|
|
Dobrovolnická činnost v Centru následné péče FN Motol
Borešová, Hedvika ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Váňová, Miroslava (oponent)
The work deals with the purpose of volunteering in hospitals. It is divided into two parts. The theoretical part describes, in general terms, volunteering, its history and its legal framework. Last but not least, it deals with volunteering in the University Hospital in Motol. The practical part uses the method of standardized direct dialogues with seniors permanently living and taken care of in the medical institute, and it analyses the need of volunteering at the Aftercare Centre of the University Hospital in Motol. The work draws upon the experience of my own several-year long volunteering engagement at the Aftercare Centre of the University Hospital in Motol. The goal of this work is to explain and highlight the importance of volunteering in medical care centers and hospitals.
|
|
|
Znalosti komunikace u nelékařských zdravotnických pracovníků v léčebně dlouhodobě nemocných
Synková, Gabriela ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Gabriela Synková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Znalosti komunikace u nelékařských zdravotnických pracovníků v léčebně dlouhodobě nemocných Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 90 Počet příloh: 7 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: nelékařský zdravotnický pracovník, komunikace, léčebna dlouhodobě nemocných, stáří Bakalářská práce pojednává o komunikaci v léčebně dlouhodobě nemocných. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda se liší znalosti komunikace mezi nelékařskými zdravotnickými pracovníky s přihlédnutím na jejich pracovní zařazení. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a empirickou. Teoretická část obsahuje tyto kapitoly: význam komunikace v ošetřovatelské péči, komunikace, specifika komunikace v léčebně dlouhodobě nemocných. Součástí empirické části je kvantitativní výzkumné šetření zjišťující rozdíly mezi čtyřmi skupinami nelékařských zdravotnických pracovníků. Všichni tito pracovníci jsou zaměstnanci léčebny dlouhodobě nemocných v Poličské nemocnici, s.r.o.
|
|
| |
|
|
Kvalita pracovního života vybraných skupin všeobecných sester
Taušová, Adéla ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Kohoutová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita pracovního života vybraných skupin všeobecných sester" se zabývá porovnáním kvality pracovního života sester pracujících na jednotce intenzivní péče a sester pracujících na léčebně dlouhodobě nemocných. Teoretická část se zabývá předvedením základních poznatků o kvalitě života a o kvalitě pracovního života. Dále jsou uvedeny pracovní role všeobecných sester a charakteristika činností vykonávaných všeobecnými sestrami obecně a dále se zaměřuje na typy pracovišť, kde probíhalo vlastní šetření. Vlastní šetření bylo provedeno pomocí dotazníků, které měly za úkol získat data, která odpovídají indikátorům kvality pracovního života a lze jimi kvalitu pracovního života hodnotit. Získaná data byla vyhodnocena pomocí tabulek a grafů a výsledky byly mezi sebou porovnány. Dále byly výsledky vlastního šetření srovnány s výsledky výzkumu provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.
|
|
|
Uplatnění speciálních pedagogů v rezidenčních zařízeních sociálních a zdravotních služeb pro seniory
Čermák, Zdeněk ; Šumníková, Pavlína (oponent) ; Květoňová, Lea (oponent)
Rigorózní práce představuje možnosti pracovního uplatnění speciálních pedagogů v rezidenčních zařízeních zdravotních a sociálních služeb pro seniory, kterými zde rozumíme především domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a léčebny dlouhodobě nemocných. Vzhledem k teoretické povaze práce byla jako výzkumná metoda použita analýza a kompilace odborných textů s cílem přinést ucelený přehled současných informací o problematice profesního uplatnění speciálních pedagogů v rezidenčních zařízeních sociálních a zdravotních služeb pro seniory. Práce je z hlediska obsahu členěna do sedmi kapitol, kdy první z nich pojednává zejména o legislativním ukotvení profese speciálního pedagoga v sociálních a zdravotních službách. Druhá kapitola představuje rezidenční zařízení sociálních a zdravotních služeb. Třetí představuje koncepci pracovního uplatnění speciálních pedagogů v rezidenčních zařízeních pro seniory ve schématu poradce - diagnostik - terapeut. Poslední tři kapitoly práce pak podrobně tyto role rozebírají a představují praktické návody a postupy, kterými lze se seniory v těchto zařízeních pracovat. Klíčová slova Domov pro seniory, léčebna dlouhodobě nemocných, senior, speciální pedagog Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
