|
|
Souvislost čichových a kognitivních schopností u seniorů
Babuská, Anna ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Vodička, Jan (oponent)
Během procesu stárnutí dochází u lidí ke zhoršování mentálních i fyzických schopností. Ani čichové schopnosti nejsou výjimkou. Výrazný pokles čichových schopností byl již před několika desítkami let zaznamenán u pacientů s Parkinsonovou chorobou. Po nalezení vztahu čichových schopností a kognitivních schopností u pacientů trpících neurodegenerativním onemocněním mozku, byl teto vztah zaznamenán také u zdravých stárnoucích osob. Zdá se, že faktory, které způsobují zhoršování kognice, ovlivňují čichové funkce dříve než samotnou kognici. Z toho důvodu řada studií předpokládá, že pokles čichových schopností by mohl predikovat budoucí pokles kognitivních funkcí. Na tyto studie jsme navázali výzkumem, který byl realizován v rámci studie NANOK. Testování čichu probíhalo v letech 2014 a 2015. Čich participantů byl vyšetřen pomocí čichového testu Sniffin' Sticks. Kognitivní schopnosti jsme testovali pomocí rozsáhle baterie kognitivních testů. Zpracování dat bylo rozděleno na dvě části. V první části byly testovány vztahy čichové identifikace a diskriminace s úrovní obecných kognitivních funkcí a s úrovní exekutivních funkcí. V druhé části byla testována možnost predikce kognitivních funkcí pomocí testu identifikace a diskriminace. Výsledky těchto analýz ukázaly, že schopnost čichové identifikace se pojí s úrovní...
|
|
|
Ekologická validita testů exekutivních funkcí u pacientů se schizofrenií
Drozdová, Kristýna ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Cíl studie: V předkládaném výzkumu jsme vyšetřovali vzorec souvislostí exekutivních funkcí a funkčních schopností u pacientů se schizofrenií s cílem specifikovat ekologickou validitu těchto testů. Ekologická validita je zvláštní formou externí validity. Vypovídá o míře shody výsledků testů a chování v běžných každodenních situacích. Vzorek a metody: Soubor 77 osob (22 žen a 55 mužů), s diagnózou schizofrenie nebo schizoafektivní poruchy, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu, byl vyšetřen několika testy exekutivních funkcí - Wisconsinský test třídění karet (WCST), Trail Making Test B (TMT B), test verbální fluence lexikální i kategoriální (lVF, kVF), subtest Podobnosti z Wechslerovy inteligenční škály (WAIS III), test Reyovy-Osterriethovy figury - hodnocený dle Bostonského systému (BQSS), a škálami popisujícími chování v běžných denních situacích - škála osobního a sociálního fungování (PSPs), nově vytvořená klinická škála (Kli-ška), Interview pro hodnocení vhledu (SAI) a sebeposuzovací škála sociálního fungování (SFS). Sledovány byly vlivy demografických proměnných na výkony v testech a škálách. Výsledky: Prokázali jsme středně významnou lineární souvislost mezi testy verbální fluence (lVF i kVF) a nově vytvořenou klinickou škálou (Kli-ška), která nejlépe vyhovovala popisu sociálního...
|
|
|
Ověření psychometrických charakteristik metody Multiple Errands Test u pacientů s poškozením mozku
Jarošová, Kateřina ; Krámská, Lenka (vedoucí práce) ; Höschlová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou exekutivních funkcí u pacientů se získaným poškozením mozku a možnostmi testování přítomnosti exekutivního deficitu v reálných podmínkách každodenního života. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. První kapitola je věnována exekutivním funkcím, jejich definici, lokalizaci a poruchám. Ve druhé kapitole jsou představeny některé neuropsychologické metody vhodné k posouzení stavu exekutivních funkcí a také limity jejich testování. Nejdůležitější kapitola je věnována představení metody Multiple Errands Test a jejím modifikacím. Hlavním cílem empirické části bylo posouzení schopnosti metody Multiple Errands Test - hospital version (MET - HV) odhalovat deficity v oblasti exekutivních funkcí v souvislosti s každodenním fungováním a nároky běžného života. Výzkumný soubor tvořili pacienti se získaným poškozením mozku (N = 20) a neurologicky zdraví pacienti (N = 20) hospitalizovaní v Rehabilitačním ústavu Kladruby. Byla potvrzena schopnost metody MET - HV rozlišovat mezi pacienty se získaným poškozením mozku a zdravými pacienty. Druhá hypotéza týkající se schopnosti metody rozlišit pacienty s frontálním a nefrontálním poškozením potvrzena nebyla. Dalším cílem práce bylo ověření psychometrických charakteristik...
