|
|
Efekt vybraného hnojiva a pomocného rostlinného přípravku na produkci ozimé řepky
PAUL, Radim
Cílem diplomové práce bylo založit a vyhodnotit poloprovozní pokus. Hodnocen byl vliv 5 variant s aplikací pomocných rostlinných přípravků na výnosotvorné prvky, výnos a olejnatost semen ozimé řepky. V kontrolní variantě nebyl aplikován žádný biostimulant. Ve variantě 1 bylo ve fázi BBCH 34 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Ve variantě 2 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 5 l přípravku Talisman. Ve variantě 3 bylo ve fázích BBCH 39 a 51 aplikováno 2 l a 3 l přípravku Talisman. Ve variantě 4 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 2 l přípravku Talisman, ve fázi BBCH 51 aplikováno 3 l přípravku Talisman a ve fázi BBCH 51 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Pokus byl prováděn v hospodářském roce 2020/2021 na rodinné farmě u obce Dobkov nedaleko města Chotěboř. Obsah živin v sušině nadzemní biomasy byl jednotlivými variantami ovlivněn pouze minimálně. Skutečný výnos semen byl ovlivněn pozitivně, přičemž nejvyššího výnosu dosáhla varianta 4 (4,14 t*ha-1). Olejnatost semen nebyla variantami statisticky významně ovlivněna. Nejvyšší olejnatosti dosáhla varianta 2 (42,40 %). Ze sledovaných výnosotvorných prvků byla jednotlivými variantami negativně ovlivněna hmotnost tisíce semen, nejvyšší byla u kontroly (5 g). Počet šešulí na rostlině byl naopak ovlivněn pozitivně se statisticky významným rozdílem (150 ks) ve variantě 4. Počet semen v šešuli nebyl jednotlivými variantami ovlivněn (18 - 19 ks).
|
|
|
Vliv teploty na schopnost oplození a líhnivosti při krátkodobém skladování neoplozených jiker síha peledě (Coregonus peled)
RYTÍŘ, Jan
Síh peleď Coregonus peled (Gmelin, 1788), původem z Ruska, byl pro své chutné maso a dobré růstové schopnosti, v roce 1970 introdukován i do České republiky. Chov tohoto druhu byl v minulosti velmi oblíbený. Dnes ale zejména díky rybožravým predátorům, chovaných síhů v rybníkářství rapidně ubývá. Cílem této diplomové práce bylo shrnutí dostupných informací z oblasti biologie síha peledě, umělé reprodukce a dále také informace o vlivu teploty na schopnost oplození a líhnivosti při krátkodobém skladování neoplozených jiker u ostatních lososovitých druhů ryb. V praktické části pak bylo sledováno, jaký vliv mají teplota a délka skladování uměle vytřených, neoplozených jiker peledě na oplozenost, přežití do stádia očních bodů a líhnivost. Neoplozené jikry byly po výtěru rozděleny do pěti misek a uloženy do termoizolačních boxů, které byly vytemperovány na teploty 2,5; 5; 7,5; 10 a 12,5 °C. Po časových intervalech 1, 4, 12, 24, 36, 48, 60 a 72 hodin, bylo z každého termoboxu odebráno cca 100 - 200 jiker, které byly osemeněny čerstvě odebraným spermatem od více mlíčáků a aktivovány vodou z líhně. Oplozené a pročištěné jikry byly nasazeny do inkubačních přístrojů s přítokem čisté vody. Odumřelé jikry byly odstraňovány a zaznamenávány. Následně se stanovila oplozenost, přežití do stádia očních bodů a líhnivost. Výsledné hodnoty těchto parametrů byly vyjádřeny v procentech z celkového množství nasazených jiker. Vysoké úrovně oplozenosti a přežití do stádia očních bodů, bylo dosahováno při skladování do 1 dne od výtěru u všech teplot, kromě nejvyšší teploty 12,5 °C. S postupným prodlužováním intervalu se také snižovaly parametry oplozenosti a přežití, a to nejznatelněji u teplot 7,5 a 10 °C. Pro získání co největšího množství plůdku v rybářské praxi, lze doporučit skladování jiker při 2,5 a 5 °C, a to až do 48 hodin od umělého výtěru. Při vyšších teplotách se efektivní doba skladování zkracuje na 12 hodin. Skladování jiker po delší dobu než 48 hodin, již z praktického hlediska nemá smysl. Současně bylo zjištěno, že při výše uvedených optimálních teplotách pro skladování jiker (2,5 a 5 °C) je nejlepších výsledků líhnivosti dosaženo při skladování uměle vytřených jiker v délce 12 hodin. Nejen při delších, ale i při kratší délkách skladování byly hodnoty tohoto parametru nižší.
