|
|
Vliv kurzu Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na jeho absolventy
Bublíková, Irena ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá působením kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování na jeho absolventy. V první části představuji autora metody a jeho přístup k vývoji kognitivních funkcí. Dále přibližuji teoretické základy metody instrumentálního obohacování. Podrobněji se zabývám především teorií strukturní kognitivní modifikovatelnosti a zkušenosti zprostředkovaného učení. V závěru první části detailně popisuji průběh kurzu Feuersteinova instrumentálního obohacování. Ve druhé části představuji vlastní výzkum, jehož cílem je popsat, jak absolventi používají metodu a zda u nich vlivem kurzu došlo k osobní proměně a ke změně ve způsobu práce. V diskuzi porovnávám výsledky výzkumu s výzkumy Ludmily Májové (Májová, 2011) a Nigela Blagga (Blagg, 1991).
|
|
|
Vliv Instrumentálního obohacování Reuvena Feuersteina na rozvoj kognitivních schopností dětí
Pokorná, Daniela ; Váňová, Eva (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Práce se ve své teoretické části zabývá porovnáním kognitivních funkcí vymezených Reuvenem Feuersteinem a dílčích schopností, které předkládají autoři Vzdělávací aplikace WISC-III. Empirická část je věnována kvalitativnímu výzkumu zaměřenému na změny v dílčích schopnostech u 11 žáků prvního stupně, kteří prošli několikaměsíční intervencí Instrumentálního obohacování. Snaží se popsat vliv IO na jejich výsledky v testu WISC-III zpracované faktorovou analýzou, na zvládání školních povinností, na jejich chování, soustředění a sebepojetí. Současně sleduje také možnost využití faktorové analýzy WISC-III pro naplánování intervence pomocí IO. Zdrojem informací byly testy, dotazníky pro učitele na počátku a na konci intervence, videonahrávky a zápisy z hodin IO. Výzkum probíhal v základní škole ve Štěchovicích, malém městě poblíž Prahy. Jde o jedinou základní školu ve městě, kde žije asi 1700 obyvatel. Zaznamenali jsme různě významné změny ve všech sledovaných oblastech, přičemž v některých případech se shodoval výsledek testu s hodnocením učitele, v jiných se rozcházel. KLÍČOVÁ SLOVA Reuven Feuerstein, modifikovatelnost inteligence, deficity kognitivních funkcí, zprostředkované učení, instrumentální obohacování, přenos, WISC-III, Vzdělávací aplikace WISC-III
|
|
|
Vliv zprostředkovaného učení na rozvoj kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku
Janoušková, Lenka ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá využitím Feuersteinovy teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce první třídy základní školy. Shrnuje základní informace o Feuersteinově díle a teoriích zkušenosti zprostředkovaného učení a strukturální kognitivní modifikovatelnosti. Dále se věnuje uplatnění teorie zkušenosti zprostředkovaného učení ve výuce první třídy základní školy. V této souvislosti charakterizuje období mladšího školního věku a roli učitele. Ústřední téma práce, teorie zkušenosti zprostředkovaného učení, představuje přístup zaměřený na proces a strukturu myšlení. Aplikace této teorie je zacílená na celkový kognitivní rozvoj jedince, především na rozvoj myšlení. Hlavním cílem této práce je představit možnosti využití teorie zprostředkovaného učení ve školní výuce a přispět tak k šíření této u nás nově vznikající metodiky, kterou pokládám z hlediska pedagogické psychologie za obohacující a smysluplné rozšíření způsobu výuky významně podporující kognitivní vývoj dětí.
|
|
|
Rozvoj kognitivních funkcí u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami - Feuersteinovo instrumentální obohacení
Miková, Tereza ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Instrumentální obohacování je celosvětově rozšířená metoda rozvoje kognitivních funkcí, od roku 2000 využívaná i v České republice. Její autor, Reuven Feuerstein, je hluboce přesvědčen o dispozici lidského jedince přizpůsobovat se novým podmínkám a rozvíjet své schopnosti. V pozadí metody stojí rozpracovaný teoretický koncept - zejména teorie strukturální kognitivní modifikovatelnosti a zprostředkované učení. Tato práce přináší základní informace o konceptech souvisejících s kognitivní modifikovatelností, věnuje se aplikacím, které z ní vycházejí. Zmiňuje také obecnější teoretické přístupy k rozvoji kognitivních funkcí. V kvalitativní studii se zaměřujeme na metodu instrumentálního obohacování. Prostřednictvím desetiměsíčního sledování šesti klientů organizace DYS-centrum Praha se snažíme zmapovat změny (respektive jejich projevy), ke kterým během intervence dochází. Data jsme získávali metodou pozorování (participační pozorování a analýza videozáznamů) a polostrukturovaných rozhovorů s rodiči klientů. Sledovali jsme proměny v projevech kognitivních funkcí, v kvalitě vyjadřování, v kvalitě samostatné práce a dovednosti účinně pracovat s informacemi. Změny různého rozsahu jsme zaznamenali ve všech těchto oblastech. Některé jsme zaregistrovali pouze během lekcí FIE, jiné se u dětí projevily i v...
|
|
|
Podpora kognitivního rozvoje klientů v rámci Střediska sociálních služeb v okresním městě
PEJŠOVÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na prozkoumání podpory kognitivního rozvoje klientů střediska sociálních služeb v jeho aktivitách, které jsou pořádané pro konkrétní cílovou skupinu - seniory. Cílem je zjistit, zda v rámci těchto akcí dochází k rozvoji kognitivních funkcí u seniorů, nebo má-li to pro klienty jiný význam. Dále se v rámci tohoto zkoumání pokusit o objasnění, jestli dochází k naplnění kritérii na podporu rozvoje kognitivních funkcí dle Reuvena Feuersteina. Součástí bude i popis akcí Střediska sociálních služeb, aby čtenář mohl získat jejich nástin.
|
|
|
Rozvoj kognitivních funkcí u žáků na prvním stupni základní školy
ŠVECOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se věnuje rozvoji kognitivních funkcí u dětí mladšího školního věku. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsán kognitivní vývoj jedince, jsou zde představeny různé teorie kognitivního vývoje a bližší charakteristika mladšího školního věku. Dále je představena teorie Reuvena Feuersteina, jeho program instrumentálního obohacení, kognitivní modifikovatelnost a zkušenost zprostředkovaného učení. Poslední kapitola teoretické části ukazuje praktickou aplikaci metod pro rozvoj kognitivních funkcí a v závěru této kapitoly jsou představeny další možnosti rozvoje kognitivních funkcí. Empirická část práce si klade za cíl diagnostikovat rozvoj kognitivní funkce výběru důležitých informaci u dětí druhého ročníku ZŠ a druhým cílem je zaměřit se na možnosti rozvoje pedagoga při práci metodou zprostředkovaného učení. Těchto cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativní studie metodou zúčastněného pozorování.
|
host ::
RSS.