|
|
Biotechnologie ve výuce na gymnáziu
Ouřadová, Věra ; Čížková, Věra (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Biotechnologie provází lidskou společnost již od její dávné minulosti a bezesporu bude mít zásadní vliv i na její budoucnost. Z tohoto důvodu by se měli mladí lidé seznamovat s biotechnologií, její podstatou, potenciálem a riziky, nejen prostřednictvím médií, ale především v rámci školní výuky. Tato práce se věnuje problematice výuky biotechnologie na středoškolské úrovni a jejím prvním cílem je charakterizovat její současný stav. K tomuto účelu byla provedena analýza kurikulárních dokumentů a středoškolských učebnic a orientační průzkum úrovně znalostí biotechnologie a postojů vůči ní u studentů ve věku 14- 19 let. Druhým cílem práce je navrhnout možný způsob zařazení tématiky biotechnologie do výuky na gymnáziu jednak jako součásti školního vzdělávacího programu, a dále prostřednictvím výukových materiálů orientovaných na praktickou činnost studentů s aktivním získáváním poznatků a formováním jejich postojů.
|
|
| |
|
|
Geneticky modifikované potraviny
Tuzová, Kristýna
Diplomová práce Geneticky modifikované potraviny pojednává o geneticky modifiko-vaných potravinách v rámci České republiky, Evropské unie (EU) a ve světě. Cílem práce bylo prozkoumat povědomí studentů a široké veřejnosti České republiky a Ra-kouska o geneticky modifikovaných potravinách a přiblížit klady a zápory geneticky modifikovaných potravin. K vyhodnocení současného stavu geneticky modifikovaných potravin byla použita metoda literární rešerše a komparativní metoda. V experimentální části diplomové práce byla využita metoda skupinového brainstormingu a SWOT ana-lýza získaných údajů za účelem stanovení hlavních výhod a nevýhod spojených s geneticky modifikovanými potravinami. Pomocí dotazníkového šetření byly shromáž-děny informace o postoji zájmových skupin ke geneticky modifikovaným potravinám. Z výsledků vyplývá, že informovanost a postoj široké veřejnosti a studentů se liší v rámci České republiky a Rakouska.
|
|
|
Geneticky modifikovaná krmiva
Štefan, Petr
Bakalářská práce se věnuje Geneticky modifikovaným krmivům, které jsou v současné době budoucností ve výživě zvířat. Zabývá se historií a vývojem biotechnologií. Dále pojednává o legislativní problematice v oblasti GMO v České republice, Evropské unii a ve světě. Pojednává o významu GM plodin/krmiv ve výživě zvířat. Mapuje statistiky pěstovaných plodin a státy, které se nejvíce věnují pěstování GM plodin.
|
|
|
Biotechnické metody reprodukce skotu
Trávníčková, Barbora
Tato bakalářská práce je zaměřená na popis základních biotechnologických metod používaných v chovu skotu, jejich úspěšnosti a porovnání ve významných světových zemích. Pozornost je zaměřena na základním biotechnologické metody, jako jsou inseminace, embryotransfer (IVP, IVD), synchronizace, sexování ID a embryí. U inseminace, aktuálně nejpoužívanější metody v reprodukci, jsou popisovány metody detekce říje. Inseminace snižuje šíření nákazy, zlepšuje plodnost a zlepšuje genetický zisk. V závěru práce jsou uvedeny procenta úspěšnosti základních reprodukčních biotechnologických metod a porovnání metod z ekonomického hlediska.
