Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 212 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The West Through the Eyes of Russian Elite: Evolution of Its Perception in Modern Russian History
Moskovenko, Arsenii ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
V provedeném výzkumu představuji proces, jak se od vzniku nového ruského státu mění vnímání západního světa v očích ruských politických elit prostřednictvím jejich diskurzu. Výsledky tohoto výzkumu pomohou zaplnit důležitou výzkumnou mezeru, jelikož dříve nebyl proveden žádný podobný výzkum, který by se snažil sledovat stejný proces. V literatuře můžeme najít některá díla, která analyzují reakci Ruska na některé politické události v jednom přesném časovém okamžiku. Žádný z výzkumníků se však nepokoušel analyzovat, kdy se vnímání Západu začalo obracet na negativnější stránku a jaké byly hlavní faktory, s přihlédnutím k tomu, jak přátelské se vztahy mezi Ruskem a Západem jevily být v 90. letech a jak jsou vytápěny dnes. Výzkum je proveden prostřednictvím metody diskurzivní analýzy, kde analyzuji relevantní výroky politických elit vytvořené v okamžicích nejzásadnějších historických událostí s ohledem na vztahy Ruska a kolektivně vnímaného Západu. V každé z citací hledám různé diskurzivní strategie, jako jsou metafory, hyperboly nebo řečnické otázky, které nám pomohou vytvořit si širší obrázek o tom, jak elity viděly Západ ve svých projevech v tom či onom období dějin. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu pochopení motivů ruských elit v jejich postoji k Západu v aktuálním geopolitickém kontextu, a to zejména s...
Subkulturní identita dvou hudebních subkultur v České republice - Hip-Hop a Metal
Vejvoda, Jan ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Oblastí zájmu této práce jsou subkulturní identity dvou dominantních hudebních subkultur v České republice a zejména jejich diskurz. V teoretické části práce je nejprve definována kultura a subkultura. Následně jsou popsány základní teorie diskurzu v subkulturním kontextu. Poté jsou v této práci popsány obě subkultury od jejich prvního výskytu v české kulturní sféře, až po jejich současný stav. Další částí této práce je část praktická, kde je vysvětlena použitá metoda výzkumu, tedy diskurzivní analýza textu a následně jsou uvedeny výsledky této analýzy v podobě vybraných relevantních prvků, které jsou popsány v kontextu dané subkultury. K závěru práce je část, ve které jsou probrány obě subkulturní identity a také vzájemně porovnány. Cílem práce je pomocí diskurzivní analýzy popsat subkulturní identity hiphopové a metalové subkulturu v České republice. Hlavními zdroji práce je pro teoretickou část zejména odborná literatura věnující se kultuře a diskurzu, a také akademické práce, které se věnují tématice analyzovaných subkultur. Pro praktickou část byly analyzovány vybrané online magazíny, které publikují články s hiphopovou a metalovou tématikou.
Konstrukce člověka a společnosti v rámci učebnic pro základní školy
Kroneislová, Adéla ; Lütke Notarp, Ulrike (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Cílem zkoumání této bakalářské práce Konstrukce člověka a společnosti v rámci učebnic pro základní školy je analýza a rekonstrukce obrazu české národní identity, které je přítomna v českých učebnicích pro základní školy. Práce je rozdělena na tři hlavní části: teorie, metodologie a závěrečný výzkum. Teoretická část obsahuje vědecký rámec diskurzivní analýzy, učebnicového textu jako zdroje přenosu kolektivní identity, koncepty kultury a chápání národa, které jsou významné pro rekonstrukci národní identity, jež je předávána žákům během studia. K docílení výzkumu je využívána metoda lingvistické diskurzivní analýzy, která umožňuje identifikaci základních elementů diskurzu. Ve výzkumné části jsou detailně rozepsané typologie výzkumu a nálezy, které byly učiněny. Za pomoci získaných dat z provedené analýzy učebnic je následně vytvořen obraz české národní identity a jsou vytyčeny hlavní hodnoty na kterých je česká národní identita založena. V závěru práce jsou zmíněny další možné postupy pro rozšíření výzkumu a celkové shrnutí procesu práce.
"Hlavně nebuď sám sebou" - Diskurz homosexuality v českých protestantských církvích
Boszczyk, Filip ; Javornícky Brumovská, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Zatímco česká většinová společnost zastává dnes již poměrně pozitivní postoje k homosexuální menšině, to stejné nelze říci o nábožensky založených lidech. Zejména čeští protestanté tvoří v této oblasti značně názorově heterogenní skupinu. Tato diplomová práce je exkurzem do prostoru průniku těchto dvou menšin: náboženské a sexuální. Usiluje odpovědět na otázky o povaze přístupu českých protestantů k fenoménu homosexuality, o jeho historii a okolnostech, které mu vtiskly jeho současnou podobu. Hlavním předmětem práce je proto protestantský diskurz homosexuality, jehož studium umožňuje identifikovat základní ideologické odlišnosti homosexualitu přijímajících a odmítajících náboženských postojů. Porozumění těchto teologicko-sociálních východisek pomáhá objasnit klíčové aspekty současných kulturních válek, v nichž konzervativní křesťanství odehrává důležitou roli.
