|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti řízení a minimalizace rizik technologie výroby stavebních materiálů a výrobků pomocí fuzzy logiky a dalších nástrojů risk managementu
Misák, Petr ; Fojtík,, Tomáš (oponent) ; Hela, Rudolf (oponent) ; CSc, Mária Kozlovská, (oponent) ; Vymazal, Tomáš (vedoucí práce)
Disertační práce představuje možnosti řízení a minimalizace rizik technologie výroby stavebních materiálů a výrobků pomocí fuzzy logiky a dalších nástrojů, nejen risk managementu, a uvádí důvody, proč se v odvětví výroby stavebních materiálů a výrobků některé metodiky běžně nevyužívají. Hlavním cílem disertační práce je nalézt možnosti rozšíření standardních metod pro hodnocení a minimalizaci rizik a způsobilosti procesu tak, aby relevantnost výstupů více vyhovovala potřebám výroby stavebních materiálů a výrobků. Dále jsou zde aplikovány principy Markovovy analýzy a zatím stále zřídka uživané nadstavby této metody s využitím fuzzy množin.
|
|
|
Aplikace fuzzy logiky při hodnocení stavu informačních systémů
Kocman, David ; Václavík, Lukáš (oponent) ; Janková, Zuzana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou aplikace rozhodovacích modelů na proces hodnocení stavu informačního systému. Rozhodovací modely, vyzívající principy fuzzy logiky, budou realizovány v prostředí MS Excel a MathWorks MATLAB. Práce popisuje teoretická východiska společně s rozborem metodik sloužících k hodnocení informačního systému na jejichž základě byly realizovány rozhodující modely, které byli na danou problematiku aplikovány.
|
|
|
Fuzzy rozhodovací modely
Starý, Josef ; Karpíšek, Zdeněk (oponent) ; Žák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na fuzzy rozhodování pomocí fuzzy inferenčních systémů. V první části je nejdříve popsána matematická teorie používaná v této oblasti. Zásadním cílem práce je pak navržení fuzzy inferenčního systému plnícího funkci adaptivního tempomatu. K tomu je využito matematického softwaru MATLAB. Systém na základě vstupních proměnných rychlost vozidla, rychlost předchozího vozidla a vzdálenost mezi vozidly vyhodnocuje situace a rozhoduje o reakci vozidla. Jeho fungování je v této diplomové práci otestováno pomocí simulací nejprve na fiktivních scénářích a následně je systém porovnán s reálnými adaptivními tempomaty pomocí reálných dat.
|
|
|
Vágní informace na konečných abecedách a její monotónní charakteristiky
Kovářová, Lenka ; Beneš, Viktor (vedoucí práce) ; Kupsa, Michal (oponent)
Název práce: Vágní informace na konečných abecedách a její monotónní charakteristiky Autor: Mgr. Lenka Kovářová Katedra: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Viktor Beneš, DrSc. Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na informačně-teoretický zdroj zpráv s vágní rozpoz- natelností z nějaké konečné obecné abecedy. Cílem práce je sestavit přehled dosavadních přístupů k entropii a informaci. Bylo publikováno několik možných postupů jak převést do teorie fuzzy množin pojem entropie původně zavedený ve fyzice, matematicky vyjádřený jako aditivně-pravděpodobnostní model, upra- vený Shannonem pro pravděpodobnostní zdroje informace. Většina z těchto přístupů zachovává aditivně-pravděpodobnostní model, přičemž v teorii fuzzy množin je kladen důraz na charakteristiky minima a maxima. Klíčová slova: entropie, informace, fuzzy množiny, vágní entropie, vágní informace 1
|
|
|
Demokratizace v Evropě od 1972 do 2000: proč ve většině případů nevedla k válce? Kvalitativní komparativní analýza metodou mlhavé množiny
