|
|
Muskuloskeletální problémy dolních končetin u profesionálních tanečnic baletu
Matějková, Michaela ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Klasický balet se na profesionální úrovni svou náročností vyrovnává atletickým sportovním disciplínám. Nesčetnými opakovanými pohyby a požadavky na jejich přesnost a ladnost provedení klade extrémně vysoké nároky na muskuloskeletální systém tanečníků. Ve své teoretické části se práce věnuje muskuloskeletálním problémům dolních končetin, které tvoří převážnou většinu těch, se kterými se profesionální tanečníci baletu musejí potýkat. Obsahuje také základní informace o příčinách jejich vzniku, o jejich léčbě, ale také o způsobech jejich prevence. Práce rovněž prezentuje výsledky vlivu cíleného baletního tréninku se zavřenýma očima na posturální stabilitu profesionální tanečnice baletu. Dochází k závěru, že tento typ tréninku může pozitivně ovlivnit posturálni stabilizaci tanečnice a přispět tak k redukci četnosti výskytu zranění.
|
|
|
Možnosti ovlivnění funkčních pohybových poruch pohybového aparátu u tanečnic baletu ve věku 6-20 let pomocí fyzioterapeutických vstupů.
MUNDUCHOVÁ, Andrea
Baletní tanečníci patří mezi vysoce trénované jedince, značná náročnost tanečního tréninku a výše požadavků na provedení jednotlivých pozic, které jsou ne vždy správně provedeny, vede ke vzniku a dále se prohlubujícím dysbalancím, které mohou později přispět ke vzniku zranění. Kvůli vysokému nároku na výkon tohoto druhu sportu jejich kariéra končí v mladém věku, i proto by pro ně měly regenerace a kompenzační prostředky představovat důležitou součást jak baletního, tak běžného života. Mezi cíle bakalářské práce patří zhodnocení striktního baletního držení v určitých baletních pozicích vůči fyziologickému postavení těla, dále zhodnocení nejčastějších dysbalancí vyskytující se u baletek a návrh několika konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie pro prevenci vzniku dysbalancí. Teoretická část bakalářské práce obsahuje obecné informace týkající se baletu a jsou zmíněny předpoklady baletního tanečníka, dále jsou popsána pravidla baletního držení těla ve srovnání s fyziologickým držením těla. Práce obsahuje základní anatomický popis páteře, horních a dolních končetin, jsou popsány nejčastější dysbalance postihující tyto krajiny a možnosti doporučené terapie. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu tří probandek rozdílného věku a věnující se baletu taktéž jinou dobu, u kterých byly patrné dysbalance pohybového aparátu. Získané informace byly zpracovány formou kazuistik, které obsahují vstupní a výstupní vyšetření, popis průběžných terapií a návrh rehabilitačního plánu. Z výzkumu vyplynulo, že správně zacílená cvičební jednotka, která je pravidelně vykonávána, má pozitivní efekt na již dříve vzniklé obtíže primárně způsobené baletem. Práce může být dále využita jako materiál, jenž poslouží baletním tanečníkům pro budoucí zkvalitnění prevence vzniku možných úrazů způsobených klasickým baletem a dále k uvědomění si rozdílů pravidel klasického baletu od fyziologie lidského těla.
|
|
|
Tanec a móda
Orszulik, Eduard Adam ; TÄUBELOVÁ, Kristýna (vedoucí práce) ; ELIÁŠOVÁ, Bohumíra (oponent)
V mé bakalářské práci se zabývám vývojem tance od doby dvorských baletů v období vlády Ludvíka XIV. a módy od vzniku módního průmyslu až po současnost. Snažil jsem se nalézt společnou linii mezi tancem a módou a dopátrat se toho, z jak velké části se tyto dva rozdílné obory navzájem ovlivňují. V práci čerpám především z odborné literatury, módních médií, ale také z rozhovorů, které jsem vedl s předními tanečními tvůrci. Během výzkumu jsem dospěl k závěru, že ačkoliv jsou tyto dva obory zcela nezávislé, je mezi nimi propojení, které pozměnilo vývoj každého z nich.
|
|
|
Brjancev, Ejfman, Jlizarjev: cesty sovětské choreografie 80. a 90. let 20. století
Ivanou, Uladzimir ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; DERCSÉNYIOVÁ, Lucie (oponent)
Tato práce pojednává o třech významných osobnostech sovětského baletu druhé poloviny 20. století, Valentinu Jelizarjevovi, Dmitriji Brjancevovi a Borisu Eifmanovi. Prostřednictvím jejich tvorbu můžeme sledovat vliv sociokulturních a politických událostí na vývoj baletního umění v zemích bývalého Sovětského svazu. První část práce se soustředí na uměleckou tvorbu choreografů od sedmdesatých let 20. století do dnešní doby. Druhá část je zaměřená na jejich díla vzniklá v polovině devadesátých let. Závěr práce poukazuje, v jaké míře byla umělecká tvorba ovlivněna politickými změnami.
