|
|
Českožidovské hnutí a reakce české společnosti v letech 1918 - 1938
Iblová, Kristýna ; Arava-Novotná, Lena (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Téma diplomové práce se zabývá jedním z proudů uvnitř židovské menšiny na území Čech na konci 19. století a v první polovině století 20. a to konkrétně proudem asimilačním, který byl zastoupen českožidovským hnutím. Práce předkládá čtenáři činnost hnutí od doby jeho vzniku, se zvlaštním přihlédnutím k období první československé republiky, zaobírá se utvářením jeho identity, které podléhalo společensko-politickému dění, a jeho postoji k české společnosti a československému státu. Také se zaměřuje na dílčí otázky, které souvisely s utvářením identity Čechožidů a na jejich vymezení se vůči sionismu a antisemitismu, jež proces asimilace do většinové společnosti narušovaly. Mimo to práce seznamuje čtenáře s životem a dílem jednoho z nejvýznamnějších představitelů českožidovského hnutí v období první republiky, kterým byl Jindřich Kohn, a jeho myšlenkovým odkazem, zejména s jeho pojetím asimilace a reflexí sionismu a antisemitismu. Pro zpracování tématu byla použita literatura uvedena v seznamu na konci práce. Značná část byla věnována práci s prameny, konkrétně se jedná o dobové monografie představitelů českožidovského hnutí a dobová periodika. Z velké části se práce opírá o historické práce doc. PhDr. Blanky Soukupové, CSc, které se identitou a postojem českožidovského hnutí v rámci české společnosti...
|
|
| |
|
|
Samuel Hugo Bergmann a jeho činnost v kulturně-sionistickém spolku Brit Šalom
Kašeová, Karolina ; Boušek, Daniel (vedoucí práce) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Cílem práce je představit osobnost Samuela H. Bergmanna jako reprezentanta kulturního sionismu a zkoumat vlivy a osobnosti, které formovaly jeho náhled na židovskou národnostní otázku na začátku 20. století. Těmito vlivy je zejména míněno myšlenkové prostředí střední a západní Evropy, přínos akulturace, vzájemné poznávání kultur a myšlenkový vliv osobností Acḥad Ha ama a artina Bubera. V první řadě se práce zaměří na osobnost Bergmanna jakožto člena studentského sionistického spolku Bar Kochba, který působil v Praze. Druhá část práce se věnuje spolku Brit Šalom, který působil v mandátní Palestině mezi lety 1925- 1933. V této části práce bude představen Brit Šalom, jakožto kulturně sionistického hnutí. Dále se budeme věnovat osobnosti Bergmanna a jeho aktivitám v tomto spolku, včetně jeho snah posílit pozici a ideje kulturního sionismu v rámci opozičních sionistických hnutí. Pramennou základnou práce budou v tomto kontextu především Bergmannovy hebrejsky psané články (studie, eseje) publikované v měsíčníku Še ifotejnu, který spolek Brit Šalom vydával v letech 1927-1933, a sborník Bergmannových esejů s názvem - ol. Práce je doplněna překladem jednoho z Bergmannových článků, které publikoval v Še ifotejnu, fotografií titulní strany tohoto měsíčníku a soupisem stanov spolku Brit Šalom publikovaném v...
|
|
|
Cesta Československa od podpory sionismu k antisionismu (1947-1957)
Habermann, Tomáš ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Pejčoch, Ivo (oponent)
Tématem disertační práce je proměna vztahu komunistické strany Československa a československého totalitního režimu k sionismu v letech 1947-1957. Hlavním cílem archivního výzkumu bylo zmapování podpory sionistických aktivit při vzniku státu Izrael a přiblížení postupného přechodu komunistů z pozice podporovatelů sionismu do pozice zarytého antisionismu. Pomoc rodícímu se státu Izrael v letech 1947-1949 je přiblížena prostřednictvím role Československa na valných shromážděních OSN v roce 1947 a role ČSR jako člena United Nations Special Committee on Palestine. Dále prostřednictvím dodávek vojenské techniky do Izraele, diplomatické podpory, podpory emigrace a výcviku židovské brigády na území ČSR v roce 1948. Postupný přechod do antisionistických pozic na přelomu čtyřicátých a padesátých let je demonstrován na komplikovaných jednáních o hospodářské spolupráci a na zasahování režimu do chodu Židovských náboženských obcí. V první polovině padesátých let se podpora a spolupráce změnila ve vyloženou opozici a vyústila v diplomatickou roztržku způsobenou procesem se Slánským. Ten měl jasný antisemitský a antisionistický rozměr. Vyloženě antisionistická pozice režimu je doložena prostřednictvím dalších politicky motivovaných procesů - především procesu s izraelskými diplomaty Šimonem Ornsteinem a Mordechajem...
