|
|
Depiction of Media in British Dystopian Fiction
Bakič, Pavel ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
Cílem práce je poskytnout přehled o zpracování tématu médií v textech, jež utvářely moderní podobu antiutopického žánru a k nimž se další antiutopická díla nutně vztahují. Ústřední trojici interpretovaných románů tvoří 1984 George Orwella, Brave New World Aldouse Huxleyho (česky jako Báječný nový svět nebo Konec civilizace) a Až spáč procitne H. G. Wellse; teoretický úvod tvořící první kapitolu pak kromě zdůvodnění tohoto výběru rovněž vymezuje žánr dystopie a pojem médií. Druhá kapitola se věnuje pojetí historie v antiutopické společnosti a dokládá, že pro totalitní stát představují "dějiny" nežádoucí koncept, jež je prostřednictvím médií zamlžován a redukován na triádu "předrevoluční období - revoluce - věčně trvající porevoluční společnost". Bližší analýza textů pak odhaluje, že prostřední bod této posloupnosti je sám dělitelný na novou triádu, jejímž završením teprve vzniká stabilní totalitní uspořádání. Třetí kapitola se věnuje využití občanů jako médií a za využití teoretických textů Michela Foucaulta dokládá, že v Huxleyho románu je tohoto využití docíleno za využití "biomoci", kdežto v Orwellově za využití "kázně". Čtvrtá kapitola se obrací k tištěným médiím a jejich privilegované roli v primárních textech: Autoři antiutopických románů vidí literaturu jako záruku individuality a zároveň tradice...
|
|
|
Moderní dystopie a teorie totalitarismu
Machart, Filip ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Moderní dystopie a teorie totalitarismu se zabývá komparací těchto dvou fenoménů. Práce vychází z konceptu Giovanniho Sartoriho, který chápe totalitarismus jako ideální konec osy totalitarismus-demokracie. Krajní body plní roli v praxi neuskutečnitelných ideálních zřízení. Reálně se k nim můžeme pouze přiblížit. Právě moderní dystopie mohou představovat takováto ideální totalitární zřízení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je analyzováno pět knih, které se zabývají teoriemi totalitarismu. Analyzovány jsou díla Sigmunda Neumanna, Hannah Arendt, Carla J. Friedricha a Zbigniewa K. Brzezińského, Giovanniho Sartoriho a Juana J. Linze. Jednotlivé teorie totalitarismu jsou doplněny o reflexi z řad jiných autorů. V praktické části je analyzováno celkem pět dystopických děl (J. Zamjatin - My, A. Huxley - Brave New World, G. Orwell - 1984, M. Atwood - Příběh služebnice, A. Moore, D. Lloyd - V jako vendeta). V této části jsou analyzována jak samotná díla, tak prvky jednotlivých režimů a autorova inspirace pro napsání díla. V poslední části je provedena samotná komparace mezi teoriemi totalitarismu a moderními dystopiemi. Tato komparace je založena na vypracovaných pravdivostních tabulkách. Cílem práce je zodpovědět výzkumné otázky, které jsou vzneseny v...
|
|
|
Towards the Boundaries of Fictional Narrative
Pčola, Marián ; Glanc, Tomáš (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Derlatka, Tomasz (oponent)
Disertační práce nahlíží různorodé podoby současného uměleckého vyprávění a zkoumá jeho vztah k jiným typům narace - zejména k textům, ve kterých nad estetickou funkcí převažuje funkce poznávací či informační. Práce je rozdělená do čtyř částí. První část je teoretická, vytyčují se v ní základní problémové okruhy a pojmenovávají se metody, nástroje a modely, o které se budu v práci opírat a ověřovat jejich použitelnost na vybraných příkladech ze slovanských literatur. Druhá část sleduje problematiku časoprostoru fikčního vyprávění, přičemž v kapitole 2.1 analyzuji románový čas a prostor převážně z kompozičního hlediska (na příkladu románu Saši Sokolova Škola pro hlupáky), zatím co v následující kapitole, věnované ideovému prolínání literárních a sociálně-politických utopií, se fikčnost a temporalita chápou šíře než jen jako výhradně narativní kategorie: fungují jako styční plochy mezi imanentním významovým děním "světa textu" a jeho historickým pozadím. Třetí část pokračuje ve vytyčeném směru, pouze jako kontext se tu již nepojímá nadosobní historické pozadí, ale individuální sféra praktického života, každodennosti. Předmět zkoumání zde tvoří dva žánry na pomezí umělecké literatury a faktografie - intimní korespondence a cestopisné zápisky. Poslední část se soustřeďuje na některé osobitosti jazykového...
|
|
| |
|
|
The Hunger Games Trilogy in Comparison with Classic Dystopian Novels
Míčková, Lucie ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává trilogii Hladové hry s klasickými dystopickými díly. Práce je rozdělena do třech částí. V první části je charakterizován žánr dystopie a jeho hlavní rysy, které jsou ve druhé části demonstrovány na třech klasických dystopických dílech dvacátého století. Třetí část analyzuje samotnou trilogii Hladové hry, zjišťuje co má tato trilogie společného s klasickými dystopiemi a v jakém ohledu je inovativní. Práce je zakončena shrnutím nejdůležitějších poznatků a obsahuje můj názor na zařazení Hladových her k dystopickému žánru. Klíčová slova: Dystopie, antiutopie, Hladové hry, 1984, My, Překrásný nový svět, Collins.
|
|
|
Antiutopie v Bílé nemoci
Doležalová, Dominika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Primárním cílem této práce je vymezení podstatných rysů, které se vyskytují v utopistických a antiutopistických žánrech. Rozlišujeme šest specifických rysů - jazyk, čas, prostor, aktuálnost či přítomnost, systém a řád. Na základě nich přistupujeme k podrobné analýze dramatu Karla Čapka Bílá nemoc a zkoumáme, jakým způsobem se tyto prvky projevují právě v tomto díle. Cílem je postižení utopistických a antiutopistických prostředků, které se v Bílé nemoci vyskytují. Klíčová slova: utopie, antiutopie, Bílá nemoc, Karel Čapek, jazyk, čas, prostor, systém, aktuálnost
|
|
| |
|
|
Obraz masových médií v antiutopických románech 20. století
Ševců, Josef ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na rozličné aspekty týkající se masových médií ve vybraných románech antiutopické literatury 20. století. Jedná se výhradně o tři romány: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho. Práce shrnuje jednotlivé narativní struktury vybraných děl s akcentem na konfrontaci individualit s masovými médii. Dále zkoumá funkci masových médií, která je od nich očekávána z hlediska potřeb státu, analyzuje média z hlediska technického a popisuje paralely mezi jednotlivými masmediálně orientovanými motivy. Zejména ovšem ověřuje význam masových médií v korelaci se stávajícím stavem společnosti a podává příklady toho, jak se některé vize autorů analyzovaných antiutopických románů přiblížily skutečnosti.
|
|
|
Antiutopické romány v anglické literatuře 20. stoleti
VÁŇOVÁ, Michaela
Práce by měla nejprve definovat pojmy utopie, antiutopie a distopie ve smyslu literárního žánru. Poté by se měla zaměřit na tři hlavní díla z oblasti literární antiutopie: román George Orwella 1984, Pána much Williama Goldinga a Konec civilizace Aldouse Huxleyho. Práce by se měla zabývat historickými kořeny žánru utopie (Thomas More, Utopia) a prostřednictvím literární analýzy zmíněných románů navázat na moderní a postmoderní pojetí utopie a antiutopie.
|
host ::
RSS.