| |
|
Polsko ve zpravodajství ČTK a ČT na příkladu vládních reforem v letech 2015-2018
Šedová, Michaela ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
České tiskové kanceláře a Událostí České veřejné služby letech 2015 až 2018. Teoretická část je zaměřena na srovnávaných subjektů a zejména pak jejich zahraniční věnována i jednotlivým typům agenturních a televizních zpráv Českou tiskovou kanceláří a Českou televizí - a historickými souvislostmi a dále nastiňuje situaci - přibližuje výsledky voleb, současnou podobu vlády a jí provedené reformy a plánované změny odrobněji téměř ú potratů, které jsou zároveň předmětem praktické části práce využ jaké míře se obě redakce polským reformám věnovaly, jakou důležitost informování o reformách přikládaly, o čem a z jakých zdrojů obě a zda se lišil jejich obsah důsledku přítomnosti stálého zpravodaje Čes Polsku, kterého agentura na místě nemá.
|
|
Jaromír Jágr ve zpravodajství ČTK
Ardon, Filip ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Jaromír Jágr ve zpravodajství ČTK" se zabývá vývojem sportovního zpravodajství Československé a později České tiskové kanceláře na příkladu zpravodajství o jedné významné sportovní osobnosti. Práce se skládá ze stručného životopisu Jaromíra Jágra, který přibližuje danou osobnost a vysvětluje její zvolení pro tuto práci, a dále ze dvou hlavních částí. V první je popsána úloha a role České tiskové kanceláře a speciální důraz je kladen na její sportovní zpravodajství. Uvedena jsou také metadata, která agentura používá ve své produkci a která jsou důležitá pro druhou část. Ta představuje dominantní část. Zaměřuje se na zprávy z Infobanky ČTK, které se vztahují k Jaromíru Jágrovi a zachycují vývoj sportovního agenturního zpravodajství v období posledních třiceti let (1988-2018). Díky bohatosti Jágrovy kariéry v sobě práce pojímá sportovní zpravodajství ze soutěží domácích, zahraničních i mezinárodních. Převážná pozornost je věnována agenturnímu textovému zpravodajství, zmíněny jsou ve stručnosti ale i další formáty jako fotografie, infografiky, audionahrávky a videonahrávky. Na základě práce s výročními zprávami agentury jsou zmíněné proměny zpravodajství vysvětleny a odůvodněny z pohledu samotné ČTK.
|
|
Zobrazení menších sportů ve zpravodajském servisu ČTK
Opatrný, Marek ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce Zobrazení menších sportů ve zpravodajském servisu ČTK se zabývá agenturním pokrytím odvětví, která nepatří v České republice mezi nejsledovanější: basketbalu, florbalu, házené a volejbalu. V teoretické části autor přibližuje vývoj postavení sportovní žurnalistiky v rámci novinařiny i celé společnosti, věnuje se též jednotlivým typům textových i audiovizuálních sdělení, které Česká tisková kancelář produkuje. Samotný výzkum byl zaměřený na české ligy daných sportů, ale i na další mezinárodní i národní soutěže v období od června 2017 do dubna 2018. U tuzemských soutěží je zpravodajství rozčleněno do jednotlivých kategorií (zpravidla jde o předsezónní období, základní část ligy a případnou nadstavbovou část či play off a play out). Z načerpaných kvantifikovaných dat poté autor vyvozuje postavení jednotlivých menších sportů v agenturním servisu mezi sebou, ale i oproti sledovanějším sportům, jako jsou fotbal a hokej. Zároveň se práce věnuje agenturnímu zpravodajství o čtyřech vybraných světových či evropských šampionátech v každém z odvětví, a to i v období před turnaji. U mistrovství dále poměřuje vliv České tiskové kanceláře na obsah deníku Sport a sportovní rubriky deníku Mladá fronta DNES. Práce též obsahuje rozhovory s agenturním editorem i redaktory dvou zmíněných listů, které byly dalším...
|
|
Volby ředitelů veřejnoprávních médií pohledem vybraných deníků a zpravodajských serverů
Zemanová, Veronika ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou veřejnoprávních médií a způsobem jejich reprezentace ve vybraných denících a na zpravodajských serverech. Vzhledem k důležitosti veřejnoprávního média jako záruky vyváženého a nestranného zpravodajství a jeho specifikům vůči médiím komerčním se práce zaměřuje na to, jakým způsobem o veřejnoprávních médiích referují ostatní média, a to na příkladu posledních voleb ředitelů veřejnoprávních médií. První část práce vysvětluje specifika veřejnoprávních médií, jejich vývoj, současné postavení a problémy. Dále se věnuje konkrétním, českým veřejnoprávním médiím, a v neposlední řadě zkoumanému jevu, tedy volbě ředitele veřejnoprávního média. Druhou částí je vlastní výzkum, během kterého byl zkoumán způsob reprezentace volby generálního ředitele Českého rozhlasu v roce 2016 a voleb generálních ředitelů České televize a České tiskové kanceláře v roce 2017 v denících Hospodářské noviny, Mladá fronta DNES a Právo a na zpravodajských serverech IHNED.cz, iDNES.cz a Novinky.cz. Metodou výzkumu byla kvalitativní obsahová analýza z důvodu zachování otevřeného přístupu k získaným informacím. Nechtěla jsem omezovat možná zjištění předem stanovenými kategoriemi, ale nechala jsem je vyplynout ze samotné analýzy. Proces volby byl popisován vesměs velmi fakticky, ze souvisejících okolností však...
