|
| |
|
|
Problematika de facto států na příkladu Severního Kypru a Náhorního Karabachu s přihlédnutím k judikatuře ESLP
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
v českém jazyce Práce se zabývá otázkami státnosti. V této práci jsme se zabývali de facto státy, tedy státy, které nejsou mezinárodně uznány. Nejdříve byly popsány definiční znaky státu. Následně jsme se zabývali mezinárodním uznáním státu. Rovněž bude definován pojem de facto Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. Na základě kritérií stanovených Montevidejskou úmluvou z roku 1933 budou rozebrány znaky státnosti. Popsána bude rovněž i suverenita státu a jeho principy mezinárodního uznání ze strany členů mezinárodního společenství. Ve druhé kapitole budou pak blíže představeny obecné znaky de facto států. Pozornost bude věnována příčinám vzniku včetně bližšího seznámení se s problematikou práva na sebeurčení a secese. Ve třetí a čtvrtá kapitola se bude pozornost věnována dvěma de facto státům, Severokyperské turecké republiky a Náhorně karabašské republiky. V těchto kapitolách bude kladen důraz rovněž i na historické aspekty, politickou situaci jak uvnitř těchto entit, tak i v daném regionu. Součástí těchto kapitol je rovněž i analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V případu Severního Kypru budou analyzovány zejména rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci Loizidou v. Turecko a Kypr v. Turecko. K problematice Náhorního Karabachu pak rozsudky ve věci Chiragov a ostatní...
|
|
|
Role vybraných mezigeneračních traumat v konfliktu o Náhorní Karabach ve světle teorie Vamıka D. Volkana
Pits, Anastasia ; Oberpfalzerová, Hana (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato práce vychází ze zkoumání psychoanalytika Vamika D. Volkana a jeho práce o psychiatrii konfliktu. Práce přímo aplikuje vybraná zkoumaná traumata na zatvrzlý konflikt o Náhorní Karabach v letech 1988 - 1994. Bude zkoumán vliv těchto traumat na intenzitu konfliktu a jejich využívaní pro účely politické a masové mobilizace. Z metodologického hlediska bude nejprve představena Volkanova teorie vybraných traumat. Poté bude důsledné analýze podroben konflikt o Náhorní Karabach, političtí aktéři, jeho historie a vývoj. Zřetel bude brán především na ty události, které by mohly být reprezentativním prvkem pro Volkanovy vybraná traumata. Práce komparuje vybraná traumata a jejich vliv na součastnou politiku Arménů a Ázerbájdžánců v souvislosti s konfliktem o Náhorní Karabach. Přínosem této práce je poukázat na to, že o arménské genocidě jako traumata se píše hodně, zatímco o traumatech ázerbájdžánců nikoli a poukázat na to, že i u Ázerbájdžánců se můžeme setkat s pár událostmi, které vedly ke vzniku vybraných traumat. Dále budou tyto traumata komparována; jaká traumata mají Ázerbájdánci vůči Arménům a naopak a jakou roli tato traumata hráli v válce o Náhorní Karabach v letech 1988 až 1994.
|
|
|
Participation and role of EU in resolving Nagorno-Karabakh Conflict
Hasanov, Ahmad ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Bocianová, Kateřina (oponent)
The thesis analyses the conflict between Azerbaijan and Armenia over the region of Nagorno-Karabakh which both parties claim to be their historical territory. The thesis explains how the conflict started and continued with a full-scale military conflict between Azerbaijan and Armenia, which is commonly referred to as the Nagorno-Karabakh War. One of the most important chapter of the thesis is the description of roles played by foreign mediators such as Russia, Kazakhstan, Iran and Turkey. All those countries pursued their own geopolitical and economic goals in the region, and wished to actively participate in it in order to spread their influence. The European Union has constantly been playing an important role in settlement of the Nagorno-Karabakh conflict thanks to its active involvement in all peacekeeping and mediation processes in the region. Nonetheless, despite all international efforts, the conflict in Nagorno-Karabakh still continues as of today, and the parties cannot come to any compromise due to the antagonistic nature of their territorial disputes for Nagorno-Karabakh. Both, Azerbaijan and Armenia have started actively deploying their troops on the mutual borders, which raises fears among the international community that a new war for Nagorno-Karabakh might start already in the near future.
|
|
|
Constructing Nagorno-Karabakh: a diachronic discourse analysis
Davidson White, Imogen ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
In over 20 years of the Nagorno-Karabakh conflict, there has been no significant progress towards a peaceful agreement. It has been argued that there is not enough incentive for leaders to agree to a compromise and that the citizens are not ready to accept one. In this context, the way the conflict and the enemy are described in public discourse is important not only because it represents the viewpoints of those producing the discourse but because it can have a real effect on public opinion. This paper examines discourse on Azerbaijan and the future of Nagorno-Karabakh in an official newspaper, showing that distrust of Azerbaijan and rigid expectations about the future of Nagorno-Karabakh are dominant.