|
|
|
Stresové odpovědi kmenů rodu Rhodococcus
Křenková, Lucie ; Pátek, Miroslav (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Bakterie si během evoluce vyvinuly důmyslné mechanismy, které jim umožňují přežívat a růst v nehostinných podmínkách s extrémními hodnotami teploty, vodní a osmotické aktivity a pH. Bakterie rodu Rhodococcus jsou ve schopnosti přizpůsobit se takovýmto extrémům natolik efektivní, že jsou schopny růst i v přítomnosti toxických sloučenin, čímž mezi bakteriemi vynikají. Jejich velký genom ukrývá velké množství genů využitelných v široké škále katabolických drah. Využitelnost v biotechnologiích je podmíněna znalostí mechanismů stresových odpovědí. Kmeny rhodokoků na stresové podmínky reagují změnou exprese genů pomocí transkripčních regulátorů, dvousložkových systémů a sigma faktorů RNA polymerázy. Základním modelem odpovědi na stresové podmínky je zvýšení exprese chaperonů, chaperoninů a proteáz, které opravují či degradují poškozené proteiny. Většina stresových odpovědí je velmi komplexních a překrývají se také skupiny genů, které na ně reagují. Interpretace výsledků studií na toto téma je tedy velmi náročný, avšak pro optimalizaci využití v biotechnologiích naprosto nezbytný proces. Klíčová slova: stresové odpovědi, bakterie, Rhodococcus, biotechnologie, degradace, toxické sloučeniny, sigma faktor
|
|
|
Preparation of strategy for studying interaction of human constitutive androstane receptor with steroid receptor coactivator-1
Šachová, Ivana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Mladěnka, Přemysl (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Ivana Šachová Školitelé: PharmDr. Jan Martin, PhD., Dipl. Ing. Mgr. Ferdinand Molnár, PhD. Název diplomové práce: Příprava strategie pro studium interakcí mezi konstitutivním androstanovým receptorem (CAR) a koaktivátorem steroidního receptoru 1 Cílem této práce byla exprese wild type a mutovaných centrálních domén lidského SRC1 v buňkách E. coli BL21 DE3. Exprimované rekombinantní proteiny byly následně čištěny a použity pro studium SRC1-CAR interakcí za využití separace pomocí afinitních ligandů(pull down). Konstitutivní androstanový receptor (CAR), nukleární receptor, je transkripční regulátor, který ovlivňuje expresi nejrůznějších proteinů, jako jsou enzymy biotransformace a transportery významné pro metabolismus jak endogenních tak exogenních látek. CAR může být plně aktivní pouze v přítomnosti koaktivátorů jako je např. koaktivátor steroidního receptoru 1 (SRC1). Nejdůležitější fragment SRC1 pro vazbu na nukleární receptor je centrální doména, tvořená třemi α-helickými Leu-X-X-Leu-Leu (LXXLL) L1, L2, L3 motivy, v nichž L reprezentuje leucin a X znázorňuje jakoukoli aminokyselinu. hSRC1, stejně tak hCAR, mohou být produkovány pomocí exprese příslušných genů v kmenech E. coli. V případě SRC1, kodon...
|
|
|
Přehled fylogeneze, systematiky a diverzity rodu Ulva (Ulvophyceae) a biotechnologické využití těchto řas
Kantnerová, Veronika ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Zástupci rodu Ulva jsou pozoruhodnou skupinou organismů, zahrnujících velké množství druhů. Patří do třídy Ulvophyceae, jedné z hlavních skupin chlorofytních zelených řas a vyznačují se typickou dvojí morfologií a haplo-diplontním životním cyklem s izomorfní rodozměnou. Tato práce by měla sloužit jako souhrn dosavadních poznatků o tomto rodu řas, a to s ohledem na jejich fylogenezi, diverzitu a ekologii, která je poměrně zajímavá převážně díky schopnosti těchto řas adaptovat se na široké spektrum abiotických podmínek. Také se zaměřuje na vývoj morfologie stélek těchto řas a to i v souvislosti se zajímavou a velmi důležitou rolí symbiotických bakterií při tomto ději a v neposlední řadě také na biotechnologické využití, které má velký potencionál do budoucnosti, hlavně co se týče využitelnosti rodu Ulva jako alternativního obnovitelného zdroje energie, potravinářského doplňku s nezanedbatelným obsahem důležitých proteinů, minerálů a vitamínů a nebo jako zdroje polysacharidů, tzv. ulvanů, které jsou dnes velmi zkoumanou složkou díky své biologické aktivitě využitelné v lékařství. Klíčová slova: Ulva, Ulvophyceae, fylogeneze, morfogeneze, biotechnologie, ekologie, diverzita
|
|
| |
|
|
Geneticky modifikované organizmy v potravinách
Košíková, Romana
Moje bakalářská práce Geneticky modifikované organismy v potravinách se zabývá přiblížením Geneticky modifikovaných organismů co se týče plodin, živočichů a mikroorganismů a jejich využitím ve světe. Cílem bylo přiblížit pozitiva a negativa spojena s využíváním GMO. V práci je uvedena platná legislativa a označovaní potravin obsahujících GMO.
|
host ::
RSS.