|
|
Ovládací a měřicí jednotka pro generátory plazmatu
Paulovics, Petr ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Zemánek, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou generátorů plazmatu. Konkrétně se práce zaměřuje na konstrukci HMI zařízení pro generátory plazmatu včetně konstrukce řídicí části generátoru. Hlavní výhodou při ovládání generátoru plazmatu pomocí HMI zařízení je především možnost rychlé změny důležitých parametrů. HMI zařízení umožňuje pohodlné přepínání výstupní frekvence generátoru bez nutnosti zasahovat do zapojení, což vede k vyšší efektivitě při práci s generátorem plazmatu. Další výhodou HMI zařízení je zobrazení všech důležitých informací na LCD displeji. Práce se zabývá základní teorií plazmatu a jeho použitím, rozdělením mikrokontrolérů a popisem jejich periferií, výběrem použitých součástek a jejich zapojením. Poslední část práce je věnovaná programovému vybavení generátoru plazmatu.
|
|
|
Stanovení optimálních experimentálních parametrů pro laserovou spektroskopii (LIBS) vybraných vzorků rostlin
Prochazka, David ; Novotný, Karel (oponent) ; Kaiser, Jozef (vedoucí práce)
Diplomová práce popisuje proces zjišťování optimálních experimentálních parametrů, pro spektrometrická měření vybraných vzorků rostlin, pomocí metody LIBS. První část se věnuje teoretickému popisu metody a vysvětluje základní principy a vztahy. Dále je popsána aparatura, pomocí které bylo měření prováděno. Velká část diplomové práce je věnována vývoji programu pro automatizaci měření. Hlavním úkolem programu bylo vyřešit spojení automatického ostření na vzorek a automatického posuvu vzorku. Dále jsou popsána a zpracována konkrétní měření, pomocí kterých byly určeny optimální experimentální parametry, pro spektroskopická měření pomocí metody LIBS.
|
|
|
Technicko-ekonomické porovnání nekonvenčních technologií AWJ a LBM z hlediska potřeb firmy
Malát, Jan ; Dvořák, Jaromír (oponent) ; Slaný, Martin (vedoucí práce)
Předkládaná studie pojednává o technologiích nekonvenčního dělení materiálu se zaměřením na dělení abrazivním vodním paprskem a CO2 laserem. Práce je rozdělena na část teoretickou a experimentální. Teoretická část popisuje principy a funkce nekonvenčních technologií, jejich základní dělení a praktické využití. Experimentální část je zaměřena na výběr nejvhodnější technologie pomocí výroby vzorků a jejich následnou komparací. Z porovnání dosažených výsledků je následně doporučen výrobce technologie a stroj, který nejlépe plní dané požadavky.
|
|
|
Odstraňování korozních vrstev v nízkotlakém plazmatu
Kujawa, Adam ; Grossmannová, Hana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studování plazmochemické redukce korozních vrstev na měděném povrchu. K tomuto účelu byly připraveny dvě sady měděných vzorků, které byly ponechány ve dvou korozních prostředích po dobu jednoho týdne. První koroze byla způsobena kyselinou dusičnou a druhá kyselinou sírovou. Takto uměle zkorodované vzorky byly připraveny k plazmochemickému ošetření. Plazmochemické redukce probíhaly v nízkoteplotním, neizotermickém, nízkotlakém, vysokofrekvenčně buzeném vodíkovém plazmatu na Chemické Fakultě VUT v Brně. Výboj mohl být generován v kontinuálním nebo pulzním režimu výboje s proměnlivou střídou. Pro monitorování redukčního procesu byla využívána optická emisní spektroskopie. V 1 až 10 minutových intervalech byla snímána spektra záření emitovaného výbojem pomocí optického spektrometru. Objektem našeho zájmu v zaznamenaném spektru bylo záření OH radikálů s vlnovou délkou v rozmezí 305 – 330 nm, které byly produktem redukčních reakcí vodíkových radikálů s oxidovanou korozní vrstvou. Ze spekter OH radikálu byla rovněž stanovena rotační teplota plazmatu v závislosti na podmínkách výboje. Získané výsledky přispějí k lepšímu poznání této metody používané pro ošetřování a konzervaci zkorodovaných povrchů archeologických artefaktů a umožní následně její šetrnější aplikaci na měděné historické objekty.
|
|
|
Metody nekonvenčního obrábění
Exnerová, Jitka ; Mouralová, Kateřina (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá metodami nekonvenčního obrábění. V první části je popsána historie metod obrábění, následuje charakteristika jednotlivých metod a jejich porovnání. Druhá část práce se zaměřuje na metodu vodního paprsku, její technologii, bezpečnost použití a její výhody a nevýhody. Následně jsou prezentovány vybrané firmy zabývající se technologií obrábění vodním paprskem. V závěru práce je prezentován vliv obrábění vodním paprskem na životní prostředí.
