|
|
Spektrofotometrické stanovení chlorofylu
Rábová, Petra ; Vavrčíková, Veronika (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení chlorofylu v listech metodou extrakční spektrofotometrie. Teoretická část přináší informace o fotosyntéze, stresových faktorech či adaptaci rostlin, dále o fotosyntetických pigmentech (zejména chlorofylu-a) a aplikaci spektrofotometrie a dalších metod stanovení chlorofylu. Experimentální část se zaměřuje na nasazení ekotoxikologického testu a především jeho vyhodnocení dvěma nezávislými metodami. Konkrétně se jednalo o stanovení inhibice růstu biomasy a nově o spektrofotometrické stanovení množství chlorofylu. Výsledky mezi sebou navzájem korelují, a proto se stanovení chlorofylu jeví jako vhodné rozšíření obvyklých vyhodnocovacích metod ekotoxikologických testů.
|
|
|
Vývoj a optimalizace přípravy masti na hojení popálenin
Müllerová, Kristýna ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl připravit masti na bázi masťového základu s přídavkem bioaktivní složky chlorofylu podle receptury od neznámého lékaře. V teoretických základech byla provedena základní charakteristika emulzí, byla popsána zejména jejich nestabilita a možné způsoby stabilizace. Dále je čtenář obeznámen s bioaktivní látkou chlorofylu, vybranými mastmi na hojení popálenin a ran a na závěr s využitím v medicíně. V Experimentální části byla popsána příprava emulzních základů mastí. Na základě provedené analýzy stability pomocí analytické odstředivky byly vybrány dva masťové základy, do kterých byly přidány další složky – chlorofyl, včelí vosk a extrakt z heřmánku pravého. Byla studována stabilita při 25 °C a 37 °C kompletně připravených mastí, tato analýza byla provedena i po delším časovém intervalu. S využitím ATR-FTIR spektrometrie byly u připravených mastí, jednotlivých složek masťového základu i samotného chlorofylu identifikovány přítomné funkční skupiny. Na základě měření stability zhotovených mastí a reologického měření (oscilační a rotační měření) bylo vyhodnoceno, že nejlepší vlastnosti vykazovala připravená mast s masťovým základem tvořeným 30 hm. % bílou vazelínou a 70 hm. % syndermanem.
|
|
|
Účinky vybraných peptidů na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii
Avdeeva, Olga
V předložené práci byla prováděna aplikace modifikovaných novicidinových peptidů NVCAA a NVCHH na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Cílem studie bylo zjistit minimální inhibiční koncentrace testovaných peptidů na bakterie Escherichia coli s následnou aplikací na jednobuněčnou řasu Chlamydomonas reinhardtii. Posouzení vlivu testovaných peptidu na řasu bylo prováděno pomocí spektrofotometrických analýz: obsahu chlorofylu A a chlorofylu B, celkového obsahu flavonoidů, celkové antioxidační kapacity a pomocí metody DPPH ASSAY. Molekulární změny Chlamydomonas reinhardtii byly stanoveny sledováním množství izolované RNA a exprese genů APX1, APX2, CAT1, CAT2 pomocí metody Real-time PCR. Statisticky zpracovaná data ukázala, že aplikace peptidů NVCAA a NVCHH vyvolaly značný stres řasy a tím zvýšila exprese genů zodpovědných za snížení oxidačního stresu.
|
|
|
Chlorofyl a jeho význam pro zdraví
Hübnerová, Amálie
Tato bakalářská práce se zabývá chlorofylem a jeho významem pro zdraví. Zaměřuje se na popis stavby chlorofylu jako rostlinného pigmentu a organely chloroplastu, ve které se vyskytuje. Jsou zde popsány vlastnosti, které jsou důležité pro fotosyntézu. Byla prozkoumána jeho aplikace v potravinářství a vliv na zdraví jako antioxidantu nebo použití při prevenci chronických chorob jako je rakovina, Diabetes mellitus a Trimethylaminurie. Dokonce byl zjištěn účinek chlorofylu jako nového antivirotika proti COVID-19.
|
|
|
Vliv vzdálenosti od rostliny na intenzitu interakce rostlin a půdy
Skydaniuk, Liudmyla ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Koncept zpětné vazby mezi rostlinou a půdou se stále více používá k vysvětlení interakcí rostlin ve společenstvech. Rostliny svým růstem mění podmínky v okolním půdním prostředí. Tyto změny půdy ovlivňují další růst rostlin. Tento efekt nazýváme zpětná vazba mezi rostlinou a půdou - Vliv PSF se typicky studuje přímo v místě, kde daná rostlina rost . Do jaké vzdálenosti od rostliny může tento vliv působit je však málo prozkoumáno ato znalost je důležitá pro pochopení struktury rostlinných společenstev. Hlavním cílem diplomové práce zkoumání vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu vnitrodruhové a mezidruhové zpětné vazby mezi rostlinou a půdou. Výzkum byl proveden pomocí klasického, dvoufázového Pro výzkum byly vybrány čtyři druhy tvořící dva páry vždy jedné trávy a jedné širolisté byliny. První dvojicí vyskytující se přirozeně na suchých trávnících v severních Čechách. Druhou dvojící , vyskytující se na hnědouhelných výsypkách na Sokolovsku. Druhy byly pěstovány během kultivační fáze v půdě svého původu, tj. v půdě suchého trávníku severních Čech či Sokolovské výsypk ěstován byl buď každý druh z dvojice ostatně, či oba druhy dohromady. Po 5 měsících kultivace byla odebrána půda z různých vzdáleností eedback fáz jsem využila kompletní inokulum, ve kterém se zůstaly zachovány všechny části půdní bioty - tj....
