|
|
Přístupy ke snové realitě a obsah snů u transsexuálních osob
Šubrt, Miroslav ; Hrubý, Radovan (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Předmětem práce jsou sny, konkrétně jejich obsah u transgender osob. Ptá se, zda by se obsah jejich snů dal interpretovat v kontextu specifik jejich života. Předkládá přehled historických přístupů ke snům a pohledy na sny hlavních psychologických škol. Prezentovaný výzkum má charakter trojité případové studie se smíšeným designem stavějícím především na předpokladu Hallovy hypotézy kontinuity. Jádrem práce je analýza obsahu snů metodou Halla a Van de Castla u jedné FtM transgender osoby, zjišťující odlišnost řady indexů od norem. Ukázala statisticky významnou odlišnost od mužských norem především v procentu známého prostředí a procentu imaginárních a mrtvých charakterů. Kvantitativní část je doplněná o kvalitativní analýzu obsahu snů, která byla aplikována i na sny zbylých dvou MtF účastnic. Ta ukázala témata související se zmatením psychické i fyzické identity, pochyby a interpersonálními konflikty, které podle autora s transsexualitou přímo souvisí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Znalost první pomoci studentů navazujícího magisterského studia Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
Bortlíčková, Adéla ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou kvality znalostí studentů druhého ročníku navazujícího magisterského studia Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jako budoucí pedagogové by tito studenti nejenom měli být odborníky ve svém oboru, ale měli by být schopni také poskytnout první pomoc v případě nutnosti. Teoretická část se zaměřuje na integrovaný záchranný systém, legislativní ukotvení první pomoci, resuscitaci dospělého jedince a dítěte, bezvědomí, šok, krvácení, resuscitaci za použití automatického defibrilátoru a alergické stavy. Praktická část práce se zabývá zjištěním úrovně znalostí studentů druhého ročníku navazujícího magisterského studia Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v oblasti první pomoci při epileptickém záchvatu, resuscitaci dospělého jedince, krvácení, dále znalosti příznaků hypoglykémie, významu stabilizované polohy a telefonních čísel integrovaného záchranného systému. Použitým nástrojem kvantitativního výzkumného šetření je dotazníkové šetření. V závěru praktické části jsou uvedeny náměty, které mají pomoc ke zkvalitnění přípravy pedagogů v oblasti první pomoci. Tyto náměty jsou zapracovány v didaktickém výstupu praktické části, který má sloužit jako námět pro blokovou výuku první pomoci budoucích pedagogů. KLÍČOVÁ SLOVA: První pomoc, integrovaný záchranný...
|
|
|
Znalosti dětí mladšího školního věku o život ohrožujících stavech
Procházková, Jana ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním znalostí dětí mladšího školního věku o život zachraňujících stavech. Konkrétním vzorkem byla skupinka čtrnácti dětí navštěvujících druhou třídu základní školy v okrese Praha- západ. Cílem mé práce bylo jednak udělat si představu o tom, co děti ve věku kolem osmi let vědí o neodkladné první pomoci, ale také poskytnout jim návod jak v neznámých krizových situacích postupovat. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na jednotlivé kapitoly. Nejdříve se zabývám úvodem do problematiky neodkladné péče, složkami a fungováním integrovaného záchranného systému a uvádím některé statistické údaje Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Druhá kapitola je věnována obecným postupům doporučeným při poskytování první pomoci. V poslední kapitole popisuji jednotlivé vybrané stavy ohrožující život a postup při poskytování první pomoci. V empirické části je uvedena metodika a organizace výzkumného šetření, pro které jsem použila kvalitativní metodu focus groups ve spojení s praktickým nácvikem některých postupů neodkladné první pomoci. Je zde také obsaženo procentuální a grafické vyhodnocení výsledků výzkumu a jeho cílů. Tato část práce je zakončena diskuzí. Klíčová slova: život ohrožující stavy, neodkladná první pomoc, kardiopulmonální resuscitace,...