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Státoprávní postavení Náhorního Karabachu
Barsegyan, Karmen ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá historií, státoprávním postavením, statusem a uznáním Náhorního Karabachu. Problematika Náhorního Karabachu je často diskutovaným a politický ožehavým tématem mezinárodního společenství. Otázka Náhorního Karabachu je předně otázkou právní, ale má přímé politické důsledky. Náhorní Karabach je územím o rozloze 4400 km2, nacházejícím se na jihozápadě Ázerbájdžánu a ve východní části arménského pohoří. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v období rozpadu Sovětského Svazu na počátku 90. let 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Větší část území Karabachu je v současné době fakticky kontrolována neuznanou Republikou Náhorní Karabach. Status Náhorního Karabachu je sporný. Na Náhorní Karabach se dá pohlížet jako na nezávislý stát. Republika Náhorní Karabach, která má: státní území, obyvatelstvo a efektivní vládu, která skutečně drží moc v zemi, čímž vykazuje tři základní kritéria předepsaná mezinárodním právem proto, aby byla na základě nezadatelného práva národa na sebeurčení uznána suverénním státem. V současném světě však kromě těchto tří základních kritérii se setkáváme i s dalším institutem mezinárodního práva, a to sice uznáním státu za plnoprávného člena mezinárodního společenství, kterého se však do dnešního dne Náhornímu...
|
|
|
Důsledky války v Náhorním Karabachu na ekonomiku a obchod v dané oblasti
Papikian, Anzhelika ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá důsledky války o Náhorní Karabach na ekonomiku a obchod Arménie, Ázerbájdžánu a Náhorně-karabašské republiky. První část dané práce zahrnuje historický a politický kontext války a jsou zde také popsány příčiny vypuknutí konfliktu mezi znepřátelenými národy. Následující dvě kapitoly se věnují jádru předkládané bakalářské práce, konkrétně hlavním ekonomickým dopadům války o Náhorní Karabach na celý region Jižního Kavkazu. V poslední části je popsána ekonomika a obchod v Arménii, Ázerbájdžánu a Náhorním Karabachu (po válce v Náhorně-karabašské republice) před válkou a po ní a srovnán současný vývoj arménské a ázerbájdžánské ekonomiky.
|
|
|
The main factors that influenced the Turkish-Armenian relations
Volochová, Lucia ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Práce se zabývá dvěma faktory, které zhoršily vztahy Turecka a Arménie. Cílem této práce je jejich analýza. Prvním vážným faktorem jsou události z období první světové války spácháné tehdejší Osmanskou říší na arménském obyvatelstvu, známé jako arménská genocida, kterou Turecko popírá už téměř sto let. Arméni žádají od Turecka oficiální uznání genocidy. Druhým sporným bodem je hranice mezi Tureckem a Arménií, která byla uzavřena jako odpověď na arménskou agresi na ázerbájdžánském území v konfliktu o Náhorní Karabach. Navzdory tomu, že válka skončila, mírová smlouva nebyla dosud ratifikována. I když došlo k určitému vývoji ve snaze zlepšit vztahy zmíněných zemí, jejich vztahy jsou stále na bodu mrazu a není ani patrný náznak změny k lepšímu.
|
|
|
Aplikace teorie střetu civilizací na konflikty Jižního Kavkazu
Šilhán, Vojtěch ; Cibulková, Petra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je zjistit, do jaké míry je možné aplikovat koncepci střetu civilizací Samuela Huntingtona na spor o Náhorní Karabach. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První z nich se zabývá shrnutím Huntingtonovy publikace Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Na jejím konci jsou stanoveny čtyři předpoklady platnosti hypotézy střetu civilizací. Druhá kapitola se zabývá analýzou konfliktu v Náhorním Karabachu, přičemž důraz je kladen na důvody vzniku konfliktu a roli primárních, sekundárních a terciárních aktérů. Následně je vyhodnoceno naplnění předpokladů vytyčených v první kapitole.
|
host ::
RSS.