|
|
| |
|
|
Vztah T. G. Masaryka k Židům
Borovcová, Gabriela ; Pavlovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
1 SUMMARY In my thesis I have attempted to describe and assess Masaryk's attitude to the Jews and to judaism. I have strived to describe the reality as objectively as possible basing on historical and secondary sources. Masaryk's attitude to the Jews must have gone through a certain personal development; however, it does not show many turns. His childhood was influenced by the anti-Semitism of that age. In Masaryk's case, anti-Semitism was connected especially to his mother who was prejudiced this way and who naturally influenced him. In my opinion, Masaryk's attitude to anti-Semitism became nevertheless defined during his maturing. The teenage and adult Masaryk definitely cannot be marked as an anti-Semite. However, he cannot be called a philo-Semite, either. Masaryk was a real democrat and a proponent of civil society, i.e. of a world where there is no place for any prejudice of the estates. As such he was necessarily egalitarian towards the Jews, too, who he understood in a very modern way as a nationality. Masaryk saw the Jews as humans first of all, only then as a nationality, a nation or a religious group. The scientific character of his attitude manifests itself also in the Hilsner case where Masaryk attempts by all means to disprove the ritual murder theory.
|
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
Obraz východního Žida v českých židovských časopisech 20. stol. (do r. 1938)
Fottová, Magdalena ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Šedinová, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá obrazem východního Žida v česky psaných časopisech sionistického a českožidovského hnutí v letech 1910-1925 a jeho místem v identitě obou skupin. Základem pro rozbor jsou literární texty (původní i překlady) s postavami východních Židů, které vzhledem ke svému umístění v oficiálních periodikách českožidovských a sionistických institucí představovaly fikční světy přijatelné pro ideologii daného hnutí a spoluvytvářely tak literární obraz východního Žida v kolektivní paměti jeho stoupenců. Popis frekventovaných rysů těchto postav je doplněn historickým kontextem s použitím souvisejících publicistických příspěvků zkoumaných časopisů. Klíčová slova Východní Žid, 1. světová válka, židovská identita, asimilace, sionismus, židovské časopisy, stereotypy, postavy.
|
|
|
Antisionistická kampaň v Rudém právu mezi roky 1951-1952
Votápková, Barbora ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato práce řeší obraz sionisty, který byl využíván v propagandě, prezentované široké veřejnosti v Rudém právu v době od zatčení Rudolfa Slánského 23. 11. 1951, až po jeho odsouzení a popravy 3. 12. 1952. Tedy se zabývá propagandou, která tento proces obklopovala. Cílem této práce je analyzovat, jak bylo obvinění ze sionismu konstruováno, jaké pojmy, nástroje a argumenty byly využity. Autor se zaměřil na periodikum Rudé právo jako na ústřední tiskový orgán Ústředního výboru Komunistické strany Československa, zaujímající význačnou pozici v propagandistické činnosti KSČ. Jednalo se o ústřední tiskový orgán právě Komunistické strany. Cíl práce byl naplněn zkoumáním článků, které byly ve vymezeném období publikovány, analýzou propagandy, která byla určena pro širokou veřejnost. Komunistická propagandu byla pro potřeby práce rozdělena do několika kategorií, podle jejího obsahu. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tvůrci procesu nejvíce rozpracovali obvinění v hospodářské a finanční oblasti, čímž se snažili využít ve společnosti již zakořeněných stereotypů o židovské menšině. Přínosem práce je popis způsobu a metod, které byly využity při prezentaci tzv. "sionistického spiknutí" veřejnosti. Byla provedena analýza toho, co bylo "sionistům" kladeno za vinu a jakým způsobem toho měli údajně dosáhnout. Na...
|
|
|
Proměna československo-izraelských vztahů po roce 1948 v československém tisku
Kadlec, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce "Proměna československo-izraelských vztahů po roce 1948 v československém tisku" hledá příčiny zvratu ve vzájemných vztazích obou zemí po roce 1948. Pomocí výzkumné metody historické srovnávací analýzy porovnává historické prameny s mediální konstrukcí reality tehdejších periodik a snaží se rozkrýt význam jejich sdělení. K tomu využívá tři politické deníky (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a jeden týdeník (Věstník židovské obce náboženské v Praze). Sledované období zahrnuje celý průběh změny od července 1948, kdy byly vztahy obou zemí velice vřelé, po prosinec roku 1949, kdy se již československá strana přikláněla na stranu arabských zemí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.