|
|
| |
|
|
Autoportrét - vivisekce představ sám o sobě
Härtelová, Magdalena Jadwiga ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Práce se zabývá autoportrétem jako žánrem se zaměřením na duševní procesy týkající se pojetí vlastní individuality, odehrávající se během tvorby a manifestující se na výsledném díle. Obsahuje čtyři případové studie rozebírající autoportrétní tvorbu čtyř umělců napříč dějinami umění. V úvodní kapitole je položena základní hypotéza popisující dvě možné roviny - vrstvu reprezentační a druhou, obsahující odchylky od původně stanoveného, ve které se projevují osobnostně transgresivní procesy tvorby. Další kapitola je věnována shrnutí typů autoportrétu a historicko-uměleckému přehledu vývoje žánru. Ten se namísto konkrétních děl či umělců soustředí na faktory ovlivňující sebepojetí, postavení umělce a samotný žánr. Následující, třetí kapitola nastiňuje myšlenková východiska práce. Pojednává o možnostech a limitech objektivity, rozsahu individuality a také časovosti. Po ní následuje vlastní tělo práce, které je děleno podle tří aktérů autoportrétu, tedy na autora, objekt a diváka. Každá z kapitol je uzavřena podkapitolou týkající se času a díla: Minulosti jako nastavení, Představám budoucnosti a Přítomnosti díla. Podkapitoly pojednání o autorovi řeší elementy nastavení před tvorbou, jako jsou okolnosti vzniku, prostředky či motivace k tvorbě autoportrétu. Tyto aspekty definují reprezentační rovinu....
|
|
|
Nevědomá religiozita z pohledu vybraných psychologických směrů
Řádková, Lucie ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Halík, Tomáš (oponent)
V současné době roste popularita spirituality na úkor institucionálních forem náboženství. Spiritualita je asociována především s osobními duchovními zkušenostmi, které mohou nabývat různých forem a čerpat z různých zdrojů. Bakalářská práce se zabývá jednou z jejích možných forem a to nevědomou spiritualitou, která je vymezena jako hypotetický koncept, na něž můžeme usuzovat z různých nepřímých a v současné době velice rozšířených projevů lidského prožívání a chování. Náznaky tohoto konceptu můžeme najít v dílech zakladatele analytické psychologie C. G. Junga a existenciální analýzy V. E. Frankla. Vzhledem k významovému posunu pojmů spiritualita i religiozita oproti době vzniku jejich děl je v práci kladena otázka, zda lze jejich teorie aplikovat i na současnou situaci a koncept nevědomé spirituality. Nejdříve jsou proto v práci shrnovány aktuální přístupy a definice spirituality a religiozity. Pozornost je zaměřena hlavně na definice B. J. Zinnbauera a K. I. Pargamenta. Následně jsou rozebírány základní pojmy a teoretická východiska obou psychologických směrů i jejich přístup k náboženským jevům. Tato východiska jsou aplikována na koncept nevědomé spirituality s pokusem o její bližší vysvětlení. Na základě této aplikace jsou oba přístupy porovnány se zdůrazněním jejich pozitiv, negativ a přínosu k...
|
|
|
Vědomí a nevědomí. Teoretická analýza
Skála, Pavel ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato teoretická studie se zabývá vědomím, nevědomím, a pojmy bezprostředně navazujícími. Práce obsahuje i krátké ohlédnutí za jejich pojetím v historii psychologie, přitom upozorňuje na terminologické obtíže, které jsou s oběma pojmy spjaty. Oba konstrukty jsou diskutovány z interdisciplinární perspektivy, takže není opomenuto ani mapování v oblasti neurobiologie vědomí a přehled hlavních pojetí filosofického problému mysli a těla. Metody výzkumu nevědomí jsou podle svého převažujícího zaměření rozděleny na experimentální a klinické. Součástí této práce je i analýza a zhodnocení významných teorií vědomí a nevědomí. Tyto teoretické koncepce byly klasifikovány na základě odlišení relevantních vědních disciplín, kterými se autoři teorií primárně zmocňují sledované problematiky. Tímto způsobem byly kategorizovány neurobiologické, psychologické a filosofické teorie. Závěrečná diskuse přináší souhrnný pohled na témata, sledovaná v průběhu práce, snaží se integrovat prezentované poznatky do celistvého rámce a jsou v ní rozebírány některé obecné otázky, které naznačují možnosti a meze teoretického a praktického výzkumu obou fenoménů. Klíčová slova: vědomí, nevědomí, mysl, teorie
|
|
|
Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu
