|
|
Výuka tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií
Cíglerová, Anna ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku výuky předmětu tělesná výchova u žáků s vývojovou dysfázií na českých základních školách. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se zaměřuje na terminologické vymezení vývojové dysfázie a její klasifikaci, shrnuje poznatky z oblasti etiologie, symptomatologie, diagnostiky a terapie. Následně práce vymezuje školní věk, starší školní věk a dále se zaměřuje na charakteristiku předmětu tělesná výchova. Empirická část práce se soustředí na výzkumné šetření, jehož hlavním cílem bylo získat informace o specifikách výuky tělesné výchovy u žáků s vývojovou dysfázií staršího školního věku na vybraných českých základních školách. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou smíšeného výzkumu s užitím dotazníkového šetření s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. K analýze dat bylo užito metody popisné statistiky a pro zpracování dat získaných z polootevřených a otevřených otázek bylo užito metody kódování. Výzkumu se zúčastnilo 34 pedagogů. Mezi specifiky výuky tělesné výchovy respondenti uváděli obtíže žáků s vývojovou dysfázií se zapamatováním a porozuměním delším pokynům, zhoršenou koordinaci pohybů a zvýšenou unavitelnost. Do specifik dále patří hodnocení a motivace žáků či užívání dalších metod a postupů, dále...
|
|
|
Efektivní logopedické poradenství při terapii vývojové dysfázie a jeho využití napříč obory
Veverková, Eva ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativní a augmentativní komunikací u dospělých osob s kombinovaným postižením. Vymezuje teoretické základy zdravotního postižení, konkrétněji pak kombinovaného postižení. Dále popisuje komunikaci osob s kombinovaným postižením a vysvětluje pojmy jako komunikace, narušená komunikační schopnost nebo logopedická intervence u osob s kombinovaným postižením. Hlouběji se zaměřuje na alternativní a augmentativní komunikaci, kdy blíže popisuje její metody a systémy, diagnostická hlediska, nácvik používání nebo její výhody a nevýhody. Hlavním záměrem práce je popsat využívání alternativní a augmentativní komunikace v běžném životě dospělých osob s kombinovaným postižením, a to především v rámci všedních denních činností a také při možnosti vyjádření svých potřeb a pocitů. Výzkumné šetření probíhalo ve dvou fázích, v první fázi byly zpracovány případové studie dospělých osob s kombinovaným postižením a ve druhé fázi bylo realizováno zúčastněné pozorování a přímá práce s jednotlivými osobami. V závěru práce je charakterizován přínos alternativní a augmentativní komunikace u dospělých osob s kombinovaným postižením.
|
|
|
Tvorba a využití pracovních listů u dětí s vývojovou dysfázií mladšího školního věku
Bártová, Sandra ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem logopedické intervence a jejích specifik u dětí s vývojovou dysfázií v mladším školním věku se zřetelem na praktické využití pracovních listů. Teoretická část práce charakterizuje vývoj dítěte v období mladšího školního věku s důrazem na rozvoj kognitivních a jazykových schopností a vymezení pojmů jazyk, řeč a komunikace. Následně je v teoretické části práce popsána vývojová dysfázie, jakožto komplexní narušení komunikační schopnosti ovlivňující fungování dítěte ve výchovně- vzdělávacím procesu. Závěrem je věnován prostor pro představení možností logopedické intervence vývojové dysfázie užívaných v České republice a zahraničí. Praktická část představuje kvalitativní výzkumné šetření, zaměřující se na ověření využitelnosti vytvořených terapeutických materiálů u tří žáků mladšího školního věku s vývojovou dysfázií. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím sestavení případových studií. Hlavními metodami sběru dat byly pozorování a analýza dokumentace. KLÍČOVÁ SLOVA mladší školní věk, řeč, vývojová dysfázie, kazuistika, logopedická intervence
|
|
| |
|
| |
|
|
Speciálně pedagogická podpora dítěte s kombinovaným postižením v předškolním zařízení
Havelková, Markéta ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Anotace: Speciálně pedagogická podpora dítěte s vývojovou dysfázií a zrakovým postižením v předškolním věku Bakalářská práce se zabývá speciálně pedagogickou podporou dítěte s vývojovou dysfázií a zrakovým postižením integrovaného v předškolním zařízení. Cílem práce bylo sledovat průběh integrace tohoto dítěte, rozvoj jeho schopností, popsat specifika pedagogického přístupu, interakci okolí na dítě s problematickým verbálním projevem, přijetí integrovaného dítěte ve třídě ostatními dětmi i pedagogy a zaznamenat případnou změnu klimatu v kolektivu. V práci jsem sledovala také možná rizika, která se mohou při integraci vyskytnout. Předložená práce je v teoretické části tvořená souhrnem poznatků o vývojové dysfázii, zrakovém a kombinovaném postižení. Dále uvádí do problematiky péče a vzdělávání dítěte s postižením a integrací do školního zařízení, se zaměřením na integraci v předškolním věku včetně individuálního vzdělávacího plánu a asistenta pedagoga. Výzkumná část seznamuje s diagnózou integrovaného dítěte, s podmínkami integrace a její konkrétní realizací. Výsledky výzkumné části ukazují, že dítě postižené vývojovou dysfázií je schopno se s pomocí individuálního vzdělávacího plánu a asistenta pedagoga začlenit do kolektivu dětí běžné mateřské školy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou disfázií
Mielniková, Renáta ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Štěpáníková, Alena (oponent)
Diplomová práce Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií je zaměřena na zjištění, jakým způsobem se vzájemně ovlivňuje řeč a pohybové dovednosti právě u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Ve své teoretické části se nejprve zabývám termínem narušená komunikační schopnost, vývojové dysfázie, její symptomatologií a následně termínem verbální vývojová dyspraxie. Důležité informace související s touto problematikou uvádím rovněž ve druhé kapitole, která se věnuje problematice čtení, procesem osvojováním si čtení i čtením s porozuměním. V pořadí třetí kapitola teoretické části je pak zaměřena na charakteristiku termínu pohyb, motorika, koordinace a v neposlední řadě také dyspraxie. Praktickou část jsem založila na testování dětí třetích tříd a to jak na běžné základní škole, tak na základní škole logopedické, kam dochází i mnou sledovaná žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Došlo k vytvoření dvou testů, a to testu čtení s porozuměním a testu pohybových dovedností. Cílem těchto testů bylo zjištění, jakým způsobem dochází k vzájemnému ovlivňování čtenářských a pohybových dovedností. V závěru své práce pak shrnuji dosažené výsledky, porovnávám výsledky testování mezi kontrolní a experimentální skupinou i žákyní s těžkou vývojovou dysfázií.
