|
|
Pedagogická komunikace mezi učitelem a žákem-cizincem na 1.stupni ZŠ
Lipovčanová, Helena ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Voda, Jan (oponent)
Diplomová práce reaguje na aktuální téma vzdělávání žáků-cizinců na 1. stupni českých základních škol. Zaměřuje se především na problematiku začleňování žáků-cizinců do běžné výuky a identifikaci efektivních způsobů komunikační podpory ve výuce těchto žáků. V teoretické části jsou shrnuty poznatky vztahující se ke zmiňované problematice. Důraz je kladen na vymezení hlavních komunikačních překážek v učení žáků-cizinců. Dále jsou předložena dostupná metodická doporučení a inspirace z odborné literatury, týkající se průběhu začleňování žáků-cizinců do vyučování. Praktická část je zacílena na pomoc začínajícím učitelům. Je tvořena kvalitativním výzkumem, který prostřednictvím výzkumných metod rozhovoru, expertního dotazníku a reflektivní analýzy vlastní zkušenosti přináší a vyhodnocuje zjištění, jakým způsobem probíhá komunikace mezi učiteli a žáky-cizinci v běžné praxi několika pražských základních škol. Výsledkem jsou příklady dobré praxe, metodické postupy a doporučení, která napomáhají překonávání komunikační bariéry žáků-cizinců.
|
|
|
Budoucnost svobodná a společná: Spor The Zeitgeist Movement a Freedomain Radio jako konflikt vědeckých paradigmat
Kaleta, Jan ; Voříšek, Michael (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Práce pojednává o sporu dvou anarchistických hnutí propagujících anarcho-kapitalismus a nepeněžní automatizovanou ekonomiku. Otázkou je, zdali lze spor vysvětlit jako konflikt vědeckých paradigmat a nikoliv pouze politicky. Práce hledá známky paradigmat ve sporu, který se zvenčí jeví ideologicky. Dále práce zkoumá důvody, proč vědecké argumenty neuspěly a rozhovor se přesunul do osobního a morálního konfliktu představitelů. K analýze byla zvolena metoda Grounded Theory, s přihlédnutím k autorům, kteří interpretují Kuhnův konflikt paradigmat jako důsledek nevědomé jazykové bariéry. Pro detekci vědeckého jádra hnutí byl operačně definován pojem paradigmatu jako hierarchie konceptů s fyzickou referencí, teoretické sítě konceptů a oborového cíle. Pouze oborový cíl představuje spolehlivý styčný bod mezi paradigmaty. Práce shrnuje diskusi mezi anarcho-kapitalisty a zastánci Resource-Based Economy (RBE) a nachází v RBE vědecké odpovědi a oborové cíle, které v diskusi chyběly. Práce zjišťuje, že diskuse může pokračovat a že ideologické rozdíly byly způsobeny odlišným rozsahem nástrojů paradigmat, bez ohledu na historický původ a ideologickou orientaci. Použité postupy lze použít k analýze a detekci vědeckého potenciálu uvnitř okrajových hnutí obecně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989
Papežová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
diplomové práce Kateřina Papežová, Spolupráce českých a rakouských příhraničních regionů po roce 1989 Diplomová práce se zabývá vývojem spolupráce mezi příhraničními regiony České republiky a Rakouska od otevření společné hranice v roce 1989 po vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Cílem diplomové práce je sledovat, jak se v těchto regionech projevilo otevření hranice a jak se spolupráce mezi nimi vyvíjela v pozdějších letech. V úvodu práce je představen rámcový vývoj mezistátních vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem v letech 1989-2004, v následujících kapitolách je pak zpracován vývoj spolupráce příhraničních regionů ve třech oblastech, které byly vybrány s cílem sledovat prohlubování regionální přeshraniční spolupráce. První oblast je zaměřená na prvotní kontakty mezi obyvateli regionů u příležitosti přeshraničních setkání a kulturních akcí. Zabývá se také pozitivními příležitostmi i negativními dopady, které do příhraničních regionů přineslo otevření hranice. Ve druhé kapitole je pozornost věnována snahám o porozumění mezi Čechy a Rakušany žijícími v sousedství hranice. Porozumění je zde pojímáno nejen ve smyslu překonávání jazykové bariéry, ale také přeneseně v podobě vyrovnávání se s předsudky a stereotypy, které přispívaly k váznoucí komunikaci mezi sousedními národy....
