|
|
Historie pozemkových úprav na našem území v průběhu 20. století
KÁNDLOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se věnuje historii pozemkových úprav na našem území v průběhu 20. století. Cílem této práce bylo formou literární rešerše popsat vývoj pozemkových úprav a vlastnických práv k nim od roku 1918. První, delší část práce se zabývá pozemkovými úpravami od vzniku Československa až po současnost, s výhledem do budoucna. Popisuje pozemkové reformy a jednotlivé evidence pozemků a vlastnických práv. Druhá, kratší část práce je věnována církevnímu majetku a zacházení s ním během jednotlivých historických etap a také církevním restitucím v devadesátých letech. Řeší otázku vlastnictví církevního majetku a také to, jak církev svůj majetek získala.
|
|
|
Restituční spory dle zákona č. 229/1991 Sb.
Hubl, David ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou restitučních sporů dle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Důvodem pro zpracování tohoto tématu byla zkušenost autora diplomové práce s restitučního spory, rozsáhlost a soudní judikatury zabývající se touto problematikou. Práce se zabývá procesními aspekty restitučních sporů, ale i hmotněprávní stránkou, tvořenou jak zákonnou úpravou, tak bohatou soudní judikaturou. Diplomová práce systematicky popisuje nejvýznamnější typy restitučních sporů - spory o vydání původních odňatých nemovitostí, spory o existence nároku oprávněných osob na náhradu za nemovitosti které nelze vydat, spory o správnou výši nároku oprávněných osob a spory o vydání konkrétních náhradních nemovitostí ve vlastnictví České republiky jako náhradu za nemovitosti které nelze vydat. Práce klade důraz na přelomovou i aktuální soudní judikaturu především Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR. V práci se autor zamýšlí nad významem uvedené judikatury a dává judikaturní vývoj do souvislosti se změnami v zákonné úpravě a s obecným pohledem na restituce zemědělského majetku. Klíčová slova restituce, restituční spor, restituce zemědělského majetku, zákon č. 229/1991 Sb.
|
|
|
Lesní hospodářství dominikánského řádu na Mimoňsku
Nejedlý, Ondřej ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o lesním hospodářství dominikánského řádu na Mimoňsku. Konkrétně se zaměřuje na oblast Hamr nad Jezerem, a to v letech 1931-1938 a následně na poslední roky fungování lesní správy v letech 1945-1950. Hlavní důraz práce je kladen na popis dosud nezmapované historické etapy řádu v této oblasti, zejména pak se zaměřením i na ekonomickou činnost lesní správy v daném období. V práci je přihlíženo také k právním aspektům celé problematiky s nabytím, ztrátou a následnou snahou o navrácení výše zmiňovaného majetku. Jako hlavní pramen byl použit fond č. 37 Řádového archivu dominikánů, uložený v 1. oddělení Národního archivu v Praze. Dalším zdrojem byla odborná literatura, rozhovor s právním zástupcem dominikánského konventu ve věci restituční kauzy a internetové zdroje. KLÍČOVÁ SLOVA Dominikáni, lesnictví, Hamr, Hartig, lesní hospodářství, honitba, těžba dřeva, lesovna, První republika, Karl Waldstein, borovice, smrk, pila, Ministerstvo zemědělství, Řád maltézských rytířů, VVP Ralsko, pozemková reforma, revize pozemkové reformy.
