|
|
Osoby se skrytým postižením na trhu práce
Burdová, Yveta
Tato diplomová práce je zaměřená na analýzu zkušeností osob se skrytým postižením na trhu práce. Je tvořena teoretickou částí, v níž jsou vymezeny pojmy spojené s problematikou zaměstnávání osob se skrytým zdravotním postižením a popsán legislativní rámec a ekonomické aspekty tématu. V analytické části jsou pomocí kvalitativních metod (analýza polostrukturovaných rozhovorů) zkoumány podmínky na trhu práce pro osoby se skrytými postiženími, přístup okolí a bariéry, kterým tyto osoby čelí. Na základě zjištění jsou formulována doporučení, jejichž cílem je identifikované překážky a negativní vlivy zmírnit či odstranit. Návrhy jsou směřovány na zaměstnavatele osob se skrytým postižením, jejich kolegy a také na úroveň neziskových organizací a státní správy.
|
|
| |
|
|
Determinace kvality společenského a pracovního zapojení jedinců s mozkovou obrnou v majoritní společnosti
KALKUŠOVÁ, Barbora
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se jedincům s mozkovou obrnou daří obstát v pracovní či vztahové oblasti. K dosažení hlavního cíle, bylo zapotřebí, vytyčit si i cíle vedlejší. Tedy, zjistit, zda se osoby s mozkovou obrnou setkávají na pracovišti s předsudky, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany spolupracovníků. Dalším z vedlejších cílů bylo, zjistit jaké sociální dopady má mozková obrna na všední život těchto osob. Posledním z vedlejších cílů bylo, zjistit rozdíly při získávání pracovních příležitostí těchto osob, v souvislosti se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním. Pro uskutečnění praktické části práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaný rozhovor. Výzkum prokázal, že se osobám s mozkovou obrnou daří poměrně dobře obstát jak v pracovní, tak vztahové oblasti, nicméně, k naplnění těchto potřeb vede mnohdy náročnější, zdlouhavější cesta, plná překážek, se kterými se majoritní společnost nepotýká. Ukázalo se, že ve vztahové oblasti si zejména dospívající jedinci musí, na rozdíl od zdravých jedinců, mnohé odpustit, či počkat delší dobu, což mnohdy vede k frustraci někdy až k deprivaci těchto osob. V pracovní oblasti se jedinci s mozkovou obrnou nezřídka setkávají s předsudky od kolegů i nadřízených, a to zejména v prvních měsících, od nástupu do nového zaměstnání. Jejich kolegové často zprvu nechápou specifické potřeby osob s mozkovou obrnou. Prokázalo se však, že s postupem času se tato situace většinou zlepší. Cíle práce se tak podařilo naplnit, přičemž práce otevřela i témata nová. Nabízí tak netradiční paletu témat, která majoritní společnost často opomíjí, přechází, či jsou pro ni spíše společenským tabu. Bakalářská práce přináší běžnému čtenáři podnět k zamyšlení, co víc, může sloužit jako studijní materiál pro další studenty sociální práce či jiných humanitních oborů. Práce by v budoucnu mohla být rozpracována do větší hloubky a rozšířena o další, doposud nezmíněná témata.
|
|
|
Navazování vztahů klientek Domova Pramen obecně a specificky prostřednictvím dobrovolnického projektu "Otevřené dveře"
Machová, Veronika ; Hradcová, Dana (vedoucí práce) ; Bosá, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zdravotního postižení a dobrovolnictví. Předmětem jejího zkoumání je identifikovat potíže v navazování vztahů lidí s diagnózou mentálního a kombinovaného postižení, kteří dlouhodobě žijí v ústavním prostředí. Vzhledem k tomu, že v Domově Pramen byl zahájen dobrovolnický projekt "Otevřené dveře", jehož cílem je pomoci klientkám služby se získáváním sociálních kontaktů, budu potíže hledat ve dvou rovinách. První je rovina obecná, kdy se zaměřím na život klientek v této pobytové službě. Druhá rovina je specifická, kdy se budu snažit odhalit možnosti a potíže v rámci dobrovolnického projektu "Otevřené dveře". Klíčová slova: zdravotní postižení, jinakost, disability studies, domov pro osoby se zdravotním postižením, dobrovolnictví
|
|
|
Multidisciplinární spolupráce v domech s pečovatelskou službou
Ilušáková, Barbora ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem multidisciplinární spolupráce v domech s pečovatelskou službou. Na začátku práce je zpracována kapitola o pečovatelské službě, kde je popsáno vše, co se k ní vztahuje. Od pečovatelské služby se text práce posouvá ke skupině seniorů, stáří a stárnutí, kde jsou vymezeny všechny důležité pojmy. Další kapitola se zabývá standardy kvality sociálních služeb a následující, čtvrtá ukazuje, jaké všechny další sociální služby mohou využívat osoby spadající do cílové skupiny PS. V páté kapitole se práce věnuje multidisciplinární spolupráci, složením multidisciplinárního týmu a odborníky, kteří mohou do týmu spadat. Nechybí ani etický kodex. Kapitola šestá popisuje dvě zařízení, konkrétně dva domy s pečovatelskou službou, kde byl prováděn výzkum. Kapitola je doplněna o ceníky v příloze 3. a 4. Předposlední kapitola s názvem Dlouhodobá péče, je pro tuto práci také důležitá, protože toto téma opět úzce souvisí s pečovatelskou službou a především multidisciplinárními týmy a spoluprací mezi jednotlivými členy. Poslední osmá kapitola neboli praktická část diplomové práci už poukazuje na samotný výzkum, který byl k této diplomové zpracován. Tato část je tedy tvořena výzkumem, který byl proveden dvojím způsobem a byl tak rozdělen na dvě části. První část probíhala v zařízení Ladara, kde...