|
|
|
Vzdělávání dítěte s narušeným vývojem řeči v předškolním věku
Vondráčková, Adéla ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kopečný, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice vývojové dysfázie u dětí v předškolním věku. Struktura práce obsahuje teoretickou a praktickou část. První kapitola v teoretické části vymezuje narušený vývoj řeči v rámci narušené komunikační schopnosti a pro srovnání je uvedena kapitola shrnující vývoj řeči v normě. Druhá kapitola podrobně charakterizuje vývojovou dysfázii. Její vymezení je rozděleno na terminologické a etiologické hledisko, rozbor symptomů v konkrétních oblastech dětského vývoje, dále součásti procesu diagnostiky a všeobecný model terapie. Zároveň jsou v rámci kapitoly shrnuty možnosti předškolního vzdělávání dítěte s diagnózou vývojové dysfázie v České republice. Praktická část je realizována jako kvalitativní výzkum. Konkrétně je zpracována jako případová studie s komplexním profilem dítěte s vývojovou dysfázií - rodinnou, osobní a školní anamnézou. Cílem výzkumné části je zhodnotit schopnost participace na programu v běžné mateřské škole u konkrétního dítěte zařazeného do běžného kolektivu. Pro sběr dat jsou využity metody rozhovoru, analýzy lékařské dokumentace a přímého pozorování v prostředí mateřské školy. Na základě informací získaných z rozhovoru a z lékařských zpráv jsou během pozorování také identifikovány konkrétní projevy vývojové dysfázie. Vyhodnocení výsledků zdůrazňuje...
|
|
|
Vzdělávání dítěte s narušenou komunikační schopností na základní škole běžného typu
Dudáčková, Gabriela ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním dětí s komunikačními problémy na běžné základní škole. V teoretické části je popsán ontogenetický vývoj řeči, poruchy řeči a jazykové roviny. Druhá kapitola se zabývá komunikací a narušenou komunikační schopností. Je zde také zařazena podkapitola o autismu, Aspergerově syndromu, vývojové dysfázii a zásadách komunikace s dětmi s výše zmíněným znevýhodněním. Jsou zde také vysvětleny pojmy alternativní a augmentativní komunikace, pojem inkluze s jeho legislativním rámcem a vývojem po roce 1989, kde je zmíněn Rámcově vzdělávací plán a stručná charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk a matematika. Praktická část popisuje zvládání první třídy u dětí s autismem, vývojovou dysfázii a Aspergerovým syndromem. Zvláště pak zvládání matematiky a Českého jazyka. Jsou zde zpracované případové studie a rozhovory s učitelkami, které tyto děti vedly v první třídě. V závěru je uvedeno několik doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Klinický obraz vývojové dysfázie v konceptu neurovývojových poruch
Pospíšilová, Lenka ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Koutek, Jiří (oponent) ; Ošlejšková, Hana (oponent)
Úvod: Vývojová dysfázie (VD) je vývojovou poruchou jazyka, ač s vysokou prevalencí, tak s nízkým publikačním indexem a záměnami pojmů v definici (včetně české verze MKN - porucha "řeči", namísto "jazyka"). Vědecký pohled prošel vývojem od symptomu přes specifickou nozologickou jednotku až k dnešnímu názvu Developmental language disorder a zařazení mezi onemocnění nové kategorie v ICD-11 (existující v DSM-5), označené jako Neurodevelopmental disorders. Jinou poruchou s charakteristickou patologií v komunikaci je porucha autistického spektra (PAS), která je zařazena mezi onemocnění stejné kategorie jako VD. Oproti VD má vyšší publikační index, nižší prevalenci, a ještě závažnější důsledky. Shodné jsou i záměny pojmů tří rozdílných domén: "řeč", "jazyk", "komunikace", které PAS provázejí, nevyjímaje současné podtypy v ICD-11 s termínem "funkční jazyk". V České republice je studií zabývajících se pacienty s VD velmi málo, jejich profil klinického obrazu dosud nebyl zpracován. I přes nárůst českého výzkumu PAS chybí řečový, jazykový a komunikační profil těchto jedinců, který je předmětem dlouhodobé a dosud neukončené diskuse světové vědy. Cílem naší studie bylo popsat klinický obraz dětí s VD, tj. vytvořit řečový, jazykový a komunikační profil, analogicky postupovat u dětí s PAS a porovnáním profilů...
|
host ::
RSS.