|
|
The Development and Transformation of Temple Institutions of the 1st millennium BCE
Špaček, Ondřej ; Bertolini, Ludovica (vedoucí práce) ; Mynářová, Jana (oponent)
ČJ Cílem této práce je, na základě analýzy dostupných a publikovaných textových pramenů, vytvořit historický přehled o dění na lokalitě Sippar a v jeho hlavním chrámu Ebabbar na sklonku novobabylonského a achaimenovského období. Překlad a zpracování nepublikovaných textů momentálně nejsou pro dosažení cíle práce nezbytné, a proto zůstanou opomenuty. Teprve časem bude výzkum obohacen o tento prvek při dalším autorově výzkumu. Autor se bude zaobírat a slučovat nejpozoruhodnější informace z aktuálně publikované literatury za účelem sestavení důkladného a aktuálního přehledu dění na lokalitě starověkého města Sippar. Ve výsledku doufá, že práce poskytne čtenáři schopnost orientovat se v dějinách sipparského chrámu Ebbabar v průběhu celého novobabylonského období s primárním zaměřením na kontinuitu a diskontinuitu této instituce, a tedy poslouží jako rozcestník, navádějící čtenáře k další, konkrétněji zaměřené literatuře. Otázka, kde změna převládala, a kde byla efemérní, bude zodpovězena prostřednictvím několika příkladů. Klíčová slova: Sippar, Ebabbar, Novobabylonská říše, Achaimenovská říše, náboženské tradice, chrámový personál, 1. tisíciletí př. n. l.
|
|
|
"Egejský list" z chrámu Amenhotepa III. v Kóm el-Hittán: zmapování současného poznání
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Coppens, Filip (oponent)
Bakalářská práce pojednává o "Egejském seznamu" z chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Snaží se odpovědět na otázku, zda-li je možné pomocí této památky zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je tato památka zasazena do širšího kontextu, je pojednáno jak o ostatních topografických seznamech, tak o chrámu, v němž byla nalezena. Dále je zde kapitola pojednávající o různých interpretacích této památky. Práce obsahuje též zhodnocení chrámu v Solebu, pro tyto účely byl vytvořen překlad toponym, které byly srovnány s toponymy v chrámu na Kóm el-Hittánu. Chrám v Solebu byl použit také pro rekonstrukci výzdoby v chrámu Amenhotepa III. na Kóm el-Hittánu. Pomocí výzdobného programu bylo dokázáno, symbolické zasazení "Egejského seznamu" do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Epic of Zimrī-Lîm
Válek, František ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Miglio, Adam E. (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá Eposem o Zimī-Lîmovi, textem ze starověkého města Mari, z počátku 18. století př. n. l. Text eposu je v práci poskytnut v transliteraci akkadského originálu (založené na předchozí edici Michaëla Guicharda z roku 2014) a v anglickém překladu. Zároveň byl tento epos publikován i v elektronické podobě jako první text projektu NERE (Near Eastern Royal Epics) na ORACCu (Open Richly Annotated Cuneiform Corpus). Mimo samotný epos tato práce obsahuje také širší historicko-kulturní komentář. V jeho rámci jsou vybrané prvky starověkého textu ukázány jako reflektující žitou kulturně-politickou situaci starověkého Předního východu, se zvláštním zřetelem na dobu a prostředí Zimrī-Lîma. Nejvíce prostoru je věnováno náboženskému aspektu díla, zejména roli božstev. V neposlední řadě je zkoumaný text zasazen do kontextu dalších královských eposů starověkého Předního východu. Klíčová slova Zimrī-Lîm, Mari, Tell Hariri, epos, královské eposy, akkadská literatura, narativ, královská ideologie, náboženství, starověká Sýrie, starověká Mezopotámie, starověký Přední východ, střední doba bronzová
|
|
|
The Land to its Limits: Borders and Boundary Stelae in Ancient Egypt
Rovenský, Jan ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Coppens, Filip (oponent)
Diplomová práce zkoumá tzv. hraniční stély a věnuje se i konceptu hranic ve starověkém Egyptě. Na základě historické, archeologické a epigrafické analýzy daných artefaktů dochází k závěru, že by se v egyptologii měla přestat používat kategorie "hraniční stéla", jelikož existuje jen jediný monument, který lze označit jako hraniční stélu, jmenovitě stélu z 8. roku vlády Senusreta III. objevené v pevnosti v Semně.
|
|
|
Zdravicí formule v periferní akkadštině
Mynářová, Jana ; Zemánek, Petr (vedoucí práce)
V jazykovém i historickém kontextu syropalestinské oblasti v pozdní dobe bronzové predstavují akkadsky psané dopisy zcela samostatný a intenzivne pojednávaný fenomén. Nedílnou soucástí techto textu jsou pak jejich úvodní pasáže tvorené adresou a zdravicí. S výjimkou mezinárodních smluv, které jsou však doloženy až z druhé poloviny tohoto období, tvorí práve dopisy jeden z hlavních pramenu našeho poznání jazykové situace i kulturne-historického vývoje tohoto regionu v 15.-12. století pr. n. l. Zde poprvé se v historickém vývoji akkadského jazyka objevuje v relativne standardizované podobe formální clenení dopisu. Ješte ve starobabylónském období je tato stránka dopisu pomerne jednoduchá a nevariabilní - vzorový dopis je tvoren výhradne jednoduchou adresou, jejíž odraz nacházíme i v námi zkoumaném korpusu textu (viz dále), která je bezprostredne následována vlastním sdelením. Ostatní, dobre známé floskule, jakými jsou projevy bezvýhradné poslušnosti a podrízenosti ve vztahu k nadrízené osobe, prípadne projevy prání všeho dobrého, zde nejsou zastoupeny. Jiste, v souvislosti se starobabylónskými dopisy hovoríme o textech z oblasti, kterou v tomto historickém období mužeme považovat za centrální a pisateli dopisu tak byli zejména rodilí mluvcí príslušného jazyka. Nicméne i obdobná korespondence pocházející ze...