|
|
|
Proměny vztahu člověka k půdě na Valašsku ve 20. století
Adamová, Lucie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje lidskému vztahu k půdě a jeho proměně v závislosti na výrazných proměnách politické scény. Vztah člověka k půdě není ovlivněn a definován pouze geografickou polohou, ale také historickým vývojem daného místa a dalšími vnějšími vlivy. Jednou z vnějších podmínek je také politická situace na daném území. Mezi lety 1948 - 1989 na území nynější České republiky vládla komunistická strana, která byla specifická přístupem k osobnímu vlastnictví a k vlastnictví půdy. Komunistický režim se výrazně podepsal také na historickém vývoji Valašska - regionu, pro který bylo a stále je zemědělství a pastevectví charakteristické a na kterém byli místní lidé několik století závislí. Lidé, kteří zde vlastnili polnosti, půdu či statky najednou o své majetky začali přicházet a koncept osobního vlastnictví se začal proměňovat. Tyto změny tak ovlivnily několik generací sedláků a zemědělců, kteří na tomto území žili a žijí. Tato práce má za cíl zmapovat vliv komunistického režimu na lidský vztah k půdě na Valašsku. Teoretická část práce je věnována představení vývoje zemědělství ve 20. století, regionu Valašsko a obecnému popisu lidského vztahu k půdě a životnímu prostředí. Praktická část se pak skládá z nestrukturovaných rozhovorů se sedmi zemědělci a vlastníky půdy. Tyto rozhovory ukazují, že na...
|
|
| |
|
|
Znárodnění a konfiskace v letech 1945 - 1948
Holfeld, Christian ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Diplomová práce se primárně zabývá tzv. první etapou znárodňovacího procesu v Československu, který probíhal v letech 1945-1948 a současně poválečnými konfiskacemi ze stejného období. Cílem práce je nejprve popis a analýza dobových relevantních právních předpisů a jejich přiměřené zasazení do historického kontextu. Tomuto námětu je obsahově přizpůsobeno pět tematických kapitol. Nejprve se pokouší vymezit základní pojmy, kterými jsou znárodnění, zestátnění, socializace, vyvlastnění a konfiskace. Následně zkoumá základní historické kořeny pojmu znárodnění. Činí tak zejména porovnáním přístupů k vlastnickému právu prizmatem dvou dominantních ideologií, a to liberalismu a socialismu. Jádro práce pak obsahově tvoří samotné znárodňovací a konfiskační dekrety a otázky související. K této problematice měl úzký vztah i institut národní správy. Z pohledu zákonodárce bylo třeba také odlišit, které majetkové podstaty se stanou předmětem konfiskace a které naopak předmětem znárodnění. Znárodnění podlehl nejprve filmový průmysl, následně doly a velké průmyslové podniky, potravinářský průmysl, bankovnictví a pojišťovny. Bezprostředně navazující část velmi stručně mapuje další osud majetku znárodněného v první etapě, jakož i majetku, který dosud znárodněný nebyl. Činí tak zejména prezentací souvisejících právních...
|
|
|
Specifika pozemkového vlastnictví církví
Biznárová, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Vlastnické právo k pozemkům je specifické nejen pro jedinečné vlastnosti půdy ale i proto, že tvoří nesmírně důležitý právní institut ovlivňující existenci a fungování společnosti. Pozemkové vlastnictví je historicky neodmyslitelně spjato s církvemi a bylo také předmětem častých sporů. Nad majetky církví byl vykonáván nepřetržitý veřejný dozor, který byl v období josefinských reforem zostřen a následně se v průběhu 20. století ještě zvýšila jeho intenzita a došlo k početným omezením tohoto vlastnického práva. V této diplomové práci se zaměřuji na specifika pozemkového vlastnictví církví, jeho popis a historický vývoj. Závěrem své práce v souvislosti s přijetím dlouho očekávaného zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, rozebírám způsob vypořádání státu a církví ve vztahu k pozemkům, které byly předmětem majetkové křivdy a následně popisuji i proces samotného vydávaní nárokovaných pozemků. S ohledem na mou zajímavou pracovní zkušenost v advokátní kanceláři, kde jsem měla možnost podílet se na posuzování výzev k vydání pozemků a jiných nemovitých věcí uplatněných oprávněnými osobami, jsem se rozhodla rozebrat předmětnou problematiku ve své diplomové práci komplexněji. Na základě doporučení vedoucí této diplomové práce JUDr. Martiny Frankové Ph.D.,...
