|
|
Vliv mezinárodních sankcí na vývoj jaderného programu KLDR a Íránu
Bejbl, Daniel ; Bříza, Vlastislav (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Bakalářská práce pojednává o účinnosti mezinárodních sankcí - ekonomických i jiných - které byly uvaleny vůči režimům v Íránu a KLDR jakožto prostředek k vytvoření nátlaku vůči těmto státům, aby zanechaly svých snah o vyvinutí vlastní jaderné zbraně. Zprvu se zabývá ukotvením institutu mezinárodních sankcí v mezinárodním právu a dále zkoumá zmíněné jednotlivé případy jejich použití. Dále je část práce věnována i Iránské jaderné dohodě, jakožto důležitému mezinárodnímu prostředku, který komplexně upravuje způsob kontroly íránského jaderného programu i povahu a podmínky zrušení uvalených sankcí. Závěrem je v práci posouzena i účinnost uvalených sankcí na základě posouzení obou případů, co do splnění cílů, kvůli kterým byly uvaleny a věnuje se i zkoumání důvodů proč byly v případě Íránu sankce účinné, kdežto v případě KLDR nikoliv.
|
|
|
Jaderné testy a jejich vliv na zdraví člověka
MACUROVÁ, Michaela
Bakalářská práce byla zpracována na téma jaderné testy a jejich vliv na zdraví člověka. Problematika jaderného testování v návaznosti na situaci v Severní Koreji je v současné době stále aktuální. Cílem práce bylo zjistit míru znalostí obyvatelstva ve vybraných lokalitách Jihočeského kraje o testování jaderných zbraní a jejich účincích na lidský organismus. Druhým cílem bylo porovnat znalosti obyvatelstva o testování jaderných zbraní a jejich účincích na lidský organismus ve věkové kategorii do 40 let a nad 40 let. Pro tento účel byly stanoveny hypotézy: ,,Více než 2/3 všech oslovených respondentů ve vybraných lokalitách Jihočeského kraje budou mít v dotazníkovém šetření, týkající se testování jaderných zbraní a jejich účinků na lidský organismus, více než 50 % odpovědí správných" a "Respondenti starší 40 let budou mít statisticky významně vyšší znalosti v oblasti testování jaderných zbraní a jejich účinků na lidský organismus než respondenti mladší 40 let." Za účelem dosažení stanovených cílů a ověření hypotéz bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož výsledky byly vyhodnoceny za pomoci metod deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník obsahoval 13 otázek. Celkově se zapojilo 100 respondentů. Byla potvrzena hypotéza, že více než 2/3 všech respondentů má více než 50 % odpovědí správných. Druhá hypotéza, že míra znalostí u respondentů starších 40 let je statisticky významně vyšší, byla vyvrácena. V rámci této bakalářské práce vznikl obraz míry znalostí obyvatelstva ve vybraných lokalitách Jihočeského kraje o testování jaderných zbraní a jejich účincích na lidský organismus. Práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro studenty studijního programu ochrany obyvatelstva a příbuzných oborů.
|
|
|
Comparative analysis of the United States foreign policy towards Iranian nuclear program and its potential terrorist implications during the presidencies of George W. Bush and Barack Obama (2001-2005/2012-2017)
Drozd, Michal ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá širším pochopením prezidentství obou politiků vzhledem k jejich rozdílnému přístupu k Blízkovýchodní politice, konkrétně k problematice Íránu jakožto potenciální nukleární mocnosti. Hlavním zájmem diplomové práce je zjistit, které konkrétní okolnosti vedli Americkou vládu k přehodnocení její pozice v politice vůči Íránu, vzhledem ke změnám v oblasti bezpečnostních, ekonomických a zahraničně-politických zájmů Spojených Států. Bližší analýza ekonomických sankcí, válka v Sýrii a Iráku, změny politických elit v Iránu, hrozba izraelského útoku na klíčová Íránská nukleární zařízení vytvoří podporné argumenty na zodpovězení hlavní zkoumané otázky: Které aspekty a proč vedly ke změnám v Americké zahraniční politice vůči Íránskému nukleárního programu, v průběhu posledního desetiletí. První kapitola popisuje teoretický přehled, na jehož zákledě je vystavěn zbytek práce. Druhá kapitola poskytuje zkrácený přehled regionu MENA, popisujíc nejviditelnější faktory a záležitosti, jenž formovaly poslední léta druhé vlády Baracka Obamy. Třetí část se zabývá výzkumem Íránské pozice v rámci regionu MENA, její potenciálem a skutečností, jaké konkrétní kroky a možnosti by umožnili Americké vládě zvrátit rozšiřování Íránského vlivu. Další kapitola se zabývá otázkou nukleárního terorismu a jeho...
