|
|
Hevlín – sídlo v krajině
Šperlová, Zuzana ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Foretník, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce je vize změny přístupu ke krajině a zemědělství. Nadefinování nové struktury polí a podpoření územního systému ekologické stability. Součástí inteligentní krajiny je série technologické podpory zemědělství ve formě věží. Následně jsou rozpracovány dvě z těchto věží do měřítka detailu.
|
|
|
Mediální obraz kolektivizace v Jihlavském kraji v letech 1951 - 1959
Majdičová, Marie ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální obraz kolektivizace v Jihlavském kraji v letech 1951 - 1959 zkoumá, jakým způsobem informovaly vesnické noviny ve vybraných okresech Jihlavského kraje o průběhu kolektivizačního procesu. Pozornost je věnována zejména tématům zakládání jednotných zemědělských družstev a procesům s takzvanými "vesnickými boháči". Teoretická část shrnuje klíčové charakteristiky kolektivizace v Československu, soustředí se také na specifika Jihlavského kraje a je doplněná o vzpomínky pamětníka. Rovněž nastiňuje podobu tehdejší československé mediální krajiny, včetně klíčové role tisku jako propagandistického nástroje. Zabývá se zároveň zrodem vesnických novin a jejich přibližně desetiletým vývojem. Cílem výzkumu je pomocí kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativního přístupu zjistit, jakým způsobem periodika o vybraných tématech informovala. Kombinace metod umožňuje odhalit zastoupení témat, jejich frekvenci a další kvantitativní ukazatele, ale poskytuje také poměrně detailní vhled do způsobu, jakým bylo o "vesnických boháčích" a socializaci vesnice psáno. V práci jsou zahrnuty také dobové fotografie ilustrující především práci družstevníků. Závěrečná část prezentuje výsledky obou výzkumů, interpretuje data a zároveň odpovídá na jednotlivé výzkumné otázky.
|
|
|
Kolektivizace českého venkova v literatuře 50. a 60.let
Svobodová, Žaneta ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá literární reflexí kolektivizace českého venkova ve vybraných titulech budovatelského románu padesátých let a v tzv. prózách budovatelské deziluze z let šedesátých. Konkrétně se jedná o tituly Bitva V. Řezáče, Dvě Jara B. Říhy, Horké dny P. Bojara a Jediná cesta J. V. Plevy z padesátých let, z šedesátých let potom o romány a novely Velká samota I. Kříže, Zelené obzory J. Procházky, Pršelo jim štěstí J. Trefulky, ...silná ruka J. Kozáka, Smuteční slavnost E. Kantůrkové a Vyhnanství M. Klánského. Práce zkoumá, jak se téma kolektivizace českého venkova v těchto prózách proměňuje a liší, jak se mění jeho literární reflexe v rámci kategorie postav, v jakých kontextech i s jakým ideologickým nábojem a konotacemi je spojováno. Sledována je proměna pohledu na JZD, jeho fungování a každodenní problémy, pozornost je též věnována proměně venkovského prostoru, která je s kolektivizací spjatá.
|
|
|
The Impacts of Collectivization on Municipalities in the Foothills of the Beskydy Mountains
Musálek, Filip
Obraz moravských a slezských vesnic v druhé polovině 20. století zásadně ovlivnila kolektivizace. Sociální a majetkové změny se propsaly do celkového obrazu obcí. V příspěvku jsou zpracovány změny ve struktuře obce Palkovice, nacházející se v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, s důrazem na pozici ovocných stromořadí, remízků a záhumenních cest, které definovaly obec v kontextu krajiny. Výsledkem kvalitativní analýzy historických map a dat je případová studie, jež pojmenovává příležitosti k obnově a rozvoji podobných sídel.
|
|
|
Proměny vztahu člověka k půdě na Valašsku ve 20. století
Adamová, Lucie ; Zicha, Zbyněk (vedoucí práce) ; Samek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje lidskému vztahu k půdě a jeho proměně v závislosti na výrazných proměnách politické scény. Vztah člověka k půdě není ovlivněn a definován pouze geografickou polohou, ale také historickým vývojem daného místa a dalšími vnějšími vlivy. Jednou z vnějších podmínek je také politická situace na daném území. Mezi lety 1948 - 1989 na území nynější České republiky vládla komunistická strana, která byla specifická přístupem k osobnímu vlastnictví a k vlastnictví půdy. Komunistický režim se výrazně podepsal také na historickém vývoji Valašska - regionu, pro který bylo a stále je zemědělství a pastevectví charakteristické a na kterém byli místní lidé několik století závislí. Lidé, kteří zde vlastnili polnosti, půdu či statky najednou o své majetky začali přicházet a koncept osobního vlastnictví se začal proměňovat. Tyto změny tak ovlivnily několik generací sedláků a zemědělců, kteří na tomto území žili a žijí. Tato práce má za cíl zmapovat vliv komunistického režimu na lidský vztah k půdě na Valašsku. Teoretická část práce je věnována představení vývoje zemědělství ve 20. století, regionu Valašsko a obecnému popisu lidského vztahu k půdě a životnímu prostředí. Praktická část se pak skládá z nestrukturovaných rozhovorů se sedmi zemědělci a vlastníky půdy. Tyto rozhovory ukazují, že na...
|
|
|
Vize jihočeského socialistického zemědělství v plánech KNV České Budějovice v letech 1949-1958
HAMERNÍKOVÁ, Martina
Tato diplomová práce pojednává o záměrech Krajského národního výboru v Českých Budějovicích ohledně plánování zemědělství v Jihočeském kraji v letech 1949 - 1958. Právě fond Krajský národní výbor České Budějovice 1949 - 1958, uložený ve Státním oblastním archivu v Třeboni, určil název a časové vymezení předkládané práce. Neméně důležité jsou však okolnosti, které po komunistickém převratu vedly v roce 1949 k násilné kolektivizaci a k zakládání jednotných zemědělských družstev. Z tohoto důvodu se text věnuje i událostem během druhé světové války a po ní. Násilná kolektivizace zásadně ovlivnila dosavadní způsob zemědělského hospodaření, způsobila ohromné materiální škody, zničila po staletí budovaný vztah rolníků k půdě, zlikvidovala selský stav a konečně fatálně zasáhla do mnoha lidských životů. Podkladem pro práci se vedle archivních materiálů stala odborná literatura týkající se zemědělství a politické situace. Práce se snaží přiblížit tehdejší představu krajské reprezentace o plánování hospodářství v tomto zemědělském kraji, vizi směřování rozvoje kraje a pokoušet se ji konfrontovat také s dobovou realitou. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž ta poslední, nejdůležitější, zahrnuje plány a výsledky zemědělství na jihu Čech ve sledovaném období.
|
|
| |
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
host ::
RSS.