaly za 2. světové války v rámci domácího i zahraničního odboje a v nichž zaznívaly požadavky na zásadní hospodářskou transformaci Československa. Diskutovány jsou postoje Edvarda Beneše a rovněž jednání moskevského a londýnského exilu o budoucím Košickém vládním programu. Další kapitoly se zaobírají znárodněním a konfiskacemi v roce 1945, kdy je pojednáno o jednotlivých znárodňovacích a konfiskačních dekretech, procesu jejich vzniku s přihlédnutím zejména k jednáním na schůzích vlády a rovněž je věnována pozornost institutu národní správy, který k nim měl velmi blízký vztah. V období let 1946 až 1947 je pojednáno o revizi prvorepublikové pozemkové reformy a dalších opatřeních ve vztahu k pozemkovému vlastnictví, sporům o způsob naložení s průmyslovými konfiskáty, tedy konfiskovanými podniky menší a střední velikost. Jedna kapitola je věnována převzetí...
|
|
| |
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Poválečné konfiskace na Liberecku v kontextu památkové péče
Pastorková, Šárka ; Vajčner, Jiří (vedoucí práce) ; Uhlíková, Kristina (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat osudem konfiskovaných památek zestátněných podle dekretů prezidenta republiky: č. 12/45 Sb. a 108/45 Sb. na Liberecku. První část se zaměří na kulturně historické prostředí regionu, především odsun obyvatel a problematiku konfiskací ve sledovaném poválečném období obecně. Působení prezidenta Beneše v Londýnském exilu, především dosah jím vydaných dekretů a etablování státních institucí pro záštitu konfiskovaného majetku. Druhá část bude věnována systému péče o konfiskovaný umělecký materiál na příkladech vybraných objektů, zejména významných vil a majetku nuceně vysídlených rodů. Zde bude práce vycházet především z dochovaných dokumentů státních organizací zajišťujících konfiskovaný majetek, jako byly Národní kulturní komise a jí předcházející: Zajišťovací komise, nebo Státní památkový úřad: směrnice, zajišťovací a předávací protokoly, korespondence, apod. Cílem diplomové práce je analýza zajišťování a správy majetku odsunutých obyvatel daného regionu v širším kulturně historickém kontextu. Klíčová slova Liberec, konfiskace, vysídlení Němců, Benešovy dekrety, zajišťování konfiskátů
|
|
|
Konfiskace a přídělové řízení podle dekretů prezidenta republiky v rozhodovací praxi českých soudů
Tomáš, Radek ; Kuklík, Jan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Výtah Tato práce se zabývá reflexí konfiskace a přídělového řízení podle dekretů prezidenta republiky v současné rozhodovací praxi českých soudů. Toto řízení nebylo v mnoha případech dosud dokončeno nebo z něj vyvstávají problémy v oblasti právních vztahů k nemovitostem a knihovního pořádku, jež přetrvávají až do dnešní doby. Analyzuje a kategorizuje relevantní právní předpisy a judikaturu podle materiálního kritéria. Výsledkem jsou přehledně sestavené okruhy nejvýznamnějších judikátů k jednotlivým identifikovaným problémům a posouzení ustálenosti rozhodovací praxe či předpokladu dalšího judikatorního vývoje v jednotlivých okruzích, a to především ve vztahu k zásadě právní jistoty, která - jak tato práce argumentuje - vystupuje v relevantní rozhodovací praxi soudů postupně do popředí.
|
|
|
Konfiskace a přídělové řízení podle dekretů prezidenta republiky v rozhodovací praxi českých soudů
Tomáš, Radek ; Drobník, Jaroslav (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Výtah Tato práce se zabývá reflexí konfiskace a přídělového řízení podle dekretů prezidenta republiky v současné rozhodovací praxi českých soudů. Toto řízení nebylo v mnoha případech dosud dokončeno nebo z něj vyvstávají problémy v oblasti právních vztahů k nemovitostem a knihovního pořádku, jež přetrvávají až do dnešní doby. Analyzuje a kategorizuje relevantní právní předpisy a judikaturu podle materiálního kritéria. Výsledkem jsou přehledně sestavené okruhy nejvýznamnějších judikátů k jednotlivým identifikovaným problémům a posouzení ustálenosti rozhodovací praxe či předpokladu dalšího judikatorního vývoje v jednotlivých okruzích.
|
|
|
Zámek v Mnichově Hradišti od konfiskace po zpřístupnění
Altman, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o zámku v Mnichově Hradišti. Zabývá se jeho historií, ale hlavní důraz práce je kladen na 20. století - jak s budovou nakládali soukromí majitelé, jaká nastala proměna a k jakým došlo změnám, když zámek přešel do vlastnictví státu. Jako hlavní pramen jsem použil fondy Státní památkové správy v Národním archivu v Praze, následně dobové průvodce, knihy a časopisy. Využito bylo též vzpomínání pamětníků z Mnichova Hradiště a okolí. Klíčová slova: zámek, Mnichovo Hradiště, konfiskace, 1945, Národní kulturní komise
|
|
|
Historie majetku hlubocké větve Schwarzenbergů v období 1938-1950
Vochozka, Šimon ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce je věnována rozboru historie majetkového souboru hlubocké větve rodu Schwarzenbergů v období předcházejícím 2. světovou válku, v průběhu tohoto válečného konfliktu a v letech bezprostředně navazujících. Z těchto tří period je zájem soustředěn především na události poválečného období, jejichž hlubší rozbor může také více napovědět o tehdejší politické a společenské situaci, zejména pak na zákon č. 143/1947 Sb., o převodu vlastnictví majetku krumlovsko-hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi Českou, včetně procesu jeho tvorby a přijímání, jakož i důsledkům, které aplikace tohoto zákona vůči majetku hlubocké větve Schwarzenbergů přinesla. Další historie zájmového majetkového souboru je pak sledována až do okamžiku jeho definitivního začlenění do systému socialistického hospodářství, které znamenalo jeho konečnou likvidaci.
|
|
|
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
|
|
|
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Cimpa, Martin ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato práce pojednávající o Vilému Slavatovi z Chlumu a Košumberka (1572-1652) je zaměřena především na nedořešené otázky a bílá místa související s životem a kariérou tohoto českého aristokrata, jenž se stal jednou z předních osobností habsburské monarchie své doby. Obsahem první části práce je podrobný popis Slavatova pobytu a činnosti v exilu. Pozornost je věnována málo známým skutečnostem týkajícím se jeho účasti na politických jednáních o dalším směřování českého království a celé habsburské monarchie ve Vídni, Praze i na jiných místech a Slavatovým spisům státoprávní a konfesijně apologetické povahy, které vypracoval během pobytu v Pasově. Dále se autor pokusil o vyložení Slavatova nejasného postoje k procesu pobělohorských konfiskací, z něhož vytěžil navzdory svojí loajalitě a službám domu habsburskému jen nepatrný zisk. V neposlední řadě se autor zabýval i Slavatovým problematickým vztahem k vrchnímu veliteli císařských vojsk vévodovi Albrechtovi z Valdštejna a pokusil se nalézt kořeny jejich nepřátelství a objasnit, proč se Slavata stal jedním z Valdštejnových nejvytrvalejších kritiků.
|
host ::
RSS.