|
|
|
Tzv. posvátný uzel v minojském a mykénském umění
Matoušková, Monika ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Mynářová, Jana (oponent)
V minojské a mykénské ikonografii byla používána řada symbolů se sakrálním významem. Jedním z nejznámějších je tzv. posvátný uzel. Jeho použití je doloženo na pečetích a pečetidlech, freskách, keramice i v podobě několika trojrozměrných předmětů. V této bakalářské práci je nejprve prostudován vzhled a tvar posvátného uzlu, aby nedocházelo k záměnám s jinými podobnými symboly, dále jeho výskyt a použití na různých záznamových materiálech. Nakonec je diskutován jeho možný původ v některém egyptském či předovýchodním znaku. Na základě této studie bude zjištěno, zda je možná interpretace posvátného uzlu, ačkoliv zatím nedošlo k rozluštění krétských hieroglyfů ani lineárního písma A. Klíčová slova: posvátný uzel, pečetě, pečetidla, fresky, keramika, slonovina, fajáns, anch, Esetin uzel tiet, ochranný symbol sa, Inannin symbol, Knóssos, Hagia Triada, Mykény
|
|
|
Exodus ve vztahu k egyptské tradici
Smítková, Veronika ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Exodus, druhá kniha Mojžíšova, líčí pobyt Izraelců v Egyptě, jejich vyjití a putování do Země zaslíbené. Podle starozákonního vyprávění sloužili v Egyptě jako otroci při výrobě cihel a pracích na poli. Zda je příběh pravdivý nebo smyšlený, je předmětem horlivých diskuzí již po několik desetiletí. Historicita tedy nebyla zatím spolehlivě potvrzena, stejně tak jako několik dalších aspektů této biblické knihy. Nicméně zajímavé je to, že můžeme sledovat podobnosti mezi jednotlivými pasážemi Exodu a staroegyptskými prameny. Cílem této bakalářské práce je tak poskytnout srovnání staroegyptských reálií s biblickou tradicí. V rámci toho bude představeno několik ikonografických a písemných pramenů, zaměřených konkrétně na výrobu cihel a zemědělské práce, se kterými se dle starozákonní verze izraelský lid lopotil. Přestože uvedené zdroje nedokazují pravdivost příběhu, podrobně alespoň vykreslují historicko-kulturní pozadí knihy Exodus.
|
|
| |
|
|
Amenhotep III. - sluneční a královská ideologie
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Vláda Amenhotepa III. představuje významný mezník 18. dynastie. Královská ideologie, jako jeden z významných nástrojů moci egyptského panovníka, se v průběhu 18. dynastie zásadním způsobem vyvíjela. Ve spojení s Amenhotepem III. je často diskutována možnost, že byl deifikován již za svého života. Žádná ze studií se však nezabývá analýzou soudobých pramenů, ať už královské redakce, či pramenů spojených s poddanými panovníka. Tato práce, právě pomocí analýzy textů a ikonografie reflektující postavu Amenhotepa III., na tuto otázku odpovídá. Není opomenut ani pohled na panovníka skrze materiál spojený s lidmi v jeho okolí, kteří spoluvytvářeli obraz svého pána na veřejnosti, a navíc skrze něj legitimizovali své vlastní postavení. Detailní studií jmen, epitet a zobrazení panovníka bylo nejen zjištěno, že ke zbožštění panovníka došlo ještě za jeho života, navíc bylo možné definovat charakteristiky slunečního božstva, kterým se Amenhotep III. v závěru své vlády stal.
|
|
|
Dvojí život Sennefera z Dér el-Medíny
Tomsová, Julie ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Landgráfová, Renata (oponent)
The thesis offers an overview of the known evidence on the life and burial of inhabitant of the ancient Egyptian workmen's village Deir el-Medina, Sennefer and his supposed family. Remains of Sennefer, his wife and their offspring were discoverd in 1928 during the archeological research of the area held by of the French Institute of Eastern Archaelogy in Cairo and headed by French egyptologist Bernard Bruyèra. The member of the IFAO research team was Czech egyptologist Jaroslav Černý and through his iniciative National Museum in Prague received in 1937 a valuable collection of archeological find from Deir el- Medina. The part of the collection were also skeletal and mummified human remains that were delivered to Hrdlička's museum of man in Prague, and one of whom are also remains of Sennefer family. In this thesis I will follow both lives of the Sennefer, the first of which took place in the craftmen's village of Deir el-Medina during the New Kingdom of ancient Egypt, the second began the discovery of his tomb. Keywords: Egypt - New Kingdom - 18th Dynasty - Tutankhamun - Deir el-Medina - Valley of the Kings - Thebes - Sennefer - Nefertiti - Artisan - Village
|
host ::
RSS.