|
|
Vietnamese immigrants in Prague before and after 1989 in transgenerational and transnational perspective
Horáčková, Tereza ; Křížová, Markéta (vedoucí práce) ; Bauer, Pauli (oponent) ; György, Eszter (oponent)
SHRNUTÍ Tato diplomová práce prezentuje výsledky historického šetření příchodu a existence vietnamských imigrantů v Praze mezi lety 1974 a 1993. Metodologicky je výzkum založen na rozhovorech s pamětníky programu socialistického internacionalismu a ze studie československých vládních administrativních dokumentů z období mezi rokem 1974 ; tedy rokem podepsání Dohody mezi vládou československé socialistické republiky a vietnamské socialistické republiky o zaměstnávání vietnamských občanů v československých organizacích1 , s mezníkem roku 1989 jakožto rozpadem komunistického režimu ; a rokem 1993, tedy oddělením Slovenska a vznikem samostatné České republiky. Práce vychází z předpokladu, že tento program ovlivnil integraci první generace v československé společnosti a dále ukazuje, že působil na vznik vietnamských sociálních sítí a tím ovlivnil i druhou generaci přicházející po rozpadu komunistického režimu v listopadu 1989. Výzkum si klade za cíl odhalit faktory, které ovlivňují adaptaci první a druhé generace v majoritním prostředí a naznačit působení normativního rámce programu internacionálního socialismu na formování sociálních etnických sítí. Právě tyto sítě, založené na vztazích širší rodiny, které uvnitř diaspory fungují jako poskytovatelé sociálního a ekonomického kapitálu, umožňují zachování izolace...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Identita řecké menšiny a její transnacionální aktivity v ČR
Hluchá, Zuzana ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Seidlová, Markéta (oponent)
Hlavní náplní této práce je zhodnocení stavu řecké menšiny na území České republiky v kontextu příchodu, usazení a postupného začlenění do majoritní společnosti. Cílem diplomové práce je zhodnocení současného stavu menšiny a její transnacionální praktiky/aktivity. Řecká menšina je na našem území početně stabilizována a plně integrována do majoritní společnosti. Typickým projevem menšiny je identifikace s ostatními členy minority jednak pomocí jejich organizací, ale také díky vnitřnímu ztotožňování se se zemí původu, tj. Řeckem, tradiční kulturou, historií, kuchyní a jazykem. Práce je strukturována do osmi částí, které jsou významné z hlediska pochopení problematiky řecké menšiny na našem území, v kontextu nedobrovolně motivované emigrace z válkou zmítaného Řecka v padesátých letech dvacátého století. V práci jsou použity metody sekundární analýzy a terénního výzkumu (dotazníkové šetření). Při vyhodnocování výsledků pak byly použity jednoduché statistické metody. Klíčová slova: řecká menšina, migrace, identita, transnacionalismus, diaspora.
|
|
|
Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků
Mrázková, Eva ; Chrzová, Barbora (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Jméno: Eva Mrázková Název práce: Emigrace z Bosny a Hercegoviny pohledem transnacionalismu: Bosenská emigrace nejen jako odliv mozků Abstrakt Emigrace z Bosny a Hercegoviny je téma, které je i přes svou aktuálnost a důležitost nedostatečně zmapováno. V médiích i akademické literatuře bývá prezentováno jako proces, kterým země přichází o pracovní sílu a kvalifikované odborníky. Cílem práce je přispět do diskursu o bosenské emigraci a pomocí konceptu transnacionalismu poukázat na často opomíjený podíl bosenských emigrantů na rozvoji země. Práce si pokládá otázku, v jakých oblastech a jakým způsobem bosenští emigranti na rozvoji země participují. Nejprve představuje koncept transnacionalismu, popisuje vývoj emigrace z Bosny a Hercegoviny od roku 1992 a během 21. století, zmiňuje charakteristiky bosenské diaspory a mediální a akademický diskurs o tématu. Poté nastiňuje jednotlivé oblasti, do kterých členové bosenské diaspory svými aktivitami zasahují, a způsoby, jakými tak činí. Práce došla k závěru, že bosenští emigranti přispívají k chodu ekonomiky země posíláním ekonomických remitencí, či komunikací se svými známými předávají bosenské společnosti takzvané sociální remitence, neboli nápady, dovednosti či hodnoty načerpané v zahraničí, a tím mohou ovlivnit situaci v bosenské společnosti. Bosenská diaspora může...