KOŠŤÁL, Jan
Bakalářská práce se zabývá tématem "Bezvědomí nejasné etiologie v prvním kontaktu". Stav bezvědomí může mít mnoho různých příčin a vpřednemocniční neodkladné péči může zůstat přesná etiologie jeho vzniku neobjasněna. V průběhu nemocniční péče je možnost provést rozsáhlejší vyšetření a je také více času na přesnou diagnostiku a terapii. Teoretická část práce uvádí základní informace o pojmu vědomí, o příčinách poruch vědomí a zejména bezvědomí. Dále se tato část zabývá diagnostikou bezvědomí v přednemocniční neodkladné péči a představuje základní postupy neodkladné péče zdravotnického záchranáře o pacienta v bezvědomí. Nejčastějšími příčinami bezvědomí jsou: hypoglykémie, intoxikace, kraniocerebrální poranění, hypoxická postižení po kardiopulmonální resuscitaci, mozková krvácení a mozkové infarkty. Pro zdravotnické záchranáře je především důležité odlišit stavy toxicko-metabolické od intrakraniálních poranění, mozkových krvácení a infarktů. Zatímco u prvních stavů je vyžadován rychlý zásah záchranáře, u druhých stavů je nutná neurochirurgická intervence. V praktické části jsou zmapovány znalosti zdravotnických záchranářů v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče pacientům v bezvědomí. Mapování bylo provedeno vlastním výzkumem za použití techniky standardizovaných polo- strukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny se 14 respondenty - zdravotnickými záchranáři vybranými ze všech sedmi oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Respondenti se lišili věkem, délkou praxe a dosaženým vzděláním. Plné odpovědi respondentů na 16 předem připravených otázek jsou obsaženy ve výzkumné části a zároveň jsou zpracovány do přehledných tabulek a následně vyhodnoceny v diskusi. Z výzkumu vyplývá, jak obtížné je stanovit správnou diagnózu u pacienta v bezvědomí. Výzkum ukázal na potřebu zaměřit se na přesnější odběr použitelné anamnézy a také na celkové vyšetření pacienta. Na základě správné a rychlé diagnózy mohou zdravotničtí záchranáři dále rozhodnout o terapeutickém postupu a o směřování do správného cílového zdravotnického střediska. U zajištěného pacienta je doporučen přímý převoz na specializované pracoviště, což významně zkracuje dobu od příhody do ošetření nebo léčby. Zkrácení doby silně ovlivňuje neurologickou prognózu u pacienta v bezvědomí. Dále výzkum poukazuje na nutnost, aby zdravotničtí záchranáři byli pravidelně školeni v nových trendech a postupech přednemocniční neodkladné péče. Například širší využití nové metody kapnometrie by dle nových doporučení pro resuscitaci bylo velkým přínosem.
|
|
|
Kvalitativní výzkum mentálních reprezentací "těla", "emocí" a "mysli" u hudebně zaměřených osobností v zrcadle imaginativních metod
JONÁŠOVÁ, Adéla
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jaké mentální reprezentace ?těla?, ?emocí? a ?mysli? mají hudebně zaměřené osobnosti. V teoretické části se budu věnovat tématům osobnost, charakter, teorie tělesné konstituce, emoce, myšlení, vědomí, nevědomí a mentální reprezentace. Výzkumným přístupem bude kvalitativní výzkum, ve kterém použiji části zakotvené teorie a otevřené kódování. Způsob sběru dat se uskuteční pomocí imaginačních cvičení a hloubkových rozhovorů.
|
|
|
Znalosti nových zásad první pomoci u zdravotně sociálních pracovníků.
KOKEŠOVÁ, Karolína
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. V první části je popsáno poskytování laické první pomoci u případů, které se vyskytují nejčastěji. Dále je v této části charakterizován zdravotně sociální pracovník. Druhá část mé bakalářské práce se zabývá výzkumem, který byl prováděn na několika náhodně vybraných pracovištích, kde pracují zdravotně sociální pracovníci nebo sociální pracovníci. Výzkum byl prováděn v Libereckém a Jihočeském kraji. Prvním cílem bylo zjistit úroveň znalosti první pomoci u zdravotně sociálních pracovníků a druhým cílem bylo zmapovat četnost a charakteristiku poskytované první pomoci. Sběr dat jsem prováděla kvantitativní formou, metodou dotazování, technikou dotazníků. Výsledkem výzkumu je, že zdravotně sociální a sociální pracovníci znají první pomoc, nedostatečně orientovaní jsou pouze u otázek týkajících se mdloby a krvácení z nosu. Většina pracovníků v dotazníku zaškrtla, že by měla zájem o kurz první pomoci.
|
host ::
RSS.