|
| |
|
| |
|
|
Problematika ošetřování centrálních žilních katétrů v intenzivní a metabolické péči
Zatočilová, Jana ; Petrášková, Hana (vedoucí práce) ; Novotná, Jindra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ošetřování centrálních žilních katétrů v intenzivní a metabolické péči a s tím souvisejícím výskytem komplikací, které mohou kanylaci centrálního žilního řečiště provázet a mít tak vliv na možnou délku využití centrálního žilního katétru. Teoretická část se snaží obsáhnout informace, vztahující se k problematice centrálních žilních katétrů a jejich ošetřování. Obsahuje i minimum anatomických a fyziologických poznámek, majících vztah ke kanylaci centrálního žilního řečiště a také historické poznámky, jež vedou až do současnosti. Empirická část se v první fázi průzkumného šetření zaměřuje na sledování ošetřovatelských postupů na jednotlivých odděleních IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a na jejich vliv s ohledem na prevenci a vznik komplikací. Další, druhá fáze průzkumného šetření, spočívá ve vytvoření doporučení k ošetřování centrálních žilních katétrů, která by mohla vést ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a doby použitelnosti katétru. V závěru je hodnoceno, zda se doporučení alespoň částečně stala součástí ošetřovatelské péče a zda měla vliv na zlepšení problémových oblastí či nikoliv. Klíčová slova Centrální žilní katétr, ošetřovatelská péče, komplikace centrálních žilních katétrů, kanylace centrálního žilního vstupu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Srovnání ošetřování cévních vstupů na JIP a standardním oddělení
Vašková, Marcela ; Tomanová, Alena (vedoucí práce) ; Petrášková, Hana (oponent)
(teze): Ve své diplomové práci jsem se rozhodla věnovat problematice ošetřování cévních vstupů na JIP a standardním oddělení. Tento ošetřovatelský problém můžeme nalézt v podstatě na každém lůžkovém oddělení. Každá zdravotní setra se za svoji pracovní kariéru setká s cévním vstupem. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. První teoretická část se zabývá historií cévních vstupů, přehledem základních cévních vstupů a edukačním procesem. Z cévních vstupů se práce zaměřuje především na centrální žilní katétr a periferní žilní katétr. Druhá empirická část je zaměřena na vyhodnocení provedeného průzkumu, využívají se zde metody výzkumu a statistického zpracování získaných dat. Před začátkem výzkumu byly stanoveny 4 hypotézy. Celkem 3 hypotézy byly po statistickém vyhodnocení dotazníku potvrzeny, jedna hypotéza se průzkumným šetřením nepotvrdila. Dotazník vyplňovaly sestry ze standardního oddělení a jednotek intenzivní péče. V závěru je zhodnocení práce. Klíčová slova Cévní vstup, periferní žilní katétr, centrální žilní katétr, ošetřování, převaz, asepse, infekce, sestra, pacient
|
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Prevence nozokomiálních infekcí u centrálních venózních katétrů na standardních a intenzivních odděleních
PAŽOUTOVÁ, Petra
Nozokomiální infekce jsou jedním ze závažných problémů moderní medicíny i ošetřovatelství a znamenají pro budoucnost závažný problém. Jediným kauzálním řešením je dnes prevence nozokomiálních infekcí aplikovaná spolu s cílenou a smysluplnou antimikrobiální terapií. Tato práce si primárně kladla za cíl komparaci znalostí mezi všeobecnými sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a všeobecnými sestrami ze standardních oddělení.V obecné rovině by se dalo formulovat, že cílem práce bylo tedy zmapovat rozsah znalostí všeobecných sester nejen o nozokomiálních infekcích, ale i o samotné aseptické péči o centrální žilní katétry, včetně katétrových sepsí. Zjištěný deficit znalostí u všeobecných sester poukázal na výskyt pochybení v ošetřovatelské praxi. S kvalitou ošetřovatelské péče zároveň souvisí i standardizace ošetřovatelských postupů. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo ve čtyřech zdravotnických zařízeních: Krajská nemocnice Liberec, a.s., Masarykova městská nemocnice v Jilemnici, Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice s poliklinikou v Semilech. Zvolenou výzkumnou metodou byl nestandardizovaný dotazník. Vzorek respondentů byl zvolen záměrně a do statistického zpracování bylo zařazeno 290 relevantně vyplněných dotazníků. Součástí výzkumného šetření byla i komparace a kvantifikace standardů ošetřovatelské péče. Vzhledem k provedené komparaci standardů ošetřovatelské péče jsme dospěli k závěru, že dochází k tvorbě neúplných či dokonce rozporuplných standardů. Zpracovali jsme Návrh na standard ošetřovatelské péče o zavedený centrální žilní katétr, kdy jsme zvolili takovou formu, aby jej bylo možno implementovat do zdravotnických zařízení v České republice a tedy jasně definovat základní ošetřovatelské postupy v rámci této problematiky.
