|
|
Násilí na dětech a etická dilemata pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí pracujících s touto cílovou skupinou
URBANOVÁ, Magdalena
Diplomová práce je zaměřena na dilemata pracovníků orgánu sociálně právní ochrany dětí, kteří pracují s rodinami, v nichž je přítomno násilí na dětech. Práce se zabývá etickými aspekty sociální práce s rodinou, na kterých je pácháno násilí v rodině a také tím, jaká dilemata pracovníci orgánu sociálně právní ochrany dětí při práci s touto cílovou skupinou řeší. Jsou představovány dilematické situace, které jsou ilustrované za pomoci kazuistik. Vybrané dilema je podrobeno rozboru při využití etické teorie I. Kanta. Práce se snaží o důsledné promýšlení principů etické teorie I. Kanta, které mohou být nápomocné při řešení tohoto dilematu, který vzniká při práci s rodinou, ve které je přítomno násilí na dětech.
|
|
|
Konflikt povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti v sociální práci
ŠTĚPÁNOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá problematikou konfliktu povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti (oznamovací povinnosti) u sociálních pracovníků. Jednou z oblastí sociální práce, kde se tento konflikt nejčastěji objevuje je sociálně právní ochrana dětí. Povinnost mlčenlivosti sociálního pracovníka je výslovně dána v ust. § 100 zákon č. 108/2006 Sb., termín oznamovací povinnost je obsažen v Trestním zákoníku zákon č. 40/2009 Sb. Tato problematika má však i druhou stranu mince, čímž je vymezení povinné mlčenlivosti a oznamovací povinnosti z hlediska etiky, které je zakotveno v Etickém kodexu sociálních pracovníků ČR. Sociální pracovník se tak mnohdy dostává do řady situací, kdy je postaven před dilema rozhodování se v rámci práva či etiky. V teoretické části se práce zabývá rolí sociálního pracovníka, hodnotami i morálními a etickými otázkami. Dále jsou uvedeny informace z hlediska povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti z oblasti sociální práce s různými aspekty vykonávání této činnosti v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků na poli sociálně právní ochrany dětí s konfliktem povinné mlčenlivosti a ohlašovací povinnosti. Pro zodpovězení výzkumných otázek byla použita metoda kvalitativního výzkumu založena na polostrukturovaných rozhovorech s otevřenými otázkami. Rozhovory byly prováděny s cíleně vybranou skupinou sociálních pracovníků, pracujících v oblasti sociálně právní ochrany dětí. V této práci byly stanoveny hlavní výzkumné otázky: Rozlišují sociální pracovníci v sociálně právní ochraně dětí etické a právní hledisko dilematu? Upřednostňují sociální pracovníci v sociálně právní ochraně dětí ve svém rozhodování právní nebo etický způsob uvažování? Výsledky mé práce mohou sloužit především pro pedagogické účely jako názorné případy dilemat v sociální práci.
|
|
|
Restrukturalizace systému sociálně právní ochrany dětí v České republice
Jaruňková, Jana ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Novela zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí vyznává myšlenku podpory náhradní rodinné péče, převážně péče pěstounské a díky změnám nejen v pracovních postupech pracovníků OSPOD se snaží lépe vystihnout situaci v rodinách a zmapovat vhodné děti a rodiče pro zprostředkování pěstounské péče. Podmínkou pro snížení počtu dětí v ústavních zařízeních a přesunu dětí z dětských domovů do péče náhradních rodičů, je však existence dostatečného množství pěstounů a zájemců o zajištění náhradní rodinné péče, ať už profesionální nebo pěstounské péče na přechodnou dobu. Z rozhovorů s aktéry problematiky vyplynulo, že tato podmínka splněna není a naopak by se měl stát zaměřit na podporu rodin, aby k odebrání dětí nemuselo dojít. Finanční odměna pěstounů je vítanou podporou pěstounů, není však dostačující do takové míry, aby se zvedl počet zájemců o zprostředkování náhradní rodinné péče. Z hlediska zneužití finanční odměny pro možné zájemce o pěstounskou péči je však příznivé, aby finanční odměna nebyla motivací. Z pohledu oslovené pěstounky je finanční odměna pro pěstouny dostačující, ale naopak jako motivaci finanční příspěvky rozhodně nevnímá. Důležitý je celkový postoj k výchově nevlastního dítěte a snaha pomoci nezaopatřenému dítěti. Důležitou podmínkou je však zázemí rodiny, kdy s rozhodnutím...
