|
|
Edukace jako součást moderního ošetřovatelství u pacientů se srdečním selháním
CHÁROVÁ, Martina
Úvod: Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou edukace pacientů se syndromem srdečního selhání. Teoretická část obsahuje především stručný vhled do anatomie a fyziologie srdce, na který navazuje podrobný popis syndromu srdečního selhání, jeho dělení podle různých kritérií, typů jeho diagnostiky, klinických příznaků, jeho důsledků a způsobů léčby. Teoretická část dále obsahuje teoretická východiska s akcentem na moderní metody edukace pacientů v obecné rovině včetně speciálních postupů při edukaci pacientů se syndromem srdečního selhání. Teoretická část o edukaci pojednává také o možnostech využití informačních a komunikačních technologií při edukaci pacientů a zapojení zmíněných technologií do péče o pacienty se srdečním selháním a do jejich léčby, tedy využití distanční verze edukace, monitoringu a realizaci léčby. Cíl: Empirická část práce se zabývá vlivem edukace na informovanost pacientů se srdečním selháním a mírou jejich znalostí o uvedeném onemocnění. Metodika: K provedení výzkumu byl vytvořen speciální dotazník, jehož prostřednictvím byla získána data dokumentující míru a kvalitu aktuálně prováděné edukace pacientů pravidelně navštěvujících ambulance srdečního selhání, rozsah jejich znalostí o uvedeném onemocnění a spokojenost respondentů s obsahem edukace a způsoby jejího provádění. Protože vytvořené hypotézy navazující na stanovené výzkumné otázky významně pracují s pohlavím respondentů, obsahoval zmíněný dotazník dotaz týkající se pohlaví každého jednotlivého respondenta. Výsledky: Odpovědi respondentů získané z několika specializovaných pracovišť byly následně podrobeny statistickému šetření. Z výsledků hodnocení vyplývá, že pohlaví respondentů nikterak významně neovlivňuje míru jejich edukovanosti a nehraje ani nijak zásadní roli při hodnocení toho, jak jsou pacienti s realizovanou edukací spokojeni. Závěr: Na základě získaných výsledků byly zpracovány grafy podrobně ilustrující vyhodnocení odpovědí respondentů na jednotlivé části vytvořeného dotazníku. Výsledky práce můžou sloužit jako studijní materiál pro každého zdravotníka či studenta, který projeví hlubší zájem o tuto problematiku.
|
|
|
Role echokardiografie v hodnocení funkčních a strukturálních změn myokardu
Rob, Daniel ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Málek, Filip (oponent)
Echokardiografie představuje klíčovou metodu hodnocení funkčních a strukturálních změn u nemocných se srdečním onemocněním. Fabryho choroba (FCH) je geneticky podmíněné (X- vázané) lysosomální střádavé onemocnění způsobené mutacemi v genu pro enzym alfa- galaktosidásu A. Kardiovaskulární postižení je hlavní příčinou morbidity a mortality těchto pacientů. Cílem našich prací bylo upřesnit diagnostiku a rizikovou stratifikaci kardiálního postižení u FCH za použití echokardiografie. V první retrospektivní části projektu jsme analyzovali vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie levé komory (LK) srdeční a výskytem klinických událostí. Výsledky naší studie ukázaly silný vztah mezi hladinou kyseliny močové, vznikem a progresí hypertrofie LK srdeční, mortalitou i kardiovaskulárními událostmi. Hladinu kyseliny močové lze u FCH používat jako snadno dostupný marker kardiovaskulárního rizika. V druhé části retrospektivního projektu jsme analyzovali schopnost identifikovat Fabry kardiomyopatii pomocí techniky tkáňové dopplerovské echokardiografie (TDI). I přes nižší rychlosti pohybu mitrálního anulu hodnocené TDI u pacientů s FCH, je překryv hodnot s obecnou populací příliš velký na to, aby umožnil spolehlivou diagnostiku FCH v klinické praxi. V prospektivním projektu jsme studovali...