|
|
|
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku
Drs, Tomáš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Pavlásek, Michal (oponent)
Současná situace kultury sedmihradských Sasů v Rumunsku PhDr. Tomáš Drs Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá současnou situací národnostní menšiny sedmihradských Sasů v Rumunsku. Na základě opakovaných terénních pobytů popisuje a analyzuje problémy spjaté s rekonstruováním etnické identity společenství, všímá si transnacionální situace sedmihradských Sasů a dotýká se i generačních souvislostí, situace menšiny v jinoetnickém prostředí nebo jejích politických a revitalizačních aktivit. V popředí zájmu se ocitá též konstruování vlastního dějinného příběhu, problematika společenské podmíněnosti paměti a biografické postižení životních příběhů jednotlivých aktérů. Metodologicky se práce hlásí k tradici etnografického výzkumu a staví na teoretických konceptech etnicity (Eriksen, Anderson), transnacionalismu (Werbner, Szaló) nebo paměťových studií (Halbwachs, Assmann, Nora). Práce si klade za cíl uvedení tématu sedmihradských Sasů a jiných skupin, vystupujících pod označením rumunští Němci, do českého prostředí. Věnuje se dějinám sedmihradských Sasů, jejich vyjednávání se státem a rámování jejich menšinové identity. Přitom se pokouší najít odpověď na otázku, zda je konec početně slabé národnostní menšiny sedmihradských Sasů nevyhnutelný, a jak tuto nevyhnutelnost vnímají jednotliví aktéři...
|
|
|
Issues of translation in Miroslav Holub's poetry
Prunarová, Markéta ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Delbos, Stephan (oponent)
Miroslav Holub, nejp ekládan jší český básník dvacátého století, má své nezastupitelné místo v anglofonní literatu e, a p esto mu v české literární kritice náleží jen malá pozornost. Cílem této bakalá ská práce je objasnit otázky, které z této v české literatu e ojedin lé situace vyvstávají, a to p edevším jakým zp sobem a z jakých d vod se Holubova poezie stala nedílnou součástí anglofonní tradice a jaké um lecké charakteristiky umožnily její ukotvení. Práce se zabývá aspekty nejen Holubových básní, ale také kulturní a politické situace, které umožnily pozitivní p ijetí jeho díla v zahraničí. Vzhledem k tomu, že Holubova poezie nutn vstoupila do britské a americké literární tradice v p ekladu, hlavní pozornost je up ena na odlišnosti a podobnosti mezi dynamikou jeho práce v originále a v anglickém jazyce. První část této práce p edstavuje poezii Miroslava Holuba tak, jak je nejčast ji vnímána v českém prost edí. Je nastín na genealogie jeho díla v širších literárních a společenských souvislostech, a to zejména v kontextu poezie všedního dne. Pro lepší pochopení tohoto kontextu je část této kapitoly v nována Holubov biografii. T žišt m druhé kapitoly je popis Holubova básnického jazyka s cílem stanovit, jak je tento jazyk vhodný nebo naopak nevhodný pro p enos do jiného jazyka. Jinak ečeno se tato...
|
|
| |
|
|
Čeští migranti v Polsku z pohledu transnacionalismu
Roztočilová, Zuzana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Práce se zabývá současnou českou emigrací do Polska. Zkoumá, jak její zástupci vnímají svou in- tegraci do polské společnosti a současně udržují transnacionální sociální vazby v České republice. Autorka vychází z teorie transnacionální migrace. Migranti v rámci této teorie udržují vazby jak s novou zemí, tak se zemí původu. Tímto vytváří transnacionální sociální síť, která spojuje prostor dvou států. Současně s tímto procesem nicméně probíhá proces integrace. Migranti se tak integrují do přijímající společnosti, aniž by zpřetrhali vazby se svojí domovinou. Pomyslný prostor, ve kte- rém se migranti nachází, se označuje za transnacionální sociální pole, ve kterém se utváří identity migrantů. Tito migranti jsou označování jako transmigranti. V teoretické části práce autorka před- staví teoretická východiska výzkumu transnacionální migrace a transnacionální identity. Věnuje se také obecné migraci do Polska a českým menšinám v Polsku. Ve druhé části vysvětlí metodologii výzkumu, věnuje se zejména (auto) biografickému přístupu, technikám sběru dat a jejich analýze. Autorka provedla celkem 11 hloubkových rozhovorů, které analyzovala kódováním. Výstupy z ana- lýzy shrnuje v poslední části práce. V závěru odpovídá na výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.