|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Má bakalářská práce se věnuje ošetřovatelské péči u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí. Hlavním cílem práce bylo popsat poskytovanou ošetřovatelskou péči u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí, dále zjistit spolupráci sester a rodinných příslušníků u těchto pacientů a jak sestry hodnotí soběstačnost u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí. Aby došlo k naplnění uvedených cílů, zvolily jsme následující výzkumné otázky. Jakou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pacientům po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí? Jak spolupracují sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny s jejich rodinnými příslušníky? Jakým způsobem hodnotí sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny jejich soběstačnost? Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl složen z 10 respondentek. Vybranými respondentkami byly sestry z agentur domácí péče Jihočeského kraje pečující mimo jiné právě o pacienty po amputaci dolní končetiny. Na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že ošetřovatelská péče poskytovaná v domácím prostředí amputovaného pacienta se téměř neliší od ošetřovatelské péče poskytované v nemocničním zařízení. Sestry se při péči zaměřují na velice obdobné činnosti jako jsou především převazy ran a bandážování pahýlu. Pro některé sestry pracující v domácí péči hraje důležitou roli při poskytování ošetřovatelské péče i psychická podpora pacienta. Zjištěné výsledky také poukázaly na to, že spolupráce sester a rodinných příslušníků je převážně efektivní. Rodina o svého amputovaného člena rodiny pečuje především v rámci osobní hygieny a stravování či mu poskytuje každodenní dopomoc při chůzi a pohybu. Nejen v nemocničním, ale i v domácím prostředí sestry hodnotí soběstačnost amputovaných pacientů. Díky výzkumnému šetření jsme odhalili, že některé sestry hodnotí soběstačnost dle hodnotících škál, pro některé je zásadní mobilita amputovaného pacienta nebo zohledňují celkový stav pacienta.
|
|
|
Diváci Herbáře, pořadu popularizujícího alternativní životní styl
Gajdová, Jana ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Jansa, Petra (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou diváci Herbáře, pořadu vysílaného Českou televizí od roku 2013 doposud, který popularizuje alternativní životní styl, vyznačující se uvědomělými spotřebitelskými taktikami. Těmito taktikami jsou např. určité formy lokálního potravinového aktivismu vycházející z myšlenek hnutí Slow food, aplikace některých DIY praktik, snaha o částečnou potravinovou soběstačnost či jedincova snaha o minimalizaci negativních dopadů svého počínání na stav životního prostředí. Pořad Herbář je lifestylový pořad, ve kterém se vyskytují prvky televizní kulinářské turistiky zaměřené na venkov a tradice. Jedná se o specifickou televizní formu eco-reality využívající emocionální ztotožnění diváka s moderátorem, ke kterému dochází díky zvolenému způsobu moderace pořadu, a dramatizace využívající obrazů idealizovaného venkova a prostého životního stylu. Čtenáře nejprve seznámím se souvisejícími tématy, abych tak svoji práci zasadila do jasného kontextu. Následně se pokusím zodpovědět, kdo jsou diváci Herbáře, jaké jsou možné divácké přístupy k pořadu a souvisejícím tématům a jak se tyto divácké postoje promítají v životním stylu jednotlivých diváků. Tyto otázky se pokusím zodpovědět pomocí simultánní triangulace kvalitativního a kvantitativního šetření. Konkrétně seznámím čtenáře s výsledky...
|
|
|
Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace
Polívková, Aneta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hošková, Blanka (oponent)
Název diplomové práce: Kvalita života a tělesné sebepojetí seniorské populace Cíle: Hlavním cílem práce je analýza kvality života seniorů s ohledem na místo, kde žijí a míru pohybových aktivit vykonávaných v minulosti a současnosti. Respondenty rozdělujeme na jedince žijící v domovech pro seniory a jedince bydlící ve svém přirozeném prostředí. Chceme tak především zjistit, zda se tyto dvě skupiny liší v daných oblastech života či nikoli. Dalším kritériem, podle kterého rozdělujeme a porovnáváme je množství pohybové aktivity v minulosti a současnosti. Cílem tohoto rozdělení je zjistit vliv pohybové aktivity na současnou kvalitu života seniora. Metody: Prostředkem pro získání informací do naší práce byl dotazník v papírové podobě. Po analýze několika dotazníků zaměřených na kvalitu života byl vybrán dotazník SQUALA. K vyhodnocení výsledků jsme použili statistické metody pro neparametrická data. Výsledky: Výsledky potvrdily vztah mezi pohybovou aktivitou a vyšší mírou kvality života. Naopak jsme vyvrátili očekávání lepší kvality života v dimenzi zdraví u seniorů žijících doma. Dále jsme zjistili, že senioři žijící v domovech pro seniory hodnotí kvalitu života v celkovém součtu lépe, než jedinci žijící ve svých domovech. Výsledky také ukázaly, že u našeho souboru nemělo místo, kde senioři žijí, vliv na...
|
|
|
Návrh univerzálních modelů pomůcek pro výrobu pomocí 3D tisku pro zlepšení soběstačnosti osob se získaným poškozením mozku.
