|
| |
|
|
Jan Štern: Život a dílo v období komunismu i po jeho pádu
Krejčíková, Žaneta ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá životem a dílem českého žurnalisty Jana Šterna a analyzuje jeho články v časopise Listy, který byl do roku 1989 v bývalém Československu ilegální. Hlavní cílem, po přiblížení Šternova života, ve kterém si prošel koncentračním táborem i událostmi Pražského povstání, je najít odpovědi na výzkumné otázky: "Nabádají texty čtenáře k něčemu konkrétnímu, pokud ano, k čemu?", "Jakého charakteru jsou texty: popisné, zábavné, úvahové, recenzující nebo diktující?" a "Jaké zaměření mají texty, jsou čistě politického rázu?". Kombinovanou obsahovou analýzou 62 článků zveřejněných od 70. do 90. let minulého století bylo zjištěno, že 74 % textů neobsahuje výzvu ani persvazi, 79 % článků je úvahového či popisného stylu a v každém ze Šternových výstupů v Listech se objevuje politické téma. Celá práce je ukončena závěrem, seznamem zdrojů, příloh, bibliografií Šternových článků v Listech a přepisem rozhovoru s Annou Šabatovou.
|
|
|
Přínos Olgy Havlové pro nové přístupy k lidem se znevýhodněním
Hons, Jindřich ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce s názvem "Přínos Olgy Havlové pro nové přístupy k lidem se znevýhodněním" analyzuje informace z různých výpovědí, mediálních zdrojů a literárních pramenů a klade si za cíl zprostředkovat co možná nejreálnější obraz, který by portrétoval paní Olgu Havlovou. Cílem bádání je sledovat odkaz Olgy Havlové, jenž zanechala na poli speciální pedagogiky. Hlavním cílem práce je poodhalit, jaké přínosy a zásluhy lze přičíst na vrub této první dámě České republiky a jak charakter a sociální role Olgy Havlové formovaly přístupy k lidem se znevýhodněním v Československé republice před rokem 1989 i v období po sametové revoluci. Ke zpracování byla využita kvalitativní výzkumná metoda orální historie realizovaná na základě rozhovorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977 se zabývá událostmi folkové scény v ČSSR po vydání Charty 77. DP je zaměřena zejména na členy folkového uskupení Šafrán. Časový úsek práce je tedy vymezen událostmi po roce 1977 až do první poloviny 80. let v tehdejším Československu. DP je rozdělena do dvou částí. Úvod práce a její první část je věnována politické a kulturní situaci sedmdesátých let 20. století. V druhé části práce je popsán vznik a vývoj folkové hudby jako samostatného hudebního žánru v ČSSR. Hlavním cílem práce je dílčí zachycení životní situace, ve které se nacházeli folkoví písničkáři v tomto určeném časovém období. Vychází z popisu osobních vzpomínek vybraných hudebníku na politickou persekuci, která se zaměřovala rovněž na jejich tvorbu. Závěrečná část diplomové práce je věnována vzniku a průběhu operace StB tzv. Akce Asanace. Akce měla dopad nejen na osobní život těchto tvůrců, ale také další vývoj folkové hudby v druhé polovině 20. století v Československu.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce "Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987 (X Desítka/Violit a Jednou nohou/Revolver Revue) je podat obraz o vzniku a fungování těchto časopisů v kontextu doby. První část práce je zaměřena na obecný popis historických událostí, především období kolem nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ a počátku normalizace. S touto změnou souvisí témata jako politické čistky a procesy a vývoj opozice. Druhá kapitola se věnuje fenoménu Charty 77, jejímu vzniku, odezvě na ni ze strany stranického a státního aparátu a tomu, co znamenalo být chartistou v běžném životě. Ve třetí kapitole je stručně vymezen pojem samizdat. Čtvrtá a pátá kapitola je věnována samotným časopisům. V šesté kapitole probíhá jejich porovnání především z hlediska výroby a distribuce.
|
|
|
Underground jako politický fenomén
Denčevová, Ivana ; Junek, Marek (vedoucí práce) ; Horák, Vladimír Jaromír (oponent)
Český underground měl některé rysy charakteristické pro život v podzemí ve všech státech. Výjimečným a ojedinělým jevem se stal na území komunistického Československa, kdy se přes svou typickou apolitičnost stal impulsem pro vznik opozičního uskupení Charta 77. Tím se stal politickým fenoménem, který byl nedílnou součástí opozičních politických aktivit až do listopadu 1989. Ve své práci jsem se zaměřila na přelomové období zhruba pěti let, kdy underground prošel tímto zásadním vývojem. Využívala jsem vzpomínky pamětníků, archivní zdroje a dostupné práce na dané téma.
|
|
|
Evangelické sítě a disent
Boháčková, Anna ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Bubík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Evangelické sítě a disent" je zaměřená na téma způsobu propojení osob z evangelického a ostatního disentu. V Chartě 77 je nad reprezentovaný počet evangelických signatářů. V diplomové práci se snažím popsat faktory, které mohly tuto skutečnost ovlivňovat. Způsob zapojení evangelíků do aktivit disentu je sledován na podkladě historických faktů vybraných z tištěných dokumentů, na základě teorie slabých a silných vazeb M. Granovettera, teorie nových sociálních hnutí a na základě přímých svědeckých výpovědí v podobě rozhovorů, které byly pořízeny v rámci výzkumu pro tuto práci. Pomocí svědeckých výpovědí se snažím v této práci zachytit některé specifické fenomény, které charakterizovaly vzájemné vazby mezi evangelíky a dalšími disidenty jak v Chartě 77, tak v rámci undergroundu. Práce se také zabývá mírou občanské angažovanosti v evangelické církvi, a které všechny faktory tuto vyšší míru mohou ovlivňovat. Je zde rozebírána situace evangelických farářů a samotné ČCE v 70. a 80. letech 20. století v Československu.
|
|
|
Každodennost pronásledování. Lidské vztahy mezi Státní bezpečností a opozicí během normalizace.
Hošek, Jakub ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá střetáváním Státní bezpečnosti a opozice během normalizačního období v Československu. Cílem práce je plasticky zachytit různé formy tohoto střetávání, strategie, které při něm volily obě zainteresované strany a naznačit, kdy mezi těmito představiteli obou stran mohlo docházet ke vzniku osobních vztahů. Práce se opírá o prameny z provenience Státní bezpečnosti, materiály a texty, které vznikaly uvnitř opozice a také rozhovory s aktéry. To vše je podpořeno studiem a citacemi sekundární literatury. V první části jsou popsány strategie, které Státní bezpečnost uplatňovala proti opozici. Ve druhé části je popsáno, jak se tyto strategie promítly do života opozičních představitelů. Ve třetí části jsou vysvětleny obranné mechanismy, které si opozice vytvářela proti represím Státní Bezpečnosti, a čtvrtá část se zabývá lidskými vztahy mezi příslušníky Státní bezpečnosti a disidenty. Klíčová slova: Státní bezpečnost, opozice, disent, Charta 77, každodennost, persekuce
|
host ::
RSS.