PROBLEMATICKÉ CHOVÁNÍ SESTER V PÉČI O PACIENTY LÉČEBNY DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH
TAUCHENOVÁ, Jana
Teoretická část bakalářské práce je rozčleněna do pěti samostatných kapitol. V první kapitole jsou charakterizovány léčebny dlouhodobě nemocných, pozornost je věnována poskytované péči, její kvalitě a rovněž typu pacientů, kteří jsou zde hospitalizováni. Druhá část se zabývá vysvětlením pojmu všeobecná sestra, rozebírá její osobnost, roli, pracovní zátěž a vztah k pacientům. Třetí kapitola definuje pojem pacient, zaměřuje se na pacientovu roli i postavení v rámci léčebny dlouhodobě nemocných. Čtvrtá kapitola se zabývá samotným chováním sester, jež je definováno jako produktivní či neproduktivní chování, včetně profesionálního chování sester, které má základy v Etickém kodexu. Pátá kapitola je věnována komunikaci v ošetřovatelství, neboť komunikace patří mezi základní dovednosti sester a prostupuje celou ošetřovatelskou péčí. Komunikace se dělí na verbální a neverbální. Dále je popisována interpersonální komunikace. Teoretickou část ukončují kapitoly věnované komunikaci s pacientem a s příbuznými. Prvním cílem bakalářské práce je zmapovat chování sester pohledem pacientů hospitalizovaných v léčebně dlouhodobě nemocných a odkázaných na péči ošetřujícího personálu. Druhým cílem je zmapovat chování sester pohledem rodinných příslušníků a blízkých osob pacientů, kteří jsou hospitalizováni v léčebně dlouhodobě nemocných. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, jež byla realizována formou rozhovorů. Potřebná data byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pacienty léčebny dlouhodobě nemocných a s příbuznými či známými pacientů. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek, případně doplňujících otázek, které reagovaly na odpovědi dotazovaných. Prostřednictvím pokládaných otázek bylo zjišťováno, jaké chování sester považují pacienti za problematické a jak na pacienty působí celkově chování sester v léčebně dlouhodobě nemocných. Rovněž byla zkoumána souvislost mezi věkem pacienta a chováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Rozhovory s příbuznými se zaměřovaly na to, jaké chování sester považují rodinní příslušníci za problematické. Rozhovory se uskutečnily v léčebně dlouhodobě nemocných v Plzeňském kraji. S ohledem na zachování anonymity dotazovaných není uveden přesný název zařízení. Rozhovory byly zaznamenávány písemně, protože bylo respektováno přání dotazovaných nepoužívat nahrávací zařízení. Přepisy rozhovorů jsou uloženy na CD a tvoří součást bakalářské práce. Výzkumné šetření bylo doplněno pozorováním přístupu sester k pacientům léčebny dlouhodobě nemocných při poskytování ošetřovatelské péče. Z analýzy získaných informací vyplývá rozdílnost názorů pacientů a příbuzných na chování sester, jež je považováno za problematické. Pacienti i příbuzní shodně označili za problematické chování nedostatečné respektování intimity a soukromí pacientů při poskytování ošetřovatelské péče, zejména při vyprazdňování. Jako další problematický prvek v chování byla označena hlučnost, razantnost a neodbytnost jak sester, tak pomocného zdravotnického personálu. Bylo rovněž poukázáno na nepatřičné chování sester k pacientům při poskytování ošetřovatelské péče, nerespektování práv pacientů a nedodržování Etického kodexu sester ani Etického kodexu zdravotnického pracovníka nelékařských oborů. Všechny tyto výsledky byly potvrzeny i pozorováním sester při ošetřování pacientů. Pozorování rovněž potvrdilo souvislost mezi věkem pacienta a chováním sester při poskytování ošetřovatelské péče. Bakalářská práce poskytla náhled na problematiku chování sester vůči pacientům v léléčebně dlouhodobě nemocných. Zjištěné skutečnosti budou zpracovány jako podklad pro interní seminář dané léčebny, který bude uskutečněn v rámci provozních schůzek ošetřovatelského personálu. Výsledky výzkumu mohou přinést zlepšení kvality ošetřovatelské péče, zejména v oblasti empatického chování sester a ostatního ošetřovatelského personálu v přístupu k pacientům LDN.
|
|
|
Kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné.
