|
|
Motivace sportujících osob s Downovým syndromem
Mráčková, Lenka ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hradilová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv motivace u osob s Downovým syndromem ve sportu. Zkoumá sportovní výkony osob s Downovým syndromem ve vybraných disciplínách a porovnává výsledky těchto výkonů u motivovaných sportovců a sportovců bez motivační podpory. Dále se zabývá sportovními možnostmi, které jsou lidem s Downovým syndromem poskytovány, a udává celkový přehled úspěchů sportovců s Downovým syndromem ve vybraných sportech na mezinárodní úrovni. V práci je vybrána ke sběru dat kvalitativní metoda, kterou je docíleno zjištění, jak motivace ovlivňuje sportující osoby s Downovým syndromem. Sportovci dostali za úkol splnit konkrétní disciplíny, které byly opakovány, pouze s rozdílem motivace ze strany trenérů. Výzkum probíhal v delším časovém období, aby sportovní kondice jedince nezasahovala do výsledků pozorování. Klíčová slova: Downův syndrom, mentální postižení, motivace, sportovní aktivity
|
|
|
Jak mohou být ovlivněny sourozenecké konstelace zdravotním znevýhodněním
Plachá, Lenka ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce na téma "Jak mohou být ovlivněny sourozenecké konstelace zdravotním znevýhodněním" se zabývá mapováním vlivu soužití se sourozencem s postižením a působením rodinného prostředí a vztahů na intaktní sourozence v oblasti volby povolání a postojů k plánování vlastního rodičovství. Dále také zkoumá možný vliv pohlaví intaktního sourozence na výše uvedené oblasti. Cílem výzkumného šetření bylo tedy zjistit, zda intaktní sourozenci v dospělosti inklinují k zaměstnání v pomáhajících profesích, konkrétně zda je soužití se sourozencem se znevýhodněním navedlo k volbě povolání s osobami se zdravotním postižením a také, zda ovlivnilo jejich postoj k vlastnímu rodičovství. Pro šetření bylo využito kvalitativního výzkumu, konkrétně prvků designu zakotvené teorie. Ke získání dat bylo užito hloubkového rozhovoru polostrukturovaného typu s pěti respondenty, dospělými sourozenci osob s různým typem zdravotního znevýhodnění (poruchy autistického spektra, Downův syndrom, mozková obrna). Rozhovory byly analyzovány formou otevřeného kódování. Odpovědi na výzkumné otázky jsou doloženy doslovnou citací odpovědí respondentů v jednotlivých kategoriích. Vzhledem k tomu, že v šetření bylo užito pouze prvků zakotvené teorie a pouze otevřeného kódování, vzešla z výzkumu následující širší teorie. Inklinaci...
|
|
|
Potřeba dalšího vzdělávání sociálních pracovníků v rámci specializace
BABICKÁ, Veronika
Další vzdělávání je nedílnou součástí výkonu profese sociálních pracovníků. Cílem práce je zmapovat postoj sociálních pracovníků k potřebě dalšího vzdělávání v rámci specializace. Pro samotný výzkum této bakalářské práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Data byla sbírána metodou dotazování, které probíhalo technikou polostrukturovaného rozhovoru, tudíž bylo možné se v průběhu doptávat. Poté byla vyhodnocována procesem otevřeného kódování dat získaných rozhovorovým šetřením. Po procesu otevřeného kódování byly vytvořeny kategorie. Výzkumným souborem byli sociální pracovníci vykonávající profesi v odlehčovací službě, určené převážně lidem s mentálním postižením či lidem s kombinovaným postižením, kde se mentální postižení objevuje jako přidružené jinému zdravotnímu postižení, v rámci Jihočeského kraje. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že všichni komunikační partneři jsou v dalším vzdělávání podporováni alespoň v zákonem stanovených 24 hodinách povinného dalšího vzdělávání za rok. Důležitost vzdělávacích aktivit je vnímána především v aktuálnosti informací, navazování nových kontaktů, osobním rozvoji pracovníka, zvyšování kvality poskytovaných služeb či jako duševní hygiena. Mezi nejčastější absolvované vzdělávací aktivity sociálních pracovníků pracujících s dospělými s mentálním postižením v odlehčovací službě patří: Sexualita u lidí se zdravotním postižením; Restriktivní opatření a vzdělávání zaměřené na komunikaci s klienty. Výsledky výzkumu přináší pohled na další vzdělávání sociálních pracovníků a mohou sloužit jako zpětná vazba organizacím, ve kterých byl výzkum proveden.
|
|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
|
Problémy se šikanou u osob s mentálním postižením
ČEDÍKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zaměřuje na šikanu osob s mentálním postižením. Práce se dělí na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. Na začátku se vymezuje, co je to mentální postižení, poté jaké je jeho rozdělení. Dále se zde vyskytuje samostatná část o šikaně, kde se zmiňuje i prevence šikany, dělení šikany či také její řešení. Poslední část práce je zaměřena na výzkum, pomocí rozhovorů s osobami s mentálním postižením. Cílem práce bylo zjistit zkušenosti mentálně postižených osob se šikanou. Zjišťuje se informovanost mentálně postižených o šikaně a jaké jsou jejich možnosti, na koho se mohou v případě šikany obrátit. Výzkum ukazuje, že osoby s postižením opravdu trpí šikanou. Výsledky mého výzkumu mohou být využity učiteli, vychovateli i rodiči mentálně postižených osob. Moje práce by mohla pomoci při řešení problémů se šikanou tím, že ukáže, na které problémy se mohou zaměřit a jak je řešit. Pro sběr dat a analýzu dat jsem zvolila postupy kvalitativního výzkumu.
