|
|
Město jako prostor mysli - Divočina ve veřejném prostoru
Vondrušková, Eliška ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu města se speciálním zaměřením na veřejný prostor a jeho aspekt divočiny. Zkoumá město jako místo pro život i jiných organismů, než je člověk, a objevuje jeho specifický životní prostor, který je obývaný vágním terénem v nejrůznějších velikostech. Sleduje vztah města a přírody, jak se vyvíjel v průběhu historie i to, jak se příroda do měst dostává formou zahrad a parků. Naráží na téma druhé přírody, která města obklopuje. Hlavním tématem je městská divočina, nezvaná příroda měst a její aspekty. Cílem diplomové práce je zmapování tématu městské divočiny, jejích aspektů a projevů, které následně budou didakticky transformovány. Předchází tomu studium literatury a práce v terénu, kdy dochází k archivování a mapování různých míst. Hlavním městem pro zkoumání je má rodná Praha, ve které žiji, a proto mi umožňuje každodenní pozorování (chtěné i nechtěné). V didaktické části práce se zaměřuji na transformování tématu do tří zcela odlišných výtvarných úloh, které žákům nabízí tři odlišné pohledy. Každý z pohledů je vázán na jejich osobní zkušenosti a dva z nich i na pobyt přímo ve vágních terénech města. Další částí diplomové práce je metodická příručka s motivací k tématu, nápady do výuky s kulturními kontexty a slovník pojmů. Cílem didaktické části je seznámit žáky s...
|
|
|
Pluralita fotobiontů ve stélkách lišejníků
Dědková, Kamila ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Vančurová, Lucie (oponent)
Pluralita fotobiontů označuje výskyt více fotobiontů uvnitř jediné stélky lišejníku. Tento fenomén byl popsán již na konci minulého století, ale hlubší pozornosti se mu dostalo až v poslední dekádě. I přesto je však množství dostupné literatury na toto téma omezené. V této bakalářské práci shrnuji veškeré důležité poznatky, které byly do dnešního dne o pluralitě fotobiontů publikovány. Nejčastějšími fotobionty žijícími spolu v jedné stélce jsou řasy rodu Trebouxia, ale koexistovat spolu mohou i jiné řasy a sinice více či méně fylogeneticky příbuzné. Pluralitní stélka vzniká buď na počátku lichenizace asociací hyfy s několika fotobionty najednou (horizontální přenos) nebo získáváním doplňkových fotobiontů v průběhu života (vertikální přenos). Nejzásadnějšími faktory ovlivňujícími výskyt více fotobiontů ve stélce jsou pravděpodobně specificita a selektivita mykobiontů a lokální podmínky prostředí. Pluralita fotobiontů byla objevena u více než padesáti druhů lišejníků. Mnoho důležitých poznatků bylo popsáno na modelovém lišejníku Ramalina farinacea. Jeho koexistující fotobionti se liší v reakcích na různé, především stresové podmínky prostředí. Z toho vyplývá, že přítomnost více různých fotobiontů ve stélce může přinášet výhodu pro osidlování nových stanovišť a může být podstatná pro přežití na...
|
|
| |
|
|
Vliv tvaru potravních zdrojů na společenstva afrického koprofilního hmyzu
HELCLOVÁ, Michaela
Tato práce se zabývá tropickými koprofilními společenstvy a jejich vztahem k prostorovým parametrům potravních zdrojů - tvar a povrch trusu. Cílem práce bylo otestovat rozdíly ve funkčním složení koprofilních společenstev, jejich abundanci a druhovou bohatost napříč normálním exkrementem a exkrementem se čtyřikrát zvětšeným povrchem. Výsledky naznačují, že preference pro exkrement s rozdílným povrchem hraje klíčovou roli ve vyhýbání se kompetici mezi hmyzem obývajícím trus.
|
|
|
Transgenerational effects of plant biotic interactions
PUY GUTIÉRREZ, Javier
This thesis focuses on the transgenerational effects triggered by plant biotic interactions and explores their relevance on ecological and evolutionary processes. The following sections document novel results that show their important consequences on different aspects. Primarily, we established the necessary methodology to be able to explore these questions and to disentangle the mechanisms originating the transgenerational plasticity by validating a demethylation method. Then, we checked whether the biotic interactions alter the phenotype via within-generation and transgenerational plasticity, examining the magnitude and direction of the response on each specific "response traits". Lastly, the potential role of transgenerational plasticity for adaptation, species coexistence, creating biodiversity and population and ecosystem functioning is tested.
