|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
|
Zavádění agrolesnických systémů na zemědělské půdě
Krčmářová, Jana ; Szabó, Péter ; Kala, Lukáš ; Doležalová, H. ; Snášelová, M. ; Králík, T. ; Jobbiková, J. ; Vávrová, K. ; Weger, J. ; Ehrenbergerová, L. ; Martiník, A. ; Chládová, A. ; Kotrba, R. ; Houška, J. ; Lojka, B.
Současné intenzivní a industriální zemědělství v České republice přináší mnoho ne-gativních dopadů na životní prostředí. Agrolesnictví, tj. pěstování stromů na země-dělské půdě při současném zachování zemědělské produkce, může tyto negativní dopady minimalizovat. Dřeviny pěstované v agrolesnických systémech (ALS) plní produkční funkci a zároveň mají významné ekosystémové a mimoprodukční funk-ce. Cílem této metodiky je definovat agrolesnictví, charakterizovat jednotlivé typy a odhadnout jejich rozsah v ČR. Cílem je poskytnout podkladové materiály, na jejichž základě je možné založit agrolesnické systémy na zemědělské půdě. Výsledkem je jasná definice, klasifikace a charakterizace jednotlivých ALS v ČR. Dále je odhadnuto rozšíření jednotlivých ALS v Česku a jejich historické kořeny. Vlastní metodika zaklá-dání ALS navrhuje vhodný design, sortiment doporučených dřevin a popisuje postup správné výsadby a péče o dřeviny. Důležitou součástí metodiky je analýza legisla-tivního prostředí pro výsadbu dřevin na zemědělské půdě, ekonomické hodnocení ALS a také vytipování vhodných dotačních titulů pro takovou výsadbu. V neposlední řadě metodika shrnuje existující osvětu a vzdělávání v agrolesnictví v Čechách.
|
|
|
Agrolesnictví - šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny
Krčmářová, Jana ; Bahenský, František ; Brendzová, Alica ; Kala, Lukáš ; Szabó, Péter
Cílem projektu je posoudit přínosy, možnosti a bariéry uplatnění agrolesnických systémů (ALS) na území ČR s primárním zaměřením na socio-ekonomický, legislativní a environmentální kontext. Jedná se o hodnocení výsadby dřevin na orné půdě v oblastech postihovaných půdní erozí a suchem a dále chov zvířat v kombinací se stromovou složkou. Na základě podrobné literární rešerše, terénních socio-etnologických šetření a produkčně-ekonomických dat shromážděných od zemědělců budou komplexně hodnoceny přínosy ALS na zemědělské půdě. Analyzovány budou dále legislativní bariéry, příležitosti a podpory pěstování stromů na zemědělské půdě. Konečným výstupem projektu budou jak výsledky v podobě vědeckých publikací tak zejména podklady (metodiky) pro uplatnění a zavádění agrolesnických systému v ČR.
|
|
|
Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství
Krčmářová, Jana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Horský, Jan (oponent) ; Beneš, Jaromír (oponent)
Krčmářová Jana 2015 Název: Zapomínání tradičního zemědělského vědění v modernizaci. Interdisciplinární historická rekonstrukce českého lesozemědělství Abstrakt: V rámci tradice současné historické a ekologické antropologie se práce věnovala rekonstrukci procesu proměny jednoho z klíčových komplexních lidských ekologických vztahů - zemědělství, v modernizaci. První známky proměn se kladou do Anglie 16. století, avšak postupně se rozšířily po celém světě a do určité míry stále probíhají. Práce se proces modernizace zemědělství pokusila zachytit ve světle jeho lokálního průběhu v České republice a v souvislosti s procesy probíhajícími v rámci tzv. kulturní paměti. Ustavování moderního průmyslového zemědělství bylo popsáno jako zapomínání dosud užívaného zemědělského vědění v průběhu aplikace nové ideové formy zemědělství na současný zemědělský ekosystém. Nová forma vycházela z principů moderní ekonomie a přírodních věd a nabídky nových technologií a snaha o její prosazení vychází od odborných a ekonomických elit a státu. Byla nasouvána na biokulturní systém- krajinu obhospodařovanou ve většině případů již tisíce let přítomným místním obyvatelstvem. Dialektický vztah mezi touto novou formou, její aplikací a "materiálem"- někdejším zemědělským ekosystémem včetně jeho obyvatel, se, jak je ukázáno byl asymetrický...
|
|
|
Agrolesnictví v ČR
BEDNARIKOVÁ, Lucie
Cílem mé bakalářské práce je shrnout pozitiva a negativa agrolesnických systémů a jejich perspektivy do budoucna. Agrolesnické systémy jsou v České republice k vidění jen ojediněle. Proto je v bakalářské práci nejprve definováno agrolesnictví, dále pak historický vývoj agrolesnictví. Další část se věnuje pozitivum a negativum agrolesnických systémů s důrazem na evironmentální dopady agrolesnictví. Také jsou zde zmíněny možnosti využití agrolesnictví ve vztahu k dotační politice České republiky. V poslední řadě byl řešen aktuální stav agrolesnictví s perspektivou do budoucna.
|
host ::
RSS.