|
|
|
Řešení testu Rey-Osterriethovy figury u dvanáctiletých dětí
Šplíchalová, Markéta ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Předkládaná práce se zabývá zejména ústředním tématem, testem Rey-Osterriethovy figury, jeho podobou, administrací i způsoby hodnocení. Blíže se orientuje na způsob administrace i hodnocení testu v jediném českém manuálu M. Košče a J. Nováka, ale i na další používané způsoby skórování. Detailněji také představuje, některými českými psychology rovněž využívaný, způsob skórování popsaný v manuálu J. E. Meyers a K. R. Meyers. Zabývá se také psychometrickými vlastnostmi testu, s důrazem na podobu aktuálně dostupných norem. Část práce je také věnována popisu vývoje některých psychických funkcí ve věku dvanácti let, a to zejména ve vztahu k schopnostem zjišťovaným Rey-Osterriethovou figurou. V praktické části práce je představen vlastní výzkum zaměřující se na zpracování testu dvanáctiletým dítětem. Testy byly vyhodnoceny oběma výše zmíněnými systémy, s interpretací a analýzou jejich výsledků. Součástí práce jsou také nové orientační normy testu pro tuto věkovou skupinu. Test byl rovněž porovnán s výsledky jedinců v testu Číselný čtverec.
|
|
|
Vliv tréninku exekutivních funkcí na schopnost regulace negativních emocí
Vlachynská, Kateřina ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Kebza, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem tréninku exekutivních funkcí na regulaci negativních emocí. V rámci teoretické části práce autorka představuje soudobé pohledy neuropsychologie, jež akcentují otázku vztahu mezi emocemi a kognicí. Východisko práce stojí na předpokladu, že emočně-regulační a kognitivní procesy spolu významně interagují, a to převážně v oblastech prefrontální kůry. Bude rozebrán procesní model emoční regulace (Gross, 1998), dle něhož je práce s emoční regulací možná skrze kognitivní strategie, tedy procesy, probíhající před vznikem samotné emoční odpovědi. Tyto předpoklady budou dány do souvislostí výzkumů počítačového tréninku exekutivních funkcí. Trénink exekutivních funkcí způsobuje frontální aktivaci (např. Klinberg et al., 2005), která může pozitivně ovlivňovat afektivní fungování a regulaci. Výzkumný projekt se zabývá možností ovlivnění schopnosti regulace negativních emocí prostřednictvím systematického tréninku exekutivních funkcí pomocí programu BrainTwister, který je v klinické praxi využíván k neuropsychologické diagnostice a rehabilitaci. Účinek tréninkového programu je měřen třemi metodami: dotazníky POMS, DERS a experimentem sestaveným na základě IAPS. Výzkumný soubor tvoří celkem 25 osob, z nichž 11 bylo zařazeno do kontrolní skupiny a 14 do skupiny experimentální....
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
|
| |
|
|
Exekutivní funkce u jedinců s hraniční poruchou osobnosti
Malíková, Vladimíra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Tématem bakalářské práce je popis profilu exekutivních funkcí u osob s hraniční poruchou osobnosti a to pomocí Rey-Osterreithovy komplexní figury a také autorkou sestavenou sebeposuzovací škálou, jež mapuje běžné denní aktivity u jedinců s hraniční poruchou osobnosti a u jedinců zařazených do kontrolní skupiny. Cílem je na základě současné literatury a to jak české, tak zejména zahraniční, popsat hlavní aspekty práce jako jsou hraniční porucha osobnosti a exekutivní funkce. U hraniční poruchy osobnosti je věnována pozornost její diagnostice podle diagnostických kritérií MKN-10 a DSM-IV, popis její etiologie a snaha nastínit, jaký dopad má hraniční porucha osobnosti na fungování člověka v běžném životě. U pojmu exekutivních funkcí je věnována pozornost jejich definici, jsou zde uvedeni světoví autoři s řadou odlišných definic. Dále je zde uveden popis exekutivních funkcí, popis jak fungují a jaký mají vztah k hraniční poruše osobnosti a zvládání běžných denních aktivit. Zda můžeme uvažovat o vztahu mezi deficity v exekutivních funkcích a hraniční poruchou osobnosti. Výsledky administrace testu Rey-Osterreithovy komplexní figury jsou porovnávány s teoretickými podklady ve snaze zjistit, zda se u jedinců s hraniční poruchou osobnosti vyskytují deficity v exekutivních funkcích. Klíčová slova: Hraniční...
|
|
|
Vztah mezi kognitivními a emočními procesy v rámci exekutivních funkcí
Novák, Ondřej ; Stehlík, Luděk (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato práce poskytuje stručný přehled klíčových výzkumů a teorií v oblasti vlivu emocionálních procesů na vybrané exekutivní funkce (rozhodování a posuzování). Rozebírá danou problematiku v rámci teorie dvou kognitivních systémů (CEST) a klade důraz na aktuální poznatky a experimentální přístupy. Popisuje různorodé přístupy v chápání emocí a jejich vlivu, jako jsou teorie zkoumající emocionální valenci, fyziologické projevy emocí nebo jejich motivační funkci. Součástí práce je návrh kvalitativního výzkumu ohledně emocionálních cílů specifických základních emocí (strach, hněv, smutek a radost). Výsledky tohoto výzkumu poskytnou teoretický podklad pro empirické testování přístupu "pocit je pro konání", který je zaměřen na behaviorálně motivační složku emocí.
|
host ::
RSS.