|
|
| |
|
|
Role zdravotně sociálního pracovníka v kontextu dlouhodobé péče.
KREJNÍKOVÁ, Šárka
Dlouhodobá péče patří v současné době mezi aktuální témata a to nejen v souvislosti se stárnutím populace a péčí o osoby se zdravotním postižením, ale také v kontextu péče neformální. Formální dlouhodobá péče zahrnuje zdravotní a sociální služby, dále komunitní služby a institucionální péči včetně léčebných postupů, které slouží k zastavení nebo zvrácení průběhu onemocnění nebo disability. Neformální dlouhodobá péče je poskytována ze strany rodinných příslušníků, přátel či sousedů. Zdravotně sociální pracovník je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v kontextu poskytování dlouhodobé péče.
|
|
| |
|
|
Porovnání přístupu pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení
ZHORNÁ, Michaela
Cílem této práce bylo zmapovat aktivity pracovníků dětského domova v péči o děti se zdravotním postižením a děti bez zdravotního postižení. Výzkumný soubor tvořilo šest pracovníků Dětského domova, Základní školy a Školní jídelny Radenín, z nichž jedna byla sociální pracovnice, která je neodmyslitelnou složkou při péči o děti. Výzkum byl realizován kvalitativním výzkumem. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda dotazování a technikou byl polostrukturovaný rozhovor. Data získaná z rozhovorů byla vyhodnocena otevřeným kódováním a následným rozdělením kódů do kategorií. Na základě provedeného výzkumu vyplynulo, že vzdělávání dětí v dětském domově se velice liší, z důvodu návštěvy dvou druhů škol, kdy děti přichází s různou náročností úkolů. Je třeba odlišnost přístupu ve vzdělání k dětem se zdravotním postižením a dětem bez zdravotního postižení. Tím se dostávám k odpovědi na druhou výzkumnou otázku, kdy pracovníci při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením musí používat určité specifické pomůcky, které dětem usnadní práci. Pracovníci se se specifickými pomůckami nesetkávají jen při vzdělávání s dětmi se zdravotním postižením, ale také při rozvoji motoriky a dovedností u chlapce s dětskou mozkovou obrnou. Práce přináší poznatky v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením a užívání speciálních pomůcek při práci s těmito dětmi. Těmi pomůckami mohou být edukační karty, které slouží jako pomocník pro rozvoj komunikačních schopností, či pomocná tabulka pro násobení. Z výzkumu je zřejmé, že asistent pedagoga je nepostradatelnou složkou při práci s dětmi se zdravotním postižením, poněvadž tyto děti potřebují individuální péči.
|
|
|
Volný čas jedince s omezenou mobilitou
PECHAROVÁ, Nikola
Diplomová práce se zabývá žitou zkušeností jedince na invalidním vozíku a tedy i získaným postižením. V práci je na základě interpretativní fenomenologické analýzy poukázáno na to, jak pohlíží jedinec na svůj volný čas, na možnou problematiku spojenou s jeho omezením a jak na jedince pohlíží i okolí. Teoretická část charakterizuje tělesné postižení a volný čas jedince s tělesným postižením. Praktická část popisuje žitou zkušenost jedince na invalidním vozíku.
|
host ::
RSS.