|
|
|
Patofyziologie nitrokomorové propagace elektrického vzruchu a její vztah k srdeční resynchronizační léčbě
Sedláček, Kamil ; Wichterle, Dan (vedoucí práce) ; Linhart, Aleš (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Souhrn Zúžení komplexu QRS při srdeční resynchronizační léčbě (CRT) je spojeno se zlepšenými výsledky této terapie. V této práci jsme testovali 2 výzkumné hypotézy: (1) absence prodloužení komplexu QRS při pravokomorové septální stimulaci je markerem kompletní blokády levého Tawarova raménka (cLBBB); (2) elektrický interval mezi pravokomorovým stimulem a lokálním signálem na levokomorové elektrodě (RVP-LV) odráží lépe elektrickou konfiguraci pravokomorové a levokomorové elektrody a je lepším prediktorem elektrokardiografického efektu CRT než interval Q-LV. Prospektivně jsme zaznamenávali 12-svodová EKG a intrakardiální elektrogramy při implantacích CRT. Digitalizovaná EKG a intrakardiální záznamy byly editovány a manuálně měřeny. Hlavním studovaným cílem byla změna šíře komplexu QRS při CRT (deltaCRT). Testovali jsme následující prediktory deltaCRT: nativní šíře komplexu QRS (QRSd), cLBBB (definice podle Strausse), intervaly Q-LV a RVP-LV a podle studijní hypotézy také nový ukazatel definovaný jako rozdíl mezi QRSd při pravokomorové stimulaci a nativní QRSd (deltaRVP). Do studie jsme zařadili 133 konsekutivních pacientů. Zjistili jsme, že nativní QRSd, deltaRVP a interval Q-LV představují silné nezávislé prediktory elektrokardiografické odpovědi na CRT (deltaCRT). DeltaRVP eliminuje v prediktivitě hodnotu...
|
|
|
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých
Kovanda, Jan ; Janoušek, Jan (vedoucí práce) ; Bulava, Alan (oponent) ; Klásková, Eva (oponent)
Patofyziologické a klinické aspekty srdeční dyssynchronie u dětí a mladistvých Elektromechanická dyssynchronie je významným faktorem vzniku srdečního selhání. Vzniká na podkladě vynuceného šíření srdečního vzruchu pracovním myokardem při dysfunkci převodního systému, např. raménkové blokádě nebo komorové stimulaci. Rozvíjí se asymetrická hypertrofie postižené komory spolu s její dilatací a sníženou funkcí - dyssynchronní kardiomyopatie. Dyssynchronní kardiomyopatii lze předcházet pečlivou volbou místa dlouhodobé stimulace. Léčit ji lze srdeční resynchronizační léčbou. Jedním z cílů práce je srovnání klinického a echokardiografického nálezu u pacientů dlouhodobě stimulovaných z hrotu levé komory se zdravou populací. Pomocí retrospektivní průřezové studie jsme prokázali, že funkce levé komory není při levokomorové apikální stimulaci ani v dlouhodobém horizontu negativně ovlivněna. Dalším cílem práce bylo zhodnocení dlouhodobých výsledků srdeční resynchronizační léčby systémové komory u pacientů s vrozenou srdeční vadou. Pomocí retrospektivní studie popisujeme přijatelné dlouhodobé přežívání těchto pacientů, vzhledem ke komplexitě populace jsou ale relativně časté komplikace spojené s resynchronizační léčbou. Obsáhle se věnujeme nové metodě resynchronizace pravé subpulmonální komory u pacientů se...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě srdečního selhání
Naar, Jan ; Ošťádal, Petr (vedoucí práce) ; Rokyta, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí je přes veškeré pokroky v léčbě stále spojeno s velmi špatnou prognózou. Předpokládá se, že v patogenezi tohoto onemocnění se významně uplatňuje neurohumorální aktivace, zahrnující i zvýšenou aktivitu sympatického nervového systému. Bylo proto navrženo několik postupů tzv. neuromodulační léčby, která má za cíl přímým zásahem do vegetativního nervového systému příznivě ovlivnit reziduální autonomní nerovnováhu. Jednou z nadějných metod neuromodulace je míšní stimulace. V klinické části práce jsme proto u pacientů se srdečním selháním posuzovali vliv míšní stimulace na sympatickou nervovou aktivitu srdce a autonomní rovnováhu. V celé sledované populaci jsme neprokázali střednědobý vliv míšní stimulace na srdeční sympatickou nervovou aktivitu, ani akutní vliv na variabilitu srdeční frekvence. Pacienti se vstupně vyšší sympatickou nervovou aktivitou nebo nízkou variabilitou srdeční frekvence však na léčbu míšní stimulací reagovali příznivě. Došlo u nich k poklesu sympatické nervové aktivity srdce a ke zvýšení variability srdeční frekvence. S ohledem na tato pozorování jsme uspořádali experimentální studii s cílem zjistit, jak variabilitu srdeční frekvence ovlivní těžké akutní srdeční selhání. Na modelu akutně navozené hypoxické dysfunkce myokardu u prasete...