|
|
|
Fyziologické reakce rostlin na umělé osvětlení
Holečková, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je fyziologická reakce rostlin na umělé osvětlení, čímž je myšleno umělé osvětlení z pouličních lamp, které je jedním z významných antropogenních vlivů. Noční umělé osvětlení je uváděno pod zkratkou ALAN (z anglického slovního spojení Artificial light at night) a může mít výrazný vliv na chování rostlin. V rámci této práce jsou shrnuty v teoretické části aktuální poznatky o vlivu pouličních lamp na nejen chování rostlin, ale i na celé ekosystémy. V části praktické je na rostlinách měřen obsah chlorofylu, který je významným parametrem informujícím o jejich fyziologickém stavu, tedy zda na to má vliv i noční umělé osvětlení. Následně zjištěný obsah chlorofylu rostlin pod pouličním osvětlením je srovnán s obsahem u párových kontrolních rostlin v jejich okolí, které se nenacházejí pod žádným uměle vytvořeným osvětlením. Měření je prováděno pomocí speciálně určeného přístroje na zjišťování obsahu chlorofylu v listech rostlin pod názvem CCM300. Výsledkem práce je poznání možného vlivu pouličního osvětlení na fyziologický stav rostlin. Klíčová slova fyziologická reakce, noční umělé osvětlení, rostliny, chlorofyl
|
|
|
Optimalizace kultivačních podmínek a produkce metabolitů mikrořasami rodu Desmodesmus a Scenedesmus ve fotobioreaktorech.
Kubalová, Michaela ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Szotkowski, Martin (vedoucí práce)
V súčastnej dobe sa veľká pozornosť zameriava na biotechnologický priemysel. V rámci biotechnologického priemyslu sa pomocou mikroorganizmov produkujú rôzne užitočné látky, akými sú napríkald chlorofyl a karotenoidy, ktoré sú významnými antioxidačnými látkami, ale aj mastné kyseliny, steroly a ubichinón. Táto diplomová práca je zameraná na kultiváciu vybraných kmeňov mikrorias rodu Scenedesmus a Desmodesmus. V prvej časti práce sú opísané kmeňe rias a študované metabolity. V druhej, experimentálnej časti, boli na vybrané kmene aplikované rôzne druhy alkoholov, ako stresové podmienky, s cieľom zvýšenia produkcie intracelulárnych metabolitov. Ďalej bola prevedená fermentorová kultivácia, pri ktorej bola aplikovaná kombinácia dvoch rôznych alkoholov. Prevedená bola tiež kultivácia pomocou flat – panel fotobioreaktoru, pri ktorej bolo použité svetlo s rôznymi vlnovými dĺžkami. Pre analýzu boli použité viaceré chromatografické techniky, výsledky analýz sú uvedené v experimentálnej časti.
|
|
| |
|
|
Light-harvesting like domain of the cyanobacterial ferrochelatase
PAZDERNÍK, Marek
This thesis is focused on elucidating the function of the C-terminal transmembrane lightharvesting complex like (LHC) domain of the cyanobacterial ferrochelatase (FeCh). Using the model cyanobacterium Synechocystis PCC 6803, I show that the FeCh LHC domain can bind chlorophyll (Chl) and carotenoids; however, this pigment binding occurs only when the biosynthesis of heme and Chl in the cell is misbalanced. Further, I found that point mutation, which prevents the pigment binding to FeCh LHC domain results in a misregulated ratio between heme and Chl during stress conditions due to low heme accumulation. My data also show that the FeCh LHC domain interacts with CurT protein most likely to localize the FeCh into a specialized membrane domain, where the synthesis of photosystem II is proposed to occur. Based on my data I propose that the role of the FeCh LHC domain is to monitor the availability of Chl during photosystem biogenesis and to coordinate Chl availability with the synthesis of heme.
|
|
|
Vztah biochemických a fyziologických parametrů listu vybraných druhů trav k jejich kompetiční roli v reliktní krkonošské tundře.
Mamula, Petr Martin ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Krkonošská arkto-alpinská tundra je oblast, která je součástí Krkonošského národního parku, s unikátním ekosystémem a biodiverzitou. Tato oblast byla v historii velmi zásadně ovlivněná zásahem člověka, který zde hospodařil a zapříčinil se tak o vznik dnes vzácného ekosystému smilkových (Nardus stricta L.) luk. Na těchto smilkových loukách roste díky nízkému vzrůstu a řídkému olistění smilky mnoho dalších rostlinných druhů, které jsou mnohdy endemičtí a chránění. Smilka (N. stricta) je ovšem v posledních letech přerůstána jinými trávami, jako je například třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa J. F. Gmelin), která svým vyšším vzrůstem a těsným zápojem zakrývajícím povrch neumožňuje růst vzácným druhům jako smilka. Cílem této práce proto bylo u smilky (N. stricta) a dalších tří vybraných druhů trav - metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa (L.) P. Beauv.), bezkolenec modrý (Molinia caerulea (L.) Moench) a třtina chloupkatá (C. villosa), identifikovat na základě biochemických, strukturálních a fyziologických parametrů listoví parametr nebo kombinaci parametrů, které by mohly dávat konkurenčním travinám smilky kompetiční výhodu. Terénní výzkum a odběr vzorků listoví, pro následné laboratorní zpracování, probíhal v okolí Luční boudy v Krkonošské arkto-alpinské tundře v červnu, červenci a srpnu 2020 a...
|
host ::
RSS.