|
|
Identifikace baktérií mléčného kvašení v probiotických preparátech (tabletách) s využitím amplifikačních metod
Balogová, Petra ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Laktobacily hrají důležitou roli ve fermentačních procesech již po tisíciletí. Byly prostudovány jejich probiotické vlastnosti a dnes jsou používány při výrobě fermentovaných potravinových výrobků a doplňků stravy včetně farmakologických preparátů. V této práci byla pozornost zaměřena na zástupce rodu Lactobacillus v probiotických preparátech (tabletách). Pro identifikaci laktobacilů v sedmi probiotických preparátech byla použita metoda polymerázové řetězové reakce (PCR), založené na amplifikaci sekvence DNA. Jako DNA matrice byla do PCR směsí použita celková DNA izolovaná z tablet pomocí magnetických nosičů (P(HEMA-co¬-GMA) pokrytých karboxylovými skupinami. Rodově specifické produkty (250 bp) byly detekovány pomocí gelové elektroforézy na agaróse. Přítomnost DNA rodu Lactobacillus byla prokázána ve všech výrobcích kromě jednoho. Na etiketě tohoto výrobku byla uvedena pouze přítomnost probiotických bakterií. Pravděpodobně se jednalo o zástupce jiného rodu než Lactobacillus.
|
|
|
Metody detekce antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení
Vránová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Bakterie mléčného kvašení jsou řazeny mezi probiotika produkující látky, které působí proti mikroorganismům. Mezi tyto antimikrobiální látky patří organické kyseliny, oxid uhličitý, peroxid vodíku a bakteriociny. V současné době jsou hlavním předmětem zájmu právě bakteriociny, které nacházejí uplatnění v potravinářském a farmaceutickém průmyslu. Práce je zaměřena na vypracování přehledu antimikrobiálních vlastností bakterií mléčného kvašení, metody jejich stanovení a využití v potravinářství. Experimentální část se zabývá identifikací bakterií mléčného kvašení přítomných ve vybraných vzorcích bakteriální DNA a jejím zařazením do domény, rodů a druhů. Dále byla zjišťována přítomnost genu kódujících produkci bakteriocin Gassericin K7A. K rozlišení bakteriální DNA i bakteriocinu byly použity molekulárně diagnostické metody jako polymerázová řetězová reakce v reálném čase (qPCR) a konvenční polymerázová řetězová reakce.
|
|
|
Tvorba biogenních aminů v dvouplísňovém sýru
Šuláková, Miroslava ; Standara, Stanislav (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Na výrobu dvouplísňových sýrů se využívají bakterie mléčného kvašení a to jak ve formě nestartující mléčné kultury, tak i ve formě startovací nebo doplňkové kultury. Převažujícími mikroorganismy zastoupených v těchto kulturách jsou bakterie rodu Lactobacillus spp. a Enterococcus spp. Nejenom, že nás tyto bakterie zajímají z hlediska jejich schopnosti koagulace, proteolytické schopnosti, probiotické funkce, rezistence na antibiotika, ale zajímají nás zvláště z hlediska jejich dekarboxylační schopnosti. Tyto bakterie obsahují dekrboxylační enzymy, které můžou dekarboxylovat uvolněné aminokyseliny vznikající při proteolýze v průběhu procesu výroby a zrání sýru. Výsledkem dekarboxylační aktivity je vznik biogenních aminů. Biogenní aminy se vyskytují prakticky ve všech potravinách jako běžné produkty metabolismu. Jejich větší množství se vyskytuje ve fermentovaných výrobcích (sýry), kde vznikají právě mikrobiální činností. Mezi typické zástupce biogenních aminů, které se vyskytují u dvouplísňových sýrů (Sedlčanský Vltavín, Bresse bleu) a modrých sýrů (Bleu des Causses, Bleu d'Auvergne) se řadí zejména kadaverin, putrescin, tyramin, 2 fenylethylamin a v mnohem menším množství také histamin, spermidin a spermin. Na stanovení BA se využívá vysokotlaká kapalinová chromatografie s reverzní fází (PR HPLC) s využitím jednoduché přímé derivatizace pomocí dansylchloridu a detekcí pomocí UV VIS detektoru.
|
|
|
Kinetika tvorby kyseliny mléčné v kefiru
Fajtl, Zbyněk ; Vítová, Eva (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kinetikou tvorby kyseliny mléčné a spotřebě laktózy při fermentaci kefíru, z jednoho druhu mléka za stejných podmínek. Teoretická část obsahuje informace na téma kefíru a kefírových zrn, laktózové intolerance, antimikrobiálních vlastnostech a vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V experimentální části jsou popsány metody/postupy práce použité pro samotnou výrobu kefíru, stanovení kyseliny mléčné a laktózy. Vzorky kefíru byly v přesně daných časových intervalech testovány na množství laktózy, kyseliny mléčné a množství laktobacilů. Data byla graficky vyhodnocena a okomentována. Výsledky této práce mohou posloužit spotřebitelům s poruchou trávení laktózy a také spotřebitelům hledajících zdroj laktobacilů vhodných pro vylepšení střevní mikroflóry bez použití komerčně dostupných suplementů.
