|
|
"Egejský list" z chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán: zmapování současného poznání
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Coppens, Filip (oponent)
Bakalářská práce pojednává o "Egejském seznamu" z chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Snaží se odpovědět na otázku, zda-li je možné pomocí této památky zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je tato památka zasazena do širšího kontextu, je pojednáno jak o ostatních topografických seznamech, tak o chrámu, v němž byla nalezena. Dále je zde kapitola pojednávající o různých interpretacích této památky. Práce obsahuje též zhodnocení chrámu v Solebu, pro tyto účely byl vytvořen překlad toponym, které byly srovnány s toponymy v chrámu na Kóm el-Hittánu. Chrám v Solebu byl použit také pro rekonstrukci výzdoby v chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Pomocí výzdobného programu bylo dokázáno, symbolické zasazení "Egejského seznamu" do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Uschlý fíkovník a očištění Chrámu. Výklad Mk 11,12-25
Svatek, Martin ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Perikopy "Prokletí fíkovníku", "Očištění Chrámu" a "Uschlý fíkovník" se řadí mezi několik biblických textů, které jsou označovány jako tzv. těžké stránky Bible nebo také novozákonní záhady. O odůvodněnosti tohoto označení vypovídají také mnohé komentáře Markova evangelia, které jsou zejména v případě první vykládané perikopy nejednoznačné a nabízejí hned několik rozdílných možností výkladu. Bakalářská práce představuje různé možnosti výkladu problematické části Markova evangelia. V první části se věnuje historickému a literárnímu kontextu Mk 11,12-25. V druhé analyzuje výše uvedený text a porovnává jej s obdobným textem vyskytujícím se v Matoušově evangeliu (Mt 21,10-22). Ve třetí předkládá charakteristiky několika v současnosti nejvíce prezentovaných typů výkladů Mk 11,12-25. Cílem práce je představení současných výkladů výše uvedených perikop a jejich vzájemné porovnání a zhodnocení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě
Špátová, Ingrid ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Kultická hudba a zpěv ve starém Egyptě" pojednává o hudebních projevech v rámci staroegyptského kultu. První kapitola osvětluje pojem "hudba" v kontextu se starověkým hudebním životem. Následující kapitola přibližuje podobu staroegyptské kultické hudby a zpěvu, způsoby egyptského ladění a formu hudebního tělesa. Kapitola třetí se podrobněji zabývá hudebním doprovodem pohřebního rituálu i jiných svátků a seznamuje nás s ženskými hudebnicemi v chrámovém životě. Následuje propojení konkrétních egyptských božstev s hudbou, zmíněná je jejich charakteristika i atributy. Pátá kapitola přináší přehled nejdůležitějších kultických hudebních nástrojů. Práce je zakončena informacemi o postavení muzikantů ve společnosti a o jednotlivých staroegyptských hudebnících.
|
|
|
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Latinské nápisy města Tábor
KRATOCHVÍL, Lukáš
Práce se zabývá latinskými nápisy města Tábor, jejich stručným epigrafickým popisem, historickým kontextem, popisem místa a interpretací textu. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, přičemž první je věnována historickému vývoji a popisu města Tábor, vysvětlení pojmu epigrafika. Druhá část se věnuje latinským nápisům, jejich rozboru, překladu, interpretaci nápisu a historickému kontextu.
|
|
|
Moderní sakrální architektura
PODROUŽKOVÁ, Petra
Práce se zabývá evropskou sakrální architekturou 20. a 21. století. Konkrétně se jedná o stavby židovské, římskokatolické a islámské. Ve druhé části jsou stavby jednotlivých náboženství uvedeny do historického kontextu, zároveň jsou zmíněny jejich funkce, znaky a typologie. Na tomto základě pak třetí část u každého náboženství uvádí reprezentativní vzorek zásadních moderních sakrálních staveb, vždy s okolnostmi jejich vzniku, popisem urbanistického zakomponování v konkrétní lokalitě a architektonického řešení, uspořádání interiéru a případně použití speciálních technologických postupů při jejich výstavbě. Ve čtvrté části je provedeno vzájemné srovnání staveb jednotlivých náboženství a zhodnocení vývoje moderní evropské sakrální architektury. Všímá si též funkce a využití světla a uvádí z tohoto hlediska některé výjimečné stavby. Závěrečná, pátá část se pokouší odpovědět na otázku, jak by měl vypadat moderní chrám.
|
host ::
RSS.