|
| |
|
|
Téma "lágru" v italské ženské memoárové literatuře
Bílkovská, Eva Tereza ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
(česky) Tato diplomová práce mapuje italskou ženskou memoárovou tvorbu pojednávající tématiku "lágru". Faktografická část práce se věnuje nejen situaci Židů ve 30. a 40. letech 20. století, ale především ženské memoárové tvorbě a jejím specifickým znakům. Ústřední analytická část práce se zaměřuje na život a dílo třech autorek přeživších holokaust: Luciany Nissim, Liany Millu a Giuliany Tedeschi. Závěrečná část je věnována srovnání těchto autorek a jejich literární tvorby v kontextu "koncentráčnické" literatury.
|
|
|
Uherskobrodští židé a jejich kultura na konci své ery
Ryšavá, Denisa ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ondrejičková, Sylva (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kde se v první, teoretické části, věnuji dějinám uherskobrodských židů a jejich životem v Uherském Brodě během první republiky. V této části se zaměřuji především na jejich život během třicátých let dvacátého století, a také na změny, které přinesl rok 1939, a kterým pak museli místní židé i ostatní obyvatelé města díky tehdejšímu režimu podstoupit. Druhá část je praktická a je zaměřena na životní příběh žida Williho Bocka, který přežil hrůzy druhé světové války v koncentračních táborech a je nám tak jedním ze svědků holocaustu.
|
|
|
Život pod Goetheho dubem. Koncentrační tábor Buchenwald v letech 1937-1945
Diviš, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tématem a zároveň i primárním cílem diplomové práce je vyobrazení každodennosti koncentračního tábora Buchenwald. Buchenwald byl místem, kde nacisté věznili kromě jiných i velký počet občanů Protektorátu Čechy a Morava. Diplomová práce se bude primárně soustředit na tři oblasti výzkumu. V prvé řadě se jedná o problematiku "prostoru", do níž bude začleněn stručný nástin vývoje koncentračních táborů v předválečném Německu, funkce administrativních, technických a vojenských budov táborové SS. Další téma diplomové práce poukazuje na fyzickou práci vězňů, která byla denní náplní během jejich pobytu v koncentračním táboře. Cíl jejich práce měl vést k rychlému usmrcení s co možná nejnižšími náklady na jejich stravování. Zde ve prospěch či neprospěch vězně rozhodovaly ideologicko-politické, a později i hospodářské aspekty režimu. Pojetí práce se v systému nacistických koncentračních táborů v postupných letech znatelně měnilo, což zapříčiňovaly přípravy na válku a později samotný vývoj válečného konfliktu. Třetím tématem jsou sociální vztahy a kulturní život vězňů, jež ukazují na lidskou adaptabilitu v těchto nelidských podmínkách. Ve snaze vylíčit denní společenské soužití v koncentračním táboře bude kladen důraz na formy a vlivy tlaku, kterému byli vězni vystaveni, a na nějž museli průběžně v různých...
|
|
| |
|
|
Plynové komory v KL Lublin ve světle poválečného bádání
Chocholatý, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza poválečného bádání o genocidě během druhé světové války, zejména ve vztahu k výstavbě a používání plynových komor v koncentračním táboře KL Lublin (Majdanek). Předmětem výzkumu budou způsoby, jimiž se likvidace vězňů v tomto koncentračním táboře interpretovala od roku 1944 (od závěrů učiněných polsko- sovětskou vyšetřovací komisí v roce 1944 až po nejnovější výzkumy této otázky). Práce se zaměří na pojetí likvidace lidí, odhadovaného počtu plynových komor a jejich podob, a to jak v oficiálních textech sovětské provenience, tak ve Státním muzeu na Majdanku (v rámci geneze prezentace míst hromadné likvidace vězňů návštěvníkům muzea od jeho vzniku po současnost), v soudních výpovědích bývalých vězňů tábora či členů jeho posádky atd. Zvláštní pozornost bude věnována jisté konjunktuře v oblasti zájmu nad historiografií holocaustu zejména od 60. let 20. století. Klíčová slova Majdanek, plynové komory, koncentrační tábor, exterminace.
|
|
|
Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942
Hájek, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce "Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942" se zabývá stupňováním nacistické perzekuce Židů v období vymezeném útokem na Sovětský svaz a konferencí ve Wannsee. Práce studuje rozhodující období pro osud Židů na území nacistického Německa a hledá momenty vedoucí k postupnému stupňování pronásledování Židů. Od počátečního hledání vhodného cíle deportací po vraždy vrcholící spuštěním masového vyvražďování, skrytého pod pojmem "konečné řešení", v systému specielně budovaných vyhlazovacích táborů. Důraz je kladen na distribuci rozkazů, řízení a koordinaci procesu z pohledu centrálních institucí bezpečnostního aparátu a nacistické administrativy. Vznik systému řízení a postupná centrální organizace procesu hrají klíčovou roli pro pochopení způsobu fungování hromadného zabíjení a jeho posunu od lokálních akcí k industrializovanému procesu, který postihl židovské obyvatelstvo celé Evropy.
|
|
|
Utrpení a teror v koncentračních táborech
ŠIMIC, Martin
Hlavním tématem mé práce bylo popsat jednotlivé koncentrační tábory, kde vězni denně bojovali o život. V následujících kapitolách by si měl čtenář uvědomit, jakými hrůzami si lidé v táborech procházeli. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části popisuji židovské obyvatelstvo, které během války zažívalo neskutečný teror. Následuje popis vybraných koncentračních táborů, které jsou pilířem mé práce. Teoretickou část uzavírají dvě osobnosti nacismu, které v Osvětimi platili za největší zlo Rudolf Höss a Josef Mengele. Praktická část představuje rozhovory s pamětníky, kteří mi ochotně vyprávěli svůj příběh. Dále je zde rozbor otázek, které jsem volil tak, aby mi podaly ucelený obraz o daném tématu. Samotné rozhovory se nachází v přílohách.
|
|
|
Poválečné osudy nacistického lékaře Josefa Mengeleho
JURCOVÁ, Miroslava
Cílem bakalářské práce je analýza a interpretace osobnosti nacistického lékaře Josefa Mengeleho s důrazem na jeho poválečné osudy. V první části se soustřeďuji na jeho lékařskou a nacistickou kariéru, přičemž přibližuji jeho "děsivý výzkum" v koncentračním táboře v Osvětimi v období druhé světové války. Jádro práce představuje druhá část, v níž sleduji jeho dramatický život po druhé světové válce, kdy se musel J. Mengele skrývat, stěhovat a často měnit místa svého působení, aby do konce života unikal spravedlnosti. Práce je cenným svědectvím jak o zrůdnosti totalitní ideologie nacizmu, tak i odborném pochybení nejvýznamnějšího lékaře 20. století.
|
host ::
RSS.