|
|
Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií
Richterová, Eva ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Vitásková, Kateřina (oponent)
Eva Richterová: Počáteční vývoj čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií Práce se zabývá procesem rozvoje raných čtenářských dovedností u skupiny dětí s vývojovou dysfázií, a to z psycholingvistické perspektivy. Vychází z poznatků o jazykových a kognitivních schopnostech, které se u dítěte rozvíjí ještě před nástupem školní docházky a podílí se významnou měrou na rozvoji čtení. Tento přístup je relevantní při zkoumání skupin, které jsou z hlediska osvojování gramotnosti kvůli přítomnosti jazykových obtíží vnímány jako rizikové, což je právě případ vývojové dysfázie. V první části práce jsou představena základní teoretická východiska pro studium rozvoje čtení u této skupiny a přiblížen současný stav poznání o vztahu jazykových schopností a osvojování čtení v tuzemském a zahraničním prostředí. V souvislosti s vývojovou dysfázií je akcentována potřeba longitudinálních studií pro hlubší porozumění vztahu mezi rozvojem čtení a jeho předpoklady. Cílem této práce je tedy podat ucelený popis vývoje čtenářských dovedností u dětí s vývojovou dysfázií v období prvních čtyř let školní docházky. U skupiny 25 dysfatických dětí byla ve čtyřech etapách sledována úroveň čtenářských dovedností (dekódování a porozumění čtenému textu) a úroveň schopností, které jsou pro rozvoj čtení klíčové. Testovými...
|
|
|
Maturitní zkouška z českého jazyka v úpravě pro neslyšící ve světle testování češtiny jako cizího jazyka
Andrejsek, Jan ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce se na pozadí dosavadních výzkumů čtenářské gramotnosti u sluchově postižených žáků zabývá modifikovanou maturitní zkouškou z českého jazyka v úpravě pro neslyšící, kterou v České republice skládají neslyšící žáci ve společné části maturitní zkoušky. Zkouška je v ústřední části práce podrobně představena a jsou v ní prezentovány výsledky žáků a některá další statistická data. Součástí práce jsou rovněž ukázky testových úloh a vybraných žákovských prací. Další část práce se věnuje zkouškám z češtiny jako cizího jazyka určeným cizincům a relevantní zkoušky popisuje. V závěru práce se autor snaží přiblížit, jak probíhá testování jazykových dovedností neslyšících žáků při ukončování středního vzdělávání v zahraničí.
|
|
|
Výuka orientovaná na rozvoj jazykových dovedností žáků s odlišným mateřským jazykem - přínosy a zápory použití v práci se třídou v hodinách Prvouky 2. ročníku ZŠ
Čanigová, Gabriela ; Špačková, Klára (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Gabriela Čanigová Výuka orientovaná na rozvoj jazykových dovedností žáků s odlišným mateřským jazykem - přínosy a zápory použití v práci se třídou v hodinách prvouky 2. ročníku ZŠ ABSTRAKT Práce se zabývá problematikou rozvoje jazykových dovedností žáků s odlišným mateřským jazykem a zhodnocením možného přínosu zahrnutí takto zaměřených aktivit při výuce celé třídy. Jak ukazují mnohá výzkumná šetření, oslabené jazykové dovednosti v mateřském jazyce nemají pouze žáci s odlišným mateřským jazykem. Přizpůsobení výuky žákům s OMJ by tak mohlo obohatit i ostatní žáky. Na druhou stranu je možné, že tyto aktivity budou pro většinu žáků příliš jednoduché, což by mohlo vést ke ztrátě zájmu. Jako další možné riziko se jeví časová náročnost, která by mohla vést k nutnosti snížit rozsah případně i obsah vzdělávání. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou výzkumných skupinách při výuce vybraných témat předmětu prvouka. V experimentální skupině byla výuka (výklad, práce s textem aj.) přizpůsobena jazykovým dovednostem žáků s OMJ. Takto orientovaná výuka kladla důraz na zvýšenou míru grafické vizualizace obsahu výuky a na tvorbu prostoru pro komunikaci a aktivní produkci jazykových dovedností. V kontrolní skupině výuka probíhala tradičně. Analýza dat se zaměřila na porovnání úrovně osvojených poznatků, vědomostí a odborných...
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Využití multimédií k posilování řečové dovednosti poslechu s porozuměním u studentů francouzského jazyka
Mádlová, Michaela
Disertační práce se zabývá řečovou dovedností poslechem s porozuměním a využitím multimédií k jejímu posilování ve výuce francouzského jazyka. Danou problematiku zkoumá se zasazením do kontextu českých kurikulárních dokumentů, klasifikuje řečové dovednosti z pohledu Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Poslech s porozuměním charakterizuje z historické perspektivy v lingvodidaktice a jako proces v jazykové komunikaci. Pozornost věnuje zejména poslechu s porozuměním v cizojazyčné výuce a zabývá se metodickými postupy při rozvíjení a upevňování této řečové dovednosti. Popisuje možnosti integrace multimédií do výuky cizích jazyků se zohledněním a respektováním různých stylů učení a strategií učení, zaměřuje se na styly podle percepční preference a poslechové učební strategie. Cílem práce je zjistit, jaké je postavení řečové dovednosti poslechu s porozuměním ve výuce francouzského jazyka na středních školách, jaká je úspěšnost studentů v porozumění mluvenému projevu, zda a jak může využití multimédií přispět k úspěšnému porozumění mluvenému projevu v cizím jazyce. Problematika je nahlížena z pohledu studentů i učitelů. Výzkumná šetření provedená formou dotazníků, rozhovorů a experimentální sondy prokázala, že poslech je do výuky zařazován pravidelně a v různých podobách, ovšem učitelé...
