|
|
Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti na africkém kontinentu oblastními dohodami a orgány (se zaměřením na mírové operace)
Fencl, Ivan ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Beránek, Milan (oponent)
Udržování mezinárodního míru a bezpečnosti oblastními dohodami a orgány na africkém kontinentu (se zaměřením na mírové operace) Abstrakt Práce je zaměřena na problematiku mírových operací regionálních a sub-regionálních organizací v Africe, jmenovitě na činnost Africké unie a ECOWAS. Základní tezí je skutečnost, že Organizace spojených národů není v důsledku nefunkčního systému schopna reagovat na hrozby mezinárodnímu míru a bezpečnosti, zejména s ohledem na masová porušování lidských práv v rámci vnitrostátních konfliktů, které mají dalekosáhlé dopady na konkrétní region, a to včetně uprchlických krizí nebo šíření konfliktu do dalších států regionu. Jsou podrobně rozebrány jednotlivé instrumenty uvedených mezinárodních organizací, které tvoří rámec pro operace zajišťující udržování míru a bezpečnosti v regionu. Pozornost je věnována také relevantním orgánům Africké unie a ECOWAS, jako je Mírová a bezpečnostní rada AU nebo Africké pohotovostní jednotky AU. Práce obsahuje rozbor problematických či kontroverzních otázek z pohledu mezinárodního práva. V první řadě je poukázáno na problematiku konceptu humanitární intervence a s tím související odpovědnosti za ochranu. Je demonstrován přínos Africké unie a ECOWAS při implementaci tohoto konceptu v zakládajících dokumentech těchto mezinárodních organizací a...
|
|
|
Sýrie a koncept responsibility to assist: nový přístup k řešení konfliktů?
Lanková, Kateřina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce s názvem "Sýrie a koncept responsibility to assist: nový přístup k řešení konfliktů?" je zjistit, zda může rozšíření doktríny responsibility to protect o koncept responsibility to assist, který se opírá o podporu nenásilných hnutí, sloužit jako nový přístup k řešení konfliktů a představovat tak další rovinu mezinárodní pomoci a ochrany civilistů v případech, kdy je režim původcem násilí páchaného proti vlastnímu obyvatelstvu. Práce se proto prostřednictvím občanské války v Sýrii, která nabízí široké spektrum domácích reakcí na násilí proti obyvatelstvu ze strany režimu, zaměřuje na tři odlišné formy mezinárodního zapojení a podpory. Těmi jsou mezinárodní vojenská intervence v rámci třetího pilíře R2P, podpora domácích ozbrojených skupin a povstalců a v neposlední řadě podpora nenásilných hnutí a občanských iniciativ v podobě R2A jako případné rozšíření druhého pilíře doktríny R2P. Tyto přístupy jsou analyzovány s ohledem k problematice státní suverenity a morální odpovědnosti chránit civilisty, která vyvstává z rozporuplnosti těchto dvou rovin ve vztahu k zásahu mezinárodního společenství do vnitřních záležitostí suverénních států. Práce se v souvislosti s potenciálem nenásilných hnutí a jejich podpory ze strany mezinárodního společenství opírá o závěry výzkumu autorek...
