|
|
Obojživelníci - význam pro člověka a jejich využití v pedagogické praxi
Vajnar, Tomáš ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Práce obsahuje literární rešerši o obojživelnících, jejich vztahu a významu pro člověka (morfologie, fyziologie, biologie, etologie, bioindikace, příčiny ohrožení a ochrana obojživelníků, mýty, toxikologie aj.). Obojživelníci jsou vyhodnoceni jako modelová skupina s ohledem na využitelnost v pedagogické praxi (biologie, ekologie, etologie, ochrana přírody, literatura aj.). Vybrány jsou příkladové exotické druhy nejvhodnější pro chov ve školách, uvede návody na chov a náměty na pozorování jejich životních projevů.
|
|
|
Svrchnopaleozoičtí obojživelníci [Amphibia] boskovické brázdy.
Krejčí, Martina ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Zajíc, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou svrchno-paleozoičtí obojživelníci boskovické brázdy. Boskovická brázda je protáhlý asymetrický příkop, jehož podklad tvoří především moldanubikum, moravikum a brunovistulikum. Brázda je vyplněna permokarbonskou výplní s relikty mesozoických sedimentů v nadloží. V této regionální jednotce krom terestrických sedimentů fluviálních a fluvio-limnických, jsme schopni vyčlenit i uhlonosné vrstvy. Samotní obojživelníci se nachází v několika málo vrstvách. Jedná se o Labyrinthodontia. Ze samostatných Labyrinthodontia nacházíme ve jmenované oblasti dvě infratřídy: Temnospondyli a Anthracosauria a z těchto dvou infratříd sedm druhů.
|
|
|
Evoluce mechanismu lovu u poikilotermních obratlovců a jeho souvislost s vizuálním vnímáním kořisti
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Robovská, Pavla (oponent)
Mechanismus lovu a vizuální vnímání jsou oblastmi výzkumu spolu úzce spojenými, především u obojživelníků a plazů. Tato práce se dotýká několika témat, všech navazujících na schopnosti lovu u těchto zvířat. Vzorce chování při lovících pohybech byly zkoumány převážně u obojživelníků, často dohromady s reakcemi na různé vizuální stimuly. Prvním z cílů této práce bylo prozkoumat vzorce chování u žab a gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v aréně a jejich podobnosti či rozdílnosti při lovu. Takové sekvence chování nejsou striktní a žádné ze zaznamenaných vzorců chování se nedalo nazvat univerzálním. Jenže ne všechno lovení kořisti probíhá vždy v klidném prostředí stálé arény, v přírodě může docházet k nejrůznějším změnám podmínek a stálosti terénu. Zvířata se musí někdy vyrovnávat s pasivními pohyby, které dokáží kompenzovat hlavou či očima pro zabránění degradace obrazu na sítnici. Schopnost takového vyrovnávání může ovlivňovat jejich schopnosti lovu, a proto se další část této práce zabývala vlivem kompenzačních dovedností na lov u žab při periodickém pohybu jejich podkladu, který jejich chování doopravdy ovlivnil a zpomalil celé ulovení. U žab má na lov rovněž vliv jejich dovednost lapit kořist za pomocí jazyka; někdy na dlouhé vzdálenosti a někdy na kratší. Jazykové elongace u žab jsou...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Ryby jako například Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační potenciál u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný regenerovat své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly v regeneračním potenciálu se nemusí lišit jen mezi rody, ale také mezi druhy. Například Xenopus tropicalis má na rozdíl od Xenopus leavis zachovanou regenerační schopnost i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
|
Regenerační schopnosti obratlovců
Majerová, Veronika ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Mezi obratlovci je napříč taxony nerovnoměrně rozložena schopnost regenerovat různé tělní struktury, od buněčné úrovně až po komplexní orgány či celé části těla jako jsou končetiny či ocas. Regenerace je chápána jako obnova poškozených či úplně ztracených tkání, kdy je obnovená struktura více či méně podobná nebo dokonce identická se strukturou původní. Ve volné přírodě regeneraci často předchází setkání s predátorem, kdy je jedinec přímo zraněn nebo může dojít k autotomii, tedy dobrovolnému odvržení části těla. Autotomie i regenerace mají spoustu výhod i nevýhod, které se mezi sebou často prolínají a následně jedince ovlivňují. Za přeborníky v regeneraci jsou považováni především ocasatí obojživelníci, kteří jsou schopni dokonale zregenerovat různé tělní struktury (např. oční čočku, končetinu či ocas) a tato schopnost jim přetrvává po celý život, na rozdíl od žab, u kterých schopnost regenerace po metamorfóze výrazně klesá. Oproti obojživelníkům je regenerační schopnost u ptáků a savců značně limitována. Cílem této práce je přiblížit schopnost regenerace a mechanismy, kterými regenerace probíhá. Proces regenerace bude popsán na vybraných (z různých hledisek zajímavých a široce zkoumaných) strukturách, které se u obratlovců regenerují. Cílem je také poukázat na podobnosti či rozdíly při procesu...