Brázová, Věra - Karin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na evropské země, které prodělaly v poslední čtvrtině dvacátého století tzv. částečnou demokratizaci. Staví na polemice s tezí autorů Mansfielda a Snydera, podle kterých (částečná) demokratizace vede k válce. Vývoj v Evropě v poslední čtvrtině dvacátého století demokratizační tezi zmíněných autorů nicméně zcela neodpovídá. Cílem práce je proto odpovědět na otázku, co způsobilo, že společně s demokratizací k válce v celé řadě případů nedošlo a přispět tak k debatě o (ne)náchylnosti demokratizujících se států k válce. Vzhledem k charakteru otázky a počtu případů (tj. 20) je odpověď hledána pomocí kvalitativní komparativní analýzy, využívající metody tzv. mlhavé množiny. Vedlejším cílem práce pak je samotná aplikace metody mlhavé množiny na zvolenou oblast. Možné příčiny absence války, které jsou v práci zkoumány, ve své většině vycházejí rovněž ze závěrů Mansfielda a Snydera. Zvláštní důraz je proto kladen na instituci tzv. zlatého padáku. Dále jsou v práci zkoumány příčiny v podobě silných institucí - konceptualizovaných skrze slabou a oslabenou exekutivu, politickou integraci do mezinárodního společenství, délku samostatné státnosti a alespoň určitou zkušenost s demokracií - a vyspělé ekonomiky - konceptualizované skrze HDP, ekonomickou provázanost země se zbytkem světa...
|
|
|
Systémy morfismů nad Gödelovou fuzzy logikou
Luhan, Ondřej ; Běhounek, Libor (vedoucí práce) ; Haniková, Zuzana (oponent)
V práci jsou zavedeny některé velice základní pojmy teorie kategorií budované nad prvořádovou Gödelovou fuzzy logikou (s ostrou rovností a delta operá- torem). Fuzzy varianta klasického pojmu kategorie je uvážena. Následně je defi- nováno a prozkoumáno několik systémů morfismů volně vycházejících z ostrých kategorií Rel a Set. Všechny uvažované systémy tudíž obsahují fuzzy množiny jako objekty a různé druhy binárních fuzzy relací jako morfismy. Náš přístup je logicky-založené stupňované zobecnění ostrých (klasických) kategoriálně-teore- tických přístupů k fuzzy množinám, které byly iniciovány Goguenem. 1
|
|
|
Demokratizace v Evropě od 1972 do 2000: proč ve většině případů nevedla k válce? Kvalitativní komparativní analýza metodou mlhavé množiny
Brázová, Věra - Karin ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na evropské země, které prodělaly v poslední čtvrtině dvacátého století tzv. částečnou demokratizaci. Staví na polemice s tezí autorů Mansfielda a Snydera, podle kterých (částečná) demokratizace vede k válce. Vývoj v Evropě v poslední čtvrtině dvacátého století demokratizační tezi zmíněných autorů nicméně zcela neodpovídá. Cílem práce je proto odpovědět na otázku, co způsobilo, že společně s demokratizací k válce v celé řadě případů nedošlo a přispět tak k debatě o (ne)náchylnosti demokratizujících se států k válce. Vzhledem k charakteru otázky a počtu případů (tj. 20) je odpověď hledána pomocí kvalitativní komparativní analýzy, využívající metody tzv. mlhavé množiny. Vedlejším cílem práce pak je samotná aplikace metody mlhavé množiny na zvolenou oblast. Možné příčiny absence války, které jsou v práci zkoumány, ve své většině vycházejí rovněž ze závěrů Mansfielda a Snydera. Zvláštní důraz je proto kladen na instituci tzv. zlatého padáku. Dále jsou v práci zkoumány příčiny v podobě silných institucí - konceptualizovaných skrze slabou a oslabenou exekutivu, politickou integraci do mezinárodního společenství, délku samostatné státnosti a alespoň určitou zkušenost s demokracií - a vyspělé ekonomiky - konceptualizované skrze HDP, ekonomickou provázanost země se zbytkem světa...
|
host ::
RSS.