|
|
|
Pěstování pšenice v praktických podmínkách rodinné farmy
PAUL, Radim
Cílem bakalářské práce bylo založit a vyhodnotit poloprovozní pokus. Hodnocen byl vliv 3 výživových variant se stupňovanou dávkou dusíku a aplikací morforegulátoru s účinnou látkou trinexapac-ethyl na výnos a jakostní parametry zrna pšenice ozimé. Ve variantě 1 bylo aplikováno 145 kg čistých živin N*ha-1, ve variantě 2 pak 191 kg čistých živin N*ha-1 a ve variantě 3 byl k 191 kg čistých živin N*ha-1 aplikován morforegulátor. Pokus byl prováděn na rodinné farmě ve vegetačním období 2018/2019 u obce Dobkov nedaleko Chotěboře. Skutečný výnos byl vyšší dávkou dusíku ve variantě 2 a navíc aplikací morforegulátoru ve variantě 3 zvýšen pouze v řádech desítek kg. Z výnosotvorných prvků byl průměrný počet klasů na m2 zvýšen vyšší dávkou dusíku i aplikací morforegulátoru. Průměrný počet zrn v klasu byl snížen u varianty 2 i varianty 3. Hmotnost tisíce zrn byla pozitivně ovlivněna vyšší dávkou dusíku ve variantě 2, ale negativně ovlivněna ve variantě 3. Z jakostních parametrů byly pozitivně ovlivněny vyšší dávkou dusíku ve variantě 2 všechny jakostní parametry. Tedy obsah dusíkatých látek, obsah lepku, sedimentační hodnota, číslo poklesu i objemová hmotnost. Aplikace morforegulátoru ve variantě 3 zvýšila číslo poklesu, sedimentační hodnotu, obsah lepku, obsah dusíkatých látek a negativně ovlivnila objemovou hmotnost.
|
|
|
Vliv technologie pěstování kukuřice seté na množství organického uhlíku v půdě a kvalitu půdní organické hmoty
KADLEČEK, Ondřej
Cílem této diplomové práce s názvem ,,Vliv technologie pěstování kukuřice seté na množství organického uhlíku v půdě a kvalitu půdní organické hmoty" bylo srovnání množství a kvality nezhumifikované půdní organické hmoty při dvou různých pěstebních technologiích kukuřice seté. Práce zahrnovala nejen literární rešerši, ale i vlastní polní pokus, tedy pravidelný odběr půdních vzorků, jejich zpracování a následnou analýzu. Teoretická část byla zaměřena na pěstování kukuřice seté v podmínkách ČR, popis, rozdělení a význam půdní organické hmoty, metody stanovení její kvality a množství. Praktická část se zabývala založením polního pokusu kukuřice seté, odběrem půdních vzorků, jejich zpracováním a analýzou. Získané hodnoty byly použity pro určení množství a kvality primární půdní organické hmoty, která byla vyjádřena rychlostní konstantou k její oxidace. Získaná data byla statisticky vyhodnocena v programu STATISTICA 12. Byly zjištěny vlivy termínů odběrů, metody regulace plevelů i varianty hnojení na různé půdní charakteristiky.
|
|
|
Coexistence of plant species in fragmented landscape
JANEČKOVÁ, Petra
Polopřirozené trávníky představují centra diverzity v současné krajině. Práce se zaměřila na různé efekty a procesy určující koexistenci rostlinných druhů na dvou různých škálách. V místním měřítku se zabývala vlivem managementu a hnojení ve vztahu k abiotickým gradientům a funkčním charakteristikám druhů. Na úrovni krajiny ovlivňuje rozšíření druhů také prostorové rozložení trávníků, hospodaření či funkční charakteristiky druhů. Rozložení rostlinné diverzity ve fragmentované krajině je modifikováno také podle dostupnosti vhodných biotopů a heterogenitou krajiny.