Identita postav v prózách Pavly Horákové a Radky Denemarkové
PROCHÁZKOVÁ, Martina
Bakalářská práce Identita postav v prózách Pavly Horákové a Radky Denemarkové se zabývá analýzou postav z románu Teorie podivnosti (2018) od Pavly Horákové a Příspěvek k dějinám radosti (2014) od Radky Denemarkové. V teoretické části jsou definovány typy postav, jejich vzájemné působení a diskurz dané společnosti. Praktickou část práce tvoří interpretace románů včetně komparace společností i postav a konstruování jejich identit.
Function of Pragmatic Markers in Political Interviews Based on Pragmatic and Sociolinguistic Research
MÁLKOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na frekvenci výskytu a komunikativní funkci pragmatických markerů v žánru politického interview jako prostředku posílení interakce mezi moderátorem a osobou, která je dotazována. Anylýze jsou podrobena tři politická interview, jejichž zdrojem je internet. Práce je založena na pragmatickém a sociolingvistickém výzkumu. V první kapitole je představena terminologie, která je nutná pro pochopení celé studie. Dále se práce zabývá jednotlivými interview a jejich mluvčími. Pozornost je zaměřena na původ mluvčích a jejich život, který může ovlivnit výskyt, frekvenci a funkci markerů. Práce sleduje různé interpretace termínu {\clqq}pragmatický marker``. Následuje rozbor jednotlivých markerů z kvantitativního a kvalitativního hlediska. Výskyt, frekvence a funkce pragmatických markerů v tomto žánru je shrnuta v závěru práce.
Vztah Jaira Bolsonara a tradičních médií
Jinochová, Tereza ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Diplomová práce Vztah Jaira Bolsonara a tradičních médií se zabývá zkoumáním a popisem vývoje mediálního systému v Brazílii. Tradiční masová média v Brazílii byla během historie považována za hegemonistická, tento náhled se ale s nástupem prezidenta Bolsonara k moci proměňuje. Práce se zabývá vlastnickou strukturou tradičních médií, vlivem evangelikálních církví na politickou i mediální scénu v Brazílii a věnuje se i krátkém úvodu do historického kontextu fungování tradičních médií v zemi. Zaměřuje se především na dva největší celostátní deníky, O Globo a Folha de São Paulo, které mají v zemi nejvyšší dosah. Oba tyto deníky patří tradičním mediálním společnostem, které na brazilském mediálním trhu figurují již od počátku 20. století. Pomocí diskurzivní analýzy článků deníků O Globo a Folha de São Paulo a twitterových příspěvků Jaira Bolsonara se práce snaží popsat vývoj vztahu médií a prezidenta od jeho kandidatury po současnost.
Diskurzivní analýza sekuritizace koronaviru v českých médiích
Kroupa, Jan ; Miessler, Jan (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je aplikovat koncept sekuritizace v oblasti mediálních studií. Práce také blíže zkoumá roli médií v (de)sekuritizačním procesu jakožto autonomního aktéra, který je schopný produkovat vlastní diskurz, nezávislý na diskurzu politických aktérů. Cílem práce je potvrdit odlišnosti v (de)sekuritizační rovině mezi diskurzem, který produkují média a zástupci politických elit. Konkrétně je zkoumáno téma koronavirové epidemie v období od ledna roku 2020 do okamžiku vyhlášení nouzového stavu vládou 12. března 2020. Práce je zpracována jako diskurzivní analýza na základech foucaultovské historické metody. V teoretickém oddílu jsou představeny základní myšlenky sekuritizační teorie, její geneze a současná diskuze, včetně dimenze mediální autonomie. Analytická část se věnuje sedmi tematickým aspektům, které jsou pro koronavirový diskurz ve sledovaném období charakteristické. Dále je hlouběji zkoumána také reprezentace vládních sdělení v mediálních výstupech. Analýza zahrnuje korpus celkem 154 textových materiálů, mezi něž patří přepisy tiskových konferencí vlády věnované koronaviru a články online médií iDnes a Fórum 24, vybrané na základě sekvence klíčových slov. Výsledky diskurzivní analýzy potvrzují unikátnost koronavirového diskurzu médií, a také jeho protichůdnou tendenci v rámci...
Evolution of the Idea of the "Russian Threat" to the Security of the European Union and NATO
Peleshenko, Anastasiia ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Following the Russian invasion of Ukraine in 2014, the illegal annexation of Crimea, and the Russian proxy-war in the Donbas region of Ukraine, the idea of the Russian threat to the West has emerged in the academia and political discourse. While generally accepted as a serious concern among both Western democracies and international organizations, its conceptual complexity increased with time, to the point that the understanding of which Russian capabilities and foreign activities had to be considered threatening became multifaceted and convoluted. In order to understand how the idea of the Russian threat has evolved over the years, a discourse analysis of the texts from the EU and NATO was conducted, examining how the factors of context, identity, and goals have affected the articulation of the discourse. Research has shown that even though Russia gained a status of an ideological Other to the West, it was not always considered a threat. Additionally, while the awareness and understanding of the threats it posed to Western democracies grew over time, the organization(s) could not always articulate a clear discourse of the Russian threat. The changing contexts, the identities of the organizations and the values they are based on, as well as the EU and NATO's goals pertaining to Russia, have both...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 212 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.