|
|
|
Možnosti a úskalí práce školního metodika primární prevence na ZŠ
Vondrová, Martina ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V první - teoretické části je vymezen pojem a kompetence školního metodika primární prevence na základní škole. Práce uvádí tři referenční rámce jeho práce - rámec právní, rámec profes- ní a rámec sociální. Tyto rámce vymezují specifické kompetence, možnosti, ale i rizika, která výkon specializované činnosti v praxi přináší. Obecný obraz specia- lizované činnosti ŠMPP je dále rozpracován v těchto oblastech: pozice metodika v prostředí školy, vztah metodika a managementu školy, působení v učitelském sboru, podíl metodika na spoluvytváření školního klimatu a jeho možnosti je- ho ovlivňování. Text dále pojednává o etice pedagogické a sociálně pedagogické práce. Následným popisem konkrétních metod (sociálně pedagogická intervence, facilitace komunikace, vytváření kontraktu, konzultace a supervize) jsou přiblíže- ny možnosti působení metodika ve škole. V závěru teoretické práce jsou zmíněny konflikty dětí a mládeže se zákonnými normami a je představen projekt Systému včasné intervence Ministerstva vnitra. Kapitola o projektu SAHA přináší data o rizikovém chování jedenácti až patnáctiletých na českých základních školách v současnosti. Praktickou část tvoří výzkumná sonda zaměřená na zjištění podmí- nek práce ŠMPP a na zjištění potřebnosti této pracovní...
|
|
|
Individuální plán ochrany dítěte
TRAORE, Michaela
Práce se zabývá individuálním plánováním v rámci výkonu sociálně právní ochrany dětí v České republice. Analyzuje jednotlivé fáze plánování, věnuje se legislativě, která tento proces upravuje. Dále práce vymezuje pojem dítěte v kontextu sociálně právní ochrany. Podává informace o plánování v praxi, a to od přijetí oznámení o ohroženém dítěti, přes tvobu individuálních plánů až po konání případové konference a rozhodnutí soudu o dohledu nad výchovou dítěte.
|
|
|
Sanace rodiny jako způsob práce s dysfunkčními rodinami na Mostecku
Hynešová, Alexandra ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Diplomová práce zpracovává problematiku práce s ohroženými rodinami se zaměřením na metodu sanace rodiny a její aplikaci ve městě Most. Jedná se o práci teoreticko-empirickou s návrhem projektu pro aplikaci metody sanace v praxi. Práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola se věnuje pojmu rodina jako základní kategorii celé problematiky. Druhá kapitola zpracovává téma ohrožené rodiny, která představuje cílovou skupinu procesu sanace. Kromě vysvětlení důležitých pojmů zahrnuje tato kapitola také analýzu současného stavu práce s rodinou u nás a v některých evropských zemích. Třetí kapitola je již zaměřena na pojem sanace rodiny. Kromě definice pojmu vysvětluje cíle, postupy, používané metody i právní rámec. Čtvrtá kapitola analyzuje situaci v oblasti sanace a její aplikaci v současném systému práce s ohroženými rodinami a seznamuje čtenáře s moderními metodami, které jsou příslibem do budoucnosti. Pátá kapitola se zabývá systémem sociálních služeb, které je možné pro sanaci rodiny využít s akcentem na sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Poslední kapitola představuje návrh projektu na zavedení sanace rodin ve městě Most. V závěru jsou shrnuty teoretické i praktické poznatky a je zdůrazněn praktický přínos práce.
