|
| |
|
|
Non-coding RNAs in oocyte and early embryo
Aleshkina, Daria ; Šušor, Andrej (vedoucí práce) ; Staněk, David (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
(česky) Nekódující RNA (ncRNA), které byly dříve považovány za ‚transkripční šum', jsou dnes známé jako klíčové molekuly v hlavních buněčných procesech. NcRNA jsou exprimovány ve vysokých hladinách - pouze 2 % transkribovaného genomu u vyšších eukaryot odpovídá proteinům kódujícím RNA. Je známo, že řada různých ncRNA má strukturní, funkční či regulační role, ale vliv většiny nekódujících transkriptů zůstává nejasný. Mezi ncRNA jsou obzvláště zajímavé dlouhé ncRNA (lncRNAs, delší než 200 bp). LncRNA nemají jednotnou funkci, ale v mnoha studiích byly pozorovány regulace na transkripční a translační úrovni, které jsou založené na regulaci lncRNA. Proto by nové lncRNA mohly pomoct vylepšit syntézu proteinů ve vysoce diferencovaných buněčných typech. Zejména plně dorostlý savčí oocyt a rané embryo vyžadují přesně kontrolovanou translaci maternálních transkriptů k tomu, aby mohla být koordinována meiotická progrese a časný vývoj embrya, zatímco je transkripce umlčena. Zaměřili jsme se tedy na studium zapojení ncRNA do syntézy proteinů a následného vlivu na fyziologii oocytu a raného embrya. Nejdříve jsme analyzovali expresi a distribuci několika ncRNA během meiotického zrání a časného vývoje embrya - jmenovitě BC1 (Brain cytoplasmic RNA 1), Rose (lncRNA in Oocyte Specific Expressed), Rn7sk (RNA Component...
|
|
|
Vymezení druhových hranic v sekci Candidi rodu Aspergillus
Glässnerová, Kateřina ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Caboň, Miroslav (oponent)
Aspergillus sekce Candidi zahrnuje bíle nebo žlutě sporulující druhy izolované většinou z vnitřního prostředí budov, jeskynního prostředí, půdy, potravin, krmiv, klinického materiálu a trusu. Identifikace zástupců této sekce není jednoduchá, protože jsou si morfologicky velmi podobní. Tato práce si klade za cíl provést revizi druhových hranic v sekci Candidi a předložit přehled všech akceptovaných druhů společně s informacemi o jejich ekologii. Do práce bylo zahrnuto celkem 113 kmenů izolovaných na různých kontinentech a z různých substrátů. Základem pro molekulární analýzy byly DNA sekvence genu pro β-tubulin (benA), kalmodulin (CaM) a velkou podjednotku RNA polymerázy II (RPB2). Pro fylogenetické vymezení druhů byly použity metody založené na modelu mnohadruhové koalescence, jejichž výsledky byly porovnány s klasickými fylogenetickými metodami a přístupem GCPSR (genealogical concordance phylogenetic species recognition) a také s fenotypovými znaky. Analýza fenotypu zahrnovala porovnání makromorfologie na čtyřech kultivačních médiích, růstových parametrů při teplotách od 10 do 45 řC a sedmi mikromorfologických znaků. Pro výsledné rozhodnutí o druhových hranicích byl definován integrativní přístup sestávající ze čtyř kritérií, na jehož základě bylo podpořeno sedm stávajícíh a dva dosud nepopsané...
|
|
|
Význam empirie v díle Jana Evangelisty Purkyně
Buřičová, Karolína Tamara ; Strnadová, Lucie (vedoucí práce) ; Arndt, Tomáš (oponent)
Diplomová práce na téma Význam empirie v díle Jana Evangelisty Purkyně popisuje jeho přístup k lékařství, jím navržené experimenty a zkoumání fyziologie lidského těla pomocí smyslů. V práci se věnuji nejprve dobovému kontextu a Purkyňovu konceptu subjektivního pozorování. Jsou zde popsány i jeho filozofické myšlenky týkající se duše a psychologického poznání. Hlavní část práce obsahuje detailní popis Purkyňových pokusů z oblasti experimentální farmakologie, zrakových jevů ale i sluchu a závrati. Na základě těchto pokusů pak Purkyně přispěl k novým objevům stěžejním pro medicínu, jak jí známe nyní.