|
|
|
Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda
Rauvolf, Josef ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Spojené státy a Írán - Íránská jaderná dohoda" zkoumá historii a okolnosti vzniku íránské jaderné dohody - JCPOA a její význam v širším geopolitickém a bezpečnostním kontextu Blízkého východu.Cílem práce je zdůraznit roli diplomacie při řešení tohoto problému a snahu vyhnout se ozbrojenému konfliktu. Práce proto popisuje a analyzuje hlavní oblasti amerického a íránského zájmu na Blízkém východě s důrazem na Irák a americkou vojenskou přítomnost v této zemi s cílem popsat všechny důležité faktory, které zapříčinily tento jaderný problém a které ho pomohly vyřešit. Při této analýze využívá práce širokého souboru poznatků o blízkovýchodních reáliích a vyjednávacím procesu. V hlavní části se práce zabývá důsledky a problémy plynoucími z americké invaze do Iráku, a dále íránským vlivem v regionu a americkým plánům prezidenta Baracka Obamy k roku 2009. Tato část analyzuje vzájemnou provázanost jaderného programu a blízkovýchodní bezpečnosti, pro které bylo vojenské řešení to nejméně vhodné. A také se zaměřuje na nutné podmínky, které musely být splněny - jako dostatečný sankční tlak a vnitropolitická situace v Íránu, aby obě strany měly ochotu jednat. V závěru se práce zabývá i důsledky, které by mělo její zrušení.
|
|
|
Vývoj mezinárodně-politické a ekonomické situace v Íránu během sankčního režimu
Horáková, Barbora ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje dopad sankcí na Írán, které mezinárodní společenství uvalilo kvůli nevyjasněným otázkám v íránském jaderném programu. Cílem práce je zjistit, jestli se vlivem sankcí měnila ekonomická situace v Íránu, a zdali měly sankce vliv na jeho mezinárodně-politické postavení. K zjištění ekonomického vývoje poslouží analýza čtyř makroekonomických ukazatelů, které společně tvoří tzv. magický čtyřúhelník. Mezi tyto ukazatele patří vývoj HDP, inflace, nezaměstnanosti a platební bilance. Vzhledem k závislosti země na exportu ropy je sledován také vývoj produkce ropy v období sankcí. Výsledky analýzy ukazují, že za dobu trvání sankcí se ekonomická situace v Íránu zhoršila, zejména pak v roce 2012, kdy Evropská unie přestala nakupovat íránskou ropu. Druhá část práce se věnuje zkoumání vztahů Íránu s USA, Ruskem a Evropskou unii. Analýza ukazuje, že vztah Íránu a USA je více než samotnými sankcemi ovlivněn tím, že se Írán odklání od civilního jaderného programu. Rusko naopak s Íránem udržuje spojenecké vazby, které jsou ale do určité míry omezené. Dokládá to i fakt, že Rusko schválilo všechny sankční rezoluce OSN proti Íránu. Evropská unie sehrála důležitou roli během vyjednávacích procesů, protože jako vůbec první začala s Íránem o jeho jaderném programu jednat. Pro Unii se také jednalo o důležitou zkoušku funkčnosti institutu společné zahraniční a bezpečnostní politiky.
|
|
| |
|
|
Negotiation analysis : nuclear negotiations with Iran
Hulvejová, Jana ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Táto práca sa zaoberá témou konfliktu medzi USA a Iránom ohľadom iránskeho jadrového programu a možnosti jeho vyriešenia vyjednaním obojstranne prijateľnej finálnej dohody. Cieľom tejto práce je analyzovať, či medzi USA a Iránom existuje zóna možnej zhody o jadrovej otázke; a ak áno, aký rámec možných dohôd do nej spadá. Aby bolo možné určiť, či zóna možnej zhody existuje, práca využíva metódu analýzy vyjednávaní, ktorá určuje jednotlivé prvky analýzy ako základné záujmy strán, ich alternatívy k dojednanej dohode, prekážky dohody a návrh podoby dohody. Po vložení prvkov do grafickej štruktúry zobrazujúcej jednania, analýza zisťuje, že zóna možnej zhody medzi USA a Iránom o iránskom jadrovom programe existuje a finálna dohoda je možná. Avšak, prítomnosť veľkých potenciálnych prekážok dohody, ako sú silní domáci oponenti dohody na oboch stranách, komplikuje proces vyjednávania. Výsledky analýzy ukazujú, že prekonať prekážky a dosiahnuť obojstranne prijateľné riešenie je možné, ak obe strany znížia dôraz na svoju maximalistickú vyjednávaciu pozíciu, a namiesto toho sa zamerajú na svoje základné záujmy. Aby finálna dohoda vyhovela základným záujmom oboch strán, aktéri musia hľadať kompromisy v rámci jednotlivých bodov dohody, predovšetkým týkajúce sa technológie a transparentnosti jadrového programu, a...