|
|
| |
|
|
Návrh výroby držáku madla
Ryšavý, Jan ; Varjan, Matúš (oponent) ; Peterková, Eva (vedoucí práce)
Ekonomický a technologický rozbor možných způsobů výroby skutečné součástí. Základní teoretické znalosti vybraných výrobních metod a jejich uplatnění v praxi. Rozdělení výrobních metod pro různé výrobní série součásti pomocí ekonomického zhodnocení.
|
|
|
Elektrické charakteristiky klouzavého výboje
Jeřábek, Martin ; Sysel, Petr (oponent) ; Bartlová, Milada (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo seznámit se s vlastnostmi plazmatu, jeho dělením a diagnostikou. Ve fyzice a chemii se za plazma považuje ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů (a případně neutrálních atomů a molekul), který vzniká odtržením elektronů z elektronového obalu atomů plynu, či roztržením molekul (ionizací). O plazmatu se často mluví jako o čtvrtém skupenství hmoty. Pozornost byla zaměřena na popsání různých druhů elektrického výboje, jeho vlastností a výskytu. Jeden z nejznámějších elektrických výbojů vyskytujících se v přírodě je blesk, jiskrový výboj, se kterým se setkáváme při bouřkách. Blesk je elektrický výboj mezi centry kladného a záporného náboje jednoho, nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí, nebo řidčeji mezi oblakem a stratosférou. Největší pozornost je ale věnováná především klouzavému elektrickému obloukovému výboji, tzv. Glid-Arc, ten je představitelem neizotermického plazmatu tvořeného slabě ionizovaným plynem. Nabízí celou řadu možností průmyslového využití, zejména pro svou vysokou energetickou účinnost, specifickou produktivitu a vysokou selektivitu reakcí. Glid-Arc je při nízkém až atmosférickém tlaku jednoduchým a finančně nenáročným způsobem generace netermálního plazmatu. Výboj bývá buzen mezi dvěma růžkovými elektrodami z různých materiálů v rozsahu tlaků velmi nízkých až po tlaky řádově jednotek MPa. Konstrukce je tvořena párem růžkových elektrod rozbíhajících se po proudu pracovního plynu. Po přiložení pracovního stejnosměrného nebo střídavého napětí dochází v místě nejmenší vzdálenosti mezi elektrodami k průrazu a jiskrový plazmový kanál je unášen ve směru proudícího plynu. Závěrečná praktická část se věnuje proměření VA charakteristiky a charakteristiky oscilace proudu, zapálení klouzavého výboje pro dané kombinace a poměry plynů dusík a metan o různém průtoku. Jsou zde porovnány hodnoty zápalného napětí pro tyto kombinace plynů. Následně jsou zhodnoceny vlastnosti různých kombinací plynů o dvou různých průtocích. Toto měření probíhalo v laboratoři FCH VUT v plazmovém reaktoru za atmosférického tlaku.
|
|
|
Výroba vzorku plazmového řezacího stroje
Klepárník, Ivo ; Slaný, Martin (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
V této práci je řešena problematika plazmového řezání. Pojednává o principu, výhodách a nevýhodách plazmového řezání. Dále se zabývá konstrukci plazmového stroje s vytipováváním komponentů potřebných k polohování strojního hořáku. Závěrem obecně pojednává o problematice výroby stroje a detailně je zpracována technologie výroby dvou součástek pro upnutí strojního hořáku.
|
|
|
Tenké vrstvy připravené v RF doutnavém výboji a jejich fyzikálně-chemické vlastnosti
Bránecký, Martin ; Boušek, Jaroslav (oponent) ; Čech, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práca je v teoretickej časti zameraná na literárnu rešerš zaoberajúcou sa tvorbou tenkých vrstiev, plazmou, analýzou plazmy pomocou hmotnostnej spektrometrie a plazmovou polymerizáciou. Ďalej táto časť popisuje analýzu tenkých vrstiev pomocou optických metód spektroskopickej elipsometrie a FT-IR spektroskopie. Experimentálna časť práce popisuje materiály používané pri príprave tenkých vrstiev ako aj popis aparatúry, ktorá slúži pre prípravu tenkých vrstiev technológiou plazmochemickej depozície z plynnej fázy (PE CVD). Presné monitorovanie a riadenie depozičných podmienok, monitorovanie plazmy a jej produktov hmotnostnou spektrometriou zabezpečia vysokú reprodukovateľnosť prípravy tenkých vrstiev. Posledná časť práce popisuje výsledky merania skupiny vzoriek vytvorených tenkých vrstiev a ich vyhodnotenie elipsometrom, hmotnostným spektrometrom a FT-IR spektroskopom s ohľadom na depozičné podmienky.
|
host ::
RSS.