|
|
|
Testování faktorů ovlivňujících stabilitu a spotřebitelskou přijatelnost nálevu z kysaného zelí
Vašků, Barbora ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1.
|
|
|
Sledování populace bakterií mléčného kvašení v moravských vínech
Valicová, Markéta ; Španová, Alena (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem práce bylo monitorování celkového počtu bakterií mléčného kvašení vyskytujících se v hroznovém moštu během výroby vína. Studie byla provedena u odrůdy červeného vína Cabernet Moravia z ekologické vinice a odrůdy bílého vína Sauvignon jak z ekologické tak i integrované vinice. Součástí práce byla také izolace čistých kultur bakterií mléčného kvašení z kultur směsných a následně jejich identifikace pomocí rodově a druhově specifické PCR. Z experimentálních výsledků vyplývá, že na celkový počet kolonietvorných buněk bakterií mléčného kvašení má vliv nejen odrůda vína, zda se jedná o odrůdu červeného či bílého vína, ale také způsob pěstování vinné révy. Způsob pěstování vinné révy měl vliv i na druhové zastoupení bakterií mléčného kvašení u jednotlivých odrůd.
|
|
|
Produkce nanočástic stříbra bakteriemi
Kubínová, Martina ; Španová, Alena (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Nanočástice stříbra a jejich potencionální využití jakož i budoucí vliv na životní prostředí je stále objektem studií. Metodika syntézy nanočástic stříbra je poměrně dobře prostudována a studium se nyní zabývá spíše ekonomičtějšími způsoby syntézy pomocí materiálů, které jsou šetrné k životnímu prostředí a nejsou toxické. Všechny tyto výhody má biochemické produkce nanočástic. Tato práce byla zaměřena především na produkci nanočástic bakteriemi mléčného kvašení a jejich antibakteriální aktivitu. Experimentální část byla zaměřena na izolaci amplifikaci DNA izolované z bakterie Lactobacillus gasseri K7, u které byla potvrzena schopnost tvorby nanočástic. DNA byla izolována v kvalitě vhodné pro PCR, což bylo potvrzeno její amplifikací s primery specifickými pro doménu Bacteria a primery specifickými pro druh Lactobacillus gasseri.
|
|
|
Identifikace a charakterizace vybraných vlastností některých kmenů bakterií mléčného kvašení
Sásková, Denisa ; Horák, Daniel (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Nanotechnologie jsou v současné době jednou z nejrychleji se rozvíjejících vědeckých disciplín. Zajímavou oblastí výzkumu je biosyntéza nanočástic kovů s využitím mikroorganismů, včetně bakterií mléčného kvašení. Předložená diplomová práce je v první části zaměřena na ověření identifikace bakterií Lactobacillus casei a Lactobacillus paracasei rodově a druhově specifickými PCR. V další části experimentální práce je šest kmenů Lactobacillus testováno na produkci nanočástic stříbra. Produkce nanočástic byla prokázána u všech kmenů v závislosti na množství přidávaného AgNO3 a na době kultivace. Byly zjištěny rozdíly mezi jednotlivými kmeny.
|
|
|
Molekulární identifikace vybraných druhů bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií v doplňcích stravy
Riegelová, Kristýna ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Probiotické bakterie mléčného kvašení a bifidobakterie jsou přirozenou součástí gastrointestinálního traktu a v současnosti velmi využívané v potravinářském průmyslu ve formě potravinových doplňků. Cílem diplomové práce byla molekulární identifikace bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium v komplexních matricích dvou potravinových doplňků. DNA byla izolována z hrubých lyzátů buněk pomocí magnetických částic P(HEMA-co-GMA). Izolovaná DNA byla amplifikována v rodově a druhově specifických PCR. Amplikony byly detekovány pomocí agarózové gelové elektroforézy. Výsledky byly porovnány s údaji deklarovanými výrobcem ve třech různých šaržích.
|
|
|
Identifikace probiotických druhů rodu Lactobacillus
Vystavělová, Růžena ; Trachtová, Štěpánka (oponent) ; Rittich, Bohuslav (vedoucí práce)
Bakterie rodu Lactobacillus jsou součástí střevní mikroflóry, jejíž složení ovlivňuje zdravotní stav hostitele. Vzhledem k tomu, že u některých druhů Lactobacillus byly prokázány klinické účinky (např. posílení imunitního systému, prevence průjmových onemocnění a další), jsou laktobacily často používány k přípravě fermentovaných mléčných výrobků a jsou součástí potravinových doplňků pro své probiotické účinky. Bakterie rodu Lactobacillus a bakterie různých druhů Lactobacillus můžeme identifikovat metodami PCR, které jsou založeny na amplifikaci specifických fragmentů DNA. Celková bakteriální DNA Lactobacillus rhamnosus byla izolovaná metodou fenolové extrakce. Rodově specifickou PCR byla ve vzorcích prokázána přítomnost bakterií rodu Lactobacillus; druhově specifickou PCR byla prokázána přítomnost bakterií druhu Lactobacillus rhamnosus.
|
host ::
RSS.