|
|
|
Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách
Strnadová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Gorčíková, Magdaléna (oponent)
Kristýna Strnadová Název práce: Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů-imigrantů na českých školách Abstrakt Diplomová práce Krotitelé jazyka: způsoby překonávání jazykové bariéry u studentů- imigrantů na českých školách se zabývá fenoménem překonávání jazykové bariéry pomocí osvojování hostitelského jazyka u imigrantů, kteří se přestěhují do nové země. Cílem této práce je zmapovat průběh překonávání jazykové bariéry z pohledu žáků-imigrantů s ohledem na různé faktory, které proces ovlivňují (kulturní a sociální kapitál, mateřský jazyk, věk atd.). V teoretické části práce popisuje zásadní význam hostitelského jazyka jako prostředku komunikace v rámci socializace a integrace imigranta do nové společnosti, nastiňuje specifika interkulturní komunikace mezi osobami odlišných národností, shrnuje faktory, které osvojování hostitelského jazyka ovlivňují, a seznamuje se situací na českých školách ve spojitosti s jazykovou bariérou. Empirická část je založena na polostrukturovaných rozhovorech se studenty-imigranty tří různých národností (ukrajinské, vietnamské a rumunské). Získané rozhovory jsou analyzovány pomocí deskriptivního a hodnotícího kódování a na jejich základě je získána charakteristika procesu překonávání jazykové bariéry v závislosti na národnosti, dále význam tvorby...
|
|
| |
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
|
|
Problematika inter-kulturního partnerství a adaptace na českou kulturu
Doležalová, Nikola
Doležalová, N. Problematika inter-kulturního partnerství a adaptace na českou kulturu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2015. Vedoucí bakalářské práce Ing. Mgr. Jiří Čeněk Bakalářská práce se zabývá adaptací interkulturních partnerství na českou kulturu, respektive adaptací partnerů-cizinců na českou kulturu a jejich schopnost komunikovat, vychovávat děti a pracovat v českém prostředí a sžít se s českou kulturou. V teoretické části jsou popsány pojmy související s kulturou, interkulturní komunikací, interkulturním partnerstvím a jejich přínosy a příkoří. Krátce jsou také zmíněny pojmy související s národem a národní identitou. Část práce je věnována problémům v interkulturních partnerstvích, konkrétně komunikaci a jazyku, kterým hovoří, výchově dětí a bilingvismu u dětí, výběru místa pobytu, postojům okolí a v neposlední řadě kulturnímu šoku. Se všemi těmito problémy se setkává velká většina interkulturních partnerství během společného soužití. Praktická část bakalářské práce interpretuje výsledky rozhovorů, které byly pořízeny se smíšenými partnerstvími, která se rozhodla usadit se v České republice. Partneři -- cizinci jsou různých národností, většina jich však pochází z východní či jižní Evropy. Dva z dotazovaných partnerů-cizinců pochází z Nizozemí. Z těchto rozhovorů jsou získány informace o tom, jak se těmto interkulturním partnerstvím podařilo adaptovat na českou kulturu a sžít se s ní.
|
|
|
Porovnání jazykové vybavenosti ošetřujícího personálu na zdravotnických pracovištích v ČR, Německu a Rakousku
BOŽOŇ, Jiří
Komunikace je jedním ze základních stavebních kamenů ošetřovatelství a bez kvalitní komunikace lze jen velmi obtížně poskytovat ošetřovatelskou péči na vysoké úrovni. Přitom jakákoliv z komunikačních bariér může znatelně ovlivnit celý výsledek komunikace. V dnešní době, kdy počet ošetřených a hospitalizovaných cizinců v České republice a okolních zemích narůstá téměř každým rokem a prakticky každý z nás se může během pobytu v zahraničí dostat do situace, kdy bude nucen vyhledat pomoc ve zdravotnickém zařízení, může být jednou z těchto komunikačních bariér mj. bariéra jazyková. Cílem výzkumného šetření bylo zmapovat a porovnat znalosti cizích jazyků u ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu a Rakousku. Dalším cílem bylo zjistit připravenost vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku na komunikaci s cizincem. K dosažení potřebných dat pro zpracování bakalářské práce bylo použito dvou druhů výzkumu. Kvantitativní výzkumné šetření bylo prováděno formou nestandardizovaného anonymního dotazníku. Dotazníky byly statisticky zpracovány a graficky vyhodnoceny. Kvalitativní výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím krátkého nestandardizovaného rozhovoru, přičemž hlavními tématy rozhovoru byly možnosti, které má ošetřující personál v daném zdravotnickém zařízení při komunikaci s pacientem cizincem, a možnosti dalšího jazykového vzdělávání personálu při vykonávání profese. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkumné šetření tvořily sestry z vybraných zdravotnických zařízení v České republice, Německu a Rakousku. Výzkum probíhal ve 2 zdravotnických zařízeních v každé z těchto zemí, celkem v 6 zdravotnických zařízeních. Od října do listopadu 2015 bylo rozdáno celkem 300 ks dotazníků, do každého z těchto 6 zdravotnických zařízení 50 ks, tzn. do každé z výše uvedených zemí 100 ks. Z celkového počtu rozdaných dotazníků se jich vrátilo 80 ks z České republiky (80 %), 55 ks z Německa (55 %) a 78 ks z Rakouska (78 %), přičemž po vyřazení neúplně či chybně vyplněných kusů bylo ke konečnému zpracování výzkumného šetření použito 72 ks dotazníků z České republiky (100 %), 50 ks dotazníků z Německa (100 %) a 67 ks dotazníků z Rakouska (100 %). Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkumné šetření tvořily hlavní sestry, popř. vedoucí a ředitelé ošetřovatelské péče (Pflegeleiter/in, Pflegedirektor/in) v nemocnicích, kde probíhalo kvantitativní výzkumné šetření. Z výsledků výzkumných šetření vyplynulo, že mezi členy ošetřujícího personálu v jednotlivých zemích jsou skutečně rozdíly v ovládání cizího jazyka a že členové ošetřujícího personálu ve vybraných zdravotnických zařízeních v Německu a Rakousku jsou připraveni zejména na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit anglicky, v České republice na komunikaci s pacientem cizincem, který bude hovořit německy a dále v menší míře anglicky či rusky. Další část výzkumného šetření se zabývala připraveností vybraných zdravotnických zařízení na komunikaci s cizincem, přičemž z výsledků vyšlo najevo, že vybraná zdravotnická zařízení, ve kterých výzkumné šetření probíhalo, jsou s výjimkou jednoho připravena zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření. Výsledky výzkumného šetření poukazují na fakt, že jazyková vybavenost ošetřujícího personálu je při komunikaci s pacientem cizincem sice velmi důležitá, nicméně ošetřující personál hovoří zpravidla jen běžně užívanými jazyky a v případě, že pacient cizinec bude hovořit jazykem, kterým hovoří jen několik členů personálu či dokonce žádný z nich, je nezbytné, aby daná nemocnice byla schopna zabezpečit komunikaci s cizincem na úrovni umožňující kvalitní ošetření.
|
|
|
komunikace s pacientem/cizincem v ošetřovatelském procesu
MBUNA YEMELI, CEPHISE LEONIE
Problematika multikulturního ošetřovatelství je stále aktualní i v České republice, kde více stoupá počet cizinců. Komunikace je základni společenský proces, který můžeme charakterizovat jako odevzdávání významů mezi lidmi. Může probíhat na verbální i neverbální úrovni. Jejím základem je mezilidská interakce, ve které dochází k přenosu informací od člověka k člověku. Sestra slouží jako prostředník mezi lékařem a pacientem. Musí rozumět instrukcím lékaře a potřebámi obavám pacienta.Její komunikační schopnosti se musí soustředit, jak na přijímání, tak na podávání informací, stejně jako vytváření prostředí důvěry. Pro sestry i pro pacienty/cizince je komunikace nezbytným nástrojem pro podávání a získávaní informací a v souvislosti s nedostatkem komunikace může dojít k pochybení při péči o pacienta/ cizince. Z výsledků výzkumného šetření práce vyplývá znalost českých sester v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Znalost multikulturního ošetřovatelstv í je u zdravotních sester na nízké úrovni a je ji třeba zlepšit. Mohu konstatovat, že stanovené cile na začatku teto prace byl splněni.
|
|
|
Jazyková bariéra jako překážka ošetřovatelské péče u rodících žen vietnamské národnosti z pohledu porodní asistentky
SEDLÁKOVÁ, Alena
S rostoucím počtem příslušníků vietnamské národnosti v České republice, se porodní asistentky stále častěji setkávají s vietnamskými ženami, které do českých porodnic přicházejí porodit své děti. Nové trendy v ošetřovatelské péči a holistický přístup vedou porodní asistentku tak, aby každé ženě, ať už je jakékoliv rasy, poskytovala takovou ošetřovatelskou péči, která bude uspokojovat její bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. K uspokojování potřeb klientek vietnamské národnosti je zapotřebí efektivní komunikace. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o vietnamskou ženu během porodu a v období šestinedělí a zjistit zda ošetřující personál pociťuje jazykovou bariéru při ošetřování vietnamských žen. Empirická část byla zpracována formou kvantitativního a kvalitativního výzkumu, kde byly zkoumány dva výzkumné soubory. V prvním výzkumném souboru byl technikou sběru dat dotazník, který je určen pro porodní asistentky pracující v porodnicích. Výsledky kvantitativního výzkumného šetření byly zpracovány do grafů. Ve druhém výzkumném souboru byl technikou sběru dat polostrukturovaný rozhovor, který probíhal u vietnamských rodiček, které porodily v jindřichohradecké porodnici. Na základě rozhovorů byly vytvořeny kazuistiky, které tvořily výzkumný podklad pro sestavení kategorizačních tabulek, kde jsou sumarizovány nejdůležitější výsledky výzkumu. Mezi hlavní výsledky výzkumu patří zjištěné problémy v oblasti informovaných souhlasů, komunikaci při příjmu rodičky na porodní sál a komunikaci ve druhé době porodní. Na základě obou výzkumných šetření byly sestaveny informační materiály, které mohou sloužit ke zlepšení komunikace mezi porodními asistentkami a vietnamskými rodičkami.
|
host ::
RSS.