DOLEJŠOVÁ, Markéta
Základní teoretická východiska Dle demografického vývoje se prodlužuje střední i maximální délka života. Celosvětová populace tak stále větší část dospělého života prožívá ve stáří. Tento jev je nezvratný a proto přináší zásadní změny do celosvětové péče o seniory, a je proto třeba všímat si kvality péče o ně. Senioři jsou nezastupitelnou a stále větší částí populace, tvoří různorodou skupinu s individuálními potřebami, prioritami a přáními ve zdraví i nemoci. Právě polymorbidita seniorských pacientů je mnohdy důvodem pro dlouhodobou hospitalizaci. Pro tyto účely jsou v dnešní době stále více budovaná lůžka v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN). Ty jsou podle zákona definovány jako odborné léčebné ústavy, a je v nich poskytována péče pacientům, jejichž zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit, a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. Kvalita života seniorů a kvalita péče v těchto zařízeních jsou tak hlavním ukazatelem současného stavu dlouhodobé péče. Cíle práce: 1) Zjistit, jaká je kvalita života u seniorů hospitalizovaných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Výzkumné otázky: 1) Jak hospitalizace seniorů v léčebnách pro dlouhodobě nemocné ovlivňuje jejich subjektivně vnímanou kvalitu života? 2) V jakých oblastech pociťují senioři hospitalizovaní v léčebně pro dlouhodobě nemocné rozdíl kvality života mezi léčebnou a domácím prostředím? 3) Jak jsou senioři v léčebnách pro dlouhodobě nemocné spokojeni s kvalitou péče? 4) V jakých oblastech by všeobecná sestra měla zlepšit poskytovanou péči, v rámci zvýšení kvality života seniorů v léčebnách dlouhodobě nemocných? Použité metody: Pro empirickou část diplomové práce byla využita metoda kvalitativní analýzy sebraných dat. Dané výzkumné šetření bylo uskutečněno formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru s klienty-seniory hospitalizovanými v léčebnách dlouhodobě nemocných. Návod rozhovoru byl vytvořen na základě modelu kvality života QOL Research Unit univerzity v Torontu. Je rozdělen do tří kategorií- existence, sounáležitost a adaptabilita. Přepisy rozhovorů jsou přílohou práce na CD. Výsledky výzkumu jsou pro názornost vytvořeny v myšlenkových mapách programu XMind. Součásti práce jsou i komentáře jednotlivých map s doslovnými vybranými citacemi respondentů. Výsledky: Z analýzy získaných informací prostřednictvím hloubkového rozhovoru vyplývají faktory, které se vyznačují značnou mírou subjektivity a logickou úrovní individuality. Výsledky zaměřené na zkoumání dimenzí kvality života u seniorů, se víceméně shodují se základním dělením dle odborné literatury. Přinášejí však hlubší pohled na ně, a vnáší do těchto dimenzí subjektivní názory, přání a hodnocení očima seniora, který se ocitl v neznámém prostředí LDN. Velkou měrou se zde prokázal pozitivní vliv všeobecných sester na pacienty, který často ovlivňuje spokojenost seniorů ve zdravotnickém zařízení. Oblast komunikačních dovedností zdravotníků byla ale často zmiňovaná jako chybějící či spíše nedostatečná. Za opomíjené se ukázaly být také oblasti volného času seniorů, adaptace seniorů na režim LDN a společenské izolace. Závěr: Dlouhodobá péče se díky demografickému vývoji stává nejrychleji se rozvíjejícím druhem péče. Důraz na kvalitu života hospitalizovaných seniorů, jako jejích největších spotřebitelů, proto má být samozřejmostí pro každé zdravotnické či sociální zařízení. Přínosem diplomové práce je podrobné zmapování problematiky kvality života v zařízeních LDN, upozornění na nedostatky péče či opomíjené oblasti kvality života.
|
|
|
Důstojné umírání v LDN
ŽILINOVÁ, Michaela
1. Současný stav dané problematiky: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku paliativní péče v LDN. Péče o umírající je velmi aktuální, protože v populaci stále přibývá dlouhodobě nevyléčitelně nemocných, kteří potřebují odbornou pomoc. V České republice je péče o umírající stále nedostačující a je vhodné se touto problematikou zabývat. 2. Cíl práce: Zjistit, zda jsou zásadní rozdíly v pohledu na komplexní paliativní péči v bio - psycho - sociálně - spirituálním rámci mezi profesionálními poskytovateli a rodinou. 3. Výzkumné otázky: Jaké je nejslabší místo v komplexní paliativní péči dle profesionálních poskytovatelů? 2. Jaké je nejslabší místo v komplexní paliativní péči dle rodiny. 4. Popis metodiky: Bude použit kvalitativní výzkum, základní soubor jsou zdravotničtí pracovníci, rodinní příslušníci a přátelé pacientů hospitalizovaných v LDN. Metody a techniky sběru dat: strukturovaný rozhovor, zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů. 5. Předpokládané využití práce v praxi: Zvýšení informovanosti laické a odborné veřejnosti v dané problematice.
