|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce se věnuje historii pravoslavné církve v Rusku, jejím dogmatům a tradicím. Dále se zabývá pojetím křesťanského učení Tolstého a z něj vyplývající idey "neprotivení se zlu násilím". Další část práce se věnuje románu Vzkříšení. Zkoumá, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu odráží autorův negativní pohled na soudní systém. Lev Nikolajevič Tolstoj odsuzuje jeho nemorálnost a neefektivnost. Mluví o tom, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon není podle mínění Tolstého schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému je spojeno s myšlenkami obsaženými v Matoušově evangeliu, což je také obsaženo v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza duchovního a morálního vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudovově případě...
|
|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce nastínila historii pravoslavné církve v Rusku, její dogmata a tradice. Dále se zabývá Tolstého pojetím křesťanského učení a z něj vyplývající ideu nenásilí a neprotivení se zlu zlem. Další část práce se věnovala románu Vzkříšení. Zjišťovala, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu ukázala autorův negativní pohled na soudní systém. Práce vystihla body, ve kterých Lev Nikolajevič Tolstoj vidí jeho nemorálnost a neefektivnost. Z analýzy vychází, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon podle Tolstého není schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému vycházející z Matoušova evangelia bylo zjištěno v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudově případě měla zvláště...
|
|
|
Sv. Nikodém Svatohorec a prameny jeho myšlení
Ignatidu, Věra ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
V diplomové práci "Sv. Nikodém Svatohorec a prameny jeho myšlení" se zaměřuji na díla a názory tohoto světce, které někteří badatelé nepokládají za pravoslavné a vidí v nich ovlivnění Západem. Například prof. Yannaras vidí v díle sv. Nikodéma vlivy Tridentského koncilu, vlivy osvícenství a pietismu. Tyto a další vlivy se dle badatelů odrážejí ve světcově díle. Probelmatické jsou i jeho spisy Neviditelný boj a Duchovní cvičení. Jedná se o přepracované příručky římskokatolické duchovní literatury. Je předmětem zkoumání, kdo tyto příručky přeložil, a jak se dostaly do rukou světce. V práci se postupně věnuji možným vlivům na dílo sv. Nikodéma, dále dílům, která jsou považována za ovlivněná Západem, některým názorům světce a jejich porovnání s názory jiných teologů a okrajově i hesychastickému hnutí. Velice důležitým tématem je otázka častého Přijímání. Jedná se zde vskutku o snahu o obnovení praxe rané Církve? Každá kapitola má za úkol ve zkratce podat základní informace a nastínit problematiku týkající se tématu.
|
|
|
Courage in Nicolae Steinhardt's life and theology
Isaic, Camelia Cristina ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Bauerová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá pojmem odvahy v životě a teologii Nicolae Steinhardta. Nicolae Steinhardt (1912-1989) byl intelektuál židovského původu, který konvertoval k pravoslaví jako politický vězen v komunistickém Rumunsku, aby se později stal mnichem. V úvodu představím téma, svou motivaci a strukturu této práce, která analyzuje odvahu jako zkušenost a ctnost. V první kapitole představím autora, jeho kontext, životní cestu, dílo i jeho recepci. V druhé kapitole se soustředím na téma odvahy jako ctnosti ve Steinhardtově práci a teologii, a představím ji z různé perspektivy. Poslední kapitola uzavírá tuto práci hodnocením Steinhardtova přínosu v dnešním kontextu.
|
|
|
Písmo svaté v životě Etiopské pravoslavné Tewahedo církve
MÁLA, Marek
Tématem této diplomové práce je význam Písma svatého pro život etiopské pravoslavné církve, přičemž hlavní důraz je kladen na vliv Starého zákona. Tato práce se tak zabývá problematikou překladu Písma svatého do klasické etiopštiny a zvláštnostmi kánonu etiopské pravoslavné církve v porovnání s kánony jiných církví, přičemž je v tomto případě kladen důraz na knihy Henoch a Jubilea a na vliv těchto knih na život etiopské církve. Dále pojednává o tradici komentování Písma svatého v etiopském prostředí a o jednotlivých prvcích života etiopské církve, které je možno spojit se starozákonní či židovskou tradicí.
|
|
|
Pravoslavná civilizace? Geneze ruského politického náboženství prizmatem civilizační analýzy
Seliverstova, Evgeniya ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Arnason, Johann Pall (oponent)
Diplomová práce historicko-teoretické povahy na téma Pravoslavná civilizace? Geneze ruského politického náboženství prizmatem civilizační analýzy představuje rozbor kontextu, z něhož vznikly dvě nejvýznamnější ruské ideologie, které byly vymezeny v náboženských termínech. Historická rekonstrukce faktického a myšlenkového pozadí dvou ruských ideologií, založená na teoretických východiskách civilizační analýzy, zpochybňuje vizi náboženské determinanty ruské civilizace. Místo toho nastoluje problematiku tzv. nábožensko-politického nexu, který se jeví být výstižnějším konstruktem pro posuzování civilizačních specifik Ruska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Národní idea v pojetí Ivana Iljina
Zemánek, Ladislav ; Nykl, Hanuš (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá dílem ruského myslitele I. A. Iljina s důrazem na sociální a politickou filosofii. Vzhledem k provázanosti a koherenci celého myslitelova díla je prostor věnován rovněž výkladu Iljinovy metafyziky, gnoseologie a etiky a popisu jeho filosofické metody. Je analyzován Iljinův koncept ruské "národní ideje" a jeho místo v kontextu filosofova myšlenkového systému. Analýza zmíněného konceptu má naznačit, nakolik může mít daný koncept univerzální rozměr a potenciál k obecné aplikaci. Práce zpracovává v českém prostředí dosud opomíjené, avšak stále aktuální téma. Nejedná se pouze o Iljinovu kritiku totalitarismu či západního modelu demokracie, ale také o specifické pojetí nacionalismu a důraz na právní vědomí a právní stát.
|
|
|
Pravoslavné chrámové stavby na území západních Čech
Martinec, Alexandr ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pravoslavné chrámové stavby na území západních Čech Orthodox Church buildings in the territory of West Bohemia Alexandr Martinec Bakalářská práce podává základní přehled o pravoslavných stavbách v západních Čechách. Vzhledem k omezenému rozsahu práce je problematika zaměřena pouze na vybrané pravoslavné chrámy. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Popisuje historii staveb, architekturu, interiér chrámů a současný stav. První stavbou, kterou církev získala, byla modlitebna, kterou v roce 1867 pro potřeby pravoslavných postavil karlovarský stavitel Gustav Hein. Chrám sv. Olgy ve Františkových Lázních byl dokončen již roku 1889. Chrám sv. Petra a Pavla v Karlových Varech byl postaven v roce 1897. Chrám sv. Vladimíra v Mariánských Lázních byl vybudován v roce 1902. Jsou to jediné chrámy v západních Čechách vybudované od základů pravoslavnou církví. Práce je určena široké veřejnosti a všem zájemcům o pravoslaví.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.