|
|
|
Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy
Vítková, Kateřina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Práce Komparace bezpečnostněpolitických opatření USA v souvislosti s jaderným programem KLDR za vlád prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy sleduje reakce prezidentů G. W. Bushe a Baracka Obamy a jejich administrativ na jednotlivé severokorejské jaderné testy uskutečněné v letech 2006, 2009 a 2013. Snaží se identifikovat podobnosti a rozdíly mezi uvedenými administrativami a prokázat tezi, že kroky přijaté Spojenými státy americkými za Baracka Obamy nebyly ve výsledku efektivnější než ty přijaté za jeho předchůdce. Práce se soustředí na časové období počínaje situací před prvním severokorejským jaderným testem do podzimu 2014. Metodologie zahrnuje kvalitativní přístup a komparaci. Reakce jsou pro větší přehlednost rozděleny do několika skupin: rétorika, promítnutí do strategických dokumentů, legislativa, ekonomické aspekty apod. V závěru práce konstatuje, že přestože se postoj administrativ George Bushe a Baracka Obamy vůči severokorejským jaderným testům v některých aspektech podobal, lze identifikovat řadu faktorů, které je zřetelně odlišují. Barack Obama kladl ve sledovaném období na Asii větší důraz a jeho postoj ke KLDR se jevil mnohem vyrovnanější. Přesto ale ani on kýžený průlom v jednání nepřinesl.
|
|
|
American Foreign and Security Policy towards Iran: 2006-2010
Soukop, Daniel ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Téma: Americká zahraniční a bezpečnostní politika vůči Íránu: 2006-2010 Autor práce: Daniel Soukop Vedoucí práce: Doc. PhDr. Francis D. Raška, PhD. Rok obhajoby: 2014 Anotace Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem lze dlouhodobě označit jako komplikované, napjaté a nepřátelské. Tato diplomová práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Íránu v období 2006-2010. Tato časová perioda byla důležitá pro Americko-Íránské vztahy hned z několika důvodů. Zaprvé, americká rétorika vůči Íránu se silně vyostřila za vlády George W. Bushe. Začalo to Bushovou Osou zla ("Axis of Evil") a vyvrcholilo Národní bezpečnostní strategií z roku 2006, podle které Spojené státy hodlaly docílit kompletní změny íránského vnitrostátního i zahraničního chování a byly připraveny k tomu použít všech dostupných prostředků. Nejvyšší íránští státní zastupitelé následně propadli paranoie a ve strachu o svou vlastní moc postavili Írán do ještě defenzivnější pozice, ačkoliv by Spojené státy potřebovaly pravý opak. Zadruhé, v únoru 2006 předala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) záležitost íránského jaderného programu Radě bezpečnosti OSN. Tím Spojené státy získaly příležitost uvalovat multilaterální sankce na Írán. Zatřetí, na začátku roku 2009 čekala Spojené státy změna vedení v Bílém domě. Prezident Obama opakovaně...
|
|
|
American Foreign Policy towards Iran: 2006-2010
Soukop, Daniel ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Americká zahraniční politika vůči Íránu: 2006-2010 autor: Daniel Soukop datum: 16. května 2013 Anotace Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem lze dlouhodobě označit jako komplikované, napjaté a nepřátelské. Tato diplomová práce se zabývá americkou zahraniční politikou vůči Íránu v období 2006-2010. Tato časová perioda byla důležitá pro Americko-Íránské vztahy hned z několika důvodů. Zaprvé, americká rétorika vůči Íránu se silně vyostřila za vlády George W. Bushe. Začalo to Bushovou Osou zla ("Axis of Evil") a vyvrcholilo Národní bezpečnostní strategií z roku 2006, podle které Spojené státy hodlaly docílit kompletní změny íránského vnitrostátního i zahraničního chování a byly připraveny k tomu použít všech dostupných prostředků. Nejvyšší íránští státní zastupitelé následně propadli paranoie a ve strachu o svou vlastní moc postavili Írán do ještě defenzivnější pozice, ačkoliv by Spojené státy potřebovaly pravý opak. Zadruhé, v únoru 2006 předala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) záležitost íránského jaderného programu Radě bezpečnosti OSN. Tím Spojené státy získaly příležitost uvalovat multilaterální sankce na Írán. Zatřetí, na začátku roku 2009 čekala Spojené státy změna vedení v Bílém domě. Prezident Obama opakovaně sliboval Íránu nový začátek, ale nakonec to byla jeho administrativa, která...
|
host ::
RSS.