|
| |
|
|
Child Soldiers: Recruitment and Abuse of Children in Armed Conflicts
Karásková, Karolina ; Makariusová, Radana (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Cílem této magisterské práce je zanalyzovat, jak jsou děti rekrutovány a zneužívány jako vojáci v ozbrojených konfliktech, a jakou ochranu jim mezinárodní humanitární právo poskytuje. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou představeny nejdůležitější dokumenty mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv včetně mezinárodních vládních a nevládních organizací, jež tato práva podporují. V empirické části se autorka zaměřuje na případové studie, konkrétně na případ Armády božího odporu a na případ Islámského státu. Autorka se nesnažila najít podobnosti v těchto dvou případech, ale naopak poukázala na jejich jedinečnost. Práce analyzuje důvody náboru a zneužívání dětí ze strany Armády božího odporu a Islámského státu, včetně právní odpovědnosti obou skupin. Autorka této práce si jako metodologii zvolila instrumentální případovou studii, která je užitečná pro obecné pochopení fenoménu pomocí konkrétního případu. Tato metodologie je navíc vhodná pro výklad právních dokumentů a dva vybrané případy slouží jako nástroje pro interpretaci náboru a zneužívání dětí v ozbrojených konfliktech. Výsledky tohoto výzkumu ukazují, že mezinárodní humanitární právo není zcela schopno ochránit děti před jejich zapojením do ozbrojených...
|
|
|
Kulturní památky v ozbrojených konfliktech: Typické motivace k jejich ničení
Pelikánová, Eva ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Bruner, Tomáš (oponent)
Ochrana kulturních památek v době ozbrojených konfliktů se zejména v posledních letech stala často skloňovaným tématem. Ukazuje se, že i přes širokou základnu mezinárodně-právní kodifikace principů, které mají zabránit ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech, jsou kulturní památky ničeny. V debatě o jejich ochraně není věnována dostatečná pozornost hodnotám kulturních památek, které nejen v ozbrojených konfliktech pro zainteresované aktéry památky představují, ale také motivacím, které aktéry k samotnému ničení vedou. Práce vychází ze současného stavu poznání jak v akademické či mezinárodně-právní oblasti a zaměřuje se na zkoumání motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. K zodpovězení výzkumné otázky: "Jaké motivace vedou aktéry k aktivnímu ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech?" je vycházeno z analýzy literatury, která odkrývá motivace vysvětlující ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech. Tyto motivace budou pro účely práce chápány jako teoretická vysvětlení ničení a na základě pěti případových studií bude ověřována jejich platnost. Následná syntéza závěrů případových studií bude reflektovat všechna teoretická vysvětlení, tedy škálu motivací, které vedou aktéry k ničení kulturních památek v ozbrojených konfliktech....
|
|
|
Právní postavení zdravotnického personálu, zejména Mezinárodního výboru Červeného kříže, v ozbrojených konfliktech
Bejdák, Matěj ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat právní postavení zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech. Důraz je kladen na zdravotnický personál Mezinárodního výboru Červeného kříže. Práce se nejprve zabývá právním rámcem ozbrojených konflitků, jímž je mezinárodní humanitární právo, a to zejména jeho základními principy, působností a odvětvími. Dále jsou popsány úkoly a postavení Mezinárodního výboru Červeného kříže podle mezinárodního práva. Nakonec je popsáno postavení zdravotnického personálu v ozbrojených konfliktech. Jelikož zdravotnický personál patří mezi osoby chráněné Ženevskými úmluvami z roku 1949, je naprostá většina této části práce věnována ochraně, kterou mu mezinárodní humanitární právo poskytuje. Ochrana je rozdělena na ochranu primární (týkající se přímo zdravotnického personálu) a sekundární (týkající se zdravotnických objektů, znaků atd.).
|
|
|
Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt
Patková, Lucie ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.
|
|
|
Ochrana kulturních statků v případě okupace
Blšťáková, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Ochrana kulturních statků v případě okupace Kulturní dědictví tvoří nedílnou součást každého národa, dokresluje identitu jedince i lidstva jako celku. Díky své specifické povaze představuje zdroj nenahraditelné hodnoty pro historii, poznání i utváření sounáležitosti ke komunitě, ať již v národním či celosvětovém měřítku. Kulturní statky mají pro společnost, její podobu, existenci a trvání nezastupitelný význam a jako takové musí být chráněny. Rizika, kterým kulturní objekty čelí, jsou různého druhu: ať nezávislé na lidské vůli či související s lidskou činností. K nebezpečím pro kulturní statky dochází běžně i v době míru. Na druhé straně představují kulturní památky zranitelné objekty za doby válečného stavu, ozbrojeného konfliktu či za stavu okupace. Přestože je za takového stavu primární ochrana lidských životů, obzvláště osob nezapojených do bojů, je důležité poskytnout přiměřenou ochranu i kulturním statkům. Cílem mé práce je právě poskytnout přehled mechanismů pro ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, konkrétně za okupace. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Jednu část tvoří obecné pojednání o kulturních statcích, jejich povaze a významu, a druhou právní zakotvení a vymezení okupace. Obě části jsou nakonec spojeny ve stěžejní kapitole o ochraně kulturních statků za...