|
|
| |
|
|
NAD+-dependentní histon deacetyláza SIRT1 v procesu oogeneze, oplození a časného embryonálního vývoje
Valentová, Iveta ; Nevoral, Jan (vedoucí práce) ; Drutovič, David (oponent)
SIRT1 je histon deacetyláza ze skupiny sirtuinů ovlivňující své epigenetické a ne- epigenetické cíle. Lze předpokládat, že dosud známé substráty SIRT1 se zapojují do regulace gametogeneze a časného embryonálního vývoje. Byly stanoveny hypotézy, že SIRT1 je přítomen v oocytech a časných embryích a že zde sehrává fyziologickou úlohu v procesech zrání oocytů, oplození a raného embryonálního vývoje. Pro ověření hypotéz byl vytvořen myší model kondicionální knock-out linie produkující Sirt1-deficientní oocyty. Oocyty a embrya byla podrobena analýze SIRT1, jeho vybraných substrátů a adekvátních markerů pomocí imunocytochemie. Zjistili jsme, že se přítomnost SIRT1 podílí na kvalitě oocytů prostřednictvím modulace histonového kódu chromatinu a stabilizace dělícího vřeténka. Dále pak čistě maternální původ SIRT1 přítomného v obou pronukleích zygot. V neposlední řadě jsme odhalili nezanedbatelný vliv SIRT1 na časný embryonální vývoj, a to pravděpodobně především díky podílu na aktivaci embryonálního genomu. Dosažené výsledky potvrzují hypotézu, že SIRT1 je přítomen v oocytech a embryích, převážně v blízkosti chromatinu. Z výsledků vyplývá, že SIRT1 představuje maternální faktor určující kvalitu oocytu a je nezbytný pro aktivaci embryonálního genomu.
|
|
|
Molekulární podstata selekce spermií v rámci pohlavního traktu samic savců
Šrámková, Adéla ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Postlerová, Pavla (oponent)
Pro všechny savce je typické vnitřní oplození. Samec přenese spermie do samičího reprodukčního traktu. Ty se následně musí dostat až k oocytu, který zpravidla jedna z nich oplodní. Samičí reprodukční trakt tak musí být uzpůsoben k tomu, aby spermiím zajistil vhodné prostředí pro přežití do okamžiku fertilizace, ale zároveň musí být schopen zajistit selekci vývojově kompetentních spermií, které se nakonec dostanou do blízkosti oocytu a ostatním v tomto kroku zabránit. Aby docházelo k jisté komunikaci mezi spermiemi a pohlavním traktem samic, interagují spolu povrchové molekuly spermií a receptory epitelů vystýlající samičí pohlavní trakt na dvou úrovních: fyzické a molekulární. Ukazuje se, že právě tyto interakce jsou nutné ke klíčovým přeměnám, jak na povrchu spermie, tak i v buňkách samičího reprodukčního traktu, kde dochází k ovlivnění genové exprese. V důsledku těchto změn je k oplození vajíčka vybrána vhodná spermie se všemi požadovanými vlastnostmi umožňujícími fyziologický průběh fertilizace.
|
|
|
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.
|
|
|
Role integrinů během přípravy gamet k oplození a jejich vzájemné interakce
Foldynová, Veronika ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Integriny jsou heterodimerní transmembránové glykoproteiny, které představují velkou sku- pinu receptorů buněčné adheze podílející se na interakcích buněk, buňky a extracelulární matrix a interakcích buňky s patogenem. V současné době je u savců známo 24 různých inte- grinových heterodimerů. Podílejí se na široké škále procesů jako je imunitní odpověď, řízená migrace lymfocytů, agregace krevních destiček, také při hojení ran, buněčné diferenciaci, migraci, proliferaci a samotném přežití buněk. Integriny byly detekovány i na germinálních buňkách a dnes je známé, že hrají důležitou roli i v reprodukčních procesech jako je oplození, implantace embrya a embryonální vývoj. Hlavní náplní této bakalářské práce je seznámení s integriny z pohledu reprodukce, fyziologie integrinů, výskytu a lokalizace jednotlivých pod- jednotek u samčích a samičích gamet savců. Významná část práce je věnována diskuzi role integrinů u gamet, a to jak během maturačních procesů (dozrávání vajíčka ve vaječníku, kapacitaci a akrozomální reakce spermie), tak i při migraci spermie, tvorbě oviduktálního rezervoáru i jejich přímé a nepřímé zapojení do vazby a fúze gamet při oplození. Klíčová slova: integriny, spermie, vajíčko, fúze, oplození
|
host ::
RSS.