|
|
Poimenické aspekty komunikace na pomezí individuální eschatologie
Flam, Jiří ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Hanes, Pavel (oponent)
Tato práce reaguje na otázku, zda existuje způsob komunikace, kterým by církve mohly oslovit společnost, ovšem který není v současnosti církvemi dostatečně využit. Práce představuje specifický komunikační prostředek, kterým je právo. Právo je představeno jako komunikační proces, současně jsou popsány jednotlivé metody, kterými je možno do tohoto komunikačního procesu vstoupit. Úspěšnost komunikačního procesu závisí na ochotě účastníků tohoto procesu spolu komunikovat. Práce se proto zaměřuje i na otázku, zda církve mají stát o využití celospolečenských komunikačních prostředků, když alternativou by mohlo být vytvoření uzavřených teologických elit. Odpověď na tuto otázku je hledána prostřednictvím christologického významu komunikace. V poslední části se proto práce výzkumně zaměřuje i na dílčí zodpovězení otázky, zda je v české společnosti zájem o komunikaci s církvemi, a to o vybraných tématech z oblasti individuální eschatologie. Práce představuje jednotlivé komunikační metody a oblasti, v nichž mohou církve působit na společenské úrovni: podpora člověka při hledání jeho životních hodnot, vstup církve do soukromoprávních vztahů, rozhodování sporů, usmiřování stran sporů a mediace, výkon veřejné moci, monitorování legislativy. Na rozdíl od metod zaměřených na individuální komunikaci s jednotlivci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Paliativní péče v České republice. Srovnání církevních a necírkevních zařízení.
Fajstavrová, Elena ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
FAJSTAVROVÁ, Elena. Paliativní péče v České republice. Srovnání církevních a necírkevních zařízení. Diplomová práce se zabývá pohledem na paliativní péči v Čechách, na srovnání péče v církevních a necírkevních zařízeních. Je výzkumem paliativní péče v šesti zařízeních, kde probíhá paliativní léčba. V rozhovorech lékařů, duchovního a pacientů zařízení odpovídají na výzkumné otázky práce. Analýzou rozhovorů je zkoumána a porovnávána péče v jednotlivých formách zařízení i v konkrétních zařízeních. V závěru práce je shrnutí výzkumu se zamyšlením nad etickým aspektem umírání. Diplomová práce je ukázkou teorie a praxe v péči o umírající u nás. Může sloužit jako zdroj informací pro zájemce o paliativní léčbu.
|
|
|
Spirituální potřeby seniorů v charitním domově
Ježková, Jiřina ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Výzkumná práce je zaměřena na problematiku spirituálních potřeb řeholních sester žijících v charitním domově. Výzkumné šetření probíhalo formou anonymního dotazníku a strukturovaného rozhovoru. Dotázáno bylo 59 respondentek ve věku od 72 do 97 let, které byly rozděleny do tří skupin: řeholní sestry žijící v charitním domově (28), řeholní sestry žijící v klášteře (15), seniorky žijící v domově pro seniory (16). Výzkum potvrdil důležitost spirituálních potřeb řeholnic v oblasti praktikování víry a ve srovnání se seniorkami větší míru spokojenosti s naplněním těchto potřeb.
