|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Dvořáková, Terezie ; Herzán, Radovan (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Prostudování historické koncepce zahrady mě vedlo k zamyšlení se nad urbanistickým pojetím stávajícího vstupu a ke zvážení možnosti obnovy původního vstupu skrz kolonádu na osu rotundy. Tento vstup již není možné dnes obnovit z důvodu komunikace vedoucí bezprostředně podél kolonády, kde není prostor pro vytvoření potřebného zázemí. Dalším důvodem je, že zahrada je dnes začleněna do organismu města a její přímá návaznost na historické jádro je z východní strany, kde se dnes nachází vstup z poloviny 19. století přes čestný dvůr. Hledala jsem jinou možnost vstupu tak, aby odpovídal koncepci barokní symetrické zahrady, měl dostatečný předprostor a návaznost na centrum a zároveň by zde bylo možné umístit požadované zázemí návštěvního centra. Tyto podmínky v sobě spojuje umístění nového vstupu na osu rotundy z východní strany od centra města. Na tuto stranu je i orientovaný portikus rotundy z přelomu 19. a 20. století.
|
host ::
RSS.