|
|
|
Kondiční trénink v basketbalu dospělých
Mocik, Tomáš ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Kaplan, Aleš (oponent)
Název: Kondiční trénink v basketbalu dospělých Cíle: Cílem je zpracovat literární rešerši a vytvořit tréninkovou pomůcku kondičního tréninku mužů pro trenéry basketbalu. V této rešerši pracuji s dosavadními zkušenostmi, které jsem rozšířil překladem ze zahraniční literatury a základní fyziologií člověka. Metody: Rešerše a komparace ze zahraniční a domácí literatury, která se zabývá sportovním tréninkem v basketbale. Výsledky: Práce je pojata jako ucelený soubor kondičního tréninku v basketbale dospělých. Jelikož je práce doplněná o poznatky ze zahraničních zdrojů a základními předpoklady basketbalu, může sloužit jako příručka či zdroj informací pro kondiční přípravu trenérů basketbalu. Jako doplňující informace jsou zde nahrnuty i zdravotní aspekty v basketbale. V kondičním tréninku je pro basketbal charakteristické spojení technicky dokonalého provedení herních činností s vysokým stupněm rozvoje rychlostně silových předpokladů. Cvičení jsou důležité aplikovat v nepřetržité časové a prostorové tísni. Proto hra klade značně vysoké nároky na pohybovou koordinaci, herní obratnost a rychlost provedení. Klíčová slova: Kondiční trénink, fyziologie, ovlivnění schopností, basketbal, sezóna
|
|
|
Oční sekrece u bodlínů: fysiologické, behaviorální a fylogenetické souvislosti (Tenrecinae, Afrosoricida)
Bálek, Jiří ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
O sekreci bílé tekutiny kolem očí a nosu u bodlínů Echinops telfairi a Setifer setosus se zmiňuje poprvé Poduschka v roce 1974, ale doposud se tomuto fenoménu u těchto druhů nikdo detailněji nevěnoval. Podobná sekrece byla popisována u bobrušek či u rejsků. Podnětem k ronění je vzrušení jedince způsobené přítomností samice nebo jiného samce či jejich pachu. Samci sekret též používají ke značkování teritoria. Bylo odebráno celkem 70 vzorků očního sekretu od deseti samců Echinops telfairi a to během celého aktivního období (březen - říjen). Pro detekci proteinů byla použita metoda dvoudimenzionální polyakrylamidové elektroforézy (2D PAGE) a následná identifikace pomocí hmotnostní spektrometrie. Pitva oční oblasti byla provedena u zástupců všech čtyř rodů podčeledi Tenrecinae (Tenrec, Setifer, Echinops, Hemicentetes), uhynulých v Zoo Plzeň. Bylo zjištěno, že a) druhy bodlínů, které produkují oční sekret, mají výrazně větší slzné a Harderovy žlázy, b) sekret obsahuje lipokaliny - proteiny se schopností přenášet feromony a jiné hydrofobní molekuly, c) sekret z orbitální oblasti má jiné složení než sekret z nasální oblasti (výrazně nižší obsah proteinů). Oční sekret tedy hraje významnou roli v pachové komunikaci bodlínů Echinops telfairi (a patrně i Setifer setosus).
|
|
|
Morfologické, fyziologické a proteomické změny obilnin vystavených abiotickému stresu
Kantová, Anežka ; Vítámvás, Pavel (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Obilniny patří mezi nejstarší plodiny, které byly lidmi pěstovány a využívány jako významné složky stravy. Jsou pro lidskou populaci důležitým zdrojem obživy a mají širokou škálu využití, převážně v potravinářském průmyslu. Obilniny obecně slouží jako zdroj energie ve stravě, díky vysokému obsahu škrobu. Nejčastěji pěstovanými druhy obilnin jsou především pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, dále pak i další druhy jako jsou oves a proso. Avšak ani obilninám se nevyhýbají problémy, spojené s působením abiotických stresových faktorů. Jejich vliv na všechny rostliny se projevuje snižováním vitality, ale u kulturních plodin - jako jsou obilniny - hlavně snižováním výnosu. Právě kvůli snižování výnosu je dnes šlechtění odolných genotypů obilovin v předním zájmu šlechtitelů. Tato práce shrnuje základní principy působení abiotického stresu na rostliny a vysvětluje reakce některých druhů obilnin na uváděné abiotické stresové faktory. Klíčová slova: proteom, fysiologie, obilniny, abiotický stres, výnos
|
|
|
Fyziologie a funkční anatomie nektarivorních ptáků
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Sam, Kateřina (oponent)
Kolibříci, strdimilové a velká část kystráčků patří mezi specializované nektarivory, kteří si během evoluce vyvinuli řadu adaptací v reakci na specificitu stravy, kterou nektar představuje. Množství studií zabývajících se adaptacemi spojenými s trávením nektaru není nijak velké, ale stále roste. Jednou z vlastností těchto ptáků, která souvisí s konzumací převážně cukerných roztoků, je velmi rychlý a efektivní transport cukrů přes střevní epitel. Dále je také u těchto ptáků patrná výrazná tolerance k nízkým denním příjmům dusíku či k extrémnímu dennímu přísunu vody. Strdimilové a kystráčci jsou schopni regulovat míru absorpce vody ve střevech, kolibříci však tohoto schopni nejsou a absorbují všechnu přijatou vodu. Nadměrný příjem vody spojený s konzumací solí pouze v malé míře vedl v evoluci ke změnám v morfologii ledvin, které umožňují produkci nezvykle málo koncentrované moči. Známá a velmi dobře prostudovaná je schopnost kolibříků letu na místě. Ten bývá praktikován během krmení. Je usnadněn jedinečnou stavbou křídel, díky které je vykonaná práce rozložena do obou polovin cyklu křídel. To umožňuje kolibříkům krmení za letu po velmi dlouhou dobu i za podmínek, které nejsou k letu ideální. I strdimilové a kystráčci jsou během krmení schopni letu na místě. Mechanika tohoto letu je však odlišná od letu...