|
| |
|
Multimedializace produkce České tiskové kanceláře se zaměřením na audioservis a videoservis
Sýkorová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Diplomová práce Multimedializace produkce České tiskové kanceláře se zaměřením videoservis se zabývá proměnami, které se v agentuře udály v nástupem digitalizace, internetu a moderních technologií. ČTK se působením těchto vlivů stala konvergovanou multimediální agenturou nabízející kromě tradičního textového a fotografického zpravodajství také infografické, zvukové a audiovizuální zpravodajství. Práce popisuje, na základě rozhovorů se zaměstnanci ČTK, jak probíhal vznik a vývoj audioservisu od roku 2000 a videoservisu od roku 2006 do současnosti. Zároveň průběhu let transformoval objem těchto servisů. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuje, jakým způsobem se proměnili mluvčí ve zvukovém zpravodajství a zastoupení zdrojů ve videozpravodajství.
|
|
Zpravodajství České tiskové kanceláře z Latinské Ameriky
Kovácsová, Kateřina ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
Cílem práce Zpravodajství České tiskové kanceláře z Latinské Ameriky je zdokumentovat podobu textového zpravodajství České tiskové kanceláře z oblasti Latinské Ameriky, odhalit, zda agentura plní svou povinnost informovat o dění v zahraničí dle zákona 517/92 Sb., a zároveň rozšířit značně omezené množství studií vztahujících se k tomuto tématu. Práce se zabývá zpravodajskými agenturami a přihlíží k České tiskové kanceláři coby veřejnoprávní instituci a nastiňuje charakteristiku Latinské Ameriky a jejích vztahů s naší zemí. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy zjišťuji, kolik prostoru věnuje ČTK jednotlivým zemím Severní, Střední a Jižní Ameriky, o kterých zemích opětovně informuje a které státy ve svém zpravodajství prakticky opomíjí. Zkoumám, jaké priority jsou zprávám obvykle přiřazovány a kterých oblastí veřejného života se týkají. V neposlední řadě porovnávám sledované skutečnosti z první poloviny roku 2016 s první polovinou roku 2006, abych odhalila, nakolik se informování o Latinské Americe v průběhu deseti let proměnilo. V práci nabízím detailní analýzu produkce ČTK z latinskoamerických zemí, kterým se dosud v českém prostředí nikdo ve větším rozsahu nezabýval, a výsledky své analýzy současně prezentuji v tabulkách a grafech.
|
|
Komparace zobrazení druhých nejvyšších českých soutěží ve fotbale a hokeji ve zpravodajství ČTK v ročníku 2015/2016
Franěk, Tomáš ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Diplomová práce "Komparace zobrazení druhých nejvyšších českých soutěží ve fotbale a hokeji ve zpravodajství ČTK v ročníku 2015/2016" se zabývá mediálním pokrytím druhé fotbalové a první hokejové ligy s cílem zjistit, jak Česká tisková kancelář pojala v dané sezoně zpravodajství pro své klienty, kteří na její servis spoléhají, s přihlédnutím ke komparaci informování o obou soutěžích. Na příkladu druhé fotbalové a první hokejové ligy mapuje produkci sportovní redakce ČTK zejména z kvantitativního pohledu. Práce se zaměřuje na analýzu agenturního servisu, přičemž se věnuje několika obdobím: týdnu před začátkem sezony, prvnímu a desátému kolu, týdnu před začátkem jarní části fotbalové ligy a týdnu před začátkem předkola play-off hokejové ligy a momentům rozhodnutí v obou soutěžích. V teoretické části práce stručně připomíná historii obou soutěží, vývoj jejich herních systémů a nabízí přehled nejdůležitějších událostí z ročníku 2015/2016. Dále předkládá profil ČTK jako celku a jejího sportovního servisu. Práce sleduje, jaké bylo personální zabezpečení redakce a jaké bylo zdrojové zázemí. Práce rovněž kvantifikuje formáty zpráv a další žánry a vybraná metadata, důraz je kladen na interpretaci předkládaných dat. Ta jsou pro přehlednost vždy uvedena a sumarizována v tabulkách, užito je i grafů. Práce dále...
|
|
Krize na Ukrajině ve zpravodajství ČTK v porovnání se zpravodajstvím ČT na vybraných událostech z let 2013 a 2014
Hušková, Jana ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Diplomová práce porovnává zpravodajství o krizi na Ukrajině v podání České tiskové kanceláře a České televize jako dvou médií veřejné služby. Teoretická část práce se věnuje charakteristice obou médií s důrazem na jejich zahraniční zpravodajství a vymezení souvisejících mediálních pojmů. V samostatné kapitole věnované Ukrajině je přiblížen politický vývoj státu od rozpadu Sovětského svazu až do roku 2014 a průběh ukrajinské krize. V kapitole se zkoumá vztah země s Ruskou federací a příčiny vzniku krize v roce 2013. V rámci praktické části se pomocí kvantitativních a kvalitativních postupů zkoumá, jakou pozornost a jak velký prostor obě média krizi na Ukrajině věnovala, komu média poskytovala prostor k vyjádření a z jakých zdrojů čerpala. Vzhledem k tomu, že Česká televize disponovala na východě Evropy až čtyřmi zahraničními zpravodaji, se práce rovněž snaží zodpovědět otázku, do jaké míry se přítomnost těchto reportérů odrážela v tvorbě, zpracování a vyznění televizních zpráv a do jaké míry se produkce obou médií shodovala nebo naopak lišila.
|