|
|
Závěť
Příhodová, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o problematice závěti. Závěť je nejběžnějším pořízením pro případ smrti, kterým zůstavitel projevuje své přání, jak má být naloženo s jeho majetkem pro případ jeho smrti. Cílem práce bylo zjistit, zda je dnes tato problematika upravena srozumitelně, zda slouží potřebám lidí a zda vyhovuje lidem, kteří se touto problematikou zabývají, zejména notářům. Práce je zaměřena na současnou právní úpravu závěti v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník s tím, že je poukázáno na významné změny, ke kterým došlo oproti předchozí právní úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Konkrétně se práce zabývá charakteristikou závěti, jejím výkladem, obsahem, subjekty, jejími formami a způsoby jejího zrušení.
|
|
|
Testamentární posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu
Viduna, Daniel ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Tématem této rigorózní práce je "Testamentární dědická posloupnost v římském právu a její reflexe v českém právu". Toto téma jsem si zvolil jednak z důvodu jeho zajímavosti, jelikož institut dědění se dotýká každého z nás a závěť je nástrojem, jak může zůstavitel se svým majetkem naložit na základě vlastní vůle. Dalším důvodem pro volbu tohoto tématu je nedávno provedená rekodifikace soukromého práva. Cílem této práce je tedy zhodnocení vlivu římského práva na právní normy platné na území České (Československé) republiky od jejího vzniku (1918) do současnosti. Rigorózní práce je členěna do osmi kapitol. První a druhá kapitola jsou obecným zasvěcením do problematiky dědického práva. Třetí kapitola pojednává o testamentární dědické posloupnosti podle římského práva, přičemž nejprve je pojednáno o dědické posloupnosti jako takové, dále o otázce přijetí a odmítnutí dědictví a ochraně oprávněného dědice. Následuje stěžejní část zaměřená přímo na závěť, a to na její náležitosti, formy a rovněž na její případnou neplatnost a možnosti jejího zrušení. Závěrem kapitola pojednává o tzv. posloupnosti proti testamentu, tedy o právech nepominutelných dědiců. Kapitola čtvrtá až sedmá se zaměřují na testamentární dědickou posloupnost v jednotlivých právních úpravách platných na našem území od roku 1918 do...
|
|
|
Dědění ze závěti
Bareš, Lumír ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rigorózní práce pojednává o právní úpravě dědění ze závěti podle původního a nového občanského zákoníku a srovnává právní úpravu s úpravou německou. Celý obsah je rozdělen do 6 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována se zněním původního občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola německé právní úpravě dědění ze závěti, kde jsou zmíněny především ty instituty, které se liší od české právní úpravy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Institut odkazu v českém a italském dědickém právu
Koníčková, Markéta ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním ze staronových institutů, které zavádí zákon č. 89/2012 Sb. tedy nový občanský zákoník a to institutem odkazu. Tato práce je členěna do pěti kapitol, kdy je nejprve rozebírána podoba institutu v římském právu a jeho srovnání s fideikomisem. Dále práce pojednává o institutu v italském právu od dob sjednocení Itálie po dnešní úpravu, tím pádem se zároveň krátce věnuje oběma italským občanským zákoníkům. Nejrozsáhlejší kapitola pojednává o institutu v naší právní historii a to především jeho podobě v ABGB, osnově a středním kodexu, na což navazuje samostatná kapitola, která se věnuje naší nové úpravě, která tento institut vrátila do našeho dědického práva. Závěrem celé práce je srovnání podobnosti institutu v italském a českém právním řádu. Tato práce je laděna optimisticky a jejím cílem je ukázat, že jde o institut praktický, který se v našem a italském právu i přes svůj staletý vývoj velmi podobá, a který by se mohl stát běžnou součástí pořízení pro případ smrti.
|
|
|
Závěť - srovnání české a německé právní úpravy
Svejkovská, Teodora ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Cílem diplomové práce je srovnat právní úpravu závěti v české a německé právní úpravě. V diplomové práci je použit metodický postup a maiori ad minus. Po obecné charakteristice závěti se diplomová práce zaměřuje na úpravu závěti v římském právu, které výrazně ovlivnilo současnou českou i německou právní úpravu testamentu. Poté je pozornost věnována vývoji závěti na českém území ve 20. století, zejména úpravě závěti v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně diplomová práce charakterizuje současnou právní úpravě závěti v českém občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Analýza vychází zejména z právních předpisů, odborných komentářů a odborné literatury, soudních rozhodnutí a z internetových zdrojů. Po zpracování právní úpravy závěti v českém právním řádu se diplomová práce zaměřuje na právní úpravu závěti v německém právním řádu. V této kapitole je použit obdobný metodologický postup a právní zdroje. Srovnání české a německé právní úpravy závěti přineslo následující závěry: Ačkoliv jsou si obě právní úpravy závěti velmi podobné, zejména z důvodu historických kořenů v českém a německém právním řádu, přesto lze mezi obě právními řády najít rozdíly, např. pojetí testovací způsobilosti, formy závěti atd. BGB upravuje institut závěti detailněji a pracuje s některými pojmy, které české právo...
