|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
|
|
Ekonomický a institucionální vývoj Severní Koreje v letech 1973-2000
Večerka, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ekonomickým a institucionálním vývojem v Severní Koreji v letech 1973-2000 a centrálně plánovanou ekonomikou. První část práce objasňuje základní znaky centrálně plánované ekonomiky a charakterizuje její výhody a nevýhody. Druhá část práce si klade za cíl zmínit vývoj a důležité instituce v Severní Koreji, detailně zmapovat zahraniční obchod KLDR v letech 1973-2000 a nastínit závislost Severní Koreje na Sovětském svazu. Je zde rovněž provedena analýza a vývoj severokorejských zákonů o zahraničním obchodu. Konečně třetí část práce se zaměřuje na vývoj domácí ekonomiky, která je porovnávána s ostatními významnými státy. Mezi jeden z hlavních sledovaných a porovnávaných ukazatelů patří vývoj životní úrovně s Severní Koreji a hrubý domácí produkt.
|
|
|
Hospodářský vývoj Československa v období normalizace
Vanišová, Martina ; Šlajs, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato práce se především zabývá hospodářským vývojem Československa v období normalizace, tedy v 70. a 80. letech 20. století, kdy skončily pokusy o reformy a byly nastaveny přísnější normy komunistického dohledu. Klade si za cíl ukázat nefunkčnost centrálně plánované ekonomiky na příkladu Československa ve zvoleném období. Práce analyzuje hospodářský a sociální vývoj země během jednotlivých pětiletých plánů a jeho dopad na ekonomický růst země. Práce srovnává hospodářský vývoj s vybranými zeměmi bývalého východního bloku a analyzuje vzniklé rozdíly ve stejném ekonomickém mechanismu. Pro doplnění kontextu se v práci objevuje i komparace s vybranou kapitalistickou zemí. V neposlední řadě práce analyzuje důsledky centrálně plánované ekonomiky na další vývoj země během 90. let 20. století.
|
|
|
Stagnace HDP v Československu na přelomu 70. a 80. let 20. století
Trnka, Miroslav ; Kolman, Ondřej (vedoucí práce) ; Dyba, Karel (oponent)
Tato práce se primárně zabývá problematikou hospodářské situace v Československu na konci 70. a počátku 80. let 20. století, vyznačující se poklesem tempa růstu HDP. Cílem práce je ukázat, že ani centrálně plánované ekonomiky se nedokáží vyhnout krizím. Práce se dále zabývá problematikou počítání HDP z tehdy používaného národního produktu, hospodářským vývojem poválečného Československa a srovnáním dopadů krize v socialistickém Československu s okolními zeměmi vyznávajícími jak centrálně plánovaný, tak tržní systém. Okrajově se také pokouší o propojení ekonomických jevů s jevy společenskými.
|
|
|
Specifické rysy transformačního procesu v České republice.
Hamplová, Sabrina ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Dobrylovský, Jiří (oponent)
V mé bakalářské práci charakterizuji specifické rysy transformačního procesu v České republice. Práce je teoretického charakteru v historickém kontextu 90. let 20. století. Zaměřuji se především na hlavní kroky přechodu z centrálně plánované ekonomiky na tržní ekonomiku. Tato práce začíná popisem výchozí ekonomické situace před reformou společně s vysvětlením nevýhod centrálně plánované ekonomiky. V závěru pak vyhodnocuji dopady transformace na ekonomiku vybranými makroekonomickými ukazateli, konkrétně v této části analyzuji vliv kroků transformačního procesu na HDP, míru inflace, míru nezaměstnanosti a obchodní bilanci. Práce odhaluje zejména důležité postupy a opatření, na kterých byla postavena změna ekonomického systému a bez kterých by vytvoření tržní ekonomiky nebylo možné. Přispívá zejména k rozšíření povědomí o procesu transformace ekonomiky v České republice spolu s porovnáním některých transformačních kroků a výsledků s ostatními ekonomikami postkomunistických zemí.