|
|
|
Budoucnost odpovědnosti za ochranu po zkušenostech v Libyi a Sýrii
Komm, Tomáš ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem Odpovědnosti za ochranu (R2P) a zaměřuje se na otázku, jaké jsou vyhlídky konceptu po konfliktech Libyi a Sýrii. Koncept R2P vznikl v roce 2001 jako reakce na genocidu ve Rwandě a Srebrenici a snaží se přinést odpověď na otázku, jak reagovat na situaci, kdy na území suverénního státu dochází k páchání zločinů dle mezinárodního práva a stát není těmto zločinům schopen zabránit. Práce zkoumá první použití konceptu během zásahu vojsk NATO v Libyi a důvody, proč k jeho použití nedošlo v podobné situaci v Sýrii. Zabývá se rovněž debatou, která se o konceptu vedla na mezinárodní půdě po zkušenostech z těchto konfliktů a představuje návrhy, které se v této debatě objevily a které se snažily koncept dále posunout a upravit. Zabývá se tak brazilským návrhem Responsibility while protecting, otázkou přijetí kritérií zásahu dle R2P, tématem monitoringu a odpovědnosti zasahujícího, tzv. Responsibility not to veto a problematikou omezení užívání práva veta ze strany stálých členů RB OSN, otázkou zapojení Valného shromáždění OSN do rozhodování o R2P, problematikou prevence a tématem využití jednostranných opatření bez použití síly v rámci konceptu R2P. Právě jednostranná opatření bez použití síly přitom považuje autor za naději pro koncept, který podle jeho názoru před sebou jinak...
|
|
|
Vojenská intervence v Libyi 2011 a její dopady
Dvorník, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vojenskou intervencí v Libyi v roce 2011, přičemž klade důraz především na její samotné provedení a na dopady, které s sebou přinesla. Jejím cílem je na základě kontinuální analýzy libyjského prostředí zhodnotit intervenci jak z hlediska aplikace vybraných teoretických konceptů mezinárodních vztahů, tak z pohledu reálné proměny sociopolitické a bezpečnostní situace uvnitř země a důsledků pro mezinárodní bezpečnost. V rámci práce jsou zmíněny koncepty liberálního míru a odpovědnosti za ochranu (R2P), u nichž je zkoumáno do jaké míry byly naplněny a jaké dopady na ně intervence zanechala. U proměny země je pak brán zvláštní ohled na politickou stabilitu a na bezpečnostní hrozby, které pramenily z bývalého Kaddáfího režimu, a hrozby, které naopak představuje současná Libye.
|
|
|
The Concept of Responsibility to Protect in the conflicts in Libya and Syria
Kotrčová, Barbora ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda je koncept Odpovědnosti chránit schopen vysvětlit, proč v případě civilního konfliktu v Sýrii mezinárodní společenství neintervenovalo podobným způsobem, jako tomu bylo v Libyi. Primárně je definován teoretický rámec právě dle zmíněného konceptu Odpovědnosti chránit. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byla všechna kritéria, použita v analýze, operacionalizována v souladu se Zprávou Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu a Závěrečným dokumentem Valného shromáždění OSN z roku 2005. Zároveň jsou popsány koncepty státní suverenity a humanitární intervence. I když konflikty v Libyi i Sýrii začaly v roce 2011 za vlády autoritářských režimů, vnitrostátní situace obou zemí nebyly totožné. Na základě analýzy obou případových studií jsem dospěla k závěru, že koncept Odpovědnosti chránit je schopen dostatečně vysvětlit rozdílnou reakci mezinárodního společenství, což potvrdilo mou hypotézu. Konkrétně se jedná o princip oprávněné autority, který nebyl v Sýrii naplněn, zatímco je třeba vzít na vědomí, že kritérium rozumných vyhlídek na úspěch se stává s postupným vývojem konfliktu více a více problematické. Oproti tomu intervence v Libyi byla právně i legitimně v pořádku. Přestože jednání mezinárodního společenství bylo dle konceptu Odpovědnosti chránit...