|
|
|
Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň
Kalábová, Monika ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Panáčková, Michaela (oponent)
Název práce Určení specifické spotřeby kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Cíle práce Zjistit specifickou spotřebu kyslíku během lezeckého testu do vita maxima u sportovních lezkyň. Metoda Testování se zúčastnilo 14 lezkyň s lezeckou výkonností od 3. do 10. stupně UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). Maximální spotřeba kyslíku byla měřena na lezecké stěně, kde testované lezly v úhlu 90ř vlastním tempem po dobu 3 minut. Ve sklonu 105ř byl poté prováděn celý test se zvyšující se rychlostí. Tempo lezení se zvyšovalo vždy po 3 minutách do individuálního vyčerpání lezkyně. Poté se konal test na běžeckém ergometru. Výsledky V maximálním lezeckém testu byla průměrná hodnota maximální spotřeby kyslíku lezkyň 38,8 ± 6,6 ml·kg-1 ·min-1 ve sklonu 105ř. V testu na běžeckém ergometru byla průměrná spotřeba 51,5 ± 2,1 ml·kg-1 ·min-1 . S lezeckou výkonností nejvíce korelovala dosažená rychlost lezení r = 0,91 a spotřeba kyslíku r = 0,75. Výsledné hodnoty ukazují, že pro lezení obtížných cest je důležitá minimální úroveň specifické VO2max 45 - 50 ml·kg-1 ·min-1 . Závěr Test se ukázal jako vhodný k posouzení lezecké výkonnosti u sportovních lezkyň. Klíčová slova sportovní lezení, fyziologie, lezecký test, spotřeba kyslíku
|
|
|
Ekofyziologie mikroskopické houby Pseudogymnoascus destructans
Homutová, Karolína ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Baldrian, Petr (oponent)
Mikroskopická houba Pseudogymnoascus destructans (Ascomycota: Pseudeurotiaceae) způsobuje nemoc zvanou syndrom bílého nosu (WNS) působící úhyn netopýrů během hibernace. Nemoc se vyskytuje v Severní Americe a v Evropě. Houba je charakterictická asymetricky zakřivenými konidiemi, pomalým růstem a růstem v nízkých teplotách (pod 20 řC). Cílem této studie je vytipovat vlastnosti zodpovědné za unikátní ekologii Pseudogymnoascus destructans pomocí srovnání s ekologicky příbuznými či nepříbuznými patogenními i nepatogenními druhy hub. Tato část zahrnuje studium tolerance k nepříznivým podmínkám a poznání spektra utilizovaných živin (sloučeniny uhlíku, dusíku, fosforu, síry a nutriční elementy). Testování k nepříznivým podmínkám také má pomoci odhadnout potenciál houby se šířit mimo jeskyně. Posledním cílem je vyvinutí selektivního izolačního média pro P. destructans. Vliv nepříznivých podmínek (např. UVA, UVA s UVB, 25 řC, 30 řC, 37 řC a nedostatek vzdušné vlhkosti) byl testován fluorescenčním značením propidium jodid (PI) prostřednictvím průtokové cytometrie. Spory P. destructans a tří izolátů hub z podzemních nebyly životaschopné po 3 týdnech uchovávání v 37 řC. Další nepříznivé podmínky nezpůsobovaly výrazný pokles životaschopnosti nebo způsobily výraznější pokles životaschopnosti jen u některého...
|
host ::
RSS.