|
|
|
Vliv transformace české ekonomiky na vývoj zahraničního obchodu
Komorová, Eliška ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Transformace centrálně plánované ekonomiky v ekonomiku tržní je složitým procesem, který způsobil mnohé změny v oblasti společenské, politické i ekonomické. V tomto období bylo potřeba privatizovat státem vlastněné podniky, liberalizovat ceny i zahraniční obchod, změnit obchodní politiku země a přizpůsobit ji evropským standardům. Tyto zásadní změny se pochopitelně promítly do makroekonomického vývoje České republiky a do teritoriální i komoditní struktury českého obchodu. Hlavním cílem práce je zhodnotit průběh transformačního období a poskytnout informaci o jejím dopadu na zahraniční obchod České republiky.
|
|
|
Československý bankovní systém v letech 1968-1989
Dobrovolný, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce analyzuje vývoj československého bankovního systému v podmínkách centrálně plánované ekonomiky v období 1968 -- 1989. Autor v první části práce charakterizuje pojem bankovní systém, po čemž se dostává ke stručnému popisu situace v bankovnictví po skončení druhé světové války. Na to již navazuje analýzou stanoveného období, které rozděluje do dvou významných etap. První se zabývá vznikem reformního myšlení, pokračuje přes Pražské jaro a končí nastolením normalizace, která uvedla bankovní systém téměř do původního stavu. Druhá etapa se zabývá koncem 80. let, kdy došlo k navázání na reformní myšlení z konce let 60., nicméně ke změně v postavení centrální banky dochází až počátkem 90. let.
|
|
|
Hospodářské reformy centrálně plánované ekonomiky na příkladu Rozsypalových reforem v ČSSR
Forštová, Tereza ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá centrálně plánovanou ekonomikou v Československu od první poloviny 50. let do počátku 60. let 20. století. Pozornost je věnována pokusům o hospodářské změny, konkrétně Rozsypalovým reformám v 50. letech 20. století. V první části se zabývá stručným uvedením do problematiky centrálního plánování, dále práce věnuje pozornost prvnímu a druhému pětiletému plánu, jejich neúspěchů a dopadů na československou ekonomiku a nakonec přechází k samotným příčinám, vývoji a důsledkům Rozsypalových reforem. Zvolené téma je řešeno pomocí metody deskripce. Hlavními cíli jsou nejen zanalyzovat a zhodnotit ekonomickou reformu, ale také si uvědomit první rozsáhlé snahy o změnu tehdejší ekonomické situace. Rozsypalovy reformy však nebyly úspěšné. Hlavní překážku těchto snah totiž tvořil samotný systém centrálního řízení ekonomiky.
|
|
|
Industrializace Sovětského svazu ve 30. letech 20. století
Šafránek, Patrik ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá industrializací Sovětského svazu ve 30. letech 20. století a snaží se zhodnotit její ekonomické a sociální výsledky. Důraz je kladen především na první pětiletý plán, který probíhal v letech 1929 -- 1932. Teoretická část práce se věnuje centrálně plánované ekonomice a teorii totalitarismu. Zde jsem dospěl k závěru, že direktivní hospodářství je nevhodné jako dlouhodobá forma organizace výroby společnosti. Hlavní hypotézou práce je, že rozsáhlé investice do těžkého průmyslu způsobily kvantitativní nárůst národohospodářských ukazatelů, což bylo doprovázeno snížením životní úrovně většiny obyvatel Sovětského svazu. Tuto hypotézu se podařilo částečně prokázat jako pravdivou i přesto, že průměrná spotřeba na obyvatele v průběhu sledovaného období rostla. Mezi základní faktory poklesu životního standardu patřilo omezení osobní svobody související s vytvořením totalitního režimu, zavedení systému vnitřních pasů a nucená kolektivizace sovětského zemědělství.
|
host ::
RSS.