Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  předchozí11 - 19  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Neo-Eurasianism: Russia's national idea or a dangerous doctrine of the 21 century?
Fetishcheva, Tatiana ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The Thesis provides a comprehensive overview of the development and formation of the Eurasian geopolitical school of thinking in Russia. Moreover, we disclose the content of the ideas of Eurasian teaching from the end of the 19th century up to the present time. During this period, we try to explain the reasons of occurrence of Eurasianism and its further popularization. Additionally, our research focuses on the impact of ideas of Eurasianism on practical policies that Russia conducts. In particular, we see the character of concrete reforms, implemented in various politics. Finally, following the process of the Eurasian Union project's development we observe the quality of development of the ideas of Eurasianism that constitute the ideological base of the Union. Key words: Eurasianism, Neo-Eurasianism, Putin, Dugin, Gumilev, Eurasian Union, Eurasia. Bibliographical Record Fetishcheva T. (2013): Neo-Eurasianism: Russia's National Idea or a Dangerous Doctrine for the 21st century? (Master thesis). Prague. Charles University in Prague, Faculty of Social Sciences, Geopolitical Studies. 79 pages. Supervisor: Mgr. Markéta Žídková, Ph.D., M.A
Putinův historický narativ: problémy ruské postsovětské identity a role historie v Rusku během Putinova prezidentství 2000-2008
Knappová, Barbora ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá historickým narativem prosazovaným prezidentem Putinem během jeho prvních dvou období v úřadě v letech 2000 - 2008 a důsledky Putinova narativu na domácí i zahraniční scénu. Nejdříve jsou nastíněny teoretické aspekty využívání historie důležité pro pochopení role, kterou historie hraje v procesu budování národní identity. Zmíněny jsou také prostředky využívané k prosazování určité formy historického narativu. Práce přibližuje hlavní problémy spojené s formováním ruské postsovětské identity a snaží se analyzovat příčiny Jelcinova politického neúspěchu. Následuje představení Putinových politických vizí, zejména volání po silném státu a znovuzískání ztracené mezinárodní prestiže, a jejich vlivu na Putinův výklad národní historie. Na základě sekundární literatury a Putinových proslovů práce analyzuje hlavní rysy Putinova historického narativu a jeho vztah k carskému Rusku, Sovětskému svazu a Jelcinově režimu. Největší prostor je věnován Putinově postoji k sovětské minulosti a kontroverzím, které vyvolává zejména jeho výklad druhé světové války a částečná rehabilitace Stalina. V závěru jsou zhodnoceny dopady Putinova historického narativu na historické povědomí Rusů i na vztahy Ruska s některými postkomunistickými zeměmi.
Old master, new neighbor : Putin's Russia in the Czech foreign policy discourse
Beauduin, Adrien ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Adrien Beauduin Abstrakt Návrat demokracie ve střední a východní Evropě a rozpad Sovětského svazu v roce 1991 neznamenaly, že dojde k obnovení vztahů mezi střední a východní Evropou a Ruskem. Diplomová práce zkoumá vývoj oficiálního českého zahraničně-politického diskurzu vůči Rusku v období let 2001-2009 pomocí poststrukturální diskurzivní analýzy. Práce předkládá stručný přehled českých postojů vůči Rusku a podrobněji se zabývá analýzou několika vybraných údalostí z počátku 21. století. Pojednává tedy o vývoji identity Ruska, již oficiální český diskurz utváří. Dále analyzuje obraz Ruska vytvořený vládou a jeho vliv na utvaření české identity. Výsledky této analýzy ukazují, že po roce 2006 došlo k zhoršení vzájemných vztahů a že obraz 'ruské hrozby' z politického diskurzu v České Republice nezmizel. Navíc oficiální český zahraničně- politický diskurz vytvářel obraz České Republiky jakožto státu zakořeněného ve svých euroatlantických a evropských postojích.
US and Russia: resetting relations : nternational cooperation from geopolitical perspective
Honzík, Jakub ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Cílem této teze je analyzovat potenciál pro mezinárodní spolupráci mezi Spojenými Státy a Ruskou Federací. Tato práce použije analyticko-empirický přístup a zaměří se na geopolitickou perspektivu na bilaterální vztahy mezi těmito dvěmi zeměmi. Součástí práce je analýza Ruských a Amerických geopolitických cílů a strategií a následná identifikace oblastí, ve kterých se jejich zájmy shodují, stejně tak jako oblastí, ve kterých si odporují. Následně je poskytnuta analýza vývoje vzájemných vztahů během éry prezidentů Bushe a Putina a během éry prezidentů Obamy a Medvěděva, s cílem popsat strategie, které tyto země používají v přístupu ke vzájemným vztahům. Práce se zaměřuje na popis dopadů jednotlivých politických iniciativ na vzájemné vztahy z geopolitické perspektivy. Při analýze těchto dopadů se tato práce opírá o geopolitiké myšlení a strategie obou států. Hlavní cíl práce potom spočívá v analýze potenciálu pro mezinárodní spolupráci mezi Ruskou Federací a Spojenými Státy a také v analýze hlavních překážek, které této spolupráci brání. Zároveň bude poskytnuta analýza dopadu složení vlád na schopnost zemí překonat tyto rozdíly v jejich přístupu k geopolitickým otázkám.