Gazdová, Klára ; Rodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Bc. Klára Gazdová Vedoucí práce: Bc. Zuzana Rodová, M.Sc. Název diplomové práce: Návrh univerzálních modelů pomůcek pro výrobu pomocí 3D tisku pro zlepšení soběstačnosti osob se získaným poškozením mozku Abstrakt diplomové práce: Východiska: Pacienti se získaným poškozením mozku často potřebují vybavení personalizovanými kompenzačními pomůckami, pro zvýšení zapojení paretické horní končetiny a soběstačnosti. Jednou z technologií výroby pomůcek je 3D tisk, který je využíván v zahraničí. Limitem je odborná a časová náročnost při přípravě 3D modelů pomůcek pro tisk. Snížení této náročnosti je možné vytvořením univerzálních 3D modelů, které umožní změnu rozměrů pomůcky bez odborného zásahu. Formulace cíle: Hlavním cílem je vytvoření univerzálních 3D modelů pomůcek. Tyto pomůcky pomohou pacientům v zapojení paretické horní končetiny a soběstačnosti. Na základě analýzy byly vybrány personální všední denní činnosti u pacientů se získaným poškozením mozku. Metodologie: Autor vytvořil Záznamový formulář pro sběr dat, k němu byly vytvořeny pokyny pro minimalizaci subjektivity při zisku dat jinými ergoterapeuty. Sběr dat prováděl autor v Rehabilitačním ústavu Kladruby a ERGO Aktiv o.p.s. Záznamový formulář byl rozeslán ergoterapeutům pracujícím s cílovou skupinou pacientů, ale...
|
|
|
Motivace žadatelů k pobytu v domově pro seniory
Bláhová, Kateřina ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá motivací žadatelů k podání žádosti o dlouhodobý pobyt do domova pro seniory. Teoretická část práce se zabývá potřebami seniorů, popisem systému péče o seniory a jeho problematikou, popisuje limity, motivaci a psychosociální aspekty rodinné péče o seniory a vliv pobytu v domově pro seniory na osobnost a kvalitu života seniora. Empirická část je pojata jako kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření. Respondenty tvoří žadatelé o dlouhodobý pobyt v domově pro seniory. Cílem empirické části je především zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: jaká životní situace je pro žadatele motivací pro podání žádosti o dlouhodobý pobyt do domova pro seniory. Empirická část popisuje cíle výzkumu, metody výzkumu a výzkumný vzorek, uvádí výzkumné otázky. Získaná data jsou následně analyzována a výsledky jsou podrobeny kritickému zkoumání v diskuzi. Výsledky této práce slouží jako podklad pro vytvoření nových projektů na podporu setrvání seniorů v domácím prostředí, zaměřených na prevenci umísťování seniorů do ústavních zařízení.
|
|
| |
|
|
Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem
Brindová, Jana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Rozvoj soběstačnosti u pacientů s hydrocephalem, je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretické zpracování tématu. Je zde rozebrána problematika hydrocephalu a problematika soběstačnosti v jednotlivých oblastech sebepéče. U hydrocephalu se autorka nejdříve detailně zabývá anatomií mozkových komor a vznikem, složením a cirkulací mozkomíšního moku. Následuje podrobné pojednání o podstatě samotného onemocnění, jeho druzích, příčinách, příznacích, diagnostice a léčbě. Konečně je zde rozebrána i kvalita života pacientů s tímto onemocněním. V oblasti soběstačnosti se autorka zaměřila na samotný pojem soběstačnosti, přičemž začíná obecným výkladem a souvisle přechází k popisu jeho jednotlivých aspektů s ohledem na pohyb a pohybovou aktivitou pacienta, jeho hygienu a oblékání, vyprazdňování moče a stolice a výživu. Druhá část práce je pojata jako empirická. Je zde zaznamenáno, co bylo zjištěno pomocí dotazníkového šetření. Autorka zkoumá, zda došlo u pacientů po operaci ke zlepšení v konkrétních oblastech soběstačnosti, a pokud ano, v jakém rozsahu. Zkoumanými oblastmi soběstačnosti jsou soběstačnost při jídle, hygieně, vyprazdňování, chůzi a oblékání. Z prováděného průzkumu je zřejmé, že léčba hydrocephalu má pro pacienta velký význam a že téměř u všech respondentů...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.