|
|
|
Současné možnosti laboratorní diagnostiky stafylokokových infekcí
CHRTOVÁ, Lucie
Laboratorní diagnostika stafylokokových infekcí je založena na přímém průkazu, tj. na mikroskopii a kultivaci, případně průkazu bakteriální DNA. Cílem této práce je posouzení současné možnosti laboratorní diagnostiky infekcí způsobených koaguláza - negativními stafylokoky a porovnání jednotlivých metod používaných k identifikaci v rutinní laboratorní praxi. Úvodní část práce je věnována popsání rodu Staphylococcus, jeho odlišení od rodů Micrococcus a Peptococcus. Následně pak rozdělení rodu Staphylococcus na základě schopnosti enzymaticky koagulovat plazmu do dvou hlavních skupin (stafylokoků koaguláza - pozitivních a koaguláza - negativních). U těchto dvou hlavních skupin je popsána jejich morfologie, kultivace, antigenní struktura, faktory virulence, patogeneze a laboratorní diagnostika. V metodické části je zmíněná preanalytická a analytická fáze vyšetření. Preanalytická část je zaměřená na obecné zásady odběru a transportu materiálu na mikrobiologické vyšetření a samotný odběr materiálu. Metodická část byla prováděna v Laboratoři lékařské mikrobiologie na Pracovišti bakteriologie v Nemocnici České Budějovice a.s. V této části práce je popsáno rozlišení stafylokoků na základě koagulázového testu latexovou aglutinací (PROLEXTM STAPH LATEX KIT) a následně druhová identifikace 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních, izolovaných z centrálních žilních katétrů, hemokultur a jiných klinicky závažných materiálů. Druhová identifikace všech 52 kmenů stafylokoků koaguláza - negativních byla provedena biochemickou identifikací testem STAPHYtest 16 a paralelně hmotnostní spektrometrií - technologie MALDI-TOF systémem VITEK MSTM. Těmito metodami byly kmeny identifikovány s úspěšností 96,2 % u metody hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF a s úspěšností 67,3 % u biochemické identifikace STAPHYtest 16. Nejčastěji byl identifikován druh Staphylococcus epidermidis (64 %), následně Staphylococcus hominis ssp. hominis (10 %), Staphylococcus capitis (6 %), Staphylococcus warneri (6 %), Staphylococcus lungdunensis (4 %), Staphylococcus haemolyticus (4 %), Staphylococcus hominis (4 %), Staphylococcus caprae (2 %). V porovnání obou metod je hmotnostní spektrometrie spolehlivější, rychlejší a jednodušší metodou vhodnou do rutinní laboratorní praxe.
|
|
|
Problematika centrálního žilního katétru z pohledu sestry a pacienta
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
V současné době se setry, pracující v akutní medicíně, denně setkávají s pacienty, kteří mají zaveden centrální žilní katétr. V akutní medicíně je tento katétr nepostradatelný, pro jeho široké využití. Ovšem je také náročný na ošetřovatelskou péči vzhledem k jeho invazivnosti a snadnému zavlečení infekce. Každá nemocnice má vypracovaný standart pro jeho ošetřování, a také jiné úspěchy při prevenci infekce tohoto katétru. Pacienti zavedený centrální žilní katétr často vnímají jako nepříjemnost a nerozumějí omezením, která jsou nutná při jeho zavedení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, s jakou problematikou se setkává ošetřující personál při péči o centrální žilní katétr, jaké postupy používá v rámci prevence infekce a co pociťují pacienti se zavedeným centrálním žilním katétrem. Nástrojem pro zjištění těchto cílů byla kvalitativní metoda polostandardizovaného rozhovoru se sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních a polostandardizovaný rozhovor s pacienty, kteří mají zkušenosti se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledky byly popsány v rozhovorech a zajímavé skutečnosti dány do tabulek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že častým ošetřovatelským problémem pro sestry je infekce. Dalším, zjištěním bylo, že sestry používají dostupné prostředky k prevenci vzniku infekce a řídí se při ošetřování centrálního žilního katétru dle standardů ošetřovatelské péče. Rozhovory s pacienty ukázaly, že problémy s centrálním žilním katétrem vnímají v podobě převazů katétru.
|
host ::
RSS.