|
|
|
Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv
Chrtová, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce Kolektivní akce Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv se, jak již název napovídá, zabývá kolektivními akcemi s mandátem Rady bezpečnosti OSN na ochranu lidských práv. Práce je dělena na úvod, závěr a čtyři kapitoly. V první kapitole je popsán systém ochrany lidských práv tak, jak byl nastaven po druhé světové válce v rámci nově vzniklé Organizace spojených národů. Kapitola se také zabývá kolektivními akcemi Rady bezpečnosti OSN obecně, ať již s použitím síly či bez použití síly, tj. jejich autorizací a možností opatření, která mohou být proti porušiteli v rámci systému OSN použita. Druhá kapitola se zabývá praktickým využitím kolektivních akcí v období studené války, tzn. od vzniku OSN do počátku 90. let 20. století. V tomto období byly autorizovány kolektivní akce mezinárodního společenství s mandátem Rady bezpečnosti OSN dvakrát, a to v případě Jihoafrické republiky jako reakce na politiku apartheidu a v případě Jižní Rhodesie, kde byly sankce použity jako reakce na jednostranné vyhlášení nezávislosti vlády bílé menšiny. Oba případy jsou v kapitole rozebrány. Následující kapitola se zabývá rozvojem lidskoprávních teorií po konci studené války. S koncem studené války dochází k posunu ve vnímání státní suverenity a lidské bezpečnosti, kdy dochází ke zvyšování důrazu na...
|
|
|
United Nations Performance and Responsibility to Protect
Vymětal, Václav ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce "United Nations Performance and Responsibility to Protect" aplikuje výzkumný rámec výkonnosti mezinárodních organizací na případy dvou humanitárních krizí, do kterých se zapojila Organizace Spojených Národů v návaznosti na normu "Responsibility to Protect". Případy jsou intervence v Libyi (2011) a krize v sudánské provincii Dárfúr (2003). Práce využívá metodu srovnávací studie a hodnotí výskyt a míru zdrojů výkonnosti, které si ve svém teoretickém rámci definuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
|
Odpovědnost chránit (R2P) ve francouzské zahraniční politice 2008 - 2013
Jiříčková, Veronika ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím rodící se mezinárodní normy Odpovědnost chránit (Responsibility to Protect, R2P) ve francouzské zahraniční politice v období let 2008 - 2013. Odpovědnost chránit byla formulována v roce 2001 Mezinárodní komisí pro intervenci a státní suverenitu a schválena v pozměněném znění o čtyři roky později na Světovém summitu OSN. Zásadním způsobem proměnila chápání suverenity v mezinárodních vztazích tím, že klade důraz na odpovědnostní složku státní suverenity a nadřazuje bezpečnost jedinců nedotknutelnosti státní suverenity. Francie byla na poli propagace norem na ochranu jedinců aktivní již na přelomu 80. a 90. let dvacátého století a zaujala vstřícný postoj také k R2P. Předkládaná práce zkoumá, zda pojetí R2P v současné zahraniční politice může být koherentní s touto francouzskou tradicí. K výzkumu využívá konceptů etické zahraniční politiky a alternativního národního zájmu. Analýza koncepčních materiálů francouzské zahraniční politiky a tří vojenských intervencí postavených na rodící se normě Odpovědnost chránit (Libye, Pobřeží slonoviny a Středoafrická republika) ukázala, že v rovině norem má zahraniční politika Francie etický základ, v praktické rovině převažuje etická povaha zahraniční politiky nad realpolitikou.
|
|
|
Humanitarian intervention and the Responsibility to Protect during the Syrian crisis
Hrčková, Jana ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Cieľom práce je analyzovať koncepty humanitárnej intervencie a zodpovednosti za ochranu (R2P), so zvláštnym dôrazom na ich vývoj vo svetle prebiehajúcej sýrskej krízy. Text sa zaoberá postupným prechodom od humanitárnej intervencie k R2P a predostiera teoretické predpoklady stojace za obomi konceptami. Je ukázané, že R2P v tejto chvíli nepredstavuje v medzinárodnom práve výraznú novinku a môže byť popísaná ako hybrid právnych, politických a morálnych povinností. Následne práca obsahuje prípadovú štúdiu sýrskeho konfliktu a hodnotenie spôsobu, akým bola počas krízy R2P využitá. Záverečná pasáž práce navrhuje nové riešenie pre R2P - zodpovednosť počas chránenia.
|
host ::
RSS.