|
|
|
Role echokardiografie u srdeční resynchronizační léčby
Marek, Josef ; Linhart, Aleš (vedoucí práce) ; Mandysová, Eva (oponent) ; Ozábalová, Eva (oponent)
Srdeční resynchronizační léčba (CRT) je etablovanou léčbou pacientů se srdečním selháním, sníženou ejekční frakcí a prodlouženým QRS komplexem. Přesto zhruba 30 % pacientů nemá na CRT adekvátní odpověď; horší odpověď mají pacienti s kratším trváním QRS komplexu a jinou QRS morfologií než typická blokáda levého raménka Tawarova. Echokardiografie hraje klíčovou roli v péči o všechny tyto pacienty. Echokardiografická analýza myokardiální mechaniky je schopna měřit deformaci segmentů levé komory v čase a je schopna nalézt segmenty, které se v levé komoře při dyssynchronním stahu kontrahují nejpozději. Umístění levokomorové elektrody do této lokality je spojeno s příznivou klinickou odpovědí na CRT. Naopak umístění levokomorové elektrody do zjizvené tkáně je spojeno se špatnou prognózou. Cílem této práce bylo především ukázat, že levokomorová elektroda umístěná do místa nejpozdější mechanické aktivace je spojena s klinickým benefitem především u pacientů s kratším trváním QRS komplexu a/nebo atypickou morfologií QRS, a to analýzou dat randomizované studie STARTER, která srovnávala echo-cílenou implantaci levokomorové elektrody s rutinním postupem. Studii STARTER se podařilo prokázat klinický benefit echo-cílené implantace levokomorové elektrody k místu nejpozdější aktivace. V naší analýze jsme především...
|
|
|
Analýza akutního vlivu srdeční resynchronizační terapie na elektrokardiogram
Holík, Jiří ; Vítek, Martin (oponent) ; Pospíšil,, David (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá nefarmakologickou léčbou symptomatického srdečního selhávání, konkrétně srdeční resynchronizační terapií. Úvodní rešerše rozvádí téma jako celek a připravuje autora i čtenáře na navazující praktickou část. Ta se věnuje analýze vybraných parametrů, u kterých dochází k akutní změně po implantací kardiostimulačního systému. Dle pokynů zadání byl zrealizován funkční software pro detekci QRS komplexů ve vybraných svodech, výpočet tepové frekvence a je provedeno rozměření QRS komplexu u vybraných svodů. Dále je provedena analýza variability srdečního rytmu ve frekvenční oblasti a výsledky zaznamenány do tabulek.