|
|
|
Souvislost jazykových schopností a rozvoje čtení - porozumění čtenému
Jahodová, Anna ; Seidlová Málková, Gabriela (vedoucí práce) ; Richterová, Eva (oponent)
Výzkum navazuje na dříve realizovanou longitudinální studii doc. PhDr. Gabriely Seidlové Málkové, Ph.D. na FHS UK. V letech 2010-2012 proběhla 4 na sebe navazující šetření 127 předškolních dětí ve věku 3,5 - 5,5 let. V roce 2017 se podařilo dohledat 40 dětí navštěvujících v té době 5. třídu základní školy. U těchto dětí jsme zachytili jejich aktuální schopnosti, a to s důrazem na čtení. V rámci čtení nás zajímalo dekódování a porozumění čtenému. V souladu s výsledky předchozích studií jsme zjistili, že dovednost porozumění čtenému v základní škole statisticky významně souvisí se schopností dekódování, s porozuměním slyšenému, se slovníkem, s jazykovým uvědomováním i s neverbální inteligencí (vše v základní škole). Na základě testů v mateřské škole jsme děti rozdělili do tří skupin a dvě krajní z nich jsme popisovali. Šlo o skupiny více (skupina Srovnávací) a méně (skupina Deficitní) jazykově vybavené. Sledovali jsme čtenářské profily u obou těchto skupin ve věku školním (5. ročník základní školy). Klíčová slova: jazykové schopnosti, gramotnost, porozumění čtenému, čtenářské dovednosti, diagnostika čtení, rozvoj dovednosti čtení, dekódování
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Rozvoj jazykových dovedností žáků z jazykově znevýhodněného prostředí v přírodovědné výuce
Štěpán, Cyril ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
Diplomová práce - Cyril Štěpán Abstrakt Ve své práci se v teoretické části zabývám nejprve konkrétními jazykovými problémy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Snažím se popsat, co to vlastně je "sociální znevýhodnění" a jaká jsou jeho specifika. Dále se zabývám dětmi a zvláštnostmi jejich vývoje v takovém prostředí a nakonec samotnými komunikačními dopady na tyto děti při vstupu do mateřské nebo základní školy. V druhé kapitole píši o jazykových a komunikačních bariérách dětí s odlišným mateřským jazykem. Popisuji a vysvětluji pojem "odlišný mateřský jazyk". Poté se věnuji statistickým údajům týkajících se žáků cizinců na českých školách a jejich kategorizaci, abych pomocí těchto údajů odhalil nejpočetnější jazykové skupiny cizinců na českých školách. Tyto jazykové skupiny (slovanské jazyky a vietnamština) dále popisuji a vytýkám konkrétní jazyková specifika těchto jazyků, která jsou ve srovnání s češtinou zásadní a je tedy potřeba při výuce češtiny na ně klást zvláštní důraz. V poslední kapitole teoretické části své diplomové práce se věnuji začleňování těchto žáků do základních škol. Nejprve definuji pojem inkluze a dále se zabývám konkrétními strategiemi a možnostmi inkluze těchto žáků do českých škol. Empirická část mé diplomové práce je tvořena českým překladem publikace Lilu's house: Language...
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
|
Využití multimédií k posilování řečové dovednosti poslechu s porozuměním u studentů francouzského jazyka
Mádlová, Michaela
Disertační práce se zabývá řečovou dovedností poslechem s porozuměním a využitím multimédií k jejímu posilování ve výuce francouzského jazyka. Danou problematiku zkoumá se zasazením do kontextu českých kurikulárních dokumentů, klasifikuje řečové dovednosti z pohledu Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Poslech s porozuměním charakterizuje z historické perspektivy v lingvodidaktice a jako proces v jazykové komunikaci. Pozornost věnuje zejména poslechu s porozuměním v cizojazyčné výuce a zabývá se metodickými postupy při rozvíjení a upevňování této řečové dovednosti. Popisuje možnosti integrace multimédií do výuky cizích jazyků se zohledněním a respektováním různých stylů učení a strategií učení, zaměřuje se na styly podle percepční preference a poslechové učební strategie. Cílem práce je zjistit, jaké je postavení řečové dovednosti poslechu s porozuměním ve výuce francouzského jazyka na středních školách, jaká je úspěšnost studentů v porozumění mluvenému projevu, zda a jak může využití multimédií přispět k úspěšnému porozumění mluvenému projevu v cizím jazyce. Problematika je nahlížena z pohledu studentů i učitelů. Výzkumná šetření provedená formou dotazníků, rozhovorů a experimentální sondy prokázala, že poslech je do výuky zařazován pravidelně a v různých podobách, ovšem učitelé...
|
host ::
RSS.