|
|
|
Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osob s mentálním a duševním onemocněním
Hlaváčková, Pavlína ; Pluhaříková-Pomajzlová, Jana (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Pavlína Hlaváčková Mgr. Jana Pluhaříková Název bakalářské práce: Možnosti ergoterapie v chráněném bydlení u osoby s duševním onemocněním Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se věnuje mapování a možnostem ergoterapie v sociální službě chráněného bydlení pro osoby s mentální postižením a duševním onemocněním. Tato problematika osob s mentálním postižením a duševním onemocněním je detailně popsána v teoretické části. Jsou představeny některé problémové oblasti těchto skupin a také možná ergoterapeutická intervence. Je zde řešena také aktuálně probíhající reforma psychiatrické péče, která má přinést zlepšení psychiatrické péče a deinst Společným tématem osob s mentálním a duševním onemocněním je také jejich stigmatizace a přehlížení společností. Nakonec je zde představena služba chráněného bydlení především pro výše zmíněné skupiny. Praktická část se zabývá výsledky dotazníkového šetření, které mapovalo ergoterapii v chráněných bydlení pro osoby s mentálním a duševním onemocněním v České republice. Na základě těchto výsledků, nastudované literatury a získané praxe je vytvořen návrh možností pro v chráněných bydleních. Klíčová slova: chráněné bydlení, mentální postižení, duševní onemocnění, ergoterapie,
|
|
|
Využití metod animoterapie při péči o děti s tělesným a kombinovaným postižením.
ERHARTOVÁ, Nicola
Bakalářská práce se zabývá tematikou Využití metod animoterapie při péči o děti s tělesným a kombinovaným postižením. V práci popisuji animoterapie a jejich průběh při péči o děti s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením. V první části bakalářské práce se zabývám vymezením pojmu animoterapie, dále na definicích samostatných druhů animoterapie, jako je například canisterapie, hipoterapie, felinoterapie, apiterapie, ornitoterapie, delfinoterapie, caviaterapie, lamaterapie, terapie za pomoci malých zvířat, terapie za pomoci hospodářských zvířat a terapie za pomoci exotických zvířat. Dále se v první části věnuji vymezením jednotlivých zdravotních postižení. Druhá část bakalářské práce zahrnuje kvalitativní výzkum, ve kterém byly získány informace pomocí rozhovorů s canisterapeuty. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké existují možnosti při využití zvolených terapií v rámci koordinované péče ve vybraných odborných zařízeních.
|
|
|
Důstojnost mentálně postižených lidí z pohledu pracovníků centra
VÁVROVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá reflexí zhodnocení lidské důstojnosti při práci s mentálně postiženými v zařízení centra STROOM DUB, o. p. s., ze strany sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách. První část bakalářské práce se zabývá obecným vysvětlením pojmu lidská důstojnost, následně důstojnost lidí s mentálním postižením a význam lidské důstojnosti v křesťanství. Dále bakalářská práce poskytne stručný přehled historie a přiblíží sociální práci s mentálně postiženými lidmi. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na centrum STROOM DUB, o. p. s., na jeho vznik a popis, dále na cíle, zájmy a práci centra. Ve stručnosti představí klienty, kteří pobývají v centru celoročně nebo ambulantně, a jejich práci v jednotlivých terapeutických dílnách. Poslední část bakalářské práce se zabývá samotným výzkumem v zařízení, jehož cílem je zjistit, jak přistupují zaměstnanci centra - sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách - ke klientům s mentálním postižením, zda respektují/nerespektují důstojnost lidí s mentálním postižením a jak vnímají tuto interakci.
|
|
|
Volnočasové aktivity pro mentálně a tělesně postižené v Domově pro osoby se zdravotním postižením Zběšičky
PETERKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá volnočasovými aktivitami v domově pro osoby se zdravotním postižením ve Zběšičkách. Text je rozdělen na praktickou a teoretickou část. Teoretická část se zabývá konkrétním domovem DOZP Zběšičky. Zabývá se historií, klienty a možností využití volného času v zařízení. Dále teoretická část zkoumá definice a rozdíly mentálního a tělesného postižení, volný čase a možnosti volnočasových aktivit pro osoby zdravotním postižením. Praktická část se pomocí kvalitativního výzkum a rozhovorů zabývá klienty a jejich klíčovými pracovníky. Praktická část popisuje možnosti využití volného času a přibližuje životy lidí, kteří žijí v tomto zařízení.
|
|
|
Návrh a ověření intervenčního programu zaměřeného na rozvoj flexibility svalů dolních končetin u sportovců s mentální disabilitou
MAŤHOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je navržení vhodného intervenčního programu na rozvoj flexibility dolních končetin u lidí s mentální disabilitou. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmů mentální disabilita, flexibilita, anatomie dolních končetin, sport a význam sportu u osob s mentální disabilitou. Praktická část se zaměřuje na návrh intervenčního programu na rozvoj flexibility u dolních končetin u lidí s mentální disabilitou. Na začátku a konci programu bylo provedeno testování a výsledky byli následně zpracovány. Testování bylo provedeno pomocí úhloměrů, kde byla měřena flexibilita mm. adductores femoris a mm. flexores genus. Dále proběhlo vyšetření hlubokého předklonu v sedu, který přeměřuje svaly zadní strany stehen. Díky naměřeným hodnotám, které jsou prezentované v práci bylo zjištěno, že zvolený intervenční program byl úspěšný a pravidelné cvičení a pohyb u lidí s mentální disabilitou má pozitivní vliv. Po 14 dnech se průměrně flexibilita u mm. adducteres zlepšila o 11,54° a u mm. flexores genus se průměrně klient zlepšil flexibilitu na nohu pravou o 17° a na nohu levou o 15,4°. Při testování hlubokého předklonu v sedu se klient průměrně zlepšil o 5,38 cm.
|
host ::
RSS.