|
|
|
Možnosti farmakologického ovlivnění renální dysfunkce u experimentálního modelu srdečního selhání
Krátký, Vojtěch ; Charvátová, Zuzana (vedoucí práce) ; Bednářová, Vladimíra (oponent) ; Melenovský, Vojtěch (oponent)
Mechanizmy vzniku a možnosti farmakologického ovlivnění renální dysfunkce u pacientů s chronickým srdečním selháním nejsou dosud dostatečně prozkoumány. Cílem práce proto bylo porovnat vliv ACE inhibitoru (ACEi), blokátoru AT1 receptoru (ARB) a kombinovaného AT1 blokátoru a inhibitoru neprilysinu (ARNi) na renální hemodynamické a exkreční funkce na experimentálním modelu srdečního selhání navozeném pomocí aortokavální píštěle (AKP) v kombinaci s hypertenzí nebo preexistujícím poškozením ledvin. U normotenzních i hypertenzních potkanů se srdečním selháním 20 týdnů po založení AKP předešla léčba ARB, na rozdíl od léčby ACEi, renální hypoperfuzi a zabránila tak hypoxii v ledvině měřené pomocí aktivity laktát dehydrogenázy. Zároveň vykazovali AKP potkani léčení ARB nižší tvorbu ROS, zlepšenou dostupnost NO v ledvině a normální aktivitu SNS oproti potkanům léčených ACEi. Neschopnost ACEi zlepšit ledvinnou hypoperfuzi u potkanů s AKP byla nejspíše důsledkem nedostatečně utlumeného intrarenálního RAS spolu se zvýšenou aktivitou SNS při vyčerpané kapacitě kompenzatorních mechanizmů, a to zejména NO. Kombinovaná léčba ARNi vedla, na rozdíl od léčby samotným ARB nebo ACEi, u potkanů se srdečním selháním po založení AKP a s progresivní renální dysfunkcí k signifikantně nižší úmrtnosti oproti neléčeným...
|
|
|
Studium vlivu myokardiální fibrózy na prvkovou distribuci v měkkých tkáních potkana pomocí laserové ablace ve spojení s ICP-MS
Machalová, Martina ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vašinová Galiová, Michaela (vedoucí práce)
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou smrti v České republice, navzdory tomu, že se terapie v oblasti srdečního selhání stále dále posouvá. Přesto je myokardiální fibróza jedním z následků i příčin srdečního selhání, na které účinná léčba neexistuje. Řešením by mohla predikce rozvinutí fibrózy či časná diagnostika fibrózy a preventivní terapie. V tomto ohledu se rozvíjí mnohé lékařské metody. Analýza distribuce prvků v zasažených tkáních by k tomu mohla dopomoci. Proto byla v této práci zkoumána distribuce prvků v srdcích potkanů, u kterých byla vyvolána myokardiální fibróza. V průběhu analýzy byl zjištěn i vliv barvení vzorků na výsledek analýzy. Zvláštní pozornost je pak věnována distribuci železa ve tkáních postižených fibrózou a její korelace s histologickým nálezem. Zdá se, že právě distribuce železa by mohla být nápomocná pro včasné rozpoznání poškození myokardu.
|
|
|
Úloha metabolitů kyseliny arachidonové v kardiovaskulárním systému a signalizaci srdečního selhání
Liptáková, Andrea ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kyselina arachidonová (AA), která patří mezi polynenasycené mastné kyseliny, hraje důležitou roli v regulaci fyziologie, bioenergetiky a signálních drah srdce. AA uvolněná z membránových fosfolipidů pomocí zvýšené aktivity fosfolipázy A2 slouží jako substrát pro cyklooxygenázy, lipooxygenázy a cytochrom P450 epoxygenázy. Produktem je široké spektrum lipidových druhých poslů, eikosaniodů. Tito druzí poslové regulují řadu buněčných procesů v kardiovaskulárním systému a změny v jejich složení a koncentraci se významně podílí při srdečním selhání. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o úloze AA v selhávajícím srdci. Klíčová slova : srdce, kyselina arachidonová, srdeční selhání, eikosanoidy, kardiovaskulární systém
|
host ::
RSS.