|
|
|
Působení vybraných ženských řeholních řádů v sociální a zdravotní oblasti
BÁRTOVÁ, Hana
Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat působení vybraných ženských řeholních řádů v sociální a zdravotní sféře a klasifikovat cílové skupiny, s nimiž řádové sestry pracují. Zároveň sleduje prolínání duchovního života a hodnot řeholního řádu s praxí, již řeholnice vykonávají, a sleduje také zkušenosti jednotlivých řeholních sester s působením v běžném životě mimo jejich komunitu. Důležitou oblastí je i jejich pojetí sociální a zdravotní péče vzhledem k jejich řeholi, jejich pojetí vzhledem k pojetí světskému. Pro dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, konkrétně metoda polostrukturovaného rozhovoru, který umožnil na jedné straně volné vyprávění jednotlivých řeholnic a případné doplňující otázky tazatelky pro vysvětlení popisovaných jevů. Na základě jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů byly v kapitole Výsledky vypracovány portréty jednotlivých řeholnic, které si zachovávají svoji autenticitu, i když byla vypuštěna vycpávková slova a nářeční a nespisovné výrazy byly převedeny do obecné češtiny. Přínosem diplomové práce je především to, že předkládá ucelený přehled jednotlivých zařízení, v nichž řeholnice působí. Tato zařízení jsou buď v majetku jednotlivých kongregací, což je situace boromejek a brněnských františkánek, jimž se tato zařízení vrátila do spravování v 90. letech 20. století, nebo řeholnice působí v zařízeních, která vlastní někdo jiný, což je případ vincentek. Zásadním přínosem práce jsou ucelené počty příslušnic jednotlivých řeholí, které jsou pro názornost zaneseny do tabulky vypracované na základě studia jednotlivých dílů Katalogu mužských a ženských řeholních institutů v České republice. Tabulka 12 uvádí počty příslušnic jednotlivých řeholí od konce 90. let 20. století do roku 2015 a tabulka 13 udává počet příslušnic vybraných řeholí ve zdravotnictví a sociální oblasti v současnosti.
|
|
|
Vývoj hospicové paliativní péče se zaměřením na Německo a Českou republiku
Kubíčková, Ruth ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Vývoj hospicové paliativní péče se zaměřením na Německo a Českou republiku Development of hospic-paliative care with focus on Germany and Czech Republic Ruth Kubíčková Cílem diplomové práce je zmapovat vývoj, stěžejní okamžiky a současnou podobu hospicové paliativní péče, a zároveň potvrdit tezi, že péče o duchovní stránku umírajících byla již od počátku organizovaného rozvoje hospicové péče její integrální součástí a i dnes tvoří jeden z jejích základních nosných pilířů. První kapitola je věnována rozboru a uvedení do oborové terminologie, jejíž jasné vymezení je stěžejní nejen pro dialog uvnitř sítě poskytovatelů a specialistů na poli paliativní péče, ale rovněž pro komunikaci a spolupráci interdisciplinární, která je dle definic paliativní péče základem jejího holistického přístupu k pacientům. Z kapitoly druhé a třetí, které se zabývají vývojem ošetřovatelské péče od starověku až po diversifikaci moderní hospicové paliativní péče na konci dvacátého století, vyplývá, že stěžejní roli jak v pojetí institutu pečovatelství, tak ve formách a způsobech poskytování péče sehrálo křesťanství, které svým ústředním přikázáním lásky k bližnímu navždy změnilo přístup k péči o potřebné a trpící. V reakci na převratný rozvoj možností medicíny a lékařské intervence v polovině devatenáctého století, doprovázený...
|
|
|
Psychologická intervence ve zdravotnických zařízeních
JIRÁSKOVÁ, Marcela
V práci se jako stěžejní téma objevuje potřeba, možnosti a dostupnost psychologické péče a psychologického poradenství ve složitém životním období jedince i jeho blízkých v souvislosti s onemocněním a jeho případnými následky. Starost o pacientův duševní stav se ve většině zdravotnických zařízení omezuje na konziliární vyšetření lékařem {--} psychiatrem, avšak každá nemoc, nejen prognosticky závažná, může ovlivňovat psychickou pohodu jedince a jeho blízkých. Psychická vyrovnanost je pro samotné úspěšné zvládnutí léčby, v návaznosti na nové či změněné sociální podmínky, významná. Není-li postižená osoba vybavena určitým stupněm odolnosti proti zvládání stresu, je pravděpodobné, že pro pacienta a jeho blízké bude mít jakékoliv onemocnění znaky náročné životní situace. Psychologická péče o nemocné a jejich nejbližší rodinné příslušníky, spolupráce s ošetřujícím lékařem a personálem, včetně rehabilitačního a sociálního pracovníka a komunikační schopnosti zúčastněných zvyšují významným způsobem kvalitu života samotných nemocných i jejich rodinných příslušníků.
|
host ::
RSS.