|
|
|
Úloha a bezpečnost novinářů v ozbrojeném konfliktu
Bártová, Gabriela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Ve své práci se zabývám postavením novinářů v situaci ozbrojeného konfliktu. Jde o kategorii osob, jejíž ochrana je v rámci humanitárního práva už mnoho let předmětem diskusí. Zprostředkování informací z dění válečného konfliktu je fenomén, který stále sílí a díky technickým prostředkům se týká stále více i laiků, nikoli jen profesionálů. Otázka, zda je žádoucí novináře coby zvláštní skupinu osob v situaci válečného konfliktu chránit či nikoli, provázela už přijetí Dodatkových protokolů, zatím posledního pramene ženevského práva. Od té doby se stala předmětem mnoha iniciativ, jejichž cílem je zdůraznit význam a roli novinářů na válečném poli a zajistit jim větší bezpečnost. Na druhou stranu je zřejmé, že novináři a priori nejsou objektem, který by humanitární právo mělo chránit - tedy oběťmi ozbrojeného konfliktu, ať už na straně kombatantů, tak civilistů. Práce se proto snaží v první řadě zmapovat stávající právní úpravu (ztělesněnou zejména ženevským právem) i historický či faktický kontext, z něhož vychází. Ve své druhé části poté představuje a hodnotí různé iniciativy, které na současný právní stav reagují - snaží se postavení novinářů v ozbrojeném konfliktu posílit, nebo naopak považují stávající právní nástroje za dostatečné. Čtenář by měl mít možnost sám uvážit, jakou roli hrají novináři na...
|
|
|
Postavení dětského vojáka v mezinárodním právu a aplikace mezinárodního práva na jeho ochranu
Dudková, Kristýna ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Děti jsou jednou z nejzranitelnějších kategorií osob na světě a jejich práva jsou velmi často zneužívána. Jelikož se děti samy nemohou účinně bránit tomuto zneužívání, existuje mnoho právních dokumentů určených k jejich ochraně. Těmito dokumenty však nejsou vázány všechny státy světa a po těch státech, které jimi vázáni jsou, lze pouze omezeně vynutit, aby tyto dokumenty opravdu dodržovaly. Ke zneužívání práv dítěte dochází i během ozbrojených konfliktů, kdy jsou děti využívány jako dětští vojáci. Má práce se v první části zabývá právními dokumenty, které se týkají postavení dětského vojáka v mezinárodním právu, jak je dítě mezinárodním právem chráněno před jeho zneužíváním jako dětského vojáka během ozbrojených konfliktů, jaké osoby se považují za dítě a jaká je definice dětského vojáka. Posléze se zaměřuje na to, jaká je právní úprava ochrany dětských vojáků ve vybraných částech světa a jak je v těchto částech světa dodržována. Praktická část práce ukazuje, že problematika dětského vojáka je stále závažným problémem, jelikož dětští vojáci jsou ve světě stále využíváni. Na konci práce jsou nastíněna určitá řešení, která by napomohla snížit počet dětských vojáků ve světě ještě více.
|
|
|
Role OSN při vzniku nezávislého Východního Timoru
Váňa, Radek ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje konfliktu na Východním Timoru. Konkrétněji se potom zabývá rolí, jakou hrála Organizace spojených národů při vzniku nezávislé Východotimorské demokratické republiky. Nejprve je v ní stručně popsána historie daného ostrova, což poskytuje východisko pro následující část. V té jsou určeny základní příčiny samostatnosti Timoru a zároveň též zhodnocen jejich význam. Závěrečná pasáž je potom věnována samotné roli OSN se speciálním zaměřením na období mezi roky 1999 až 2002. Práce je koncipována jako jednopřípadová studie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dětský voják v mezinárodním právu
Arlethová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv. Důraz je kladen na jednotlivé smluvní instrumenty, upravující postavení dětí v ozbrojených konfliktech a poskytující jim ochranu. V práci jsou rozebrány rovněž přínosy jednotlivých úmluv a problematika jejich aplikace a kontroly. První kapitola se nejprve zabývá nárůstem zájmu společnosti o problematiku dětských vojáků a příčinami a důvody účasti dětí v současných ozbrojených konfliktech. Následně se pozornost obrací do historie a sleduje úzký vztah mezi dětmi a jejich účastí v ozbrojených konfliktech. K závěru pak zkoumá vliv ozbrojených konfliktů na fyzický a psychický stav dětí a následky, které jejich účastí na konfliktu vznikají. Druhá kapitola se zaměřuje na definici základních pojmů, jako jsou dítě a ozbrojený konflikt. Tyto pojmy pak zkoumá z hlediska jejich odlišné interpretace v jednotlivých smluvních mechanismech. Tato kapitola pak poukazuje na to, že rozhodujícím kritériem pro zapojení dítěte do vládní armády či ozbrojených složek nestátních subjektů, a tudíž i pro jeho ochranu, je věk. Dále je zde podrobněji definován rozdíl mezi mezinárodním ozbrojeným konfliktem a vnitrostátním ozbrojeným konfliktem. V následující kapitole jsou podrobně rozebrány a analyzovány jednotlivé...
|
host ::
RSS.