|
|
|
Problematika menšin a jejich zapojení do společenského života - se zaměřením na romskou komunitu (sociální aspekt)
FRÍD, Lukáš
Hlavním cílem diplomové práce bylo odhalení nejzávažnějších problémů, se kterými se potýká romské etnikum v České republice, resp. odhalení příčin, jež ve svém důsledku k těmto problémům vedou. V rozsáhlém ohlédnutí do historie romského etnika (2. kapitola) jsem se snažil vystopovat kořeny nynějších problémů Romů u nás, zejména v sociální oblasti a v oblasti soužití s českou majoritou. Další významová část (3. kapitola) pak reflektuje současnou životní situaci Romů v Česku, jejich sociální a společenské postavení.
|
|
| |
|
|
Neighborhood
Bartoš, Roman ; Rudiš, Martin (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Lidé odedávna upravovali a přetvářeli svoje okolí v nekonečném honu za pohodlím, bezpečím a přežitím. Lidstvo rostlo, vyvíjelo se, dospívalo i umíralo vždy společně. Životní prostředí přímo reflektovalo potřeby své komunity. Rodiny žily pod jednou střechou na společné návsi. Lidé respektovali přírodní děje a koexistovali s nimi. To se v posledních pár staletích zásadně změnilo. Po několika světlých technologických explozích a temných dobách válek svět začal nekontrolovaně zrychlovat. Potřeba semknuté komunity se postupně vytrácela. Sousedské trhy nahradily supermarkety a rozpravy mezi okny do světnice a návsí nahradila okna webových prohlížečů. Ploty nahradily betonové hradby, rozmohl se systém sobeckých privátních bublin. NEIGHBOR+HOOD si klade za cíl najít kompromis mezi oběma extrémy. Je to idea porozumění a rovnováhy mezi prostorem pro NÁS a pro MĚ. Je to prostor pro sousedy, úzce semknutou komunitu přátel pod jedním stromem u jednoho stolu. Je to prostor pro rodinu pod jednou střechou na společné návsi. Je to přirozené, pohodlné, nekonfliktní, bezpečné a lidské prostředí na okraji města. Návrh dává fiktivním obyvatelům Udánského kopce příležitost ztotožnit se se svým domovem a identitou jeho okolí. To všechno s využitím k přírodě šetrných mechanik a postupů. NEIGHBOR+HOOD je lidské, soběstačné, ekologické sídliště. Je to domov sousedství.
|
|
|
From sea to summit
Staniczek, Jan ; Solčáni, Ján (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se skrze instalaci ze série hliněných reprobeden pokouším o zprostředkování divných pocitů, jež jsou inherentně spjaty s post-antropocentrickým, ekologickým uvažováním meziobjektové koexistence. Z teoretické oblasti se asi nejmarkantněji opírám o Fisherův koncept podivna (weird) a Mortonův koncept temné ekologie (dark ecology), v nichž jsem našel až překvapivě trefnou artikulaci vlastních pocitů, a zároveň inspiraci pro další uvažování a představivost. Opěrnými body v jinak těžce definovatelném směřování tvorby mi jsou roviny stírání hranic, pomíjivosti a intimního kontaktu s jinakostí.
|
|
|
Factors associated with invasiveness in the genus Impatiens: interaction of species traits, competition and environment
Čuda, Jan ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Kollmann, Johannes (oponent) ; Prach, Karel (oponent)
Cílem předkládané disertační práce bylo určit, které faktory ovlivňují invazivnost v rodě Impa- tiens (netýkavka). Netýkavky jsou velmi atraktivní rostliny; některé zdomácněly mimo původní areál výskytu, zatímco jiné ne, přestože byly často pěstovány. Pokud pátráme po vlastnostech, které podporují invazivnost, je výhodné srovnávat druhy jednoho rodu, tzv. kongenery. Díky blízké příbuznosti jsou jejich vlastnosti a způsob rozšiřování méně ovlivněny fylogenezí, než při srovnání nepříbuzných druhů či dokonce celých flór. Srovnání kongenerů umožňuje přesnější určení vlastností, které invazní druhy zvýhodňují oproti druhům domácím, a zároveň přesnější rozpoznání druhů s invazním potenciálem. Intenzita kompetice mezi původními a in- vazními druhy závisí na míře překryvu jejich nik. Invazní druhy jsou obvykle vysoce kompeti- tivní v širokém rozsahu podmínek prostředí, zatímco domácí druhy často mají užší ekologické optimum. Výsledek kompetice se navíc může v různých fázích životního cyklu lišit a závisí na míře dominance (vyjádřené např. pokryvností), což bývá zřídka zohledněno. Rozšíření invaz- ního druhu v nepůvodním areálu také ovlivňují místní podmínky prostředí, způsoby a rychlost šíření. Mnoho invazních druhů proto zdomácnělo podél vodotečí, které poskytují celou řadu příhodných mikrostanovišť, na nichž je...
|
host ::
RSS.