|
|
|
Sociální práce ve zdravotnickém zařízení
HOUZAROVÁ, Pavla
Hlavním tématem bakalářské práce je sociální práce se starými lidmi ve zdravotnickém zařízení. Cílem je zde seznámit čtenáře s úkoly sociálního pracovníka, které má při práci s hospitalizovanými pacienty, zejména seniory, v procesu léčení dlouhodobé nemoci. Práce je zaměřena na odbornou sociální pomoc poskytovanou v benešovské nemocnici. Úvod obsahuje legislativní vymezení sociální práce a zmiňuje důležitou stránku etického přístupu k pacientům. Další kapitoly popisují hlavní úkoly, které sociální pracovník v nemocnici zajišťuje. Závěry kapitol o dlouhodobě hospitalizovaných pacientech a starých osobách v léčebnách dlouhodobě nemocných popisuji nejvýraznější problémy, s kterými se sociální pracovník potkává. Tyto části práce obsahují odkazy na kazuistiky ve vztahu k jednotlivým obtížným případům nebo situacím. Na nich ukazuji konkrétní způsob sociální práce ve zdravotnickém zařízení a jednotlivá opatření, učiněná ve prospěch nemocného člověka. Přílohy obsahují kazuistiky, Koncepci zdravotně sociální problematiky v Nemocnici Benešov a formulář pro sociální šetření, který je důležitou pomůckou sociálního pracovníka a součásti chorobopisu pacientů.
|
|
|
Problematika zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v LDN a v domácí péči z pohledu sester
GUIDOVÁ, Hana
Abstrakt Cílem ošetřovatelské péče je udržet člověka co nejdéle soběstačného, zlepšit kvalitu života, zajistit směr nebo životní program v psychických i sociálních aktivitách. Potřeba vzniká z pocitu nedostatku nebo přebytku v oblasti biologické, psychologické, sociální nebo duchovní. Tato práce se zabývá problematikou zajištění ošetřovatelské péče a potřeb nemocných v léčebně dlouhodobě nemocných a v domácí péči z pohledu sester. Součástí práce bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků. Zúčastnilo se ho 64 sester z 6 oslovených LDN a 50 sester z 9 oslovených ADP. V bakalářské práci byli zjišťovány možnosti na poskytování zdravotní péče a možnosti na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Stanoveny byly tři hypotézy. První hypotéza se zabývala sestrami z domácí péče, které zajišťují klientům komplexnější ošetřovatelskou péči. Výsledky šetření tuto hypotézu potvrdily. Sestry z domácí péče zajišťují současně odbornou zdravotní péči, nižší i vyšší potřeby. Sestry z LDN zajišťují nižší a vyšší potřeby méně než sestry z domácí péče. Druhá hypotéza se zabývala vlivem typu organizace na uspokojování potřeb klientů. Tato hypotéza byla na základě výsledků šetření potvrzena. Sestry v domácí péči mají více prostoru pro zajišťování potřeb, než sestry v LDN. Třetí hypotéza šetřila, zda sestry z domácí péče mají více prostoru k uspokojování vyšších potřeb než sestry v LDN. Tato hypotéza byla rovněž na základě výsledků potvrzena. Z šetření vyplynulo, že část sester pracujících v LDN má málo času na uspokojování nižších a vyšších potřeb. Bohužel nebyla výjimkou odpověď, že zajištění těchto potřeb není nutné, a i kdyby bylo, tak pro tuto péči není časový prostor. Přístup k ošetřovatelské péči a k potřebám nemocných prochází neustálým vývojem. Co dříve bylo dostačující, dnes již není. Domnívám se, že přínosem pro sestry by bylo doporučení, aby více využívaly vzdělávání. Aby si uměly uvědomit potřeby, které nemoci vznikají. Vždyť pokrývání těchto potřeb je součástí léčebného procesu. Vedoucím pracovníků léčeben pro dlouhodobě nemocné a agentur domácích péčí, bych doporučila zajistit více kvalitních kompenzačních pomůcek a moderního zdravotnického materiálu. Dále pak, aby zvážily počet ošetřujícího personálu na počet ošetřovaných klientů. Vždyť poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, je cílem každé sestry.
|
host ::
RSS.