|
|
|
Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti
Ševců, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Notářský zápis jako obligatorní forma právního jednání pro případ smrti Účelem této mé diplomové práce je pojednat o právních jednáních pro případ smrti, která pro svou platnost vyžadují povinně formu notářského zápisu, se stručným vysvětlením jednotlivých institutů. Předkládaná práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemž první kapitola začíná úvodním slovem, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Druhá kapitola pojednává o významu notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti a poukazuje na výhody sepisu těchto listin profesionálním právníkem, jakým notář bezpochyby je, ve srovnání s úskalími a riziky, které mohou na pořizovatele těchto listin čekat, rozhodnou-li se pro formu listiny soukromé. V rámci této kapitoly také poukazuji na důkazní sílu veřejné listiny oproti listině soukromé a závěrem uvádím stručný výčet povinných náležitostí notářského zápisu o právním jednání pro případ smrti včetně oprávnění k nahlížení a zapůjčení těchto notářských zápisů. Kapitola třetí se podrobně zaobírá "staronovým" institutem dědické smlouvy, její historií a stručným porovnáním s institutem darování pro případ smrti. Čtvrtá kapitola této mé práce věnuje pozornost zřeknutí se dědického práva, zřeknutí se práva na povinný díl a dopadům tohoto zřeknutí na dědice a...
|
|
|
Řízení o dědictví
Fišerová, Tereza ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Téma řízení o dědictví jsem si vybrala proto, abych se s touto oblastí práva blíže seznámila. Cílem práce bylo pomocí účinných právních předpisů provést hlubší analýzu řízení o dědictví a najít lepší řešení některých problematických aspektů současné právní úpravy. V úvodu krátce pojednávám o některých historických událostech. Také se zmiňuji o změnách, které přinese nový občanský zákoník. Poté obecně charakterizuji dědické řízení, zabývám se pravomocí a příslušností soudů, subjekty dědického řízení a doručováním. Následující část pojednává o průběhu dědického řízení. Obsahuje kapitoly: Zahájení řízení, Další průběh řízení, Správce dědictví a předběžná opatření, Příprava podkladů pro jednání, Jednání, Vypořádání společného jmění manželů, Soupis aktiv a pasiv, Konečné usnesení o dědictví, Předlužené dědictví a Opravné prostředky. Následující kapitoly se zabývají souvislostmi mezi řízením dědickým, exekučním a insolvenčním. V závěrečné kapitole rekapituluji své návrhy, ke kterým jsem dospěla v průběhu psaní práce, a uvádím své vlastní postoje k jednotlivým změnám, které přinese nový občanský zákoník a na něj navazující procesní předpisy.
|
|
|
Autonomie vůle zůstavitele
Šotová, Sandra ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce pojednává o svobodné vůli zůstavitele. Celý obsah je rozdělen do 5 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována s návrhem nového občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola návrhu nového občanského zákoníku, kde jsou zmíněny instituty, které nebyly pojaty v předchozích kapitolách.
|
|
|
Dědické řízení se zaměřením na vybranou problematiku výdajů v právní teorii a praxi
Krchová, Karolína ; Pikola, Pavel (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Teoretická část je zaměřena na vysvětlení institutu dědického práva. Obsahuje pohled na jeho vývoj v České republice a celkový pohled na současné právní úpravy. Vysvětluje, kdo to je zůstavitel, dědic, odkazovník, nepominutelný dědic a co je pozůstalost. Definuje dědickou daň dle nové i nedávno platné právní úpravy. Informuje o vývoji dědické daně.
Praktická část zpracovává konkrétní údaje, které byly získány z webu finanční správy či Ministerstva financí. Zde byly zjištěny příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu, inkaso dědické daně a následně všechny ukazatele porovnány.
|
|
|
Problematika dědického řízení v ČR
Bartoníčková, Lenka ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Neděla, Radek (oponent)
Tato diplomová práce charakterizuje s pomocí odborné literatury a relevantní judikatury vymezenou oblast občanského práva, která se zabývá řízením o pozůstalosti. Větší pozornost je věnována vývoji právní úpravy, úkony v počátcích řízení a účastníkům řízení, včetně nezletilých osob, možných dispozic zůstavitele s majetkem, sporů v rámci řízení o pozůstalosti, vypořádání společného jmění manželů při jeho zániku smrtí jednoho z manželů, otázkou předlužené pozůstalosti a vybrané problematiky dědictví s mezinárodním prvkem (nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012). Práce upozorňuje na hlavní změny, které rekodifikace soukromého práva, účinná v právním řádu České republiky od 01. 01. 2014, přinesla řízení o pozůstalosti. Práce je zpracována metodou deskripce s prvky analýzy a syntézy. Jednotlivé právní instituty jsou popsány, analyticky zkoumány a zhodnocovány. Zároveň jsou předkládány jejich vzájemné souvislosti a pohled na danou problematiku jako na celek. Zároveň je použito komparativní metody při zhodnocování současné právní úpravy této problematiky s úpravou předchozí, tj. s právní úpravou platnou a účinnou do 31. 12. 2013.
|
host ::
RSS.