Postavení proprezidentské strany v politickém a stranickém systému Ruské federace
Příhoda, David ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Rigorózní práce se zabývá pozicí proprezidentských stran v ruském politickém a stranickém systému. Práce vychází z předpokladu, že exekutiva, především pak prezident, je nejvýznamnější součástí politického systému. Proprezidentské strany jsou zakládány exekutivou a jejich úkolem je získat ve volbách takový výsledek, který by zajistil proprezidentskou většinu ve Státní dumě. Jde tedy o strany zakládané shora. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována exekutivě. Je zde popsáno postavení prezidenta a vlády a vztahy mezi jednotlivými exekutivními orgány. Druhá část je věnována politickým stranám a stranickému systému. Nejprve představuje příčiny slabého postavení politických stran, poté se věnuje periodizaci vývoje stranického systému. Druhá část je zakončena představením základních stranických rodin. Třetí část je věnována konkrétním příkladům proprezidentských stran. Nejdřív je zde definován koncept proprezidentské strany. Poté následují proprezidentské strany budované za prezidenta Jelcina. Tato část je zakončena představením stran, které vznikaly za prezidenta Putina. V postoji k proprezidentským stranám se Jelcinovo i Putinovo prezidentství odlišovalo.
Srovnávací analýza ruských prezidentských a parlamentních voleb 1993-2008 na základě teorie hybridních režimů
Radová, Ivana ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce Srovnávací analýza ruských prezidentských voleb 1996 - 2008 z perspektivy teorie hybridních režimů analyzuje prezidentské volby ve výše zmíněném období a následně na ně aplikuje modely teorie hybridních režimů. Takovouto aplikací pak bude možné zodpovědět otázky nejen ohledně charakteru těchto voleb - tedy zda je lze označit za demokratické a soutěživé či nikoliv - ale také ohledně vývoje charakteru samotného ruského režimu. V souvislosti s analýzou prezidentských voleb budou také analyzovány dopady parlamentních voleb, které se konají jen několik měsíců před volbami prezidentskými a mají tak na jejich průběh a často i výsledky značný vliv.
Vladimír Putin - ruský prezident a politik
VÁLEČKOVÁ, Sonia
Tématem mé bakalářské práce je zmapování života Vladimíra Putina, který je současným ruským prezidentem a politikem. Začátek práce je soustředěn na období od jeho narození až po nástup na post prezidenta. V této části jsou zaznamenány jeho počáteční problémy ve škole, rozhodování o budoucnosti a jeho odhodlání a vytrvalost, které mu zajistily četné profesní postupy. V druhé části práce jsem se zaměřila na výsledky jeho dosavadní vlády v Rusku. Tyto výsledky jsem rozdělila do dvou protikladných skupin. Na jedné straně jsou negativní praktiky protlačované Kremlem, kde je jedním z hlavních témat vražda Anny Politkovské a neobjasněná smrt Alexandra Litviněnka. Na straně druhé jsou převážně ekonomické úspěchy, jež pozvedly životní úroveň ruského obyvatelstva. V samotném konci jsem se rozhodla uvést můj názor na problémy mezi Spojenými státy a Ruskou federací podložené několika články. Součástí práce jsou přílohy zahrnující fotografie Vladimíra Putina.
Vývoj ruské ekonomiky za vlády prezidenta Putina
Pernikář, Petr ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
Cílem práce je analyzovat vývoj ekonomiky Ruské federace za vlády prezidenta Vladimíra Putina. Zkoumat příčiny ekonomického vývoje a identifikovat možné strukturální problémy, které bude nutné v budoucnu vyřešit. První kapitola popisuje vývoj od rozpadu Sovětského svazu po nástup prezidenta Putina. V druhé kapitole je charakterizován ekonomický vývoj za pomocí HDP, nezaměstnanosti a inflace. Třetí kapitola je zaměřena na zahraniční obchod. Platební bilance, přímé zahraniční investice a měnový kurz jsou obsahem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola stručně charakterizuje vývoj Ruska v době ekonomické krize. Poslední kapitola analyzuje produkční mezeru ruské ekonomiky pomocí Hodrick Prescottova filtru.
Transformace Ruské federace: Putinova éra
Babayev, Fedor ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Za poslední století Rusko zažilo mnoho základních změn. Ve své práci se zaměřuji na vývoj od momentu vzniku SSSR a uzavírám svoje pojednání momentem odchodu Putina z prezidentského postu. Snažim se pojmout důležité okamžiky vývoje země, která svůj směr pořád hledá.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   předchozí11 - 19  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.