|
|
|
Specifika pozemkového vlastnictví církví
Biznárová, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Vlastnické právo k pozemkům je specifické nejen pro jedinečné vlastnosti půdy ale i proto, že tvoří nesmírně důležitý právní institut ovlivňující existenci a fungování lidské společnosti. Pozemkové vlastnictví je historicky neodmyslitelně spjato s církvemi a bylo také předmětem častých sporů. Nad majetky církví byl vykonáván nepřetržitý veřejný dozor, který byl v období josefinských reforem zostřen a následně se v průběhu 20. století ještě zvýšila jeho intenzita a došlo k početným omezením tohoto vlastnického práva. V této diplomové práci se zaměřuji na specifika pozemkového vlastnictví církví, popis a historický vývoj. Závěrem své práce, v souvislosti s přijetím dlouho očekávaného zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, rozebírám způsob vypořádání státu a církví ve vztahu k pozemkům, které byly předmětem majetkové křivdy a následně popisuji i proces samotného vydávaní nárokovaných pozemků. S ohledem na mou zajímavou pracovní zkušenost v advokátní kanceláři, kde jsem měla možnost podílet se na posuzování výzev k vydání pozemků a jiných nemovitých věcí uplatněných oprávněnými osobami, jsem se rozhodla rozebrat předmětnou problematiku ve své diplomové práci komplexněji. Na základě doporučení vedoucí této diplomové práce JUDr. Martiny Frankové...
|
|
|
Hospodářské a sociální postavení příslušníků Židovské náboženské obce v Sedlčanech za Protektorátu Čechy a Morava (se zvláštním zřetelem k roku 1940)
KRUCHŇOVÁ, Lucie
Úkolem předkládané diplomové práce bylo vypracovat soupis židovského majetku v soudním okrese Sedlčany, který by poskytl odpověď na hospodářské a sociální postavení perzekvované menšiny. Základními prameny byly evidenční karty z kartotéky židů, přihlášky židovského pozemkového majetku politického okresu Sedlčany, policejní přihlášky a sčítání obyvatel z roku 1930. Získané informace o majetku se vztahují k roku 1940, proto i tato práce je zaměřena na období Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola stručně čtenáře seznámí s dějinami židů v českých zemích se zaměřením na konkrétní lokality Sedlčanska. Nedílnou součástí je podrobnější nástin zásahů do hospodářského života židů nejen Třetí říší, na základě kterých pak získávali jejich majetek ?árijci?. Stěžejní částí práce je jmenný seznam židovské populace žijící v sedlčanských obcích před deportacemi, přehled rodinných vazeb a movitého i nemovitého majetku jednotlivců. Další významnou kapitolou jsou restituce majetku třinácti přeživších osob, které poukazují na reakci státu i jednotlivců na návrat židů po 2. světové válce a průběh úředního procesu. Součástí diplomové práce jsou grafy, tabulky, mapy s označenými obcemi, kde židé bydleli, a tři mapy ilustrující židovské osídlení v obcích Sedlčany, Kosova Hora a Petrovice, rodokmen rodiny Lurieových z Petrovic, inventární seznam zboží obchodu Luriových z Petrovic a v neposlední řadě fotografiemi některých židů žijící v roce 1940 v soudním okrese Sedlčany.
|
|
|
Pozemková reforma po roce 1918 a právní úprava církevních restitucí
Pačes, Ota ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lechner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce přináší ucelenou historickoprávní analýzu vztahu státu a církve a právních norem, které se k této problematice váží, snaží se o interpretaci jednotlivých klíčových ustanovení. Odhaluje záměry prvorepublikových zákonodárců vyrovnat se s pobělohorskými křivdami a s latifundisty, snahy přerozdělit velké územní celky drobnějším hospodářům a tím nastartovat hospodářskou výrobu. Práce se také zaměřuje na důsledky první pozemkové reformy, která ve výsledku zcela nenaplnila původní očekávání. Z toho důvodu přikročili zákonodárci k její revizi, která je v práci rovněž analyzována. Dále je zde řešena rozporuplná otázka povahy církevního majetku, který v minulosti požíval jiného postavení než tomu bude po skončení procesu narovnávání vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi. Práce se snaží nalézt odpověď na otázku, zdali koncepce restitucí církevního majetku ctí koncepci pozemkové reformy.
|
host ::
RSS.