|
| |
|
|
Ficinovo pojetí intelektuálního života a melancholie
Žáková, Karolína ; Rybák, David (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Marsilio Ficino byl jedním z předních představitelů florentského humanismu, jenž v dalších staletích ovlivnil významné myslitele, jako byl například Galileo Galilei, Paracelsus nebo Jan Amos Komenský. Hlavním předmětem mého zájmu je problematika melancholie v souvislosti s intelektuálním životem, jak je tato problematika zachycena ve Ficinově De libri tres, zejména spis De vita sana. Tomuto tématu bude odpovídat metodický rámec dějin filosofie. Melancholie má ambivalentní povahu, v obecném měřítku byla vnímána jako nežádoucí choroba, ale v případě intelektuálů není pouhou zhoubou, ale rovněž jejich darem a prostředkem, díky kterému se mohou plně věnovat studiu. Práce nejprve zasadí hlavní problematiku do širšího kontextu Ficinova novoplatonismu a dále bude směřovat k ucelenému výkladu konceptu intelektuálního života a melancholie, jak je vnímal Ficino, včetně jednotlivých rad, které učencům Marsilio poskytoval, aby zlepšil jejich výkon v rámci studia. Zároveň je mým cílem ukázat, že myšlenky člověka, který žil a tvořil v 15. století, jsou dodnes živé i přes výraznou odlišnost vědy v dobách humanismu a vědy moderní, ovlivněnou zejména filosofií Reného Descarta. KLÍČOVÁ SLOVA melancholie, černá žluč, intelektuál, tělesný duch, filosofie
|
|
| |
|
|
Sókrratés
TESÁRKOVÁ, Monika
Práce se zabývá Sókratovou filosofií a působením. Cílem práce je rekonstrukce Sókratovy filosofie na základě dostupných pramenů. Hlavní část je věnována Platónovým dialogům a jejich rozboru. Dalšími autory jsou Xenofón, Aristofanés a Aristotelés. V závěru jsou popsány některé problémy, které vyvstávají při pokusu o výklad Sókratova působení. Závěr rovněž obsahuje shrnutí Sókratova přínosu pro západní filosofii.
|
|
|
Aristotelský well-being jako problém současnosti
Čechová, Alexandra ; Marek, Jakub (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Obsahem práce je přiblížení konceptu well-being jako fenoménu dnešní doby, přičemž se pokouším specifikovat, jakou roli hraje filosofie ve zkoumání well-beingu. V práci dále uvádím důvody, díky kterým se tento pojem dostává poslední dobou čím dál tím více do popředí během společenských diskuzí. V textu propojuji současné pojetí well-beingu s Aristotelovou představou zdařilého života neboli konceptem eudaimonia. Ve dvou kapitolách se také věnuji myšlenkám A. MacIntyra a M. Nussbaumové, kteří se k Aristotelovu i současnému pojetí zdařilého života vyjadřovali a reagovali na ně. Dvěma projekty na Yaleu a Harvardu, které v práci zmiňuji, jsem se pak pokusila nastínit, jakým způsobem se nyní vedou výzkumy well-beingu a jaké jsou jejich dosavadní výsledky. Závěrem jsou tak v práci zmíněny konkrétní aktivity a jednání, u kterých byl empiricky prokázán vliv na celkové prospívání člověka, a ve kterých je možné sledovat určité shody i s Aristotelovou filosofií.
|
|
| |
|
|
Odpuštění, přehlížené etické téma?
HEJNÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá podstatnými souvislostmi mezi etikou a sociální prací s ohledem na téma odpuštění. Jsou zde vysvětleny i související pojmy jako je vina, pokání, spása a smíření. Téma je pojednáno z hlediska filosofie, teologie a psychologie. Filosofické hledisko zahrnuje specifické pohledy na odpuštění u vybraných autorů. Teologické hledisko vychází z křesťanského pojetí. Dále jsou popsány různé modely odpuštění z hlediska psychologie a cesty k tomu, jak odpustit. Zmíněny jsou obecné rysy sociální práce a některé cílové skupiny, na které je sociální práce zaměřena s důrazem na význam odpuštění pro osoby v terminální fázi života. Je využito vlastních poznatků z práce v domově pro seniory.
|
|
|
Vztahování se k druhému člověku v etice E. Levinase
VOLFOVÁ, Adéla
Práce je koncipována teoreticky a tvoří ji dvě hlavní kapitoly. Zabývá se etickou koncepcí vztahu k druhému člověku, kterou představuje francouzský filosof 20. století Emmanuel Levinas. Rozpracován je vztah mezi Já a Druhým, ve kterém je druhý člověk vždy prvotním centrem mého zájmu. Primárním znakem Levinasovy etiky je vykázat ji jako první filosofii. Jde mu tedy především o chápání metafyziky v čistě etickém pojetí. U Levinase dochází k události etického obratu, kdy nastává nahrazení dosavadní ontologie, jež se zaměřuje na teoretické poznání metafyzikou. Morálka je pojímána jako základ etického vztahu s druhou osobou. Tento interpersonální vztah je vždy vztahem asymetrickým a bytostně etickým. Levinasova etika je etikou odpovědnosti za Druhého, ve které je možné přiblížit se Druhému. Etika se zabývá pojetím transcendence, Nekonečna, exteriority a interiority.
|
|
|
Pojetí transcendentna v díle Šihábbudína Jahjá Suhrawardího
KUČERA, Václav
Práce se zabývá transcendentnem v kosmogonické koncepci perského mystika a filosofa Šihábbudína Jahjá Suhrawardího. Krátce pojednává o jeho životě, díle a historicko-kulturním kontextu arabského světa ve 12. století. Obšírněji se zaobírá genezí ve filosofii iluminace, Suhrawardího myšlenkové škole. Rozebírá hierarchii tvoření od transcendentního stvořitele, přes nebeské sféry a andělské bytosti, až do elementárního světa materie. Vysvětluje, že celý tento proces je kontinuem a že Světlo světel má i přes svou transcendentnost bezprostřední vztah se vším, co tvoří. Dále obsahuje několik pravidel, která Suhrawardí předkládá jako návod ke zdařilému životu. Na konci práce je krátké pojednání o historii filosofie iluminace od Suhrawardího smrti po současnost.
|
|
|
Pasivita a aktivita ve výchově
LYKEŠOVÁ, Erika
Předkládaná diplomová práce s názvem "Pasivita a aktivita ve výchově" se zabývá problematikou pasivity a aktivity ve výchově z pohledu volného času ve Věznici Světlá nad Sázavou. První část práce objasňuje klíčové pojmy a pojednává o filosofii výchovy. Dále je zde vymezená problematika volného času spojená s pasivitou a aktivitou ve výchově ve volném čase. Druhá část práce je věnována výsledkům kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Cílem práce bylo na podkladu kvantitativního a kvalitativního výzkumu popsat, jak funguje volný čas ve Věznici Světlá nad Sázavou. V práci se objevují možnosti trávení volného času ve vězeňském prostředí z pohledu pasivity a aktivity. Volný čas je zde zkoumán ze strany pracovníků věznice, kdy se jednalo o předvýzkum. Snahou bylo zjistit, jak volný čas u odsouzených žen ve výkonu trestu probíhá. Na základě tohoto předvýzkumu byl poté sestaven dotazník, který byl předložen odsouzeným ženám ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou, kde bylo hlavním cílem zjistit, jak ženy volný čas z hlediska pasivity a aktivity tráví. Výsledky výzkumu této práce by mohly sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření týkající se volného času ve vězeňském prostředí. Za žádoucí považuji také stanovisko, že na základě této práce si může každý o volném čase ve věznici udělat bližší obrázek. Tato práce může informovat o tom, jak by se s odsouzenými ve výkonu trestu dalo ještě lépe pracovat na základě volnočasových aktivit.
|
host ::
RSS.