|
|
|
Soudobé podoby funkce baletního mistra
Hradilová, Zuzana ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; KAZÁROVÁ, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí baletního mistra. První kapitoly zachycují její genezi, vývoj a proměny v kontextu evropských i českých dějin. Cílem dalších kapitol je přiblížit její aktuální podobu v rámci divadelního provozu českých baletních souborů 21. století a samostatně charakterizovat jednotlivé funkce: pedagog, asistent, repetitor. Závěr předkládá myšlenky a postřehy současných baletních mistrů a ukazuje klady i zápory, které tento umělecký post obnáší. Příloha obsahuje stručné medailony šesti baletních mistrů, jejichž názory celou práci doplňují.
|
|
|
Vliv svalové síly v hlezenním kloubu na prevenci zranění v baletu
Foltmanová, Kateřina ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Title: The influence of ankle strength on injury prevention in ballet Objectives: The main aim of the study was to find out if injuries in the ankle area have a negative impact on later ankle strength and also if greater ankle strength can lower the probability of ankle injuries in ballet dancers. A secondary objective of this study was to set a limit for ankle strength needed for a safe start on pointe. Methods: First part of this thesis is a systematic review. The other part is a quantitative research in a retrospective, cross-sectional study design. Data from all 24 subjects was analyzed and injured and uninjured dancers were compared. The data was measured at two angular velocities 30 d/s and 180 d/s. Results: The results showed, that the prevention of injury does not depend on the level of minimal ankle strength but on the equal strength of both legs. Therefore the limit for a safe start on pointe was not set. Great plantar flexion deficit differences between the injured and uninjured group of dancers are the main finding in this study. The lowest value of plantar flexion strength has been found in uninjured ankles of injured dancers. Injured dancers had in general lower strength in ankle plantar flexion on the right foot. Injured dancers also had smaller differences between plantar flexion...
|
|
|
Počátky baletu v Ostravě do roku 1934
Kantorová, Lenka ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato práce pojednává o vzniku baletního souboru v Ostravě a zaměřuje se na období 1919-1934. Mapuje dění od první divadelní sezóny, která započala příchodem ředitele Václava Jiříkovského a baletního mistra a choreografa Achille Viscusiho, jehož činnost je velmi důležitá i pro ostatní baletní soubory v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Věnuje se personálnímu složení baletního souboru a jeho repertoáru, který na závěr srovnává i s ostatními československými baletními soubory ve vybrané době. Práce je zakončena rokem 1934, kdy Ostravu opouští choreograf Saša Machov. Na základě zjištěných údajů je možné nahlédnout na dění ostravského baletu také v kontextu celého Československa a porozumět tak lépe výběru inscenací, ale také umělcům samotným.
|
|
|
Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století
Čižmáriková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
|
|
|
Soubor baletu Divadla F. X. Šaldy v Liberci
Laifrová, Alena ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; WIESNER, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá zmapováním historie baletního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci od roku 1945 do současnosti. Pozornost je zaměřena především na nejvýznamnější šéfy baletu, choreografy a baletní představení. Zvláštní důraz je kladen na život a působení Jarmily Jarošové, primabaleríny tohoto souboru. Vznik českého divadla v Liberci je nejprve uveden do širších historicko-politických souvislostí. Zmíněna je také otázka česko-německého soužití a stručný vývoj německého divadelnictví v daném regionu. Nedílnou součástí práce je soupis všech šéfů baletu a baletních představení od první sezóny českého divadla v Liberci do současnosti.
|
|
|
Vliv politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze ve 20. století
Routková, Kateřina ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem politických režimů a ideologií na balet Národního divadla v Praze. Období bádání je vytyčeno divadelní sezónou 1923/1924, kdy do funkce choreografa a baletního mistra baletu Národního divadla nastoupil Remislav Remislavský až po sezónu 1989/1990, kdy se vedení souboru ujal Vlastimil Harapes. Důraz je kladen na dvě stěžejní období, a to na 2. světovou válku a vládu komunistické strany po roce 1948. Zkoumanými osobami jsou především šéfové baletní složky, jako např. Jelizaveta Nikolská, Joe Jenčík, Saša Machov nebo Jiří Němeček st. a další, ale i sólisté baletu a repertoár souboru. Práce shrnuje vývoj baletu Národního divadla v rámci politických změn ve 20. století.
|
host ::
RSS.