|
|
|
Regenerace srdeční svaloviny u obratlovců
Bergelová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Modelové organismy jako Danio rerio mají schopnost regenerovat srdeční tkáň v průběhu celého života. Regenerační schopnost u obojživelníků se naproti tomu liší. Zatímco čolek je schopný opravit své srdce po celou dobu života, Xenopus leavis tuto schopnost ztrácí během metamorfózy. Rozdíly ve schopnosti regenerace se nemusí lišit jen mezi čolky a drápatkami. Oproti Xenopus leavis má Xenopus tropicalis schopnost regenerovat i v dospělosti. Savci namísto toho mají schopnost regenerace velmi omezenou. U myši i člověka byla pozorována pouze několik prvních dnů po narození. V dospělosti dochází k hojení rány a vzniku kolagenové jizvy. Z toho důvodu je velmi podstatné zkoumat molekulární mechanismy u modelových organismů, které si zachovávají schopnost regenerace, pro možné budoucí klinické uplatnění na lidech. Klíčová slova: regenerace, srdeční svalovina, hojení, zebřička pruhovaná, savci, obojživelníci, vývoj srdce, obratlovci
|
|
|
Vliv solení dálnice D8 v zimních měsících: Výsledky sledování druhového složení a početnosti vodních organismů v přilehlých tocích v průběhu vegetační sezóny 2018.
Blabolil, Petr ; Kučerová, Andrea ; Matěna, Josef ; Rychetský, P. ; Peterka, Jiří
Předmětem studie je dokumentovat vliv toxicity chloridů na vodní organismy (makrofyta, nárosty, makrozoobentos, ryby a obojživelníci) v recipientech v okolí dálnice D8 km 48,276 – 64,689, kde dálnice prochází CHKO České středohoří. Sumarizace dosažených výsledků za vegetační sezónu 2018 je obsahem předkládané zprávy.
|
|
|
Vliv solení dálnice D8 v zimních měsících: Výsledky sledování druhového složení a početnosti vodních organismů v přilehlých tocích v průběhu vegetační sezóny 2019.
Blabolil, Petr ; Kučerová, Andrea ; Matěna, Josef ; Bešta, Tomáš ; Rychetský, P. ; Peterka, Jiří
Předmětem studie je dokumentovat vliv toxicity chloridů na vodní organismy (makrofyta, nárosty, makrozoobentos, ryby a obojživelníci) v recipientech v okolí dálnice D8 km 48,276 – 64,689, kde dálnice prochází CHKO České středohoří. Sumarizace dosažených výsledků za vegetační sezónu 2019 je obsahem předkládané zprávy.
|
|
|
Výskyt a diverzita trypanosom obojživelníků
Poloprutská, Klára ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Brzoňová, Jana (oponent)
Rod Trypanosoma představuje známé bičíkovce z řádu Trypanosomatida a třídy Kinetoplastea, který zahrnuje přes 500 popsaných druhů parazitujících u všech tříd obratlovců. Nejznámějšími a ekonomicky i medicínsky nejvýznamnějšími jsou však savčí trypanosomy, speciálně lidské, které způsobují závažná onemocnění ve světě: spavou nemoc v Africe a Chagasovu chorobu v Latinské Americe. Trypanosomy lze však nalézt také v krvi ptáků, plazů, ryb a obojživelníků. A právě na trypanosomy obojživelníků, jejichž diverzita je překvapivě veliká, je zaměřena tato práce. Mnoho studií se však zaměřuje pouze na morfologický popis, který nemusí být vždy spolehlivý k určení druhu, a tím mohou být zkresleny informace např. o životním cyklu, prevalenci jednotlivých druhů nebo hostitelské specifitě. Tato práce poukazuje na některé nejasnosti, ale i na spolehlivější experimentální nebo v některých případech i molekulární důkazy zabývající se jednotlivými aspekty života trypanosom obojživelníků. Shrnuje také zástupce vodních i terestrických bezobratlých vektorů, z nichž jsou za dominantní považovány pijavice, přenášející trypanosomy ve vodním prostředí. Dále jsou pak známy některé druhy flebotomů, komárů a rodu Corethrella, kteří představují přenašeče terestrické. Klíčová slova: Trypanosoma, obojživelníci, žáby, diverzita,...
|
|
|
Buněčná a molekulární podstata regenerace kůže u obojživelníků a savců
Hybešová, Michaela ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Hojení poraněné kůže u savců a její regenerace u obojživelníků patří mezi významná biomedicínská témata v rámci posledních pár desetiletí. Nejdůležitějším aspektem u člověka je tvorba jizvy a snaha o její nahrazení funkční diferencovanou tkání. K modulaci mechanismů tvorby jizvy je třeba porovnat tento proces s regeneračními mechanismy u obojživelníků, kde dochází k obnově původní tkáně a funkčnosti. Hlavním modelem pro studium regenerace jsou mloci, kteří si tuto schopnost zachovávají po celý život. Na druhou stranu žáby o tuto vlastnost přicházejí s metamorfózou, i když ne zcela. Imunitní systém žab po metamorfóze se shoduje s tím u savců. Podobně přechod z časného embryonálního vývoje u savců, kde byl plod schopen kompletní regenerace poškozené tkáně, na dospělý typ hojení, jde také ruku v ruce s rozvojem imunitního systému a strukturní diferenciace poškozené tkáně. Klíčovými faktory, které rozlišují proces hojení s jizvou a bez jizvy, jsou tak zánětlivé buňky a jejich regulace, tvorba ECM včetně proliferace fibroblastů, a produkce příslušných cytokinů.
|
host ::
RSS.