|
|
|
Specifika edukačního procesu u dětí ve školských zařízení pro výkon ústavní výchovy
Fořtová, Markéta ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
FOŘTOVÁ, Markéta. Specifika edukačního procesu u dětí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, katedra pedagogiky, 2012, 123 stran. Diplomová práce. Tématem diplomové práce je problematika specifik edukačního procesu u dětí ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Předložená práce si klade za cíl zjistit rozdíly edukačního procesu na běžné základní škole a na základní škole při dětském domově. Autorka v rámci edukačního procesu pozoruje a srovnává oba typy základních škol. Teoretická část diplomové práce charakterizuje edukační proces a specifika vzdělávání dětí s poruchami chování. K naplnění cíle diplomové práce byl využit kvalitativní výzkum, kdy autorka použila metody pozorování a rozhovoru. Získané poznatky a výsledky průzkumného šetření mohou být využity ke zlepšení edukačního procesu v praxi.
|
|
| |
|
|
Sanace rodiny v kontextu činnosti orgánu sociálně právní ochrany dětí
ZUSKOVÁ, Kateřina
Práce má jak část textovou tak i část praktickou. První část obsahuje základní charakteristiky pojmů (rodina, ohrožená rodina, sociálně právní ochrana dětí, zákon o sociálně právní ochraně dětí, sanace rodiny). Práce se zabývá činností orgánu sociálně právní ochrany dětí při sanaci rodiny, definuje jeho postupy při práci s ohroženou rodinou. Praktická část je provedena formou analýzy spisů, které vede Městský úřad v Písku jako orgán sociálně právní ochrany dětí. Cílem výzkumu je zjistit, jaké kroky a metody práce tento orgán při sanaci rodiny používá, zda jsou v praxi využívány postupy, které jsou uvedeny v novele zákona o sociálně právní ochraně dětí, který vstoupil v platnost 1. 1. 2013.
|
|
|
Spolupráce základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí
KUBIŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprácí základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí. Sociálně právní ochrana dětí se poskytuje dětem, jejichž rodiče neplní povinnosti vymezené v rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají či zneužívají práva daná rodičovskou zodpovědností. Sociálně právní ochrana se poskytuje také dětem vedoucí nemravný či zahálčivý způsob života či opakovaně utíkají od rodičů. Obecná oznamovací povinnost ukládá školským zařízením povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které naznačují, že se jedná o dítě, na které se sociálně právní ochrana zaměřuje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem spolupracuje základní škola s oddělením sociálně právní ochrany dětí v souvislosti se sociálně patologickými jevy u dětí základních škol. Pro naplnění cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy základních škol a sociálními pracovnicemi z oddělení sociálně právní ochrany dětí jsem se snažila zjistit, jakým způsobem probíhá spolupráce základních škol a oddělení sociálně právní ochrany dětí a jestli tuto spolupráci považují pedagogové základních škol a sociální pracovnice za efektivní. Získaná data byla analyzována pomocí metody otevřené kódování dat. Spolupráce probíhá prostřednictvím vzájemného předávání informací o problémových žácích, zpráv a písemného hodnocení prospěchu a chování žáka. Sociální pracovnice a pedagogové základních škol se setkávají na konzultacích a poradách a také při konání výchovné komise či případové konference. Pedagogové základních škol a sociální pracovnice vnímají spolupráci jako efektivní. Při jejich spolupráci však nastávají určité problémy. Za účelem zefektivnění spolupráce navrhují dva pedagogové základních škol častější aktualizaci zákonů a souvisejících předpisů s ohledem na aktuální potřeby dětí a změnu legislativy. Sociální pracovnice navrhují multidisciplinární tým, zvýšení počtu sociálních pracovnic a právníka na oddělení sociálně právní ochrany dětí, vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně právní ochrany a internetové fórum. Výsledky práce mohou být využity pro zefektivnění spolupráce a prevenci rizikového chování u žáků základních škol.
|
host ::
RSS.